pondělí 23. října 2017

Chinese Coffee, I, I am Ichihashi: Taiho sareru made, Proti všem, Chodím po Moskvě


Chinese Coffee (2000) - 60 %
Herecky je snímek skvěle zvládnutý, vlastně ani režisérsky to není špatné, hlavně díky zajímavé řešení jednotlivých vzpomínek, které vstupují do děje, jenž je jen konverzací dvou chlapů, samotné dialogy jsou skvěle zahrány, ale prostě ve mně ten film nedokázal způsobit nadšení. Je to dobré, ale za mě ne skvělé.

I (2015) - 55 %
Šílený žánrový mix, který mohou předvést nejspíš jen Indové. Nebo ještě případně Japonci. Je to pohádka, má to v sobě něco z Quasimoda a Krásky a zvířete, přitom je to ale akční, má to muzikálová čísla, a některé prdel nakopávací scény jsou skutečně pořádně cool. Tohle nesedne každému, ale něco to do sebe má.

Někdy mě Japonci skutečně dovedou překvapit, v tomhle případě tím, že mají prostor k tomu, aby natočili explicitní, drsný film, ale oni se rozhodnou pojmout téma jako útěk vraha, který se zpovídá a který se hlavně skrývá. Něco to do sebe má, ale není to podáno takovým způsobem, aby to bylo divácky zajímavé.

Proti všem (1956) - 70 %
Už předchozí snímek "Jan Žižka" ukázal, že by síla Vávrovy trilogie mohla být i v bojových scénách, a právě snímek "Proti všem" to naplno potvrzuje. Vynikají velmi dobrým provedením, kdy skutečně máte pocit, že jste se ocitli na středověkém bojišti. Není to tak hluboké jako "Jan Hus", ale bavilo mě to více než druhý film.

Chodím po Moskvě (Ya shagayu po Moskve, 1964) - 70 %
Podobný snímek jsem z Ruska prostě nějak nečekal. Je nesmírně civilní, ale přitom je v něm taková mladická poetika, která je spojena s lyrikou města, které je zde prezentováno, tedy Moskva. Herecky je to velmi příjemný a celkově způsob vyprávění působí velice dobře. Jako kdyby bylo všechno nějakým způsobem fajn.

Žádné komentáře:

Okomentovat