úterý 4. března 2014

Zahulíme, uvidíme 2, Zelený sršeň, Absurdistán, Beze mě: Šest tváří Boba Dylana, Six Figures Getting Sick


Zahulíme, uvidíme 2 (Harold & Kumar Escape from Guantanamo Bay, 2008) - 50 %
No, už to není úplně ono. Hned na začátku fekální vtipy, které prostě nejsou vtipné. Jenže tyhle dvě postavy, už jen proto, že je vidíte podruhé, si celkem zamilujete. Nebo tak něco. Jsou snesitelní, což je rozhodně dobře, protože jinak by se na to nedalo koukat. Některé vtipy jsou dobré, ale není jich moc. Kumar je v tomhle dílu celkem protivný, ale nakonec to samozřejmě zachrání. Ach jo, místy je to hrozné klišé.

Zelený sršeň (The Green Hornet, 2011) - 60 %
Musím říct, že od tohohle filmu jsem rozhodně čekal trochu víc, než co jsem nakonec dostal, ale v konečném důsledku to není až tak hrozné. Jen to není ani až tak výjimečné. Christoph Waltz naprosto výborný a je skvělé, že si ze sebe dokáže trochu utahovat. Seth Rogen v tomhle moc nevyniká a je spíš otravný, celkem mě pak překvapil, že režie Michela Gondryho je až moc poplatná žánru. Vzniklo tak celkem nevýrazné dílo, které nejspíš zapadne.

Absurdistán (Idiocracy, 2006) - 60 %
No, přiznám se, že jak komedie mě tohle vůbec nebavilo a myslím si, že ty postavy zde nejsou nijak skvělé. Co je ale druhá věc, to je skutečnost, o čem vlastně tenhle snímek je. "Absurdistán" je skvělou společenskou kritikou. Není to nutně společnost budoucnosti, která bude vypadat takto děsivě. Ona to může být i metafora současné společnosti. A myslím, že je to metafora docela trefná. Už jen ten úvod vás donutí trochu přemýšlet. Právě za tohle bych dal komedii nadprůměrné hodnocení, má co říct. Za nic moc jiného si to nezaslouží.

Beze mě: Šest tváří Boba Dylana (I'm Not There., 2007) - 70 %
Životopis, který jste ještě neviděli. Tedy pokud už jste ho neviděli... Nejen, že se zde střídají různé formaynatáčení, ale dochází i k tomu, že se střídají herci v hlavní roli. I když se každá postava jmenuje jinak, všechny nějakým způsobem představují jednu část života Boba Dylana. Právě o tomhle velikánovi hudby snímek je. Dokument, který hned tak nikde neuvidíte, muzikál, v kterém písně zní jako soundtrack, nikoli nutně z úst postav, a samozřejmě film, kde se předvádějí všichni vybraní herci v tom nejlepší světle. Christian Bale, ale také Ben Winshaw a Heath Ledger a hlavně Cate Blanchett dokazují svou neskutečnou všestrannost. V tomhle filmu se ale neztrácí ani jeden herec. Stejně to je ale jen o tom jednom člověku a o té nádherné hudbě. Film mě, přiznám se, hodně překvapil. Neříkám, že je snadno skousnutelný, ale je to prostě něco nového, experimentálního a rozhodně ne špatného.

Studentský film Davida Lynche, který ukazuje především jeho vizuální a výtvarné schopnosti, kdy se jedná v podstatě o rozpohybované umělecké dílo, jakousi smyčku, která nám ukazuje šest mužů, jejichž zdravotní stav očividně není dobrý. Lynch si hraje s animací a s tím, co by mohlo být umělcovým plátnem. Zajímavé hlavně z hlediska historického, pokud máte Lynche rádi.

Žádné komentáře:

Okomentovat