středa 6. prosince 2017

Dům k pověšení, Ernest boduje, Stůl číslo 19, Time Toys, Titanic: The New Evidence




Dům k pověšení (Dom za vesanje, 1988) - 80 %
Na filmu je paráda, že se na jednu stranu jedná v podstatě o dokumentární film, který se snaží zachytit každodenní život cikánů, ale pak najednou dojde na scény, které jsou ve své podstatě epické a vizuálně krásné. A i když se film tváří ze začátku jak komedie, jeho vyznění nabírá na drsnosti a nepříjemnosti, až k samotnému konci. Parádní filmová práce!

Ernest boduje (Slam Dunk Ernest, 1995) - 30 %
Tady už se Ernest moc opakuje a Jim Varney hraje v podstatě to samé, co hrál v dílu ve škole. Na jednu stranu trouba, který všechno pokazí, ale pak najednou skvělý hráč basketbalu, kterému sláva stoupne do hlavy. Už jde jen o to pitvoření se a o kontrast blbosti a dokonalosti, kdy nakonec blbost vítězí, protože je krásně prostá.

Stůl číslo 19 (Table 19, 2017) - 50 %
Člověk by si myslel, že to bude zajímavá komedie - zajímavá hlavně díky obsazení - ale ono je to nakonec docela hořkosladké. A není to špatné. Jenže pak se tvůrci rozhodli, že všechno zabijí tím, že předvedlo tak pitomý konec, jaký se dlouho neviděl. Když nevíš jak, tak sázej a profláknuté hollywoodské recepty.

Time Toys (2016) - 40 %
Takový ten klasický rodinný film, kde jde hlavně o to, aby děti zvítězily nad zlými dospělými, v tomhle případě i díky sci-fi udělátkům, která se zde objevují. Pár známých tváří se zde objeví, většina z nich se trapně pitvoří, film trochu překvapí přítomností digitálních triků, ale moc jich není, stejně jako není moc zábavy ve sledovaném díle.

I když by vás třeba Titanic a jeho tragédie nezajímaly, tomuhle dokumentu se musí nechat, že se snaží o to, aby byly nové poznatky podány zajímavou formou, která je moderní a která využívá trikové technologie. Od ani ne padesátiminutového dokumentu je to víc, než jsem čekal, protože díky tomu dochází k zajímavým rekonstrukcím a poměrně názorným ukázkám.