středa 9. srpna 2017

Ponyo z útesu nad mořem, Mean Dreams, Můj bratranec Vinny, Phillauri, Pitfall




Ponyo z útesu nad mořem (Gake no ue no Ponyo, 2008) - 90 %
Jestli je tohle slabší Miyazaki? Tak ať si klidně je, protože to vůbec nevadí. Nevidím v tom nic zásadně slabšího, naopak je zde opět úžasná fantazie, a přijde mi nová. Hned od začátku jsou zde scény, které jsou krásně vykreslené, ale hlavně jsou nápadité, imaginativní. Prostě tvůrčí pohlazení a krásnými postavami.

Mean Dreams (2016) - 50 %
Bill Paxton v jedné ze svých posledních rolí ukazuje, že herecky zvládnul i tenhle jinak celkem podprůměrný thriller, který je tak trochu filmem o dospívání, tak trochu kriminálkou o tom, jak je třeba podrazit vlastního fotra, který je pořádná svině. Film hraje na vztahovou rovinu a tím chce být jiný, ale moc není.

Můj bratranec Vinny (My Cousin Vinny, 1992) - 75 %
Nic jsem od tohoto snímku nečekal, o to větší bylo moje překvapení, když jsem ho začal sledovat. Člověk by si myslel, že film ze soudní síně ho nemůže překvapit, ale když je dobře natočený, tak to dokáže. Navíc je to komedie, která vám sedne díky skvělým hercům v hlavních i vedlejších rolích. Ale hlavně Joe Pesci a Marisa Tomei film táhnou.

Phillauri (2017) - 50 %
Trochu zaměnitelný film, hlavně v to, jak je natočený, i když jsou zde pěkné scény, budete mít pocit, že vlastně ničím zásadním nevynikají, snad až na úplné finále, které už je skutečně fantastické, ale zároveň dojemné. Samotný nápad není špatný, ale provedením je to vlastně klasická romance s dramatickými prvky.

Pitfall (1948) - 70 %
Noirový film, který má přece jen trochu hlubší rovinu a je dána v podstatě jen tím, že hlavní hrdina je ženatý a má synka. Díky tomu dostává příběh další, zajímavou rovinu, kvůli které chcete vědět, jak to dopadne, jak se hlavní hrdina nakonec zachová. Jojo, femme fatale jsou možná mrchy, ale vždycky jim podlehne chlap...