pátek 1. května 2015

Hercule Poirot: Krádež královského rubínu, Znovu po smrti, The Hurricane Express, Zoku Zatôichi monogatari, Společnost mrtvých básníků


Hercule Poirot: Krádež královského rubínu (Agatha Christie's Poirot: The Theft of the Royal Ruby , 1991) - 75 %
Ta komická rovina je v tomhle případě skutečně povedené, hlavně setkání Poirota s princem jsou výborná, protože tohle jsou dvě dokonale odlišné postavy. Zápletka s rubínem není také úplně zlá a jednotlivé vánoční propriety jsou využity celkem inovativně. Navíc celou dobu nevíte, co se děje, kdo je mrtvý a kdo ne. V tomhle směru se díl povedl.

Znovu po smrti (Dead Again, 1991) - 80 %
Kenneth Branagh natočil film, který by se dal nazvat hitchcockovským, a to jak ve smyslu napětí, které by se dalo krájet a jež je postaveno na dobrém scénáři, ale i ve smyslu použitého humoru, který je tu příjemným kořením. Skvěle to funguje až do konce, kde to má až nádech italského gialla ve svém šílenství. Pro mě překvapení.

The Hurricane Express (1932) - 60 %
Na svou dobu velmi povedené, i když je pravdou, že jsem viděl pouze televizní sestřih, který je z původních téměř čtyř hodin zkrácen na hodinu a dvacet minut. Myslí si, že to je jen dobře, protože takhle je to poměrně akční, jsou zde dobré kaskadérské scény a snímek je docela napínavý, i když máte stejně pocit, že mohl skončit po půl hodině.

Výborný díl, který je přece jen akčnější než díl první, ale který také více buduje to, jak bude vypadat Ichiho postava v následujících dílech. Je jen pozorovatelem, sice slepým, ale tím, kdo prochází a stává se tím, kdo musí bojovat, aby mohl odejít. Bloumající poutník, který nechce zasahovat, ale nic jiného mu nezbývá. Skvělá postava, které tyhle staré filmy nesmírně sluší.

Společnost mrtvých básníků (Dead Poets Society, 1989) - 90 %
Krásný film o síle slova a poezie, ale také o tom, že stačí být jen trochu jiný a je zaděláno na pořádný průser. Jste první na ráně, když se něco hodně podělá. Ale také je to o tom, že potlačovat kreativitu v člověku je zlem samo o sobě. Ale ono je vždycky snazší vinit jednotlivce než společnost, která nefunguje. Robin Williams v další úchvatné roli.