pátek 25. srpna 2017

Hypnotizér, The Journey Is the Destination, The Last Face, Poslední svého rodu, The Last Word




Hypnotizér (Hypnotisören, 2012) - 40 %
Lasse Hallström umí točit filmy, které se mi líbí, ale když dostane scénář, který si o sobě hodně myslí, ale ve skutečnosti není tak tajemný ani tak napínavý, jakby si tvůrci přáli, ani on z toho nevykřeše nic skutečně pořádného. Severská detektivka není za každou cenu poklad, někdy je to prostě jen detektivka.

Myslel jsem si, že to bude jen nějaká romantická ptákovina, ale on je to vlastně docela dobrý příběh, který říká přesně to, co je dáno názvem. Někdy prostě není důležitý ten cíl, protože on je cíl vždy jen jeden a směřujeme k němu všichni. Ta cesta, ta nás mnohdy dokáže naplnit mnohem více než její zakončení.

The Last Face (2016) - 20 %
Když vezmete dva skvělé herce a dáte je do filmu, který vám má za každou cenu otevřít oči a vehnat slzy do očí, skutečně se vám chce brečet, ale ne proto, jak je film dojemný, ale jaká je to tragédie a jak moc chce, abyste na sebe vzaly tu strašnou tíhu světa. Nemůžu si pomoct, ale tohle je hnusně prvoplánové a vlastně o ničem, ta romance je zbytečná.

Poslední svého rodu (The Last of the Mohicans, 1936) - 60 %
Nějakou dobu jsem si říkal, jak asi Randolph Scott vypadal mladý - tak tady mám odpověď. Pojetí "Posledního Mohykána" z roku není špatné, ale přece jen by se k němu hodila trochu větší syrovost a větší násilí, které také do jisté míry příběh utváří. Ale postavy zde nejsou zahrané špatně, i když jsou místy hodně divadelní.

The Last Word (2017) - 45 %
Je to přesně takové, jak očekáváte. Starší z dam je mrcha, která by se mohla na stará kolena změnit, pokud ta výrazně mladší s ještě jednou mladší dovedou objevit její skoro ztracenou dobrou stránku. Jak to asi dopadne? Ten konec je tak očekávaný a ty slzy tak nucené, že mi to celý zážitek dovedlo zkazit.

Žádné komentáře:

Okomentovat