Z cizího krev neteče (2013) - 20 %

Z cizího krev neteče (Identity Thief, 2013)

Příšerný, příšerný film. Myslel jsem si, že komedie s Jasonem Batemanem mě nemůže zklamat, ale Melissa McCarthy mě přesvědčila, že její hvězda je možná přece jen trochu nezasloužená, anebo se jí producenti a ona sama snaží udržovat tím, že neustále opakuje své role. To znamená, že je tlustou, protivnou ženskou. Ve filmu "Ženy sobě" to bylo ještě vtipné, protože byla skvěle šílená, aloe tady už je to prostě nuda. Nebo spíš otrava. Je hezké, že si umí udělat srandu sama ze sebe a z toho, jaké má proporce, ale to rozhodně není klíč k tomu, aby film uspěl.

Komedie "Z cizího krev neteče" - opět hezký český název, který sice nekoresponduje s tím americkým, ale pěkně vyjadřuje to, o co vlastně jde - upozorňuje na celkem závažné téma. Snadno se vzdáváme svých osobních údajů, což může mít za následek, že toho někdo neužije. Přesně tohle udělá Sandy Patterson - ano, z jeho ženského křestního jména se dělají vtipy po celý film. Haha. Sandy poskytne své údaje podvodnici, ač samozřejmě netuší, že ona podvodnicí je. Dělá to proto, aby se bránil. Jen se ukazuje, jak důvěřiví jsme. Není to jen v tom, jak se Sandy zachová, ale i v tom, jak se chováme sami. Kolik osobních informací dáváme na internet? Jak snadno se k nám mohou lidé dostat? A to i ti lidé, kteří to s námi nebudou myslet až tak dobře.

Sandy za nějakou chvíli zjistí, že jeho karty jsou přečerpány. Je z toho zmatený, protože nic nekupoval - rozhodně ne na Floridě, když je z Colorada. A tak postupně zjišťuje, kde je pravda. Film ještě poukazuje na to, jak zkostnatělý je právní systém a jak nahrává grázlům, ale pak už to začíná být obyčejný road movie s protivnými postavami, bizarním humorem a debilní zápletkou.

Nevadí mi, že je Melissa McCarthy tlustá, ona, když se upraví, tak je docela kočka, ale její postava je prostě protivná. Ta ženská je šmejd, ale od začátku musíme být připraveni na to, že na základě nějakého neuvěřitelného prozření pochopí, jak doposud žila, a změní se. Už tohle je předpoklad toho, že film nebude fungovat. A nefunguje. Zápletka je nesmyslná, místy hodně postrádá logiku a jednotlivé sekvence zde jsou proto, aby se zde dělo něco vtipného. Nebo mělo dít. Jenže tady film pokulhává. Autoři nevěděli, čím přesně naplnit prázdný prostor, a tak si vybrali ty nejblbější nápady, co se na nich shodli. Scéna v motelu nebo na dálnici, to jsou krásné důkazy.

Vyhněte se téhle komedii. Opravdu si myslím, že to je to nejlepší řešení. Já jsem si film protrpěl a přítelkyně měla stejné pocity. Oba jsme byli rádi, že je to za námi a že už se na to nemusíme koukat. Melisse by měli zkusit vybrat jiné role, protože protivná ženská je vtipná jednou, ale počtvrté, to už není úplně ono. Takové zaškatulkování pro ni není dobré, protože ona schopnosti rozhodně má. Stejně jako Jason Bateman. Chytré komedie mu sluší mnohem víc.

Kdy je na film vhodné kouknout: Když máte rádi odpudivé postavy.

Hodnocení: 20 % za jednu z nejpříšernějších komedií poslední doby, co navíc šla do kina

Millerovi na tripu (2013) - 60 %

Millerovi na tripu (We're the Millers, 2013)

Vzhledem k tomu, že jsem snímek "Millerovi na tripu" viděl ve velmi krátké době spolu se snímkem "Z cizího krev neteče", je jasné, že "Millerovi na tripu" - i přes svůj otřesný český název - budou v tomto pomyslném klání vítězi na plné čáře. A to i přesto, že se mi film zase tak moc nelíbil. Proč? Tak těch důvodů je hned několik.

Tak v první řadě ten příběh... Není to až tak špatné, nápad zde je, vypadá to i na celkem nekonvenční komedii, ale přesto si film neodpustí nějaké ty pády na hubu. Jason Sudeikis hraje dealera marihuany, který se díky jednomu pitomému hrdinskému činu dostane do pořádných problémů a od svého dodavatele dostane speciální úkol - dovést pořádný balík marihuany rovnou z Mexika. Je v průseru, to je mu jasné, protože se svým ksichtem je podezřelý na první pohled. Dostane ale geniální nápad. Pojede přes hranice jako otec šťastné rodiny. Nebylo by to špatné, kdyby nějakou rodinu měl.

