pondělí 17. srpna 2015

V žáru noci, Gukjesijang, A Dark Reflection, Fishing Naked, Vichry pustiny


V žáru noci (In the Heat of the Night, 1967) - 90 %
Skvělý film, kde je mezi dvěma hlavními postavami tak neskutečná nenávistná chemie, která se dokáže na základě okolností změnit v něco, co by se dalo nazvat velmi křehkým náznakem přátelství na konci, že prostě musíte ten scénář, ale hlavně herecké výkony oceňovat. Nenominování Sidneyho Poitiera na Oscara je zločin.

Gukjesijang (2014) - 80 %
Tak mám pocit, že abych se podíval na silné historické a přitom lidské příběhy, budu se více zaměřovat na korejskou kinematografii než na tu americkou. Korejská filmografie se v posledních patnácti letech neskutečně rozvinula, a to jak do kvality natáčení, tak i do kvality příběhů. A to je strašně dobře, protože pak se na takové silné příběhy velmi dobře kouká.

A Dark Reflection (2015) - 60 %
Zajímavé drama, které vypráví o tom, že s tímhle světem opravdu není vůbec nic v pořádku. Za vším stojí pár lidí, kteří tahají za nitky. Jen doufám, že se opravdu sem tam najde někdo, kdo zatahá za ně. Tohle je případ leteckého průmyslu, ale myslím si, že by to snadno šlo aplikovat v podstatě na jakékoli odvětví s velkými hráči.

Fishing Naked (2015) - 55 %
Je to docela pitomost, ale není to tak ujeté, aby mi to vadilo, jak je to praštěné. Naopak jsem měl docela pocit, že tohle je celkem příjemně vyladěné, aby to bylo blbé tak akorát. Neříkám, že jsem se celý film tlemil, to určitě ne, ale trochu jsem se bavil a postavy se podařilo vytvořit a zahrát tak, aby byl snesitelné. Tentokrát mi tohle k relativní spokojenosti stačilo.

Vichry pustiny (Winds of the Wasteland, 1936) - 70 %
Velmi příjemný film s Johnem Waynem, kdy vlastně nejde o nic jiného než o to, aby zase vyhráli ti správňáci, ale ono to v Johnově podání prostě funguje v podstatě vždycky. Dobře jsem se bavil a finální jízda je v rámci možností roku 1936 nasnímána celkem dobře. Není to velké dílo, ale ta hodinka je akorát.

Žádné komentáře:

Okomentovat