Zobrazují se příspěvky se štítkemamerican pie. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemamerican pie. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 17. května 2015

Hercule Poirot: Případ ztracené závěti, Herkules a ohnivý kruh, Prci, prci, prcičky: Na táboře, Blafuj jako Beckham, Smrtonosná zbraň


Hercule Poirot: Případ ztracené závěti (Agatha Christie's Poirot: The Case of the Missing Will, 1993) - 80 %
Možná to není tak silný díl, ale stejně mě bavil. V podstatě každý mohl být vrahem, každý se mohl nějak podílet na zabití, každý měl nějaké tajemství a mnozí o tom ani nevěděli. Vidět Poirota naštvaného má také něco do sebe. Vyřešení bylo zajímavé a musím říct, že krásně zamotané, že se to dalo jen těžko odhadnout.

Herkules a ohnivý kruh (Hercules: The Legendary Journeys - Hercules and the Circle of Fire, 1994) - 55 %
Je to pořád spíš průměr, ale stejně asi jeden z nejlepších dílů Hercula v téhle podobě. Anthony Quinn je pro mě prostě parádní Zeus a tady si trochu užil nějakou tu menší lascivnost. Pobavilo, celkem snesitelné postavy, Hercules má skvělou parťačku, takže je vidět, že se to trochu někam posunulo. Ani tak už ale prostě nejásám. Jak člověk stárne, už to pro něj prostě není. Tohle opravdu chce vidět v mladším věku.

Prci, prci, prcičky: Na táboře (American Pie Presents Band Camp, 2005) - 40 %
Nemám tuhle spin-off sérii moc rád, ale prostě se jí nemůže vzít, že tu jsou nějaké ty vtipné momenty. Pravda, nejvíce se filmy navzájem vykrádají, ale nic to nemění na tom, že je to sem tam pořád vtipné. Víc mě ale dostala ta romantická rovina. Asi jsem někdy opravdu až moc sentimentální. Ty postavy, až na hlavní dívčí hrdinku, jsou ale opravdu příšerné.

Blafuj jako Beckham (Bend It Like Beckham, 2002) - 70 %
Tenhle film mě bavil už před léty, a tak jsem si ho docela rád osvěžil. Mám rád indickou kulturu, i když je hodně svérázná, mám rád fotbal, který je prostě jednoduchým a jedinečným sportem, no a samozřejmě mám rád dobré filmy. Tohle je poměrně dobrá komedie, která má silné postavy v hlavních rolích. Pěkně se na to kouká.

Smrtonosná zbraň (Lethal Weapon, 1987) - 90 %
Tuhle dvojici jsem svého času skutečně zbožňoval. Musím říct, že i po letech mě nesmírně baví. Navíc Donner ukázal, že měl vždycky schopnosti k tomu, aby natočil pořádnou akční podívanou s výbornými scénami. Scénář Shana Blacka je jedním z jeho nejlepších, jaké napsal. A Gibson s Gloverem jsou prostě úchvatné charaktery.

úterý 26. června 2012

Nebezpečné známosti, Jak ztratit kluka, Zoufálek, Transformers 2, Superbad a první Pařba