Co není, může bát. V domě, kde žije, se mu pořád vnucuje kluk od sousedů, který se chce kamarádit. Je podle všeho malinko hloupý anebo jen zakřiknutý. Super, syna by měl, k tomu ještě matku. Tou by se mohla stát striptérka odvedle, do které je Sudeikisova postava tajně zamilovaná a s kterou se nesnese. Vzhledem k tomu, že striptérku si zahrála Jennifer Aniston, bude se na co koukat. A opravdu, tohle je obrovská deviza filmu. Aniston se zde nesvleče, neuvidíte úplnou nahotu, ale proč také? Její striptýz je vrcholem filmu (pro pánské publikum) a ona je v té roli skvělá. Je sexy, stejně jako umí být mateřská, a je sem tam i uvěřitelná, což se o většině jejích rolí říct nedá.

No, ještě nesmím zapomenout dcerku v podání Emmy Roberts, které blond přeliv sluší, stejně jako protivná teenagerská role. Tak a rodinka by byla kompletní, může se jet do Mexika pro pořádný balík marihuany. To by bylo sice hezké, ale ono se to všechno začíná komplikovat. Hned několikrát se mi však stalo, že jsem měl pocit, že scénáristé se chtěli z dané scény vyvléknout a namísto toho, aby přišlo nějaké vyvrcholení, rozuzlení, zlom, tak se finále zajímavé scény odehraje jen v rychlosti, bez vyústění a rychle se pokračuje dál v cestě. Nejlepším, momentem, alespoň pro mě, se pak - kromě striptýzu - stává scéna s rodinou, v jejíž společnosti musejí Millerovi na nějakou dobu najít nedobrovolné útočiště. Vtipy pak nejsou nijak nabušené, abych se smál nahlas, což jsem si všiml i u zbytku kina, které bylo, pravda, téměř prázdné. Ve srovnání s "Machry 2" celkem zajímavé. Závěr je pak celkem předvídatelný, stejně jako průběh, kde jsou zlomy na místech, které očekáváte a v podobě, v jaké je očekáváte.

Ed Helms, podobně jako Steve Carell, by neměl za žádnou cenu přehrávat, protože pak vypadá jako debil. Jeho role je jednou z nejprotivnějších a konkurovat mu může snad jedině Melissa McCarthy se svojí zlodějkou identit. Co tedy říct závěrem? Ale jo, nakonec vlastně celkem dobrá komedie, protože člověk by měl srovnávat s tím, co z USA jinak přichází. A jinak je to celkem děs a hrůza. "Millerovi" tak vynikají, jen ne zase o tolik. Já jsem čekal trochu lepší zábavu, lepší scénář, prostě něco navíc, co by ospravedlňovalo tak vysoká hodnocení. Je však pravdou, že co se týká castingu, tak pro jednou u toho Američané přemýšleli a titulní rodinka má neskutečnou chemii.

Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete nepoříliš zábavnou komedii.

Hodnocení: 50% za průměr, kde nemůžete čekat opravdu vtipné vtipy, jen celkem fungující chemii herců

Riddick: Temná hrozba (krátký film, 2004) - 50 %

Riddick: Temná hrozba (The Chronicles of Riddick: Dark Fury, 2004)

Nevěděl jsem, co přesně od snímku "Riddick: Temná hrozba" čekat. Věděl jsem pouze to, že se jedná o snímek animovaný, který disponuje i hlasem Vina Diesela v hlavní roli. Až po chvíli sledování jsem zjistil, že se jedná o film, který je dějově zařazen mezi filmy "Černočerná tma" a "Riddick: Kronika temna". V podstatě zjistíme, co se stalo, když Riddick a Imam s Jackem odletěli s planety potvor a také se dovíme to, proč Riddicka pronásledují lovci odměn. Ne, že bychom k tomu nějaká moc zásadní vysvětlení potřebovali.

Co se mi na tomhle více méně půl hodinovém snímku moc nelíbilo, to je animace. Někdy byly použity 3D prvky, jindy to zase byla animace, která je standardní pro japonskou oblast. Vedlo to však tomu, že záběry z vesmíru na jednotlivá plavidla vypadaly prostě divně, vedle toho také celkem nehezky vypadaly i pohyby, především pak na větší skupinu postav. Jako kdyby se animace místy nevedla, všechno bylo až neskutečně synchronní, což nakonec vedlo k podivnosti a pocitu nereálna.

Jinak se ale jedná o celkem dobrý příběh, který je určen především těm, kteří mají rádi Riddicka a jeho svět. Příběh sem zapadá a dokresluje nějaké nejasnosti, ale nejedná se o nic zásadního, co by přinášelo něco zásadního z hlediska vypravěčského anebo vizuálního. Navíc se mi stalo, že jsem u filmu usínal, což v případě třicetiminutového kraťasu zase není až tak dobrá vizitka. Ač pravda, byl jsem celkem unavený už předtím.

