pátek 19. září 2014

Stella Dallas, Destiny, Zrod komiksových superhrdinů, The Renter, Sector 4


Stella Dallas (1937) - 75 %
Silný dramatický příběh, který má výborný i komické nebo odlehčené momenty. Když ale přijde na závěr a na scénu matky s dcerou, je skoro až nemožné to sledovat naprosto klidně a snažit se zůstat chladný. To prostě nejde. Tohle je drsná láska v tom nejčistším provedení a není t příjemné, i když víte, že to je nejspíš pro dobro dítěte.

Destiny (2012) - 75 %
Už jsem se trochu bál, že to bude něco jako "Nezvratný osud", ale tvůrci byl přece jen milosrdní a předvedli nám něco trochu poetického, co krásně spojuje humor s tragédií. Opět se ukazuje, že k sobě mají neskutečně blízko. Hezké podání, zajímavé provedení a jedna milá pointa, která mi zase po delší době celkem sedla.

Zrod komiksových superhrdinů (Secret Origin: The Story of DC Comics, 2010) - 80 %
Dovědět se něco o vytváření gigantu je přece jen zajímavé a tady se člověk opravdu dozví dost. Pravda, místy o zase tak tajné není, ale člověk musí uznat, že i ta známá fakta jsou prezentována lidmi, kteří tomu rozumí, kteří si to pamatují a kteří hlavně v komiksové branži něco znamenají. Staré záznamy s Frankem Millerem a Alanem Moorem jsem v podstatě k nezaplacení.

The Renter (2010) - 60 %
Že by důvod, proč raději slepičí polévku vynechat? Zajímavá animace hned od začátku navozuje jasně depresivní atmosféru, která se prolíná celým filmem. Neustálá špína, tmavé barvy, tohle je něco, co na vás prostě musí udělat nějaký dojem, ať už negativní z hlediska dojmů nebo pozitivní z hlediska zpracování.

Sector 4 (2014) - 15 %
Proč se vůbec podobné filmy natáčejí? Skutečně jen proto, aby se pár lidí nenudilo? Jako já jsem rád, že sem tam vidím Erica Robertse, ale ty jeho minirole už mi začínají trochu moc splývat v jednu, obrovsky nevýraznou. Jen tady má trochu delší vlasy. Válečné filmy jsou fajn, ale ne takhle. I ty nucené emoce jsou tady příšerné.