Žalozpěv stezky, Requiem za sen, Slečny přijdou později, John Chisum, Svět patří nám

Žalozpěv stezky (Pather Panchali, 1955) - 90 %

S indickou kinematografií nejsem příliš obeznámený, ale je vidět, že není všechno jen Bollywood. V minulosti se tam natáčeli skutečně zajímavé snímky. Tenhle až neorealistický film v tempu japonského stylu, vás zasáhne téměř dokumentárním zobrazením chudoby a vztahů v jedné venkovské rodině.

Requiem za sen (Requiem for a Dream, 2000) - 100 %

Nejlepší film, jaký kdy Aronofsky natočil. Neskutečná jízda spirálou rovnou dolů, až téměř ke smrti nebo alespoň šílenství. Co všechno můžeme ztratit, když propadneme drogám? Tohle je ta nejsilnější odpověď, u které budete na konec jen lapat po dechu, protože obrazy, jaké před nás Aronofsky staví, jsou nezapomenutelné, stejně jako hudební doprovod, který je dnes už legendární.

Slečny přijdou později (1966) - 55 %

Snímek jsem si sehnal jenom proto, že v něm hraje Olga Schoberová, ale nakonec mě překvapilo, že to není až takové zlo. Ten režim v tom je, ale to se dá kousnout, místy je to detektivka celkem napínavá, jen ten konec tomu moc nedává a spíše ubírá. Škoda, tam se to s tou pointou moc nepovedlo.

John Chisum (Chisum, 1970) - 70 %

Zase jeden takový celkem klasický western s Johnem Waynem v hlavní roli. Je už přece jen starší, takže není tak akční, ale zase kolem sebe má spoustu mladších kumpánů, kteří to rozhodně dostatečně vynahrazují. Místy celkem povedené, místy trochu nudné a zdlouhavé, ale myslím, že tenhle snímek neurazí.

Svět patří nám (1937) - 85 %

To, jak pánové blbnou s handgranátem je skutečně nezapomenutelné ale takových scén je v tomhle protiválečném filmu více. Líbí se mi, jak to celé pojali s lehkostí, protože to vyzývání k pacifismu tu není nějaké zásadně drsné, nenutí vás, ale je to celé lidské, no a samozřejmě je to i nesmírně zábavné. Humor s poselstvím, který snadno překonal dlouhé roky.

Na památku, The Lady Eve, Human Beings, Fontána, Rest

Na památku (For the Reminder, 2012) - 20 %

Tak to ne, tohle mě do kolen opravdu nepoloží, protože se mi nelíbí samotná animace. Ano, grafická stránka je zajímavá, o tom žádná, ale když vás to nechytne, tak co s tím máte dělat? Emoce v tom pro mě zůstaly skrytá a to je tak všechno.

Film můžete zhlédnout zde.

The Lady Eve (1941) - 75 %

Henry Fonda je až neuvěřitelně roztomilý v roli přitroublého boháče, kterého chce krásná neznámá obrat o peníze. Jenže není všechno takové, jak se jeví v plánu a všechno dopadá jinak. Jasně, je to trochu provařené, ale herecké výkony jsou tak výborné, že si prostě musíte tuhle komedii užít, včetně absurdního opakování některých vtipných prvků.

Human Beings (2012) - 50 %

Jak to někdy dopadne, když to s oslavami přeženete a jste pořád ještě mladí. Je to takové absurdní, místy skoro až surreálné, ale není to dějově nějak našlapané. Prostě film o tom, že někdy je celkem drsné se vyspat z opice a zjistit, že to, co jí předcházelo, bylo docela šílené. Podobných filmů je dost, tenhle je laděn dramaticky. Překvapivě.

Film můžete zhlédnout zde.

Fontána (The Fountain, 2006) - 65 %

Mám raději jin Aronofského filmy, to je asi celkem jasné i podle hodnocení, ale tomuhle se se prostě nemůže vzít, že má něco do sebe, že je to primárně příběh o kráse života a lásky. Je vidět, že Aronofsky má skutečně hodně načtený Starý zákon, což prokázal i svým "Noem", ale ani v jednom případně nutně nejde po klasické náboženské stezce, ale přizpůsobuje si všechno podle sebe. "Fontána" ale ani přesto není o nic větším dílem.

Rest (2012) - 75 %

Pak že v rámci zombie žánru už není možné přijít s něčím originálním. Opak je pravdou a snímek "Rest" to jasně dokazuje. Neříkám, že je to film skvělý, ale v rámci žánru zombie celkem originální. Je zajímavý v tom, že je beze slov, je dobrý svými maskami, no a nakonec pobaví i dobro pointou, kdy si uvědomíte, jak pěkná romance to vlastně je.

Film můžete zhlédnout zde.

Jak básníci přicházejí o iluze, Vše o mé matce, Stuck in Love, Pí, Šakalí léta

Jak básníci přicházejí o iluze (1984) - 65 %

Nevím, čím to je, ale druhý film už mě tak nedostal, jako ten první. Snad jen to, že se pořád jedná o nějakou tu nešťastnou lásku, že je to pořád to samé. Kleinovi se daří skvěle zachytit charaktery a právě postavy a jejich promluvy jsou na filmu to nejlepší. Samotný příběh je trochu provinční. Bavil jsem se, ale ne tolik jako u prvního filmu z téhle pentalogie.

