neděle 22. února 2015

Popelka, Zlatovláska, Tři veteráni, Kouzla králů, Šíleně smutná princezna


Popelka (1969) - 80 %
To je první z pohádek, které jsem poprvé viděl až na Vánoce 2014. V dětství jsem k pohádkám měl vztah, koukal jsem na ně jako každý jiný, ale později už mě tolik nezajímaly. Tady si doplňuji vzdělání a musím říct, že i tahle starší, černobílá verze je kouzelná a Eva Hrušková se do role dokonale hodila.

Zlatovláska (1973) - 80 %
Pěkná, i když místy hodně naivní pohádka, kterou jsem miloval už jako dítě. Krásná princezna, ošklivý král, na druhé straně pak král celkem vlídný, ale vychytralý v podání skvělého Ladislava Peška, a do toho Jiřík, kterému odpustíte i to, že se při těch úkolech moc nesnaží. Pro dítě to má mírně hororový nádech. Z toho hada jsem byl vždycky vyděšený.

Tři veteráni (1983) - 90 %
Milovaná pohádka, hlavně proto, že tam hrají skvělí herci, je to o lidské hamižnosti a hlouposti a o tom, že je strašně těžké je napravit, no a v neposlední řadě psal scénář Zděnek Svěrák. Je tu krásně poznat jeho hra se slovy, kdy ten slovní humor je místy prostě jedinečný. Díky tomuhle filmu jsem si zamiloval Rudolfa Hrušínského.

Kouzla králů (2008) - 30 %
Klasická moderní česká pohádka. Skvělí nebo alespoň známí herci, kteří v podstatě nehrají, anebo hrají to, co se od nich očekává, protože už to hráli jinde - tohle je případ dua Abrahám/Šafránková. Skoro mi v tom filmu vadili. Nemluvě pak o tom, že nesnáším moderní triky v pohádkách, což je opět tenhle případ. Příběh je moc rozvleklý a jediné světlé je Jitka Schneiderová, která se alespoň trochu snažila.

Nevím, jak se mi to podařilo, ale tohle je další z těch pohádek, který jsem se až do roku 2014 úspěšně vyhýbal. Ty písně, které zde jsou, jsou ale prostě jedinečné a člověk je prostě zná, i když pohádku nikdy neviděl. Neckář je výborný, ale výborné jsou také kulisy, které mě postě ohromily. Výprava parádní.