Wilson, Winx club - V tajemných hlubinách, Na dno nás nedostanete, Wood Job!, Zahrada

Wilson (Wilson, 1944) - 50 %

I když to na svou dobu mohlo být skutečně docela dobré, přijde mi, že tenhle snímek hodně zestárnul a nemá už v sobě to, co měl tenkrát. Herecké výkony mi přijdou moc divadelní, film moc patetický, a nakonec i zdlouhavý na to, že mě osobnost prezidenta Woodrowa Wilsona nedokázala nějak moc zaujmout.

Winx club - V tajemných hlubinách (Winx Club: Il mistero degli abissi, 2014) - 20 %

Nějak nevím, co je na těchto postavách zajímavé. Jasně, primárně je cíleno na holky, což já nesplňuji, ale animace se mi prostě nelíbila a rozjásanými barvami se takový nedostatek moc zachránit nedá. Příběh je jednoduchý, klasický boj dobra se zlem, který nemá žádné překvapivé nebo nečekané rozuzlení.

Na dno nás nedostanete (Won't Back Down, 2012) - 50 %

Snímek má dobré herecké obsazení, kdy herci, co zde jsou, prostě nezklamou, ať už je to Maggie Gyllenhaal, Viola Davis nebo Holly Hunter. Jenže ten příběh je prostě tak strašně optimistický, až se mi trochu místy protivil, i když je podle skutečné události. Ale jo, někdy něco pozitivnějšího a dobrého potřebujeme.

Wood Job! (Wood Job!: Kamusari nânâ nichijô, 2014) - 70 %

Jestli máte rádo Japonce a jejich bizarnosti, které jsou někdy větší, někdy menší, tak se vám bude snímek "Wood Job!" líbit. Už jen samotný nápad natočit příběh o lesnících jako místy hodně bláznivou, ale přesto celkem vážně míněnou komedii, je zajímavý, ale některé scény vás prostě ohromí.

Zahrada (1968) - 90 %

Jan Švankmajer předvádí to, co mu jde skutečně skvěle. Natočil film, který je spíše podobenstvím, film, který v sobě má ale děj a hlavně skvělou atmosféru, která se místy jeví doslova hororovou, protože nevíte, co může přijít a co se ještě stane. Skvěle herecky a režisérsky zvládnutý krátký film, který si zaslouží připomínat.

Inherent Vice, Hra s kameny, Beyond the Lights, Noc v muzeu, The Lovers

Inherent Vice (2014) - 70 %

Paul Thomas Anderson si očividně rád hraje a zkouší. Zkouší délku scény, záběru, vzdálenost kamery, úhel záběru, různé formy humoru, absurdních situací. A pak z toho udělá film, který obsahuje neskutečné množství divných postav, kdy vám nezáleží snad ani na jedné. Celé to má dvě a půl hodiny, ale vy si stejně říkáte, že je to prostě zajímavé a že vás to místy docela baví.

Hra s kameny (1965) - 40 %

Sem tam je v tomhle snímku zajímavá animace a z těch kamenů jsou vytvářeny skutečně pěkné obrazy, ale ani to nic nemění na tom, že tohle prostě nejsou snímky, které by byly schopné mě čímkoli oslovit. A tak jsem se podíval, viděl jsem, ale určitě jsem neměl pocit vítězství. Snad mě některý další Švankmajerův kus zasáhne.

Beyond the Lights (2014) - 75 %

Docela mě to dostalo. Je to pěkný pohled do života jedné nadané holky, která možná nechce slávu za každou cenu, ale její matka jí jinou možnost nedá. Je to kruté, ale na to postupuje. A pak se zamiluje. Zní to trochu hloupě, ale ono to není vůbec špatně natočeno, ten příběh je dojemný, krásný a má svoje silné momenty.

Noc v muzeu (Night at the Museum, 2006) - 60 %

Musím říct, že když jsem teď viděl snímek "Noc v muzeu" asi potřetí, tak na mě nějak dolehlo kouzlo toho všeho. Skutečnost, že muzeum v noci ožívá, je prostě krásná, příjemná, magická. To, že jsou zde legendy jako Mickey Rooney, Dick Van Dyke a Robin Williams, to je prostě paráda sama o sobě. No, a když se to vezme kolem a kolem, tak ani ten Ben Stiller to moc nekazí.

The Lovers (2015) - 10 %

Tohle je dost příšerný film. To, že tam hraje Josh Hartnett, mě celkem zaujalo, stejně jako plakát, který naznačoval nějaké časové hrátky, ale to, co dostanete, to jsou dva děje, které jsou si navzájem celkem ukradené. Nejspíš šlo jen o to, aby to vypadalo historicky a epicky. To se nakonec i do jisté míry povedlo, ale nic to nemění na tom, že to je jen roztahaná romantická slátanina s očekávaným koncem a příšerným Hartnettem.

