neděle 16. října 2016

Čekání, Le septième juré, Úchyl, Šarlatový a černý, Válka mezi muži a ženami


Čekání (L'attesa, 2015) - 60 %
Juliette Binoche je skvělá herečka, což opět na plno dokazuje i v tomto snímku, který se místy až moc snaží o to, aby se jednalo o umělecký snímek. Problém ale nastává ve chvíli, kdy mnohem zajímavější jsou některé kompozice scén, především v závěru filmu, kdy se vytratí jakýkoli zájem o postavy a příběh.

Le septième juré (1962) - 80 %
Velmi intenzívní snímek, a to už od svého začátku, kde sledujeme staršího muže, jak se chtivě vrhne na mladou, polonahou dívku, což vede k její smrti. On zapírá, trest má dostat někdo jiný, on má být dokonce jedním z těch, kdo o osudu nevinného rozhodnou. Povedený film o tom, jak se vyrovnat s vinou a přijmout/nepřijmout zodpovědnost.

Úchyl (The Pest, 1997) - 20 %
Tohle je hrozná debilita, na kterou mě nebavilo se dívat. John Leguizamo se zde celou dobu pitvoří v domnění, že to bude vtipné, ale ono to zase tak vtipné není, respektive to není vtipné vůbec. Příběh je hodně nablblý, i když by se ze začátku mohlo zdát, že bude příjemně absurdní. Není. Je to jen jedna velká ptákovina.

Šarlatový a černý (The Scarlet and the Black, 1983) - 80 %
Člověk by si už ani nemyslel, že ještě uvidí nějaký snímek z druhé světové války, která ho dostane, ale právě tohle se mi stalo, a to díky hlavní herecké dvojici, kdy hlavně Christopher Plummer ukazuje svoje mistrovství v postavě, která by mohla být prvoplánově záporná, ale prostě není. Finále je krásně temně dojemné.

Válka mezi muži a ženami (The War Between Men and Women, 1972) - 70 %
Jack Lemmon a Barbara Harris jsou v tomhle snímku tak kouzelní a zajímaví, že se mi to prostě muselo líbit. Ale není to jen proto, že film hraje na komediální strunu, je to i proto, že funguje v dramatičtějších momentech. Závěrečná animovaná sekvence je výborná, celkově pak film dostává krásně dojemný nádech.