Hodnocení: 50 % za dobrý most mezi filmy "Černočerná tma" a "Riddick: Kronika temna" s ne až tak skvělou animací

Pot a krev (2013) - 40 %

Pot a krev (Pain & Gain, 2013)

Viděl jsem trailer, kde posiloval nasvalený Mark Wahlberg, který věřil ve fitness. Líbilo se mi to. Potom, se do toho přidala trocha humoru, když Anthiny Mackie přišel za Rebel Wilson se speciální žádostí o pomoc, zdravotnickou pomoc. No a nakonec přispěchal i namakaný Rock, který má neskutečné ruce. To je herec/wrestler, kterého mám prostě rád a těším se na každý jeho kousek, ať už bude v závěru sebeblbější. Ale zůstaňme u traileru, protože ten vypadal pořád neskutečně dobře, nemluvě o tom, že se do toho herecky přidali ještě Tony Shalhoub a Ed Harris, který sice trochu práchniví, ale charisma v sobě pořád má. Jenže pak přišla základní informace o tom, kdo je režisér. Michael Bay. Celý trailer se mi tím zkazil a na film už jsem se ani tolik netěšil. Přesto jsem ho vidět chtěl.

Já vím, člověk by neměl mít předsudky, jenže Bay dokáže udělat adrenalinovou, nebo v tomhle případě spíš steroidovou jízdu, ale ani na chvíli jsem nemohl věřit tomu, že by skutečně byl schopen natočit něco, co by se byť jen trochu podobalo dobrému příběhu. Skutečnost, že to je navíc ještě příběh podle skutečné události, tomu rozhodně moc nepomáhala, ale spíš tomu uškodila. Ale dobře, člověk se může i tak splést. Rozhodující je to, co nakonec skutečně vidí. A já jsem viděl... No... Začněme pěkně pomalu, příběhem, který se na nás vychrlil.

Mark Wahlberg je Daniel Lugo, člověk, co věří v posilování, věří v to, že člověk musí být krásný, aby mohl být k něčemu. Jenže má takový menší problém. Je to nýmand. Sice dělá to, co ho baví - a věří tomu - jenže nežije svůj americký sen. Vidí ty nakynuté hnusáky - takhle o nich smýšlí - jak si jezdí v těch drahých fárech, a on přitom chodí pěšky, i když je krásně namakaný a měl by si žít svůj americký sen. Ne ti tlusťoši, co o sebe nedbají, ale on, krásný chlap. Chvíli to vypadá, že to je v pohodě, ale pak už to v Dannym bouchne a on se rozhodne, že něco udělá. Zlanaří pro to svého parťáka, Adriana, ale aby byli skuteční borci, tak ještě potřebují někoho, kdo v tom umí chodit. Tím je Paul, bývalý trestanec, který chce ve jménu Ježíše konat jen dobro, jen je problém, že v něm docela snadno bouchnou saze a navíc celkem rád šňupe.

Postavy jsou neskutečně blbé a mě by zajímalo, jestli až takhle blbé byly i ve skutečnosti. Michael Bay si příliš nelámal hlavu s tím, jestli budou herečtí představitelé podobní, protože proč také, že? Když budou vedle sebe Wahlberg a Johnson, tak to bude vypadat naprosto skvěle, ne? A o to jde! Michael Bay nenatáčí filmy proto, že jsou dobré, ale natáčí je proto, že může masturbovat nad tím, co ho baví a co vypadá strašně cool. Chce mít filmy, které jsou vymazlené, ale ne ve smyslu dobrého řemesla, ale ve smyslu steroidové krásy. S filmem "Pot a krev" je to podobné jako s postavou Adriana. Je to celkem svalovec... No, dobře, rock to rozhodně není, ale jde mi o metaforu. Je to borec, co do sebe cpe steroidy, aby vypadal dobře a mohl dát každému nakládačku, ale v konečném důsledku zase takový borec není a navíc mu všechny ty steroidy způsobují impotenci. A takový je i film. Skvěle nablýskaný, ale upocený a nakonec i impotentní, za což mohou debilní postavy a roztahaný děj. Ano, dá se to snést, ale velký zážitek z toho člověk nemá. Ono je to nakonec vlastně prázdné a na Baye tu v podstatě není žádná akce. Hlavně, že všechny postavy jsou kreténi. -je však fakt, že Wahlberg se hodně snaží a toho debila mu snad i uvěříte.

Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vidět naprosté blbce v akci.