Let's Kill Ward's Wife, J.S. Bach - Fantasia G-moll, Moskva na Hudsonu, One Night in Istanbul, The Wings of Eagles

Let's Kill Ward's Wife (2014) - 70 %

Já jsem si tenhle film prostě užil. Naprosto bizarní situace, která je podána krásně uvolněně, což jen podtrhuje celou absurditu. Tohle je prostě styl, který mi vyhovuje, a první hodinu jsem se několikrát smál nahlas. Tohle je něco co na filmu moc oceňuji. V závěru to vyznívá trochu do ztracena, ale jinak jsem opravdu spokojený.

J.S. Bach - Fantasia G-moll (1965) - 40 %

To propojení hudby a obrazu je určitě zajímavé, o to šlo v první řadě. Jako nejlepší nápad ale vidím skutečnost, že obraz je černobílý. To se k pojetí hodí dokonale. Bohužel jinak na tomhle filmu není nic moc, co by mě dokázalo zaujmout. Ani ta animace v ničem moc nevyniká a je to jen zajímavý pokus jak propojit pohyb kamery s animovaným.

Moskva na Hudsonu (Moscow on the Hudson, 1984) - 70 %

Myslel jsem si, že to bude opravdu hodně americké, ale ono je to takové nezávislé. To, že byl mezi Amerikou a SSSR té doby rozdíl, to je jasné, ale je to podáno nijak nadneseně. Jsou problémy i v USA, i když zde nejsou tak zdůrazněny. Celkové vyznění filmu je moc příjemné, hlavně díky skvělému Robinu Williamsovi, který dal do postavy, co mohl. Některé vtipy příjemné, ale ne přehnané. Stejně tak i dramatická rovina vyvážená.

One Night in Istanbul (2014) - 55 %

Ze začátku mě tenhle snímek ani trochu nebavil. Ten humor mi nesedl, ale na konci už jsem prostě seděl a koukal, jak to dopadne. Jasně, že moc dobře vím, jak ten zápas, na který se jelo, dopadl, ale on mě fotbal vždycky dokáže strhnout. Hlavně když se jedná o tak významné zápasy jako tento. Jako komedie nic moc, ale jako sportovní film a hold fotbalu dobré.

The Wings of Eagles (1957) - 75 %

John Wayne tenhle film táhne na svých bedrech celou dobu a vůbec mu nevadí, že hraje v pozicích, které nejsou zrovna záviděníhodné. Neříkám, že se ponižuje, to vůbec, ale ukazuje slabiny, což by pro někoho mohlo být u Johna netypické. Ale ke stárnutí to patří a on je právě v podobných rolích výtečný. Potvrzuje se to i tentokrát. Maureen O'Hara je tu nádherná.

THX 1138, Poslední trik pana Schwarcewalldea a pana Edgara, Jumanji, Friends, Die schwarzen Adler von Santa Fe

THX 1138 (THX 1138, 1971) - 40 %

Nemyslím si, že by to byl myšlenkově špatný film. To poselství v něm je. Stejně tak si nemyslím, že by to prostředí bylo špatně provedeno, ty triky jsou moc dobré, ale celá forma toho, jak je to podáno, jak je to natočeno, to mi prostě ani omylem nesedlo. Skoro jako kdyby ani Lucas nechtěl, aby na to někdo koukal. Od člověka, který natočil "Star Wars" je to pro mě prostě nečekané.

Poslední trik pana Schwarcewalldea a pana Edgara (1964) - 40 %

Pokud se nepletu, je tohle moje první setkání se Švankmajerem, což je v téměř třiceti trochu smutné, na druhou stranu já měl dlouhé období, kdy mě česká tvorba vůbec nezajímala. Popravdě, kdybych tohle viděl dřív, tak ani nemám důvod, abych ve Švankmajerovi pokračoval. Animace není nijak zajímavá, nápady také ne.

Jumanji (Jumanji, 1995) - 80 %

Už jako dítě jsem měl tenhle snímek hodně rád a nic se na tom nezměnilo ani po letech. No dobrá, ty digitální zvířata už mi nepřijdou už tak cool, ale celá myšlenka, která se točí okolo jedné hry, jež se promítne do reality, je prostě skvělá a pořád mě dostává. Je to místy trochu jednoduché a klišovité, ale pořád to pro mě má nesmírné kouzlo.

Friends (1971) - 80 %

Musím říct, že tohle se mi hodně líbilo. Film má sice minimum hodnocení, ani na IMDb to není nijak slavné, ale myslím, že by si pozornost zasloužil. Láska z pohledu dvou lidí, kteří jsou vlastně ještě děti. Byli přátelé a zamilovali se. Vedou společný život bez rodičů a stávají se dospělými, aniž by museli skutečně dospět. V tom je krása a poetika.

Die schwarzen Adler von Santa Fe (1965) - 50 %

A zase jeden z těch německých westernů éry "Vinnetoua", který ale neměl tak dobrou předlohu a prostě jen čerpal z toho, co se v žánru urodilo. Je zde klasika - indiáni útočí, ale možná nemají ani důvod, bílí jim jdou po krku a je jen pár těch, kteří jsou skutečně na straně dobra. Nebo to tak alespoň vypadá. Olga Schoberová v ženském obsazení krásou neskutečně vyniká.