úterý 1. září 2015

Hvězdy na čepicích, Zatôichi rôyaburi, Paní Bovaryová, Kurôzu zero II, Mutant World


Hvězdy na čepicích (Csillagosok, katonák, 1967) - 75 %
Film, který mě ani tak nedostal příběhem, který je tak trochu zvláštní, rozvláčný a dal by se označit jako výměna stráží, ale dostal mě jednotlivými scénami, které jsou zde vykreslovány skutečně velmi silně, emotivně a budou na vás mít dopad, i kdybyste filmu nechtěli dát šanci. Z na smrt jdoucích, kteří si zpívají svou verzi Marseillaisy, vás zamrazí.


Zatôichi rôyaburi (1967) - 75 %
Zaotichi zase válí s kostkami a já si říkám, kolik ještě variací na téma kostek je možné vymyslet. Bylo to součástí každého filmu, nebo mi to jen tak přijde. Tenhle díl ničím zásadním nevybočuje, chce se toho stát moc, ale nakonec se zase tolik neděje, dokud nedojde na nějakou pořádnou bitku, která samozřejmě nechybí.

Paní Bovaryová (Madame Bovary, 2014) - 40 %
Tak jsem si bohužel potvrdil, že mám problém s Miou Wasikowskou a nebaví mě se na filmy s ní koukat. K tomu se přidalo kostýmní drama o ženě, která se doma nudí a chce trochu povyražení, za což musí pykat. Předloha tolikrát zfilmovaná, příběh často omletý i jinak, že už jsem si nad ním jen povzdechl.

Kurôzu zero II (2009) - 90 %
Ten finální souboj je neskutečná pecka, má skvělou choreografii, a i když je velmi dlouhý, rozhodně neztrácí náboj. Takashi Miike je neskutečný šílenec a nebojí se výzev. A je to dobře, protože mu to prostě vychází. Ano, je to dost podobné prvnímu filmu, ale ten mě nedokázal tak skvěle strhnout jako druhý díl. Miike je prostě šílený génius a já mu to žeru.

Mutant World (2014) - 20 %
Tohle opravdu není moc dobré. Je tady všechno, co na moderním béčku nesnáším - příšerné efekty, naprosto nulová snaha o vykreslení postav, alespoň trochu by to fakt nevadilo, a případě, který je nudný. Prostředí je tady zajímavé a sem tam nějaká postava tím, jak vypadá, ale to je opravdu všechno. Konec je stupidní, i když i to je pro moderní béčko celkem klasické.