Hodnocení: 40 % za to, že na Baye to není špatné

Machři 2 (2013) - 90 %

Machři 2 (Grown Ups 2, 2013)

Je mi jasné, že si teď většina lidí klepe na hlavu, co mi hráblo a proč dávám zrovna tomuhle filmu takové hodnocení, jaké jsem mu dal. Já vím, že to je přehnané, je to pořádně přehnané, ale copak nemám alespoň jedno prostor na trochu subjektivity? Tak tohle je zrovna ta chvíle a já bych chtěl něco málo napsat o filmu, který mě donutil se v kině smát většinu jeho stopáže. Ano, mnohdy proto, že některé scény byly hodně trapné a blbé, ale v tu chvíli mi to vůbec nevadilo. Naprosto jednoduchá zábava, za kterou jsem šel. Nic jiného jsem nechtěl, chtěl jsem se jenom zasmát, uvolnit se. No, a to se mi také podařilo. Vzhledem k tomu, že jsem poté viděl další dvě komedie, "Millerovi na tripu" a "Z cizího krev neteče", jejichž úroveň zábavy, které by se dalo smát, byla strmě klesající, jsem rád, že Adam Sandler kašle na všechny škarohlídy a pořád točí podle sebe. Aby ne, komerčně se mu to vyplácí.

"Machři 2" si na sebe vydělali bez problémů jen na domácím hřišti, při přičtení tržeb mezinárodních se jedná o skutečný úspěch, který by možná mohl být ještě zopakován. O co vlastně jde? Tak jde o to, že se zase dává dohromady ujetá parta v podání Adam Sandler, Kevin James, Chris Rock a David Spade. Adam je otec od rodiny, který má nádhernou ženu a je celkem dobrým otcem, jen by si ještě chtěl sem tam užít a ne mít čtvrté dítě. Los v ložnici je vlastně takovým symbolem toho, že se něco bude hroutit. Kevin se s matkou dívá na nekonečné seriály, ale vlastní manželce se to bojí říct. Nemluvě o tom, že jeho syn je očividně debil. Chris je uřvaný, jako obvykle, ale jinak je to milující otec, který musí svou dceru dát všanc jednomu z nejděsivějších kluků, jaké si pro svou dceru dovedete představit. A nakonec je zde David, který si ve svém věku pořád užívá, někdy s podivnými ženami, ale zrovna zjišťuje, že si jednou užíval bez ochrany až moc. Na nádraží čeká na svého syna, který ho chce očividně zabít.

"Machři 2" nemají úplně jasně daný rámec, spíš to vypadá, že si scénáristé stanovili časový rámec, jeden den, a pokusili se do toho narvat co nejvíc zvratů, co nejvíc brutálních vtipů. A uspěli. Je mi jedno, jestli se vám film nebude líbit, nedoporučuji vám ho. Říkám vám, že mě se líbil nesmírně a že jsem si ho užil. Ano, dovedu si užít umělecky náročnější snímky, stejně jako komedie, kde se používá i fekální humor. Jasně, tohle mě trochu mrzí, ale k Sandlerovi to patří. Stejně jako morality na závěr. I ten největší trouba se polepší, i ten největší debil má nakonec štěstí a my si ho musíme přeškatulkovat.

Na "Machrech" se mi líbí, jak si všichni ti herci skvěle sedli. Je to proto, že se dlouho znají, jsou to přátelé a natáčení si užívají, včetně ostatních herců, ať už je to stále krásná Salma Hayek, Maria Bello, Maya Rudolph, Steve Austin Steve Buscemi nebo takový Shaquille O'Neal. Jasně, že ty postavy jsou karikatury, jasně, že to je všechno točené proto, aby to byla zábava. Ale mě to prostě bavilo. Nic neřešit, jen sedět v kině a sledovat nálož drsného humoru, vulgarit a Salmy Hayek. Co vám budu povídat, já bych se na ni mohl dívat furt. Není to skvělá herečka, i když má světlé momenty, ale to tělo... Povrchní? Ano. Stejně jako film,  který je klišovitý, předvídatelný, přehnaný a absurdní. Ale co jako? Copak nemáte nějaké svoje neřesti? Ne, nebudu používat guilty pleasure, přece jen mám raději češtinu. A není krásné jednou vidět Taylora Lautnera, když se ani nesnaží hrát, ale je sám sebou?

Kdy je na film vhodné kouknout: Když se chcete zasmát.

Hodnocení: 90 % za to, že jsem se zase jednou mohl u filmu uvolnit a zasmát

Hluboké hrdlo (1972) - 40 %

Hluboké hrdlo (Deep Throat, 1972)

Ke zhlédnutí tohoto snímku mě inspiroval film "Lovelace: Pravdivá zpověď královny porna". Přece jen, o tomhle snímku jsem slyšel hodně. Dobře, rovnou se přiznám, že už jsem ty nejzajímavější scény viděl i dřív, ale tentokrát jsem si řekl, že je čas se na to kouknout jako na film - asi ne zrovna jako na umělecký artikl - ale na něco, co bylo natáčeno pro to, aby zabavilo a nikoli pouze potěšilo mužské libido a případně napomohlo k dosažení lepšího orgasmu. Takže pěkně bez předsudků, pojďme se podívat na tenhle legendární snímek, která proslavil ženu, jež nechtěla mít s pornem vlastně vůbec nic společného. Údajně měla jen smůlu...

