Třetí díl se nám snaží vytvořit komplexnější propojení s předchozími díly, hlavně s tím prvním. Vrací se nám malá holka z prvního dílu a promlouvá do dění, které je jinak poměrně logicky klasické. Tucker a Chan blbnou, první předvádí, jak rychle dokáže mluvit, druhý zase svoje akrobatické schopnosti. Jen další díl v sérii, s kterým tato pozvolna upadá hlouběji do podprůměru. Jaký asi bude čtvrtý díl?
Hop (Hop, 2011) - 20 %
Ani nevím, proč jsem na tenhle film šel do kina. Snad kvůli Kaley Cuoco, ale ani v tomhle případě nebyla má očekávání naplněna. Stupidní velikonoční film o tom, jak je těžké být velikonočním králíkem. Film, kdy jsou animované postavy v jinak skutečném prostředí, nikdy nebyly moc úspěšné. Králíka Rogera hned tak něco nepřekoná. Tenhle nevtipný a nezajímavý pokus určitě ne.
Rocky II (Rocky II, 1979) - 95 %
Co se mi hned na začátku líbí, to je skutečnost, že vlastně nejde o snímek o boxu, ale o romantiku, kde ale čekáte, co se zvrtne. Sly mi v téhle roli prostě sedne. Prostě frajírek, ale myslí to dobře. Sylvester Stallone si tady vytvořil životní roli - nemyslím zrovna v tomhle filmu, ale v téhle sérii - a ukazuje, že je schopen zahrát v podstatě každou rovinu své postavy. Smutného, radostného, ztrápeného, trapného i odhodlaného. Prostě mu ho žeru i s návnadou a jsem sakra subjektivní. Tohle jsou ale prostě filmy, které mě dostaly v dětství a já si nemůžu pomoct, pořád to okouzlení touhou porazit někoho, trvá.
Dech života (The Living Daylights, 1987) - 65 %
Timothy Dalton není rozhodně špatný James Bond a hned po prvních minutách jsem měl pocit, že toho humoru zde bude méně a že sem tam bude hráno na trochu temnější strunu. To se skutečně potvrdilo, i když mnohdy je to jen hrané a nakonec se ještě dozvíte, jak všechno skutečně bylo a je to trochu odlehčeno. Přesto je zde vidět určitý posun, a to hlavně ve srovnání s následnými bondovkami s Brosnanem. Dalton vytvořil zajímavou postavu, která určitě nemusela sednout každému, ale rozhodně má šarm a skutečnost, že se nesnaží celou dobu hláškovat, mi také celkem seděla. Přesto je jeho příběh až moc schematický a nijak zásadně mezi ostatními nevyniká.
Příběh Alvina Straighta (The Straight Story, 1999) - 100 %
Krásný příběh o tom, jak se jeden starý pán rozhodne na stará kolena znovu vydat na cestu a navštívit bratra, který měl mrtvici. Oba bratři spolu nemají nejlepší vztah a dlouho se neviděli, a tak je Alvinova cesta osobním očistcem. Tohle opravdu není klasický David Lynch, ale díky tomu, jak snadné je ho pochopit, díky tomu, jak nepateticky, ale přesto silně podává osudy člověka, se můžete podívat na jedinečný snímek, který dokáže během hodiny a tři čtvrtě ukázat to, jak je život krásný a zároveň hrozný. Ať chceme nebo nechce, stáří tam na nás někde čeká. Ale stáří ještě neznamená, že přestaneme žít, jen to bude víc bolet.
Dech života (The Living Daylights, 1987) - 65 %
Timothy Dalton není rozhodně špatný James Bond a hned po prvních minutách jsem měl pocit, že toho humoru zde bude méně a že sem tam bude hráno na trochu temnější strunu. To se skutečně potvrdilo, i když mnohdy je to jen hrané a nakonec se ještě dozvíte, jak všechno skutečně bylo a je to trochu odlehčeno. Přesto je zde vidět určitý posun, a to hlavně ve srovnání s následnými bondovkami s Brosnanem. Dalton vytvořil zajímavou postavu, která určitě nemusela sednout každému, ale rozhodně má šarm a skutečnost, že se nesnaží celou dobu hláškovat, mi také celkem seděla. Přesto je jeho příběh až moc schematický a nijak zásadně mezi ostatními nevyniká.
Příběh Alvina Straighta (The Straight Story, 1999) - 100 %
Krásný příběh o tom, jak se jeden starý pán rozhodne na stará kolena znovu vydat na cestu a navštívit bratra, který měl mrtvici. Oba bratři spolu nemají nejlepší vztah a dlouho se neviděli, a tak je Alvinova cesta osobním očistcem. Tohle opravdu není klasický David Lynch, ale díky tomu, jak snadné je ho pochopit, díky tomu, jak nepateticky, ale přesto silně podává osudy člověka, se můžete podívat na jedinečný snímek, který dokáže během hodiny a tři čtvrtě ukázat to, jak je život krásný a zároveň hrozný. Ať chceme nebo nechce, stáří tam na nás někde čeká. Ale stáří ještě neznamená, že přestaneme žít, jen to bude víc bolet.
Žádné komentáře:
Okomentovat