úterý 8. září 2015

Kdyby..., Zatôichi goyô-tabi, Bullet, Hope Lost, Papírové vlaštovky


Kdyby... (If...., 1968) - 85 %
Malcolm McDowell byl a je neskutečný herec, který ale oslnil právě v mladém věku. Jeho postavy jsou úchvatné, děsivé, a přesto nesmírně zajímavé. Není to jen Alex z "Mechanického pomeranče", ale je to i Mick z "Kdyby...". Tohle je navíc nesmírně absurdní příběh, který ale ve skutečnosti vyznívá až příliš realisticky. Závěrečná scéna je dobré peklo.

Zatôichi goyô-tabi (1972) - 90 %
Skvělý díl, který začíná porodem, k němuž dojde venku, v přírodě a jediným svědkem je Ichi, který je nakonec nucen dítě porodit. Výborná scéna, která vyznívá vtipně, ale zároveň končí tragicky. Pak už je na Ichim, aby splnil svůj slib a našel dítěti jeho otce. Ale to rozhodně není tak jednoduché, jak se zdá. Navíc vám ještě pořád někdo hází na hlavu kameny. Parádní díl, který mě bavil od začátku do konce.

Bullet (Bullet, 2014) - 60 %
Danny Trejo mě prostě baví, a i když v tomhle případě místy hraje opravdu hrozně, jako polda, který udělá všechno, aby zachránil svého vnuka, mi prostě sednul. Je to ten typ herce, u kterého je mi jedno co hraje, hlavně že hraje. Stačí mi to k tomu, abych se snímkem bavil. Navíc cesta dobrého proti hajzlům je tradiční.

Hope Lost (2015) - 60 %
Docela dobrý, dramatický příběh, který je kořeněný akcí, jež není vůbec špatná. Celé je to v temných tónech, což přidává depresivnímu vyznění. Výborní béčkoví herci ve vedlejších i méně vedlejších rolích, kdy hlavně Michael Madsen mě zase jednou docela potěšil. Danny Trejo jednou jako záporák mi také sedl.

Papírové vlaštovky (Paper Planes, 2014) - 60 %
Tohle je opravdu strašně schematický rodinný film, kdy postava otce, který se nedokáže po smrti manželky ani zvednout z postele, je celkem nudná, protože víte, jak to s ní dopadne. No, ale popravě, co jako? Já jsem docela rád, že tu je tenhle normální rodinný film, který je o házení papírovou vlaštovkou. Je to prostě hezké.