Linda Lovelace - ano, se jménem hlavní postavy si moc nervy nedělali, i když pravda, Lindino rodné příjmení je Boreman - přijíždí do města, aby zde konečně našla to, co hledá. První, co mě zaujalo, to je skutečnost, že automobil, kterým jela ve filmu "Hluboké hrdlo", měl jinou barvu než ten automobil, kterým jela v záběrech v "Lovelace: Pravdivá zpověď královny porna". Zvláštní, a pro mě trochu nepochopitelná mýlka, pokud se týká věrohodnosti životopisného filmu novějšího data. Ale budiž, o to zase tolik nejde. Hned další scéna, a že ta úvodní s autem je docela dlouhá, nás posílá do akce, kde Linda přijde domu a její spolubydlící se zatím nechává orálně uspokojovat. Když odhlédnete od toho, co se zde skutečně děje, zjistíte, jak krásně absurdní to je. Nebo nevím, já mít spolubydlícího a najít ho s holkou, co mu ho právě kouří, klidím se ze scény a je mi trapně. Ale o tom asi porno trochu je. Ta absurdita toho nahého hardcore světa.

Snažil jsem se dál sledovat příběh, i když to ze začátku vypadalo, že ten zde naprosto chybí. Jenže záhy zjistíme, že Linda má problém. Při sexu není uspokojena, nemůže najít způsob, jak dosáhnout orgasmu. Je z toho tak špatná že zkusí doktora, který skutečně příčinu najde. Linda nemá klitoris tam, kde většinou bývá, ale má ho umístěný hluboko v hrdle. Ve scéně, kde Linda srdceryvně pláče nad svým osudem zjišťujeme, že tahle dáma skutečně neměla na to stát se opravdovou herečkou a asi může být ráda, že si na plátně svých 15, vlastně o něco víc než šedesát minut slávy odbyla. I když je mi jasné, že tohle její vysněná role asi nebyla. Jenže Linda holt měla speciální schopnost, kterou ti správní, nebo spíš nesprávní muži využili. Linda byla schopna techniky deep throat, a to velmi profesionálně. Co si budeme povídat, tahle její schopnost je devizou filmu, který by jinak zapadl.

No dobře, jsou zde dva vtipy, kterým se dá zasmát, oba zazněli i v novém snímku "Lovelace: Pravdivá zpověď královny porna". Linda Lovelace zaujme vlastně jen svou technikou, jinak je to celkem obyčejná holka, která udělal trochu "štěstí" ve světě šoubyznysu. Film urazí, o tom žádná, místy je to prostě jen porno, nic jiného, ale jsou zde nějaké ty nápady, není to úplně nuda, jen ke konci už to začíná být trochu sám a děj jde do háje. Tvůrci se ale snažili o vtip, snažili se o nějaké ty metafory - asi podobně nenápadně jako "Bláznivá střela". Scénář je vlastně hodně jednoduchý... No co si budeme nalhávat. Scénář má nápad, ale stejně šlo jen o to, aby se natočily ty erotické scény. Ty se natočily, staly se legendární a ještě po čtyřiceti letech zasvěcení vědí, že Linda Lovelace redefinovala termín polykat.

Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vidět téměř akrobatické kousky.

Hodnocení: 40 % za to, že tohle jen tak neuvidíte a místy je to i sranda

Poslední Mohykán (1992) - 85 %

Poslední Mohykán (The Last of the Mohicans, 1992)

Michael Mann je režisérem, který má na svědomí celkem uznávané filmy jako "Insider: Muž, který věděl příliš mnoho", "Collateral", "Nelítostný souboj" nebo "Miami Vice". Ve všech případech se jedná o filmy, které mají dobré scénáře a samozřejmě také dobré obsazení. Všechny je spojuje ale také něco jiného. Kromě toho, že Mann se celkem vyžívá v akčních scénách, dbá i na to, jak snímek vypadá. Výprava pro něj není jen doplněk, ale důležitá součást každého snímku. A právě ve filmu "Poslední Mohykán" tohle dokázal s velkým přehledem.

