sobota 26. prosince 2015

Zpěv o Jimmiem Blacksmithovi, Beyond Paradise, Kôkaku Kidôtai, Trávníkář, Uncanny


Zpěv o Jimmiem Blacksmithovi (The Chant of Jimmie Blacksmith, 1978) - 70 %
Je to dobrý film, o tom žádná, ale začínám mít pocit, že moje hranice australských filmů o rasismu a původních obyvatelích nejmenšího kontinentu, má svoje meze. Ale jsou zde opravdu scény, které hodně překvapí, mimo jiné i svou brutalitou, kterou se Austrálie v 70. letech stala poměrně hodně známou. Ale další Aborigince už asi ne.

Beyond Paradise (2015) - 50 %
Kdyby ten konec nebyl tak zbytečně tragický ve smyslu vyloudit z diváka co nejvíce slz, docela by se mi to i líbilo. Extrémismus je zde podán zase naprosto jinak, sledujeme jen jeho důsledky na jednu ženu. Důsledky, které jsou pro ni zásadní. Dobré postavy, ale je to prostě hodně strojené, což mi místy dost vadilo. Ale hlavní představitelka je krásná.

Kôkaku Kidôtai (2015) - 70 %
Nějaké pořádné anime jsem neviděl už nějakou dobu, a tak musím říct, že jsem se na tenhle díl "Ghost in the Shell" podíval docela rád. Pořád je to výborné japonské dílko, ale už jsem přece jen měl pocit, že ta temná naléhavost původního filmu zde není, že se více hraje na efekt scén než na celkový dojem, který byl trochu slabší. Ale ne zase tolik.

Trávníkář (The Lawnmower Man, 1992) - 55 %
Tenhle snímek se musí vnímat v souvislosti s dobou, kdy vznikal a kdy byly digitální triky skutečně na svém počátku. Jejich použití v této podobě mohlo být tenkrát převratné, ale dneska jednoduše vyznívá směšně. Ale ten příběh je tak pěkně béčkový a podávaný jako vážný, že se buď budete smát, anebo brečet.

Uncanny (2015) - 55 %
Celkem dobré sci-fi, kde mi ale celou dobu nesedělo, jak se kolem tak geniální umělé inteligence celou dobu motají jen dva lidé. To by to nikoho jiného nezajímalo? Nikdo jiný by na tom nechtěl dělat? Bohužel vývoj příběhu je celý docela předvídatelný, což mě tedy celkem mrzelo, protože atmosféru se daří hercům zachytit dobře.

Žádné komentáře:

Okomentovat