úterý 17. února 2015

Žalozpěv stezky, Requiem za sen, Slečny přijdou později, John Chisum, Svět patří nám


Žalozpěv stezky (Pather Panchali, 1955) - 90 %
S indickou kinematografií nejsem příliš obeznámený, ale je vidět, že není všechno jen Bollywood. V minulosti se tam natáčeli skutečně zajímavé snímky. Tenhle až neorealistický film v tempu japonského stylu, vás zasáhne téměř dokumentárním zobrazením chudoby a vztahů v jedné venkovské rodině.

Requiem za sen (Requiem for a Dream, 2000) - 100 %
Nejlepší film, jaký kdy Aronofsky natočil. Neskutečná jízda spirálou rovnou dolů, až téměř ke smrti nebo alespoň šílenství. Co všechno můžeme ztratit, když propadneme drogám? Tohle je ta nejsilnější odpověď, u které budete na konec jen lapat po dechu, protože obrazy, jaké před nás Aronofsky staví, jsou nezapomenutelné, stejně jako hudební doprovod, který je dnes už legendární.

Snímek jsem si sehnal jenom proto, že v něm hraje Olga Schoberová, ale nakonec mě překvapilo, že to není až takové zlo. Ten režim v tom je, ale to se dá kousnout, místy je to detektivka celkem napínavá, jen ten konec tomu moc nedává a spíše ubírá. Škoda, tam se to s tou pointou moc nepovedlo.

John Chisum (Chisum, 1970) - 70 %
Zase jeden takový celkem klasický western s Johnem Waynem v hlavní roli. Je už přece jen starší, takže není tak akční, ale zase kolem sebe má spoustu mladších kumpánů, kteří to rozhodně dostatečně vynahrazují. Místy celkem povedené, místy trochu nudné a zdlouhavé, ale myslím, že tenhle snímek neurazí.

Svět patří nám (1937) - 85 %
To, jak pánové blbnou s handgranátem je skutečně nezapomenutelné ale takových scén je v tomhle protiválečném filmu více. Líbí se mi, jak to celé pojali s lehkostí, protože to vyzývání k pacifismu tu není nějaké zásadně drsné, nenutí vás, ale je to celé lidské, no a samozřejmě je to i nesmírně zábavné. Humor s poselstvím, který snadno překonal dlouhé roky.

Žádné komentáře:

Okomentovat