Velmi nebezpečné známosti (Cruel Intentions, 2009)
Moje přítelkyně tenhle film doslova zbožňuje. Já jsem ho - přiznám se - do minulého týdne vlastně celý nikdy neviděl. Vždycky jen nějakou část, i delší úsek, ale nikdy ne vcelku. Co mě na první pohled - poslech - zaujalo, to byl jednoznačně soundtrack. "Colorblind" od Counting Crows je krásná, profláklá "Bitter Sweet Symphony" neurazí snad nikdy. Příběh jsem znal z jiných děl, především pak z divadla, protože starší filmové provedení mi také zatím uniká. Musím říct, že klasičtější podoba mi sedí mnohem víc, ale v provedení, v němž se objevili Ryan Phillippe, Sarah Michelle Gellar a Reese Witherspoon, jsou přece jen prvky, které jsou hodně dobré. Převedení do moderní doby je se vším všudy, i se změnou příběhu a některých postav. Nejedná se však o změny na úkor příběhu, děj stále zůstává pospolitý a docela uvěřitelný. Gellar je jako mrcha skvělá, za což by si zasloužila vyzdvihnout, protože výkony ostatních zase ta jedinečné nejsou. Reese má hrát tu svou nevinnou holčičku jako vždycky, jen sem tam se v ní objeví něco silnějšího, Ryan Phillippe je tragický a sází pouze na svůj ksichtík. Když se z něj stává hodný chlapeček, je opravdu hodně špatný. ale zase to vyrovnává Joshua Jackson jako gay. Takhle jsem tohohle herce vždycky chtěl vidět, protože nic moc jiného hrát nemůže. Ve filmu je správné sexuální napětí, které nezachází daleko a film se nemění na erotický, přesto se přistihnete, jak pokukujete po své partnerce, nebo spíš po jejím výstřihu. "Velmi nebezpečné známosti" rozhodně nejsou špatným filmem. Pro mladé lidi je to asi přijatelnější verze klasického díla od Pierra Choderlose de Laclos.
Hodnocení: 70% za to, že originální období pro tenhle příběh je přece jen lepší, ale přesto došlo k převedení do podoby, které je pro dnešní dobu naprosto padnoucí


Jak ztratit kluka v 10 dnech (How to Lose a Guy in 10 Days, 2003)
O téhle romantické komedii jsem slyšel, že je dobrá. Dost často jsem si při sledování říkal a v čem je vlastně tak dobrá? Není to špatný film, který by se měl hned odsoudit, ale jsou tu momenty, které jsou jednoduše laciné a poplatné žánru a cílovému publiku. V hlavní roli namakaný herec, který má místo břicha pekáč buchet, který samozřejmě také často předvede, vedle něj poměrně hezká herečka, která zase neumí až tak moc hrát, ale na plátně vypadá dobře, navíc má hodně slavnou maminku. Kate se tu sice nahá neukáže, ale ona to nepotřebuje, stačí, aby se jenom tvářila. V tomhle případě jí ale tu postavu přece jen věříte víc, než kdy jinde. Zápletka snímku není nijak geniální. On chce splnit sázku a udržet si po 10 dní ženskou kvůli práci a plesu, ona má napsat článek o tom, jak ztratit kluka v deseti dnech. Stručně řečeno, ona ho chce pořádně vytočit, on se jí drží zuby nehty, po osmi dnech zjistí, že se milují, desátý den objeví pravdu o začátku jejich vztahu, hodně se na sebe nakrknou, aby si na závěr mohly padnout kolem ramenou. Když jde příběh shrnout v jedné větě - pravda, je to souvětí - a nic zásadního nevynechat, je to trochu zvláštní, ale nedá se nic dělat. Je to poměrně jednoduchá komedie na příjemný večer. nic víc jsem nečekal, nic víc jsem nedostal.
Hodnocení: 50% za to, že je to místy vtipná komedie, ale na druhou stranu je příšerně předvídatelná