Pro "Posledního Mohykána" neměl tak skvělé herce jako pro ostatní filmy, ale samozřejmě pro hlavní roli získal jednoho z nejlepších. I tentokrát se podařilo Danielu Day-Lewisovi zastínit většinu svých hereckých kolegů, i když je pravdou, že ti indiánští mu skvěle sekundují a jejich význam pro film je místy důležitější. Ve finále je to patrné na první pohled. Daniel Day-Lewis však ukazuje, jak moc je univerzálním herec, a zvládá zde i akční scény, které jsou místy celkem dost brutální, až jsem si říkal, že tohle jsou efekty a triky, které v moderních filmech docela chybí. A herci se jich nebáli ani Mann a bylo to dobře, protože film tak vyznívá ještě silněji, dojem z něj je ještě bezprostřednější a drsnější.

Ke snímku "Poslední Mohykán" jsem se dostal až díky komiksové adaptaci, kdy jsem si říkal, že už je možná na čase se na tohle dílo podívat. Je to jeden z těch filmů, co o nich roky víte, ale skoro záměrně se jim vyhýbáte, i když o jejich kvalitách moc nepochybujete. Nakonec jsem rád, že jsem se k tomu dostal, protože snímek na mě skutečně udělal dojem. Ani ne tak kvůli příběhu, který se stejně celkem odlišuje od původní verze, nebo alespoň od komiksové adaptace, kterou jsem četl, ale to nic nemění na tom, že zde nějaké poselství je, a to i v oblasti rasismu a přístupu k jiným lidem. Oproti románu jsou tu jiné postavy, případně mají jiné úkoly, finální vyznění je také trochu odlišné, ale to vlastně tolik nevadí, protože základní témata zůstávají zachována. A stejně jako u komiksu se nemohu rozhodnout, které jeto hlavní. Rasismus, láska, nenávist... Je toho víc.

Dohromady však snímek vytváří skvělý celek, který funguje hlavně na základě propracovaných záběrů, které jsou nádherně propojeny s děním na plátně, hereckými výkony a hlavně hudbou. Ta je naprosto neskutečná. Úžasná kombinace různých motivů. Věděl jsem, že ten soundtrack je dobrý, už jsem ho slyšel, ale když ho dáte do jednotlivých scén, všechno najednou získává naprosto nový význam. Randy Edelman a Trevor Jones odvedli naprosto skvělou práci a já jsem po dlouhé době v mnoha scénách více vnímal ten nádherný hudební podkres, který na sebe sem tam strhává pozornost, ale neměl jsem pocit, že to je v neprospěch snímku, ale naopak. Díky zpomalovaným záběrům, velkolepým scénám, "Poslední Mohykán" nabývá na grádech a získává naprosto nový level při sledování. Krásná kombinace všech uměleckých řemesel, která se na filmu podílejí.

Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete jednou fandit indiánům a ne přistěhovalcům.

Hodnocení: 85 % za nádhernou výpravu a neskutečný soundtrack

Lovelace: Pravdivá zpověď královny porna (2013) - 60 %

Lovelace: Pravdivá zpověď královny porna (Lovelace, 2013)

Mám rád životopisné filmy a naposledy mě dostal snímek "Liberace!". Tak trochu jsem doufal, že "Lovelace" by mohl být snímek podobného ražení a že bych z něj mohl být podobně unešený. Jenže tohle se bohužel nekonalo. "Lovelace: Pravdivá zpověď královny porna", abych použil celý český název, který jednoznačně odkazuje na to, že "Deep Throat" očividně není film, který by se u nás proslavil tolik jako v Americe, bohužel svými kvalitami nedosahuje Soderberghova mistrovského kousku, který měl vyladěnou uměleckou, hereckou a filmařskou stránku. "Liberace!" trochu padal se scénářem, ale ne moc. V případě "Lovelace: Pravdivá zpověď královny porna je však scénář tím hlavním problémem, který ukazuje, že tohle je jen další film, ale není to ono velké umělecké dílo.

Rob Epstein a Jeffrey Friedman jsou autoři, kteří jsou oceňovaní za svou prvotinu - "Kvílení". Také životopisný film, který se soustředil na beatnickou generaci. Film si vysloužil celkem dobré přijetí, a tak se čekalo, jak to dopadne s další látkou, kterou si tihle dva tvůrci vybrali. Nutno říct, že je to látka skutečně zajímavá. Linda Lovelace se skutečně stala královnou porna a její snímek "Deep Throat" (česky se uvádí i jako "Hluboké hrdlo") jedním z nejvýdělečnějších pornofilmů vůbec. Také proto, že ještě běžel v kinech pro širokou veřejnost, ač s označením X, tedy pouze pro dospělé. Film byl šokující, zábavný a úchylný. Linda hrála dívku, která má problém při sexu dosáhnout orgasmu. Vyšetření u výstředního lékaře zjistí, že Linda má klitoris v krku. A tak nezbývá, než aby se uspokojovala technikou, která je v pornu obecně známá jako deep throat, tedy, že žena neprovádí jen orální sex, ale penis si skutečně zavádí do krku. Tohle rozhodně nedokáže každý a Linda Lovelace to uměla opravdu velmi dobře. Její schopnost byla téměř akrobatického charakteru.

