pondělí 3. srpna 2015

Olympiáda Tokio, Hercule Poirot: Schůzka se smrtí, Hercule Poirot: Hodiny, Final Cut, Cesta do neznáma


Olympiáda Tokio (Tôkyô orinpikku, 1965) - 70 %
Krásná oslava sportu zachycená režisérem, který už v té době měl jméno a vložil do dokumentu sebe, tedy umělce. Je to na snímku moc vidět, ale musím říct, že to na mě až takový silný efekt nemělo. Ty detaily jsou někdy geniální, ale jako celek mi to přišlo jako sestřih zajímavého. Musím říct, že přítomnost Věry Čáslavské ve skvělé sekvenci, mě velmi potěšila, a to i proto, že to je skvěle natočeno.

Hercule Poirot: Schůzka se smrtí (Agatha Christie's Poirot: Appointment with Death, 2009) - 90 %
Mám pocit, že ty poslední díly patří k tomu skutečně nejlepšímu, protože se bavím nejen skvělým příběhem, ale také trochu známějšími herci, kteří se zde objevují. Tady to je přesně ten případ, kdy mě dostal zamotaný příběh, který má již tradičně několik pachatelů i různých činů, ale především všechno do sebe zapadá díky skvělým postavám a geniálnímu Poirotovi.

Hercule Poirot: Hodiny (Agatha Christie's Poirot: The Clocks, 2011) - 90 %
Detektivka, která se opírá o béčkovou zápletku a ještě to krásně zdůrazňuje. A přesto to vůbec béčkové není, ale je to výtečně promyšlené a ukazuje to, jaká byla autorka skvělá, a jak si - stejně jako její filmoví následovníci - dokázala se žánrem hrát. Tenhle díl mě také nesmírně bavil a jeho zamotaná zápletka mě odzbrojila.

Final Cut (The Final Cut, 2004) - 50 %
Tohle je tak strašná škoda, protože Omar Naim měl neskutečně dobrý námět, který mě od začátku velmi bavil. Jenže pak došlo na to, že se to do sebe celé zamotalo a ze zajímavého námětu se stal naprosto nezajímavý film, který nezachrání ani Robin Williams, jenž opět hraje skvěle dramatickou roli. Ten závěr je prostě celý špatně a vychází z toho film o ničem.

Cesta do neznáma (The Trail Beyond, 1934) - 60 %
Další levní klasika s Johnem Waynem, kde už vás ten hudební doprovod, který se nesmírně opakuje, může trochu štvát, ale já jsem z něj měl docela radost. Je to takové nostalgické a to jak z hlediska filmového, příběhového, tak i hereckého. Tady se prostě točilo jen pro zábavu a možná i trochu pro ty peníze. V dnešní době už převažuje zábava.