Příběh o Zoufálkovi (The Tale of Despereaux, 2008)
Už jenom to, že se hlavní postava jmenuje Zoufálek, svědčí o tom, jak moc se chtěli tvůrci zalíbit publiku, především pak publiku dětskému. Vypočítavost je pak patrná z toho, kdo je vlastně hlavní hrdinou. Ano, je to myš. Co je na tom zvláštního? Třeba to, že rok před "Zoufálkem" byl natočen film "Ratatouille". Náhoda? Ne, nemyslím si. Pixaři s něčím přijdou, a jako kdyby neexistovalo něco jiného. Stejně to bylo s "hledá se Nemo". Chvíli po tom vznikl film "Příběh žraloka", který - když už nic jiného - byl alespoň vtipný a obsahoval pár dobrých hlášek. O snímku "Past na žraloka" mluvit nebudu, to je jen ubohost. "Příběh o Zoufálkovi" nám chtěl ukázat, že krysy a myši jsou teď in, navíc je to přece oblíbená dětská knížka, tak proč to nezkusit. Jenže by to chtělo zkusit s trochu lepší animací, která v některých momentech vypadala neskutečně kluzce. Příběh ničím moc nenadchne, je prostě o Nebojsovi, který se vydává za myš, o jednom krysákovi, který by se měl polepšit a polévkové slavnosti, která má větší význam než Vánoce. Je to příliš velké schéma na to, aby to mohlo skutečně zaujmout a donutit mě to k nějaké emotivní reakci alespoň na jednu ze scén. A že jsem schopen emotivních reakcí. Třináctý a čtrnáctý díl seriálu "How I Met Your Mother" by mohly vyprávět.
Hodnocení: 45% za to, že jsem asi zvyklejší na lepší animaci a trochu jiné postavy, které jsou tak roztomilé, až vůbec roztomilé nejsou

The faces of two robots stand atop a pyramid. A helicopter flies over an industrial facility on the right side of the image, and a young couple is seen in front of the pyramid. The film title and credits are on the bottom of the poster.

Transformers: Pomsta poražených (Transformers: Revenge of the Fallen, 2009)
Jestli jsem řekl, že "Příběh o Zoufálkovi" není moc dobrý animovaný film, tak co teprve, jak jsem si zoufal nad druhým dílem prozatím jen trilogie "Transformers". Už od prvního dílu mi tahle série nepřirostla k srdci. Přesto jsem viděl všechny tři. Jedničku z vlastního zájmu, trojku proto, že bratr chtěl po letech na něco do kina a zrovna dávali tohle, což by mohlo v kině vypadat cool. No a dvojku jsem viděl proto, abych si doplnil mezery mezi prvníma třetím filmem. Není o co stát. Michael Bay jen potvrdil, že je pošuk do technologií, a to je jediné zjištění, které film přináší. Roboti možná vypadají cool, efekty jsou vlastně dobré, ale příběh se vytratil někde s vtipy, které jsou vkládány do úst hlavního představitele. Shia LaBeouf by měl být tím hláškujícím frajerem, co táhne celý film, ale je to prostě jen nekňuba, kterému se do rukou dostaly super hračky, jež si ho oblíbily. "Transformers" jsou vlastně takovým dospěláckým "Příběhem hraček" jen s tím rozdílem, že tohle je čiročirá onanie nad superskvělými technologie, rozmáchlou akcí a naprosto pitomým příběhem. A Megan Fox? Určitě nebudu z těch, kdo budou na internetu denně hledat nějakou její novou fotku, kde ukázala alespoň 20 % své levé bradavky. Jestli je Megan srovnávána s Angelinou, tak se někdo hodně spletl, protože Angelina, co já vím, tak když chce, umí skvěle zahrát. Megan má jen pěkný ksichtík. Jakmile odešla - v trojce jí musela nahradit modelka, která si na nic nehrála - hned jsem dal filmu o 10 % víc. A nebyl jsem jediný. Dvojka je ale prostě paskvil. Kvůli takovým by měli letní blockbustery zakázat.
Hodnocení: 20% za to, že jednička mohla ohromit alespoň velkými auty, co se mění na ještě větší roboty, v tomhle případě už ale není co nabídnout


