186 Dollars to Freedom (2012)
Camilo Vila není zrovna režisérem, který by toho za svou kariéru vytvořil mnoho. A to i přesto, že natáčí již od roku 1975. Za téměř čtyřicet let natočil celkem šest celovečerních filmů a režisérsky se podílel na dvou seriálech. Seriál "18 kol spravedlnosti běžel i na našich televizích. Jinak se s tímto režisérem moc neznáme. Na levných DVD se u nás objevil jeho horor "Zatracená duše", s nímž jsem zatím ještě neměl tu čest. Za pozornost pak v podstatě nestojí nic z režisérovy tvorby, a to bohužel ani snímek "186 Dollars to Freedom". Tohle docela zamrzí, protože ta výchozí situace není špatná.
Jedná se o příběh na základě skutečných událostí, k nimž došlo v roce 1980. Scénáře se ujal Monty Fisher, pro něhož je to vlastně první pořádný film, na němž spolupracoval jako tvůrčí osoba. Je to celkem znát. Jenže problém je i v režii samotné. Ale k příběhu. V roce 1980 se mladý americký surfař dostal do Peru, aby tu sjížděl nějaké ty pěkné vlny. To se mu poštěstí, ale výlet do Peru si rozhodně nebude pamatovat proto, že zde mohl sjíždět parádní vlny, ale proto, že zde byl zatčen za převážení drog. Výchozí situace rozhodně není špatná, ale stane se, že ani taková výchozí situace není využita. To je přesně tenhle případ.
Většina filmu se odehrává ve vězení, což je prostředí, kde se mohou odehrávat skutečně silné příběhy - "Vykoupení z věznice Shawshank". Jenže to pro "186 Dollars to Freedom" neplatí. Jdou zde některé scény, které mají náběh na to, aby zaujaly, ale je jich tak málo. Náš mladý Američan se snaží z vězení dostat, jak to nakonec dokáže, to nám napovídá název, ale jde především o to, s kým se ve vězení setkává a jací ti lidé jsou. Jasně, že nejsou hodní, jsou to spíš pořádní šmejdi a sem tam provedou nějakou hnusnou věc. Přesto je snímek neskutečně sterilní a nudný.
"186 Dollars to Freedom" by měl být snímek, který vás vezme za srdce, snímek, při kterém si budete říkat, že to ani není možné, co se všechno děje. Tohle by měl být film, kde budete s hrdinou silně soucítit, ale místo toho dostáváte nudnou podívanou, u níž doufáte, že brzy skončí. Ani hlavní postava nestojí za pozornost a nedokážete se s ní sžít. To je špatně. Tohle si hlavní postava takového filmu nemůže dovolit. Když se tohle všechno spojí s tím, že režisér není schopen pořádně vygradovat alespoň jeden dramatický moment, získáváte něco, co vás skutečně odradí od toho, abyste se o tenhle snímek zajímali, nebo ho dokoukali. Nevěnujte mu pozornost. Já už tu chybu podruhé také neudělám.
Jedná se o příběh na základě skutečných událostí, k nimž došlo v roce 1980. Scénáře se ujal Monty Fisher, pro něhož je to vlastně první pořádný film, na němž spolupracoval jako tvůrčí osoba. Je to celkem znát. Jenže problém je i v režii samotné. Ale k příběhu. V roce 1980 se mladý americký surfař dostal do Peru, aby tu sjížděl nějaké ty pěkné vlny. To se mu poštěstí, ale výlet do Peru si rozhodně nebude pamatovat proto, že zde mohl sjíždět parádní vlny, ale proto, že zde byl zatčen za převážení drog. Výchozí situace rozhodně není špatná, ale stane se, že ani taková výchozí situace není využita. To je přesně tenhle případ.
Většina filmu se odehrává ve vězení, což je prostředí, kde se mohou odehrávat skutečně silné příběhy - "Vykoupení z věznice Shawshank". Jenže to pro "186 Dollars to Freedom" neplatí. Jdou zde některé scény, které mají náběh na to, aby zaujaly, ale je jich tak málo. Náš mladý Američan se snaží z vězení dostat, jak to nakonec dokáže, to nám napovídá název, ale jde především o to, s kým se ve vězení setkává a jací ti lidé jsou. Jasně, že nejsou hodní, jsou to spíš pořádní šmejdi a sem tam provedou nějakou hnusnou věc. Přesto je snímek neskutečně sterilní a nudný.
"186 Dollars to Freedom" by měl být snímek, který vás vezme za srdce, snímek, při kterém si budete říkat, že to ani není možné, co se všechno děje. Tohle by měl být film, kde budete s hrdinou silně soucítit, ale místo toho dostáváte nudnou podívanou, u níž doufáte, že brzy skončí. Ani hlavní postava nestojí za pozornost a nedokážete se s ní sžít. To je špatně. Tohle si hlavní postava takového filmu nemůže dovolit. Když se tohle všechno spojí s tím, že režisér není schopen pořádně vygradovat alespoň jeden dramatický moment, získáváte něco, co vás skutečně odradí od toho, abyste se o tenhle snímek zajímali, nebo ho dokoukali. Nevěnujte mu pozornost. Já už tu chybu podruhé také neudělám.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vidět příběh podle skutečné události, který s vámi nic neudělá.
Hodnocení: 20 % za to, že to chce mít silný příběh, ale nechalo ho to někde na půli cesty, navíc pořádně přejetý
Žádné komentáře:
Okomentovat