pátek 15. září 2017

Katův učeň, Šampióni 2, Kocour Fritz, Max a maxipříšerky, White Girl




Katův učeň (Apprentice, 2016) - 70 %
Mně se tohle provedení líbilo. Zbytečně se zde netlačí na emoce, je to do jisté míry rezervované, ale přitom je zde stále v pozadí to téma, zda je smrt vlastně správná a zda je možné, aby o ní rozhodoval někdo jiný a rozdával ji, pokud jsou splněny určité podmínky. V té osobní rovině je to stále dobré a silné.

Šampióni 2 (D2: The Mighty Ducks, 1994) - 60 %
Je to v podstatě to samé jako první film, akorát se to přeneslo na větší turnaj, kde se konečně ještě více mohli propagovat Kačeři z Anaheimu. A že to je reklama jako blázen. Ale ten klub si to na svém začátku zasloužil a potřeboval to. Herci se vrátili docela ve velkém, tak to bavilo i díky nim a člověk se vrátil ke starým známým.

Kocour Fritz (Fritz the Cat, 1972) - 55 %
Nemůžu si pomoct, ale od tohoto filmu jsem čekal přece jen trochu víc, protože Roberta Crumba mám rád. Ale zjistil jsem, že jeho pojetí se pro animovaný komiks moc nehodí a že to je jen pár scén, které zde vyznívají skutečně dobře a zajímavě. Nějak mám pocit, že to ani není tak kontroverzní, jak to kontroverzní mohlo být. Anebo jsem nějaký otupělý.

Max a maxipříšerky (Where the Wild Things Are, 2009) - 60 %
Snímek nejen o lidské fantazii, ale i o tom, jak se chovám ke přírodě, k živým organismům, ale i k lidem a k sobě navzájem. Lhaní je nám tak blízké, že ho provozujeme skoro automaticky, a pak na to možná i doplatíme. Někdy hůře, někdy lépe, jako hlavní hrdina tohoto filmu, kde jsou nejzajímavější příšerky.

White Girl (2016) - 70 %
Ze začátku mi to přišlo jen prostě jako další film z ulice, ale hlavní hrdinka je tak skvěle zahraná, že vás svým chováním strhne, i když to bude nejspíš k pořádné depresi. Sem tam se objeví známá herecká tvář, která tomu ještě pomůže, hlavně pak díky roli, jakou zde hraje. Z takových filmů máte pocit, že naděje už neexistuje.