Superbad (Superbad, 2007)
"Prci, prci, prcičky" spustily lavinu lepších i horších teenagerských filmů. Některé stojí za to, jiné méně. "Superbad" jsou ukázkou toho, že nerdi jsou pořád v kurzu a že jsou schopni vás rozesmát prostě jenom tím, jak jsou blbí a jak se snaží zasunout. Tihle dva jsou taky ztroskotanci, kteří si o sobě myslí - hlavně ten v podání Jonaha Hilla - že jsou vlastně děsně cool a - promiňte mi to slovo - každá prcina z nich bude udělaná. Není to tak jednoduché a z obyčejné snahy dostat se na večírek a být za ty frajery, je nakonec dovede do situací komických i tragických, ale nakonec z toho vycházejí s čistým štítem. Seth Rogen zase ukázal, že má nadání i na scenáristiku a vytasil se se scénářem (spolupracovníka mu klasicky dělal Evan Goldberg), který je vtipný, pokud máte rádi drsnější humor, je chytrý, pokud vám nestačí jen nastavovaná břečka místo komedie, a navíc vytvořil dvě ukázkové postavy, do kterých se krásně vtělili Jonah Hill a Michael Cera, což jsou dva z nové generace nejen schopných komiků, ale hlavně schopných herců jako takových. Nejsem z těch, kteří budou slintat o tom, že film je geniální, ale stejně si myslím, že vám z něj v paměti něco zůstane. Třeba jen ti dva pitomí poldové.
Hodnocení: 65% za to, že teenagerská komedie může být i po "Prcičkách" stále ještě pořádně vtipná

Three men and a baby wearing sunglasses.

Pařba ve Vegas (The Hangover, 2009)
Poslední filmem, o kterém bych chtěl dnes trochu poreferovat, je snímek "Pařba ve Vegas". Už jsem tu psal o pokračování tohoto filmu. Pokračování mě nikterak nenadchlo, ale bylo to jen proto, že autoři vzali systém, který fungoval u tohoto prvního filmu, a mysleli si, že bude stačit, když tomu dají jiné prostředí. Místo Vegas se pojede do Bangkoku. Věřte mi, tohle opravdu nestačí. Film by se měl snažit jen o trochu víc, než lákat diváky do kin na to samé, jen s trochu lepším - horším? - designem. "Pařba ve Vegas" je ale skvělý nápad. Jednoduše je to první film, který byl originální a hlavně vtipný. Film stál na tom, že čtveřice chlápků jela do Vegas zapařit na rozlučku se svobodou. Jeden z nich, trochu idiotštější Alan, pak díky práškům udělá něco naprosto neskutečného. Tohle je neskutečná jízda na draku. Je to pařba, která v sobě má tygra, malé dítě, vymlácené zuby i Mika Tysona. Je to vážně neskutečný dril, který hrdinové podstoupili, aby nakonec zachránili svatbu. Příběh je vyprávěn v podstatě jako flashback, kdy si postavy rozpomínají na to, co vlastně dělali. Funguje to. Momenty jsou vtipné, a to i díky absurdnosti toho, co se děje. I když je celá čtveřice skvělá, pozornost na sebe stejně strhává Zach Galifianakis (ano, jsem schopen to jméno napsat i vyslovit, aniž bych o tom musel moc přemýšlet). Je to prostě ten správný idiot, který není nejlepší kamarád, ale ve filmu je s ním sranda. "Pařba ve Vegas" mě dostala, aby mě pak "Pařba v Bangkoku" zase usadila do zajetých kolejí komerční trapnosti.
Hodnocení: 75% za to, že film má originální nápad, je vtipný i drsný zároveň a určitě vás pobaví

