úterý 5. srpna 2014

Expo, Země, Top Floor, Cuban Fury, My Face Is in Space


Expo (2012) - 40 %
Emotivní sci-fi, které hraje s tím, že je zde obrovská vzdálenost mezi matkou a dcerou. Prvek sci-fi nemá až tak zásadní smysl, klidně by každá mohla být na jiné straně planety a možná by to bylo ještě zajímavější a nápaditější. Někdy je prostě snaha až moc velká a výsledek je překvapivě malý.

Země (Zemlja, 1930) - 75 %
Zajímavé propojení života a smrti, nového a starého, člověka a přírody. Tohle se jen tak nevidí. Na první pohled se bude zdát, že je to agitační film, a možná i trochu je, ale je třeba si uvědomit, že i sovětská cenzura si na něm smlsla. Dovženko natočil snímek, který je o životě, je o těžkém údělu. Propojení s přírodou není ekologickým výkřikem, ale přirozeným souzněním.

Top Floor (2013) - 50 %
Takové menší drama o tom, že když se něco posere, tak ve velkém. Ron je celkem normální chlápek, ale všechno se mu začne sypat. A on najednou nemá, jak by to pochytal a držel pohromadě. Herecké výkony dobré, příběh ucházející, emoce na malém prostoru celkem fungují. Na ten průměr to stačí.

Cuban Fury (2014) - 60 %
No jo, mám rád taneční filmy. Ten rytmu se mnou něco dělá. Navíc mám rád Nicka Frosta i Chrise O'Dowda, i když toho raději v kladnějších rolích. Rashida je kočka, do toho trochu humoru, bohužel ne moc, a vychází z toho celkem fajn komedie, u které vás ohromí hlavně to, jak Nick Frost tančí. Ten chlap je prostě borec. Navíc mě potěšilo jedno povedené cameo.

My Face Is in Space (2012) - 50 %
Film o tom, jak si vytváříme nesmyslné ideály a žijeme pro ně, jak se nám mohou životy změnit, k horšímu, jen proto, že lpíme na něčem, co vlastně nemá moc smysl. Touha objevovat ve vesmíru je velká, ale pokud nejsem astronaut a do vesmíru nelítám, asi nemá cenu tomu věnovat celý život. Přínosem tohoto krátkého filmu je skutečnost, že je zajímavě pojat - jedná se o animaci.

Žádné komentáře:

Okomentovat