Do ma daan, Freeheld, Kill Kane, Our Brand Is Crisis, The Skull

Do ma daan (1986) - 70 %

Takové příjemné asijské blbnutí se skvělou výpravou a výbornými uměleckými, někdy až artistickými vystoupeními. Takže za mě rozhodně dobré, ale přesto to není snímek, který by mě dovedl nadchnout a strhnout. Přesto hongkongští tvůrci ukazují, že měli - mají? - na to, aby točili skvělé a zábavné filmy.

Freeheld (2015) - 40 %

Ellen Page hraje lesbu. No, to si musela máknout. Julianne Moore hraje smrtelně nemocnou a navíc ještě lesbu. Nic ve zlém, ale to už je v její případě trochu klišé. Navíc Ellen Page vypadá místy víc nemocná než Julianne. A tak z toho nejlépe vychází Michael Shannon, kterého považuji za jednoho z nejlepších herců současnosti, který ještě pořád nedostal pořádnou roli, díky které by se maximálně zviditelnil.

Kill Kane (2016) - 50 %

Příběh o pomstě, prostě ni jiného. A Vinnie Jones zase jednou v roli, která mu docela sedne, kde se i trochu snaží. Mám tyhle filmy rád. Jasně, nepřinese naprosto nic nového, ale pomsta je prostě téma, které mě baví v podstatě v každém pojetí. Snad i proto je jedním z mých nejoblíbenějších filmů "Kill Bill". Tohle nemá Tarantinovy kvality ani zdaleka, ale přesto se to dá snést.

Our Brand Is Crisis (2015) - 60 %

Sandra Bullock zase dokazuje, že rozhodně hrát umí, a ukazuje to na snímku, který si doslova libuje v tom, jak se mu daří ukázat, že celá politika je jenom velká komedie na lidi a nic jiného. Jen si to prostě pořád nechceme uvědomit. Ten konec je takový hloupě idealistický, ale tak proč ne. Nejspíš by ale dostala cihlou.

The Skull (1965) - 70 %

Film "The Skull" má rozhodně svoje chybičky a ke konci ztrácí na tempu, ale přesto se jedná o krásně gotický horor, který se točí kolem jedné lebky. Na první pohled naprosto obyčejné, ale na ní se ukazuje, že skvělou atmosféru tajemna je možné vystavět i kolem tak banálního, ale přesto děsivého předmětu. Peter Cushing je zde naprosto úchvatný.

Pěstní právo svobody, The Quatermass Xperiment, Double Agent 73, Stepfordské paničky, Sexcula

Pěstní právo svobody (Faustrecht der Freiheit, 1975) - 80 %

Já mám rád sebedestrukční filmy a tohle je jeden z nich. Rainer Werner Fassbinder zde ukázal, jak zajímavým byl tvůrcem, a to jak na poli režisérském, tak na poli scenáristickém, ale i hereckém. Tohle je jeho koncert, kde ale nechává vyniknout kritiku společnosti a lidí jako jednotlivců. Přitom nepoužívá žádné patetické nástroje.

The Quatermass Xperiment (1955) - 80 %

Krásné a milé překvapení tenhle snímek, od kterého jsem moc nečekal, ale který mi zase ukázal, že studio Hammer prostě má na svém kontě perly, které stojí za to vidět a které si užijete, protože jsou prostě dobře natočené a je jedno, jaký je to rok. Tady před sebou máte parádní béčko, které má výborné hororové scény.

Double Agent 73 (1974) - 40 %

Asi na mě nějak padla ta absurdita celého toho počinu, no a také ten šílený nápad s fotoaparátem, který je prostě tak ujetý, že vás prostě musí bavit. To ani jinak nejde. Velká prsa fajn, ty uhrančivé záběry na ně jsou někdy samy o sobě dost hloupé, protože se do kamery nic moc nevejde. Ale tady mi přišlo, že Chesty Morgan hraje o něco líp.

Stepfordské paničky (The Stepford Wives, 1975) - 80 %

Film, který zpočátku vypadá jako celkem hezký příběh o tom, jak se rodina stěhuje, se postupně, jednotlivými situacemi, mění v pořádně děsivý, až nakonec vrcholí ve svém finále, které je krásně pesimistické. Tohle je krásná ukázka toho, jak je možné natočit horor bez toho, aby zde byly prvoplánově děsivé momenty.

Sexcula (1974) - 15 %

Není to ani horor, není to ani komedie a není to ani pořádně pornografie, prostě takový trochu ujetý erotický film, který vás ve většině scén nechá naprosto chladnými. Tohle není nic kontroverzního, ale prostě snaha se vyblbnout a trochu si užít, tedy v případě herců, což by jim i celkem šlo, i když kamera to zabírá celkem nudně.