pátek 13. dubna 2012

Prcičky podruhé

Já vím, že to je docela ujeté, ale naskytla se příležitost, abychom šli na "Prci, prci, prcičky: Školní sraz" znovu, podruhé. Šli jsme týden po premiéře a já jsem si říkal, že tentokrát už bude kino prázdné. Ani omylem nebylo. Sál byl ještě plnější než v den premiéry a já jsem nemohl uvěřit svým očím, že jsme skoro nesehnali místa. Je to dobře a tomu filmu to skutečně přeji. Když jsem ho viděl podruhé, viděl jsem chyby - zbytečné postavy, nedotažené dějové linie, zjednodušení a scény jen pro efekt. Nic to nemění na tom, že jsem se u filmu prostě bavil. Ani napodruhé mě to neomrzelo a smál jsem se, stejně jako se smál celý sál.
Vzpomínám si, že poslední film, na který jsem šel do kina dvakrát, byl "Temný rytíř". Nestydím se za to, že právě "Školní sraz" byl tím dalším, který jsem si takhle užil. Potřetí už asi nepůjdu, ale tenhle film si zaslouží, aby na něj lidé chodili. Dokáže tak skvěle zvednout náladu, nadchnout, že budete odcházet s úsměvem a na chvíli všechno hodíte za hlavu. Je mi jasné, že "Prcičky" v tržbách nepřekonají "Hunger Games", ale na tom nesejde. Já osobně jsem měl ze "Školního srazu" takový zážitek, který se jen tak opakovat nebude. Nebo že by "Temný rytíř povstal"?
Trochu se ale děsím toho, že dvěma nejúspěšnějšími filmy roku 2012 budou "Hunger Games" a poslední díl "Twilight" ságy. Ale jestli je tohle to, co lidé potřebují v kině, budiž. Neříkám, že "Prcičky" jsou umění, ale ani z "Hunger Games" a ani z žádného "Twilightu" jsem neodcházel nadšený, spíš naopak. Pořád ale věřím Batmanovi, že je všechny převálcuje. Možná i "Avengers" řeknou svoje.

pondělí 9. dubna 2012

Prcičky!, Bruce Lee a pár trapností

Group picture of the cast. Alyson Hannigan has a flute in hand.
Prci, prci, prcičky (American Pie, 1999)
Do kin se dostalo čtvrté regulérní pokračování filmu "Prci, prci, prcičky", a tak jsem si řekl, že by bylo fajn si je připomenout. Není to geniální film, ale je to film dobrý, o tom prostě žádná. Pro mě to znamenalo obrovský mezník, protože podobnou komedii jsem do té doby neviděl. Vlastně nikdo podobnou komedii do té doby neviděl. Byla sprostá, opravdu vulgární, objevila se zde odhalená ňadra, sex s koláčem a Stifler. Skvěle namixovaný koktejl, který nepotřeboval skvělý příběh, protože si vystačil s dobrými vtipy, zapamatovatelnými charaktery a prostě tu správnou dávku sprosťáren a prasečinek, což znamenalo jediné - mladí budou nadšení, jejich rodiče budou omdlívat a film jim zakazovat. Já jsem film neměl zakázaný a myslím, že mě dost ovlivnil. Jsem sprostý a beru to jako samozřejmost, používám nadávky a hlášky z filmu. Vyrůstal jsem na "Prcičkách" a nestydím se za to. Film je pro mě pořád dobrý a rád se na něj zase někdy podívám. A tak je mé hodnocení hodně subjektivní.
Hodnocení: 80% za to, že mě tenhle film velmi ovlivnil


Prci, prci, prcičky 2 (American Pie 2, 2001)
Druhá pokračování nejsou vždy tak úspěšná a dvojka "Prciček" rozhodně nebyla. Šlo vlastně jen o to, že se stará parta sešla rok po maturitě, aby zapařila na parádním mejdanu. Opět je to koncert Jima a jeho otce a Stiflera a jeho nadávek. Hlášky jako "Vyhul mi hůl", "Santa porňák" nebo "Umělý čuráky pro všechny" jsou nezapomenutelné stejně jako scéna s lepidlem, což se může stát prostě každému. Mytologie filmu se rozpracovává hlouběji, některé vztahy vznikají, jiné končí. Film je takovým preview k tomu, co má ještě přijít, ale nepostrádá své kouzlo, které je mimo jiné také v úžasném soundtracku, jenž je prostě dokonale vybrán. Všechno je směrováno k mladým, k party a divočině, ale takovým způsobem, aby to ani mě, kdo nepaří, neodradilo. 
Hodnocení: 60% za to, že to pořád jsou "Prcičky" a za nezapomenutelnou scénu s lepidlem


