úterý 18. března 2014

Zítřek nikdy neumírá, Horton, Once, Dannyho parťáci 2, Veřejní nepřátelé


Zítřek nikdy neumírá (Tomorrow Never Dies, 1997) - 70 %
Nebudu tvrdit, že je to výborná bondovka, ale pro mě je to zajímavější než "Zlaté oko". Je to hlavně v tom, že i když dostává logika zase na zadek, není to až tak okaté jako v případě předchozího filmu. I když Teri Hatcher nebyla nijak skvělou volbou, ale Michelle Yeoh už je o něčem jiném. Velký problém je ale Jonathan Price, který mi v roli hlavního záporáka neseděl. Hrozný herecký výkon a obecně postava. Na druhou stranu téma je celkem zajímavé.

Horton (Horton Hears a Who!, 2008) - 70 %
Když vám sedne to, jak Dr. Seuss svoje příběhy zaměřoval, že v sobě měli dost z ekologie, i když se pořád jednalo o příběhy pro děti, sedne vám i tenhle film. Ty příběhy v sobě mají nádhernou fantazii, jedinečnou, kdy se zde střetávají jak nápady v oblasti zápletky, tak i nápady vizuální, protože Dr. Seuss sám dělal i ilustrace ke svým knihám. Do filmu se to podařilo promítnout příjemně. Trochu jiný animák, ale ne zase tolik.

Once (Once, 2006) - 80 %
Když hrají neherci, je často vidět, jak se před kamerou chovají nereálně. V případě Glena Hansarda a Markéty Irglové k tomuhle nedošlo. Jsou poměrně přirození. V kontrastu je pak vidět, jak někteří namířenou kameru nezvládli, a přirozenost se vytratila. Ale tak ono v tomhle případě jde i o ten amatérismus před kamerou, který celkovému dojmu hodně dává. Na tomhle příběhu, i když jede podle scénáře, je krásné, že ho mohl napsat sám příběh a vy tomu snadno uvěříte. A ta hudba...

Dannyho parťáci 2 (Ocean's Twelve, 2004) - 50 %
První film, akorát v Evropě a s Catherine Zeta-Jones. A to je vlastně celé. Až příliš dlouhý úvod, který vede k tomu, že jen čekáte na samotnou akci, která se nedostaví. Co bylo v první filmu zajímavé, to se zde v podstatě zkopírovalo a zase tak moc invence se nepřidalo. Je to docela škoda, ale i Soderbergh viděl, že něco funguje, a tak ten nápad dojil. Změnil akorát to, že akce je mnohem méně a vše se odehrává hlavně v konverzačním provedení. Náboj se ztrácí.

Veřejní nepřátelé (Public Enemies, 2009) - 60 %
Nějak si nemůžu pomoct, asi na mě padl stín "Kmotra", ale tenhle mafiánský film mi prostě nesedl. Ne, že by se Johnny Depp nesnažil, Bale se snaží vždycky, někdy až moc, ani ta Mannova režie není špatná, navíc digitální, širokoúhlá kamera... Snad kdybych to viděl v kině a ne na malé obrazovce, tak bych si to víc užil. Dobově zvládnuté, ale příběhově mě snímek prostě nechytnul. Asi koukám na pravdu moc filmů.