neděle 30. srpna 2015

Wavelength, 7 Cases, Zatôichi umi o wataru, Age of Kill, Smrt samuraje


Wavelength (1967) - 25 %
Ano, opravdu se tam dá najít nějaká hlubší myšlenka, ale tohle rozhodně není dílo, které by mě zaujalo. Díky zvukové koncepci je to navíc dílo nesmírně iritující, které jsem raději sledoval se ztlumeným zvukem. Ne, experimentální filmy prostě nejsou pro mě a klidně si mohou být součástí "1001 filmů.

7 Cases (2015) - 55 %
Takový celkem průměrný thriller, ale daří se mu přijít s docela dobrou zápletkou, která je vedena skvěle hlavně v momentech, kdy na hlavní postavy čekají jednotlivé pasti. Mají se rozhodnout, co udělají. A toto rozhodnutí pak mění jejich život. Mně se tyhle prvky v thrillerech prostě líbí, a i když film herecky není nijak skvělý, tak jsou zde místa, která se mi líbila.

Zatôichi umi o wataru (1966) - 80 %
Ichi se rozhodl, že se podrobí pouti a navštíví celkem 8 chrámů, čímž učiní pokání a také se pokusí odčinit to, kolik už stačil zabít lidí. A že by to na armádu vydalo bez problémů. Jenže ani řádné odčinění mu není dopřáno, a tak se musí aspoň smířit s tím, že si prožije jednu docela pěknou romanci. Asi ale tušíte, jak to dopadne.

Age of Kill (2015) - 55 %
A zase jeden britský thriller, který je zajímavý zápletkou, ale provedením prostě pokulhává. Najednou budete mít pocit, jako že se postavy někam ženou, ale celé jejich hnaní v podstatě nemá smysl, což se tak trochu projevuje i na konci, kde nedostanete klasické vyústění, ale spíše snahu to všechno trochu zamotat a udělat z toho něco jiného.

Smrt Samuraje (Ichime, 2011) - 80 %
Takashi Miike opět dokazuje, že je schopen přijmout pomalý styl vyprávění, který je pro samurajské filmy tak tradiční. Estetika feudální doby je v jeho filmech v podstatě dokonalá a v tomhle případě se opět jedná o výborný dramatický kousek. Navíc je zde seppuku, které se vám skutečně dovede zapsat do paměti. A to jsem si myslel, že už jsem jich ve filmech viděl dost.

Žádné komentáře:

Okomentovat