Prci, prci, prcičky 3: Svatba (American Wedding, 2007)
Myslel jsem si, že "Svatba" je skvělé zakončení výborné série, ale jak se později ukázalo, tak mělo to nejlepší ještě přijít. "Prcičkám" automaticky dávám vysoké hodnocení, protože jsou to filmy, kde se opravdu směji. Takových filmů zase není tolik. "Svatba" je skvělým sletem různorodých gagů, které jsou dobré, lepší a ještě lepší. Tohle je film Steva Stiflera a o něj jde hlavně, i když by se vlastně vše mělo točit kolem svatby. Jakmile se ale objeví Stifler, je to neskutečná podívaná. Užíval jsem si každou vteřinu s ním a ve chvíli, kdy mluvil s pusou plnou hovna, nedokázal jsem se vůbec ovládat. Ty vtipy možná nejsou nejlepší, nejsou vždy originální, ale jsou podány výtečně. Ne, u celé série mi nejde o příběh, ale o ten pocit, který si odnáším. A ten pocit je skvělý. Výtečný. Jedinečný. Podobné pocity po filmu nemám zase tak často. 
Hodnocení: 70% za to, že svatba může být pořádná sranda a že Stifler je prostě geniální


Drak přichází (Enter the Dragon, 1973)
Po sérii "Prciček" jsem se obrátil na naprosto jiný žánr a konečně se podíval na film, na nějž jsem se těšil neskutečně dlouho, ale nikdy jsem se k němu nedostal, protože prostě nebyla chuť, nebylo dost času, atp. Ale když jsem se konečně odhodlal, zjistil jsem, že Bruce Lee byl prostě mistr. Nebyl mistr filmového umění, "Drak přichází" zase není tak skvělý film a nepřináší nic moc nového, ale to co on, mistr bojových umění, předvádí, to je vyráží dech. Jackie Chan se proslavil hlavně bojovým uměním, které je v podstatě tancem. Vypadá to skvěle, je to účinné, ale pořád je to tanec. Bruce Lee netancuje. Bruce Lee bojuje. Pořád je to bojové umění, ale není v něm nic laskavého. Jeho pohyby jsou soustředěné, přesné, účinné. Doslova lítá v jednotlivých scénách, poutá na sebe pozornost, a to i ve chvíli, kdy mluví s tím úžasným přízvukem. Ne, nechtě bych se s ním setkat jako jeho protihráč. Jestli něco dokázal, tak natočit film, kde souboje vypadají skutečně. Možná až příliš skutečně. Jak je obecně známo, "Drak přichází" byl jeho posledním filmem, protože podlehl zranění, které si právě při natáčení tohoto snímku způsobil.
Hodnocení: 80% za to, že nám Bruce zanechal návod, jak vypadá skutečný bojový film


Zachraňte Jimmyho (Slipp Jimmy fri, 2006)
A dostáváme se k tomu horšímu. Nor Christopher Nielsen dostal skvělý nápad. Nebude natáčet žádný animák, který Hollywood prosazuje. Nic dětského a laskavého, ale pořádně nabroušený snímek, který bude vulgární, ukáže nám kopulaci a navíc i jednoho příšerného slona, který by měl umřít rovnou na začátku. Simon Pegg se chopil přepsání do angličtiny a zpřístupnil film masám. Bohužel. Není zase tolik o co stát. Vtipy nejsou dobré, situace bizarní. Kevin Smith možná dokázal vystavět zápletku filmu na osvobození zvířat z laboratoří, ale u "Jimmyho" tohle neplatí. Celé to je trochu zelené - rozuměj ekologické - a snaží se nás to dostat tím, že se tam hodně mluví o... ničem. Kadence je dobrá, škoda, že chybí vtip. Co je nejhorší, to je animace. Prostě selhává. Má nám představit karikatury, ale samotná úroveň animace je příšerná. Docela jsem se na film těšil, ale není o co stát. Jeden závislácký slon nezachrání všechno, navíc když máte celou dobu chuť mu ty jeho křivé nohy podrazit.
Hodnocení: 40% za to, že i třídní surovec může být ošklivou obryní, jo a taky za malou Bailee Madison


