pátek 18. května 2018

Fumihazushita haru, Hai tiin yakuza, Takeshis', Návrat Lew Harpera, Hranice vesmíru




Fumihazushita haru (1958) - 70 %
Seijun Suzuki byl prostě dobrý v tom, jak dokázal poměrně realisticky zachytit aktuální podobu Japonska, především pak z pohledu mladých, ale do toho světa ještě přidal násilí, které je skoro až noirového charakteru, s čímž souzní ještě barevnost - černobílá - jeho filmů. Tento snímek je toho dobrým důkazem.

Hai tiin yakuza (1962) - 60 %
Seijun Suzuki ukazuje celkem realistickým způsobem, jak může vypadat menší války gangů nebo zločinců u ještě celkem mladých jedinců, kteří by se měli starat především o školu. Není to akčně skvělé, ale ono tady o akci skoro nejde, spíše jde o to, že tohle by se ve společnosti klidně mohlo dít a nejspíš se to i dělo.

Takeshis' (2005) - 60 %
Takeshi Kitano je osobností japonského filmu i televize, má za sebou celkem zajímavý život a také nějaké problémy, z kterých jako kdyby se ve snímku "Takeshis'" vyzpovídal, a to v surreálné podobě, kdy není jednoduché pochopit, co se vlastně děje a kam to směřuje. I proto je snímek docela zajímavý.

Návrat Lew Harpera (The Drowning Pool, 1975) - 60 %
Snímek "Návrat Lew Harpera" má dobrého herce v hlavní orli, o tom se nedá pochybovat, má celkem zajímavé herce ve vedlejších rolích, případ, který není vyloženě nudný, ale musím zdůraznit i to, že jsem místy měl pocit, že to trochu tápe, nemluvě na tom, že už to bylo ke konci opravdu hodně dlouhé.

Hranice vesmíru (The Farthest, 2017) - 70 %
Zajímavý dokument, který se pohledem jedné družice, jež se dávno dostala tam, kam se žádná jiná ještě nedostala, ukazuje život na planetě Zemi z pohledů specialistů, kteří zde prezentují svoje názory. Rozhodně je to film o tom, jak se vám mohou rozšířit obzory toho, co všechno chce a může člověk dokázat.