Vše o mé matce (Todo sobre mi madre, 1999) - 80 %

Co se musí Almodóvarovi nechat, tak naprosto dokonale dokáže vidět do lidí, dokáže skvěle ztvárnit charaktery, které by jinak mohli divákovi vadit. A myslím, že některé i budou vadit, ale to jsou prostě jen předsudky. "Vše o mé matce" je snímek o tom, jak život může stát za hovno, ale stejně jsou zde momenty, které prostě nevyměníte. Je to příběh o tom, že život není vždy krásný, ale to neznamená, že by byl jen hnusný. Je jen na nás, jak to zvládneme a na co se budeme soustředit, jestli na minulost nebo současnost. Krásné, ale určitě to nesedne každému.

Stuck in Love (2012) - 60 %

Tohle je film, kde jsou momenty, které vás dostanou, ale stejně tak i momenty, za které chcete a budete tvůrce nenávidět. Místy to má náběh na skvělou romantickou komedii moderního ražení, místy je to neskutečná otrava, která se propadá do standardních klišé. Jennifer Connelly je skvělá jako vždy, Lily Collins (jako filmová dcera Jennifer vybrána naprosto skvěle) výborná jako cynička, méně dobrá jako romantická hrdinka. Na Grega Kinneara se rád dívám, podobné filmu mu sedí. Není to nic skvělého, finále je nudně urputné, ale stejně jsem se bavil.

Pí (Pi, 1998) - 80 %
Mám rád sebedestruktivní postavy a Darrenovi Aronofskému se podařilo napsat scénář, který takovou postavu prezentuje. Ono už je od začátku jasné, že to nemůže dobře skončit, ale to vůbec nevadí, protože ona tady gradace je, a to neskutečná. Darrenovi se podařilo naprosto neskutečné zachycení šílené mysli jen tím, jak používá kameru a střih. Černobílá tomu navíc svědčí dokonale. Tohle je rozhodně jeden z těch debutů, které stojí za to.

Šakalí léta (1993) - 70 %
Jako malý kluk jsem tenhle film ocenil mnohem víc, ta hudba byla super, rebel Dejdar byl boží. No, je pravda, že už nějaké kvality odvanuli s tím, jak člověk dospívá a všímá si toho, co jako dítě nikdy neviděl. Jenže ta hudba má ale pořád svoje a má tu správnou energii. Asi je to pořád jeden z nejlepších Hřebejkových filmů, hlavně co se týká toho, že dokázal naprosto vtáhnout diváka. Hm, až teď jsem si všimlo, že lokace pro "Pelíšky" už byly prověřené právě "Šakalími léty".

Andělé a démoni, Eragon, VALL-I, Bobule, Wrestler

Andělé a démoni (Angels & Demons, 2009) - 40 %

Dan Brown mě nadchnul knihou "Šifra mistra Leonarda", protože to bylo nové, propracované, promyšlené. Film mě nenadchnul. Kniha "Andělé a démoni" má naprosto stejný koncept jako "Šifra", jen je trochu starší. Slavný se Brown stal až díky kontroverzi "Šifry", což "Anděle a démony" posouvá až na druhé místo. Z hlediska filmového je to celkem jedno, protože oba filmy jsou podobně patetické, podobně zběsile dobrodružné a rádoby velké. Pro mě není ani jeden něco, co bych si potřeboval opakovat víckrát.

Eragon (Eragon, 2006) - 20 %

Tohle je hodně špatné. Ona je špatná i kniha, která se pyšní neskutečně roztahaným dějem, kdy se nic zásadního neděje, postavami, které jsou příšerně schematické a jmény, jež si nejde zapamatovat. Tohle platí i pro film, navíc není využit ani potenciál zajímavých herců. Jeremy Irons je jediný, který táhne. Dokonce ani ten drak zde není nijak úchvatný. Džíny jsou pak posledním bodem. Nelíbil se mi tenkrát, nelíbí se mi ani dnes. Pro mě jedno z největších fantasy zklamání.

VALL-I (WALL-E, 2008) - 100 %

Říkal jsem si, jak je možné natočit animák, kde se skoro nemluví, a udělat z toho opravdu velkou věc, a to jak z hlediska příběhového, tak i z hlediska toho, že to bude diváka a bavit a ten se bude smát. A baví to. Diváka dětského i dospělého. Jeden z nejoriginálnějších animáků poslední doby. Film, který si děti zamilují, film, který má význam i pro dospělé. Jsou zde zajímavé a zapamatovatelné postavy i myšlenky, což je pro výtečný animák  důležité. A navíc je to naprosto výborné sci-fi.

Bobule (2008) - 60 %

Na to, že druhý díl je strašná hloupost bez nápadu, tak první díl funguje a postavy se ještě nestačí tak moc zprotivit. Pravda, 50 % úspěchu je hlavně víno a Morava, až o ten zbytek se postarají herci a celkem ucházející scénář. Na "Bobule" vzpomínám docela rád, i když na pokračování se snažím raději zapomenout. Dramatický příběh zde docela funguje, ale stejně vám v paměti zůstane hlavně to víno.

Wrestler (The Wrestler, 2008) - 100 %

Geniální film, ale tak nic menšího jsem od Darrena Aronofského nečekal. Docela by mě zajímalo, jestli tenhle snímek pomohl wrestlingu jako reklama. Mickey Rourke předvádí výkon na hranicích svých možností a ukazuje, že pořád má na to hrát, což v současnosti nepotvrzuje. Úžasný příběh jednoho člověka, který žije to, co žít chce, protože to je jeho jediná cesta, kterou zná. A je pro ni ochoten obětovat cokoli. Jen by si ještě rád trochu srovnal účty, jestli je něčeho takového vůbec schopen.