A právě tenhle jediný film (natočila ještě nějaká videa, ale nic významného) z ní udělal královnu. Snímek "Lovelace: Pravdivá zpověď královny porna" se zaměřuje právě na to, co se událo okolo natáčení filmu "Deep Throat" a jak to ovlivnilo Lindin život. První část se tváří jako pohádka. Linda se setkává s novými lidmi, nachází nového manžela, což je skvělé, protože měla určité problémy - otěhotněla a musela na potrat. Manžel není nijak skvělý člověk, ale matka jí ho nakonec schválí, a to v jedné z nejsilnějších scén filmu - ta nás ale čeká ve druhé polovině, kde už jsme svědky něčeho trochu jiného. Film se nám snaží namluvit, že natáčení porna nebyla taková pohádka, jak by se mohlo na první pohled zdát. Co to je za blábol? Od kdy je natáčení porna pohádka? Film na nás hraje hru, chce ji hrát chytře, ale dostává se k tomu, že je jen nepřekvapivou kamufláží, která nakonec vyústí v to, o čem snímek vlastně je.

Nešlo o to ukázat, jaké to bylo točit proslulý porno film, jaké to bylo kooperovat s herci, jejich vztah, alespoň podle filmu, byl překvapivě dobrý, ale šlo o to ukázat, jak jedna celkem normální holka našla chlapa, který se ji pokusil zničit, a málem se mu to povedlo. Je to zajímavé, jen kdyby se ten film držel skutečnosti, ale na první pohled je patrné, že je to všechno dost přibarvené. Vychází se navíc z autobiografie samotné Lindy, a tak, i když byla prověřena detektorem lži, je možné, že její verze přece jen obsahuje celkem dost subjektivních pocitů a vzpomínek, které mohou být do jisté míry přibarvené. Brát to tedy jako skutečný záznam událostí, to je velmi krátkozraké. Jako pohled na to, jak jeden člověk dokáže být destruktivní, to potom ano.

Film tak jako biografie nefunguje úplně dobře, zabírá celkem krátký úsek, kde jsou velké skoky v čase, ale celkem zbytečně, rozhodně ani nečekejte kontroverzní pohled. Amanda Seyfried však dokázala, že je pro roli ochotna udělat hodně a to oceňuji. Nebála se odhalit, i když, jak jsem řekl, rozhodně nečekejte nic kontroverzního. Snímek se hodně drží zkrátka, jen ve chvíli, kdy dojde na domácí násilí, může to někomu trochu vyrazit dech, ale spíš z hlediska psychologického, než fyzického násilí. Někteří lidé jsou prostě svině, tak to je. Herecké výkony se rozhodně ale vyzdvihnout musí, protože bez nich by to byl snímek na odpis. Amanda Seyfried byla už zmiňována, i když ve srovnání s Lindou je přece jen krásnější. Vedle ní nejde opomenout Petera Sarsgaarda, který je prostě démonický. Velkým překvapením byl ale výkon Sharon Stone, Lindina matka, kterou, přiznám se, jsem nepoznal. Zahrála ale skvěle a vlastně není o nic méně démonická. Skvěle se prezentoval i Robert Patrick, který zase sem tam sbírá zajímavé role. V hercích bych mohl pokračovat dále - James Franco, Chris Noth, Hank Azaria nebo Juno Temple. Někteří v méně tradičních rolích, ale v o to zajímavějších výkonech. Ty výkony za zhlédnutí stojí, příběh sám o sobě zase tolik neoslní, ale některé ženy si možní víc začnou vážit svých partnerů. Anebo od nich konečně utečou...

Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vidět něco ze zákulisí porna. Ale ve vší slušnosti.

Hodnocení: 55 % za to, že tenhle snímek v sobě nemá nic moc kontroverzního, nebo aspoň ne tolik, kolik by se dalo čekat

500 MPH Storm (2013) - 10 %

500 MPH Storm (2012)

"500 MPH Storm" je snímek, který v sobě nemá žádné kvality. Když jsem ho hodnotil na ČSFD, měl u sebe jen samá odpadová hodnocení, já jsem se ale rozhodl, že přece jen jednu hvězdičku dám, což v mém případě znamená film, který má alespoň 10 %. "500 MPH Storm" je hodně špatný film a Casper Van Dien je velmi špatný herec, ale v tom filmu bylo něco, co si alespoň těch 10 % zaslouží. Viděl jsem i horší filmy, které mě doslova udolaly svojí debilitou.

