pátek 3. února 2017

Putování tučňáků, Mercy, Michael Jackson Live in Bucharest: The Dangerous Tour, Mister 880, Nenu Sailaja


Putování tučňáků (La marche de l'empereur, 2005) - 80 %
Velmi příjemný - a vlastně i nepříjemný - dokument o tom, jak žijí tučňáci, jak je pro ně komplikované mít mladé, ale jak se s tím vyrovnávají. Líbí se mi na dokumentu, že se prostě jenom dívá, nezasahuje, ale ani se nesnaží přikrášlovat. Příroda je krutá, ale zvířata se s jeho podmínkami dovedou vypořádat.

Mercy (2016) - 40 %
Má to místy docela dobrou atmosféru, ale nakonec si uvědomíte, že je celá tvořena vlastně jen tím, že je zde tma, jsou zde tmavá zákoutí. Příběh bohužel hodně pokulhává a je jednoduše trochu podivný a nepříliš funkční. Postavy jsou lehce klišovité, kdy jejich chování od nich tak nějak očekáváte od počátku.

Kromě toho, že byl Michael Jackson skvělý zpěvák a tanečník, což tenhle film (záznam z koncertu) velmi dobře zachycuje, ještě bych vyzvedl skutečnost, že je to vlastně i dobové zachycení šílenství, kdy nejen při Beatles ženy a dívky umdlévaly. Ty písně mají pořád sílu a jsou pořád skvělé, navíc film dobře zachycuje neskutečný dav a jeho chování.

Mister 880 (1950) - 70 %
Burt Lancaster je v tomhle snímku v roli, která mu sedla. Jde za svým cílem, ale je schopen emocí, váhá. Přesto je to Edmund Gwenn, který na sebe strhne plně zaslouženě pozornost, protože jeho postava je tak dobře zahraná, že filmu odpustíte i ten patos. On vás provede až na konec filmu a jste spokojení i s tím že je tam happy end.

Nenu Sailaja (2016) - 50 %
Taková celkem normální romantika, kdy se chlapík, kterého několikrát odmítly, dvě hodiny a půl rozhoduje, jestli tu pravou skutečně požádá o ruku, či nikoli. Film má jedinou výhodu, a to je skutečnost, že postavy nejsou až tak špatné a dá se s nimi celou dobu projít. Škoda, že to nebylo ještě o něco akčnější.