Děsnej biják (Epic Movie, 2007)
Zatím to nejpříšernější, co jsem letos viděl. Nic nového pod sluncem, ale tohle není film. To je ubohost. Copak je humor, když se za sebe řadí scény z jiných filmů, které jsou rádoby udělány jinak a vtipně? Je tohle odpověď na moderní definici toho, co je satira? Jestli ano, tak se opravdu ptám, kam ta společnost směřuje? Čemu se na tomhle filmu mám smát? Tomu, že se tam všichni herci ztrapňují a nejsou schopni udělat jediný vtip vtipný? Zaprvé, ono to ani nejde. Zadruhé, proč??? To si ti herci potřebují tolik nahrabat? to už nikdo není schopen si dělat srandu z filmů nějak sofistikovaně? "Bláznivá střela" byla taky trapná, ale byly zde vtipy, kde se člověk zasmál. Doufám, že přijde člověk, který bude umět dělat satiru. A vykašle se na ubohý fekální humor, záběry na prsa, když už neví, co by, a ukáže nám, že se můžeme smát i chytrým věcem. Doufám, že to bude brzy.
Hodnocení: 5% za to, že se na takovou kravinu podařilo získat peníze... dvakrát... třikrát... je hrozné zjistit, že Friedberg a Seltzer se chystají na šestý film jako režisérské duo


Pekelná jízda (Hell Ride, 2008)
Quentin Tarantino má rád podobné filmy. Násilí, erotika hraničící s pornem, drsní chlapi, písek, zbraně a čest a takové ty věci kolem. I proto se pravděpodobně rozhodl, že producenty zaštítí snímek "Pekelná jízda", který dojel už po prvních minutách. Příběh nemá žádnou pospolitost, zbytečně se točí kolem obrovského množství postav, aby tak dvě tři byly skutečně důležité. Dialogy jsou vážně něco příšerného a já jsem si místy říkal, proč sakra ty lidi říkají zrovna něco takového? Vždyť to vůbec nedává smysl. Vybrat si vnadné ženy, pár známých jmen, tohle opravdu není záruka úspěchu. Film nudí, protože akce je zde minimum. Kopíruje to Tarantina, nebo spíš vykrádá, ale dostává se na úroveň, která je o hodně níž. Nejlepší na filmu je plakát.
Hodnocení: 30% za to, že motorky a nahotinky jdou dohromady lépe v pornu - aspoň v tomhle případě

