čtvrtek 3. července 2014

Opilí láskou, She's a Fox, Velký klid, Big Man, Ecce homo Homolka


Opilí láskou (Punch-Drunk Love, 2002) - 50 %
Paul Thomas Anderson a já nebudeme asi nikdy moc velcí kamarádi. Jeho filmy mě moc nebaví svým tempem ani pojetím. Adam Sandler v tomhle kousku ukazuje, že umí hrát a za to jsem rád, ale stejně jsem se ani přes jeho přítomnost, nedokázal do filmu dostat. Dlouhé, nudné záběry mě prostě nedostávali, i když jsem si místy říkal, že ten příběh se vyvíjí docela neočekávaně.

She's a Fox (2009) - 40 %
Snímek pobavil, o tom žádná. Docela pěkně znázorňuje to, jaké problémy s láskou má člověk už v dětském věku. Jenže je to místy strašně jednoduché a nezachrání to ani parádní hudební fláky v pozadí. Konec je pak takový skutečně slabý, a tak i když mi na tváři zůstal úsměv, musím jít s hodnocením trochu dolů.

Velký klid (Il grande silenzio, 1968) - 85 %
Nelze než souhlasit, že místy je Trintignant až příliš podobný Eastwoodovi, na druhou stranu, tohle je pořád parádní western, který má zajímavý příběh, zajímavé postavy a navíc neokoukané prostředí, které je ve snímku naprosto skvěle využito - ten sníh není jen na okrasu, ale má pro některé dění důsledky. Po dlouhé době jsem si zase mohl užít western a tenhle mě dostal. A to ani nemluvím o tom, jak výborný je konec, respektive, jak jiný je.

Big Man (2012) - 50 %
Každé jednání má následky. Další film o tom, jak to může dopadnout, když dítě nechápe, jak se ty následky projeví. Zajímavostí je africké prostředí, které ale není až tak zásadně využito, spíš v úvodu je naznačeno, že by mohlo hrát zásadní roli. Neděje se a film není až tak silný, jak se tváří.
Film můžete zhlédnout zde.

Ecce homo Homolka (1969) - 80 %
No jo no, dostal jsem se k tomuhle filmu až hodně pozdě, ale dostal. Tohle je opravdu krásná ukázka české povahy. Je to smutné, ale ani po téměř padesáti letech se nic moc nezměnilo. Všichni máme plnou hubu keců, ale přitom spolu skoro nekomunikujeme. Některé hlášky jsou výborné, ale ten temný tón ke konci je celkem drsný.