Snídaňový klub (The Breakfast Club, 1985) - 90 %
John Hughes dokázal vždycky napsat velmi dobré postavy, ale tady se doslova vyřádil. Na první pohled se mohou protagonisté jevit jako karikatury, ale ony jsou hluboké, což je ale vlastně smysl celého filmu a John Hughes to dokonale zachytil. Jsme to, co jsme, a tenhle film to krásně ukazuje. Nic nás nepřetvoří, pokud nebudeme chtít. Jen si to musíme uvědomit.
Being Evel (2015) - 75 %
Evel Knievel je jedno z těch jmen, které jsem častokrát slyšel, ale pořádně jsem nevěděl, koho si s ním vlastně spojit. Konečně už to vím. A i když je snímek točený jako tribut této osobnosti, tak jsou zde naštěstí zmiňovány i negativnější stránky jeho osobnosti, které jej dělají skutečnější a živějším. Získal jsem také trochu nový pohled na "Jackass".
Špinavej Joe (Joe Dirt, 2001) - 25 %
Já mám rád humor, který produkuje Adam Sandler, ale David Spade v hlavní roli postavy, která je od začátku protivná, to není něco, co by mě dokázalo strhnout na celý film. Navíc je zde humoru celkem málo a těch pár vtipných scén to opravdu nevytrhne. Je skoro škoda na tohle plýtvat časem, protože zbytečnější romanci jsem snad ještě neviděl.
Dámy z Bouloňského lesíka (Les dames du Bois de Boulogne, 1945) - 55 %
V tom snímku se objevuje taková podivná teatrálnost, která mi prostě neseděla, a scény, které mají vyznít celkem intenzivně a emotivně, mi tak přišly chvílemi spíše směšné. Samotný příběh ale vůbec není špatný a jsou zde momenty, které jsou u nadále zajímavé, a to i přes přehrávání. Popojíždění s autem na konci je jedním z nich.
Samba (Samba, 2014) - 45 %
Docela zklamání. Přiznám se, že jsem od tvůrců i od obsazení čekal víc. Ne, vlastně od obsazení ne, protože Omar Sy je skvělý, stejně jako Charlotte. Věřím jim každou scénu, ale ten film má prostě strašně pomalý tah na bránu, no a nakonec je sám i celkem klišovitý a nenabídne pořádně nic nového. To je škoda.
Žádné komentáře:
Okomentovat