středa 2. prosince 2015

Deewaar, Kozure ôkami: Jigoku e ikuzo! Daigorô, Chlapec a jeho pes, Deadly Weapons, Smrtihlav


Deewaar (Deewaar, 1975) - 60 %
Tak jsem si říkal, že bude super dát si indický film, který už se přece jen podobá Bollywoodu v dnešní podobě více, než filmy starší. Bohužel jsem ale zjistil, že tohle prostě není něco, co by bylo až tak pro mě, protože mi to moc nesedí. Má to svoje specifika, což je skvělé, ale mně to prostě nesedlo, jak bych si přál.

Dějově nesmírně zajímavý díl, který má svoje silná místa, jež ale tentokrát bohužel nejsou tolik v akci, která přesto v těch několika záblescích vyniká. Tahle dvojice je prostě věčná a vy tu jejich poslední scénu možná i obrečíte, protože jsou prostě skvělí a vy jim přejete další krásnou cestu po světě. Nebezpečnou, ale pořád takovou, která stojí za to žít.

Chlapec a jeho pes (A Boy and His Dog, 1975) - 60 %
Ta představa toho světa je sama o sobě docela dobrá - Amerika je radioaktivní pustina, mladík mluví telepaticky se svým psem, nedostatek žen a snaha uzurpovat si jednu pro sebe. Do toho ještě nějaké další divné postavičky. Bohužel to není ani dost divné, ani dost akční, ani dost vtipné a ani dost dramatické, aby se to dalo hodnotit o něco lépe.

Deadly Weapons (1974) - 10 %
Tohle je opravdu tak trochu filmová tragédie. A to říká člověk, který má rád velká ňadra. Jenže pohled na ně mi ve snímku "Deadly Weapons" nepřišel sexy, ale jednoduše trapný, stejně jako sledování celého filmu, který je nejen špatně zahraný, on je nesmírně špatně zahraný. Tohle je opravdu hrůza.

Smrtihlav (Dark City, 1998) - 80 %
Alex Proyas si libuje v temnotě. Doslova ji miluje. A chce po divákovi, aby ji také miloval. Tohle není jen případ snímku "Smrtihlav", ale i jeho dalších kousků. Pokud dochází k rozbřesku, tak spíše metaforicky, prozřením, změnou. Tenhle roční předchůdce "Matrixu" dává další odpověď na to, jaké vize jsou pro nás představeny a co člověk může dokázat.

Žádné komentáře:

Okomentovat