Pojistka smrti, My Mother's Coat, The Stranglers of Bombay, One Plastic Beach, The Zero Theorem

Pojistka smrti (Double Indemnity, 1944) - 90 %

Přesně takhle si představuji noirový film - snad až na tu lehčí notu, která je na začátku. Od začátku víte, že se něco podělalo, jen se potřebujete dostat k tomu jak. Nevinný začátek, více méně nevinný, se rychle mění po setkání s femme fatale, která je v podání Barbary Stanwyck - hlavně díky jejímu hlasu - naprosto skvělá. Postava detektiva se zdá zbytečná, ale ona tu není proto, aby vyšetřovala, ona je tu proto, aby tomu celému dala tu pomyslnou korunu. Skvělý film.

My Mother's Coat (2010) - 50 %

Graficky určitě stojí za zhlédnutí, i když budete mít nejspíš pocit, že tohle někdo hodně odfláknul. Ale ono to docela souzní s tou sentimentalitou, kterou se snaží vyjádřit hlas vypravěčky. Jako rodinný počin je to skvělé, novátorské, jako film je to celkem průměrné.

Film můžete zhlédnout zde.

The Stranglers of Bombay (1959) - 50 %

Já mám hodně rád snímky od studia Hammer, ale tenhle, i přes režii Terence Fishera, je jeden z těch, které mě po dlouhé době zklamaly. Částečně je to kvalitou obrazu, ale spíše je to příběhem, který mě nijak nenadchnul a nechal mě chladný. V Indii by šel udělat ještě větší bordel, ale na svou dobu je to asi pořád silné. Třeba scéna s mangustou je skvělá. Jako celek ale prostě nic...

One Plastic Beach (2011) - 65 %

Někdy se člověk prostě diví tomu, co jiného napadne a co celý život dělá. Hezké je, že tady se našli dva příjemní blázni, kteří prostě sbírají všechno možné, plastikové, co moře vyvrhne, a pak z toho dělají něco, co je na první pohled krásné. Vlastně dělají umění. A proč ne. Od umění, které se v současné době považuje za vysoké, neočekávám ani tu dekorativnost. Ta tady nechybí.

Film můžete zhlédnout zde.

The Zero Theorem (2013) - 50 %

Nemůžu si pomoct, ale Terry Gilliam už vykrádá sám sebe. Jako kdyby se pokusil natočit "Brazil" pro nové tisíciletí. Ta společnost je velmi podobná, je zde také Velký bratr, který vás sleduje, a celé je to podobně ujeté. Je to šílená satira, ale tentokrát jsem neměl pocit, že by myšlenka převážila nad provedením. Je to škoda, protože herci tu předvádějí neskutečné kusy.

Dobrodružství Robina Hooda, Pac-Man the Movie, After Death, Almara, Straight on Till Morning

Dobrodružství Robina Hooda (The Adventures of Robin Hood, 1938) - 80 %

I když se v současné době může zdát, že film místo toho, aby byl vtipný nebo dramatický, je prostě roztomilý nebo naivní, když dojde na akci, je zde skvělý střih, nemluvě o tom, že samotná choreografie akčních scén je nadále výborná. Ten film trochu zestárnul, ale barva mu stále sluší a ten příběh je prostě nadčasový, protože takové legendy prostě jsou.

Pac-Man the Movie (2012) - 70 %

Člověk by si myslel, že Pac-Man není postavička, která je vhodná pro 3D animaci, ale tady se jasně ukázalo, že tomu tak není. Ano, film je třeba chápat spíše jako tribut k téhle geniálně jednoduché hře, ale zároveň je možné zde najít prvky, které z toho dělají trochu víc. Vzhledem ke hře je možné tady vidět milé inovace, které se musejí fandům starých her zamlouvat.

Film můžete zhlédnout zde.

After Death (2012) - 30 %

Ten film je prostě moc divný na to, aby se dal divácky snadno skousnout, a tak myslím, že spíše nezaujme. Mě docela zaujal, jsou zde dobré nápady, ale celkové provedení je jednoduše příšerné, ať už mluvím o hercích nebo o konzistenci celého filmu, která je prostě neskutečně slabá. Škoda, jako sci-fi to mohlo být zajímavé.

Almara (The Armoire, 2009) - 50 %

Zajímavý nápad, který má celkem zdlouhavou přípravu na to, co následně přijde. Bohužel to, co následně přijde, není tak ohromující, jak by si tvůrci pravděpodobně přáli a vyhází z toho bohužel jenom film s neproměněným potenciálem, který mohl být pěkně temný, ale není. Místo toho chce být až poetický.

Film můžete zhlédnout zde.

Straight on Till Morning (1972) - 65 %

Tohle je prostě divný film, který má ale neskutečnou hudební složku, jež ho doprovází celou stopáž a prostřídává se s tichem. Ty střihy jsou neskutečné, jako kdyby se tím ještě více narušovala konzistence celku. A funguje to, v tom smyslu, že je to opravdu divné. Tak nepříjemné a podivné postavy prostě jen tak nevidíte. Jako zážitek to určitě stojí za zhlédnutí.