sobota 7. dubna 2012

Školní sraz = kinozážitek roku


Když jsem se poprvé dověděl, že se do kin dostane film "Prci, prci, prcičky: Školní sraz", věděl jsem, že je to film, který chci vidět v kině. Ne proto, že by bylo super jít zase na nějakou dobrou komedii, ale čistě proto, že jsem si ty pitomce z prvních tří filmů naprosto zamiloval a chtěl jsem je vidět. Protože se měli po devíti letech vrátit všichni. Jim a Michelle, Stifler, Jimům táta i Stiflerova máma, Finch, Kevin, ale dokonce i Oz, Heather, kteří se na "Svatbu" nedostali, a také mnou nenáviděná Vicky, ale nezapomnělo se ani na Jessicu, Nadiu nebo Shermana. Tohle měl být přesně takový sraz, jaký by být měl. Sejdou se všichni, co do školy chodili, prostě sraz s velkým S.
Bylo od začátku jasné, že to bude sranda, ale zároveň nebude chybět pořádná dávka nostalgie. Slyšel jsem názor, že "Školní sraz" je snad nejlepším filmem z celé čtveřice (nepočítám filmy "American Pie Presents..."), ale je potřeba si uvědomit, že bez předchozích filmů by "Školní sraz" nemohl existovat. Je tu tolik hlášek, které souvisejí s předchozím děním, tolik odkazů, dokonce i hudebních, že prostě člověk, který nezná původní trilogii, nemůže pochopit, o co tady jde. Ale na tohle tvůrci sázeli. Film natočili pro fanoušky původní trilogie a udělali to s láskou a přesně takovým humorem, který sérii sedí. Je drsný, je vulgární, je fekální, ale sakra, prostě dobrý. Budete se smát, to vám slibuji. Tedy pokud nejste rádoby intelektuální vtipy, co potřebují, aby u vtipu byla citace z Voltaira. Ale znáte to, Voltaire mi může políbit prdel.
Když jsem šel s přítelkyní k pokladně kina, řekl jsem si o lístky do řady B. Tedy co nejvýš. Měl jsem smůlu, protože byla obsazená. Dostali jsme trochu horší místa, a to prostě jenom proto, že mě nenapadlo, jak ý nával  tu na film bude. Musím říct, že jsem byl neskutečně překvapený, když jsem zjistil, že víc jak polovina kina byla obsazená. Jistě, dobrým tahem bylo uvedení o velikonočních prázdninách, ale stejně. Mladí na to šli a ve velkém. A nejen lidé mého věku, kteří pamatují uvedení prvního filmu - a že to byl zážitek! - ale i tak mladých, že jim v době uvedení prvního filmu nemohlo být více jak 2 roky.
Smáli se. Všichni se smáli a já měl radost, že tahle jedinečná série, která má v mém srdci nesmazatelné místo, pořád táhne nové diváky a je o ní pořád obrovský zájem. Doufám, že až konečně budou tržby za velikonoční víkend v amerických kinech, budou to právě "Prcičky", které budou na prvním místě. Ne proto, že je to skvělý film - ale on je dobrý, opravdu dobrý - ale prostě proto, že lidé chtějí vidět zábavný film, chtějí se bavit. Na jednom blogu jsem četl zajímavý názor na film: "Sraček je kolem nás dost, tak proč si na chvilku nevyčistit hlavu?" Slovy Steva Stiflera: "Vy čuramedáni, co tady kurva sedíte. Vemte ty svý homoklády a běžte se doprdele bavit!"
Je mi jedno, co "učení" kritici na tenhle film řeknou. Je mi jedno, že ho někdo bude shazovat. Je mi jedno, že žádný z herců není velkou hvězdou a film vzali proto, že se jim hodilo přilepšení, protože tohle je prostě snímek pro lidi. Je plný vtipu, dobrého i trapného - ale ten dobrý hodně převažuje - je plný skvělých hlášek a postav, ke kterým se chcete vracet. Padla na mě tak krásná nostalgie, že jsem se neudržel dojetí. Já vím, je to z toho, že trochu žiji ve vymyšlené světě, ale tak věk je takový. Film a literatury je tolik, že oprostit se od reality je snadné. Když jsem ale viděl tu pětici (Jim, Kev, Oz, Finch a Stifler), jak pochodují na sraz, bylo mi hezky. Jako bych se opravdu sešel se starou partou. Nádherný zážitek, který už jsem v kině dlouho neměl. Přál bych si, aby vzniklo pokračování, zatím o tom pochybuji, ale bylo by to skvělé. Já bych na to do kina šel. "Prci, prci, prcičky: Školní sraz" dokázali něco, co film "Sněženky a machři po 25 letech" nedokázal. Spojit humor a nostalgii v takovém koktajlu, který je vtipný, je dojemný a není jen procházkou muzeem, kde všichni zestárli a ztloustli a už prostě nemají co říct. Jim a jeho parta mají co říct pořád, protože umí bavit. Pro mě osobně jeden z nejlepších kinozážitků. Vidět lidi odcházet šťastné, s úsměvem na tváři, tohle je neskutečné ocenění pro tvůrce filmu. I já byl z těch, co se museli vracet k hláškám, které jsem slyšel, opakovat si scény. Zážitek k nezaplacení. Kdybych měl hodnotit procenty, tak dám 90 %, a to říkám naprosto vážně. Kam se hrabou nudné a zdlouhavé "Hunger Games".

Doplnění po uveřejnění tržeb za první promítací (velikonoční) víkend: Film byl poražen snímkem "Hunger Games" a já si pořád říkám, jak dlouho se tenhle "hit" udrží na vrcholu. Je mi smutno z toho, na co lidé do kina chodí v takovém množství.