neděle 29. června 2014

Vodonoš, Life Doesn't Frighten Me, Blue Ruin, Vítr, Dark Hearts


Vodonoš (The Waterboy, 1998) - 60 %
Ani tohle nebude nejlepší Sandlerův film. Nelíbí se mi, jak se zde až moc pitvoří. On to umí, ale nějak mi to k jeho filmům prostě nesedí, alespoň ne v takové míře. Mám ho raději normálního s pitvořením jen sem tam. Jinak je film místy zábavný, i když ne ani tak ze strany Sandlera, především je ale celkem jednoduchý a přímočarý.

Děti mají svoje vlastní problémy a v tomhle případě jsou podány celkem snesitelně, ale není to něco, co by mě ohromilo. Možná je to i celkem zdlouhavé na to, co to řekne. Líbilo by se mi to jako epizodka v delším filmu. Tahle je to jen fajn.

Blue Ruin (2013) - 30 %
Asi už jsem ne tyhle pomalé filmy alergický. Poslední dobou je jich docela hodně, jako kdyby nezávislá produkce našla svůj vlastní mainstream. Násilí, ale žádné klasické gangy, všechno hodně realistické, sem tam nějaká ta krev, naturalismus, ale ne až za hranicí, ale přesto špinavý a na pohled hnusný. To všechno v tempu více než poklidném. Prostě mi to přijde na jedno brdo a ty filmy mi nic nedávají.

Vítr (Wind, 2013) - 85 %
Animované, zábavné. Tenhle filmeček těží ze zajímavého nápadu, který měl autor. Ten je podán vtipně, navíc má i pointu, kterou asi odhalíte před úplným koncem, ale to vůbec nevadí, protože i tak je pěkně melancholická.

Dark Hearts (2012) - 40 %
Docela pěkně se to rozjíždí a vypadá to jako temná romance, což je něco, co mám v současné době rád. A asi jsem to měl rád vždy, jen jsem si to neuvědomoval. Jenže pak dojde ke zvratu, který není nijak překvapivý, nijak vám nezamotá hlavu, jen ten film prostě potopí a udělá z něj něco naprosto obyčejného, co v závěru už nud a ani vás nějak emotivně neohromí.