neděle 22. října 2017

Check Point, Child of Grace, Jan Žižka, Já, ty, on, ona, Charakter




Check Point (2017) - 30 %
Zdlouhavé, v podstatě bez akce se snahou o nějaké to herectví, které tam ale moc nefunguje. Trauma z války je problém, hlavně pokud dojde nějakým událostem, které ohrožují i vaše okolí, jež by mělo být spíše poklidné. Herecky tohle není špatné, ale pouze obsazením, výkony samotné nijak skvělé nejsou.

Child of Grace (2014) - 50 %
Snímek má skvělou premisu, ale má poct, že z toho šlo vytřískat mnohem víc, hlavně proto, že představitelka hlavní role je prostě skvělá. Ten děj ale mohl být dobře vyhrocený, ale takhle mi to přišlo spíše jako příležitost, která byla využita jen tak, aby se neřeklo, kdy ve výsledku je to průměrné.

Jan Žižka (1955) - 60 %
Cesta k husitství jako válečnému hnutí mi přišla slabší než Vávrův "Jan Hus", který v sobě měl větší myšlenky a výrazně kritizoval církev. I "Jan Žižka" je opět kritický, nikoli pouze k duchovenstvu, ale ještě více i ke šlechtě. Přesto je to v podstatě revoluční film, který říká, že revolucí je možné něco změnit. Samotné husitství to vyloženě nepotvrdilo.

Já, ty, on, ona (Je, tu, il, elle, 1974) - 40 %
Chantal Akerman rozhodně nebude moje oblíbená autorka, protože její filmy jsou prostě formálně takové, že mi nesednou. Já mám rád příběh. Tady mi chybí. Černobílá kamera filmu je krásná, ale co se před ní odehrává, mě v podstatě celou dob nezajímalo. Že by se mi nechtělo o dění přemýšlet? Nebo je to prázdné?

Charakter (Karakter, 1997) - 70 %
Snímek "Charakter" má velmi dobrou, v podstatě noirovou atmosféru. Na mě z něj padla taková lehká deprese z toho, že vlastně není v dějinách pořádně období, kdy by byl klid. Vždy se najde někdo, kdo z nějakého důvodu trpí, vždy je zde vrchní vrstva, která se ukájí na těch slabších. A mohou tam vzniknout pak i takové příběhy.

Žádné komentáře:

Okomentovat