Myslím, že "500 MPH Storm" si hodně polepšil skutečností, že jsem o víkendu viděl kus staršího snímku "Twister", který mi z hlediska scenáristických kvalit nepřišel o zas takový kus lepší. Jen to bylo profesionálněji (rozuměj s větším rozpočtem natočeno) a vypadal to potom o něco lépe. Jenže to je tak všechno. Oba filmy jsou o pořádném větru, jen v případě filmu "500 MPH Storm" si za to člověk může sám, protože si myslel, že ovládne počasí.

Začátek filmu nám dá jasně vědět, že tohle je nízkorozpočtová projekce, kde některé záběry snad byly staženy z YouTube nebo natočeny amatérskými kamerami a prostě do filmu nastříhány. Člověk pak ztrácí víru ve filmy a v kouzlo, které mu přináší, protože na takových kouscích jako "500 MPH Storm" je neskutečně vidět, jak film vzniká. A to je špatně. Film by měl mít svoje kouzlo. Vyprávět svůj příběh a nikoli rušit diváka svou neprofesionálností. Nemá pak ani cenu mluvit o tom, že kvalita digitálních triků je na úrovni prvního ročníku vyšší odborné.

Scénář je doslova prokletí a hlavně v dialozích některé postavy kralují. Tak je to dáno i tím, že herci pronášejí naprosto debilní věty s vážnou tváří a snaží se na nás udělat dojem, že opravdu jde do tuhého. Velikášské scény jsou příšerné, všechno je nadsazeno, aby tak hlavní borec, který by nepřežil ani hodinu mezi slepicemi, které by ho uklovaly k smrti, ukázal své hrdinství a nezachránil jen svou rodinu, ale rovnou celý svět. Není to krásné, že mezi námi pořád jsou hrdinové, kteří vědí víc než my a dokážou zničit to, co vyvolali, a to v naprostém sci-fi blábolu? Nikdy víc, ale zase smrtelné křeče jsem z toho neměl.

Kdy je na film vhodné kouknout: Když venku hrozí bouře, která smete celý svět.

Hodnocení: 10 % za to, že se to dá zhlédnout bez tramatu

23 Minutes to Sunrise (2012) - 40 %

23 Minutes to Sunrise (2012)

Eric Roberts nehraje v poslední době zrovna ve filmech, které by oplývaly nějakou kvalitou, ale tomu člověku nelze vzít, že má celkem charisma. Asi je to v rodině celkem dědičné, protože jeho sestra v sobě rozhodně má něco, co vás přinutí na ni hned tak nezapomenout. Ale bavme se o Ericovi, který je hvězdou snímku "23 Minutes to Sunrise". Hvězdou tedy v tom smyslu, že to je jediný rozpoznatelný obličej mezi herci. Film však využívá jeho status béčkové legendy, myslím, že takhle ho klidně titulovat můžu, a dělá z něj ikonickou postavu tohoto nízkorozpočtového a komorního snímku.

"23 Minutes to Sunrise" se odehrává v jedné jídelně, kde se sejde několik hostů, jedna servírka a kuchař Eddie, který je ve skutečnosti hlavní postavou tohoto filmu. O co vlastně jde? Tak to je na první pohled trochu těžké říct, protože se hodně mluví, sem tam se řeší nějaké osudy postav, ale než k něčemu dojde, projdete si poměrně triviálními příhodkami, kdy asi máme pochopit jaké jsou motivace jednotlivých hrdinů. A pak najednou k prvnímu člověku přistoupí pohledná blondýnka a zeptá se na otázku, které se nejprve zasmějete. Zeptá se: "Chtěli byste žít věčně?"

Chtěli byste žít věčně? Já třeba ano. Je mi jasné, co to obnáší, ale stejně bych to chtěl. A pak klidně trpět za své rozhodnutí, ale nesmrtelnost je něco, co mě fascinuje. Jak se tomu postaví osoby, kterých se blondýnka zeptá? Samozřejmě, že to nejprve budou brát jako začátek nějaké konverzace. Ale co když ona je skutečně schopná z vás udělat nesmrtelné? Co byste dělali? Ten dar může předat jen jednomu člověku, ale bude o to někdo stát?

Tohle je vlastně hlavní téma celého filmu. Téma, které je podáno celkem pomalu a zvraty zde nejsou příliš zásadní. Tempo vás trochu ukolébá. Neznámí herci nejsou nepříjemní, naopak si myslím, že to filmu docela pomáhá. Jenže celkový dojem ze snímku je takový, že vlastně nemáte páru o tom, o co vlastně šlo. Respektive, vy víte, o co šlo, ale budete dumat nad tím, proč by vás to vlastně mělo zajímat. Film je trochu moc unylý a je to škoda, protože tohle je zrovna látka, která by mě docela zajímala

Kdy je na film vhodné kouknout: Když nevíte, co s časem.

Hodnocení: 40 % za to, že mám rád komorní dramata s fantastickými prvky