pátek 12. července 2013

Velký Gatsby (1974) - 50 %


File:Great gatsby 74.jpg



Velký Gatsby (The Great Gatsby, 1974)

Konečně jsem dočetl předlohu, což byla moje osobní podmínka k tomu, abych vůbec začal psát recenzi na tuto verzi "Velkého Gatsbyho" s Robertem Redfordem v hlavní roli. Díky tomu můžu lépe srovnávat a případně ještě porovnání doplnit o nové poznatky z poslední verze "Velkého Gatsbyho" s fenomenálním Leonardem DiCapriem. Nový film jsem odsoudil, a to i přesto, že mě v něm Leo nadchl. Zbytek byl ale neskutečný nesmysl, který postrádal to základní, co příběh o Gatsbym má mít - vyjádření k sociálním poměrům, ke společnosti a místě jednotlivce v ní. Najednou je z toho jenom obrovské pozlátko, které nás chce uchránit toho, že pod ním nic není. Jako když rozbalíte vánoční čokoládovou figurku a místo lahodné čokolády se vám do rukou rozdrolí vyschlá směs. A vy si říkáte, proč tam dávají hlínu. Takový byl Luhrmanův film. Spousta blejskátek, ale pod nimi pusto prázdno.

Film s Robertem Redfordem se vydal novou cestou. Snažil se být doslovnější. To se podařilo. Film je mnohem bližší předloze, až jsem byl místy překvapen, jak se podařilo vypovědět některé věci, jež v sobě Luhrmanmův snímek neměl. Najednou jsem skutečně cítil, že tohle je kritika společnosti, že se jedná o snímek, který se snaží něco říct a hlavně má co říct. Jenže ani tentokrát tvůrci neuspěli na takové úrovni, aby se dalo hovořit o naprostém úspěchu, který si budou pamatovat generace.
Čeká se jen na vás
Příběh zůstává stejný, jen tam nejsou žádné srandy, jako Nickova osobní terapie anebo vyprávění příběhu psychologovi, respektive papíru. To zase Luhrman chtěl ukázat, jak mu to myslí a jak dokáže přidat něco vlastního, neotřelého, zbytečného. Nick přijíždí do New Yorku, nad kterým se vznáší fenomén doby - jazz. Bohatí lidé žijí v jeho rytmu, jsou nespoutaní a neupoutaní, jako kdyby ani neměli místo, kam by se upoutat měli. Proč také? Doba je skvělá, doba je krásná. Je po válce, všechno zase vypadá růžově, ti, co nemají ani vindru budou pracovat, protože musí, ti ostatní, bohatí (nebo tedy ti, co si na bohaté hrají), si budou užívat, protože on to za ně někdo zaplatí. Vždyť je tu přece Gatsby.
Cherchez la femme
Gatsby sám o sobě je odrazem doby. On je tím pozlátkem, ale zároveň je tím, kdo něco hledá. Nechce jen to nablýskané, chce i něco skutečného - lásku. Takže ač je tím, kdo všechny ty velkolepé večírky pořádám, ve skutečnosti se od ostatních poměrně zásadně liší. Má cíl. Oni cíl nemají. Jako vhodný pozorovatel je zde pak Nick Carraway (Sam Waterston), jenž dokáže rozpoznat, i když až příliš pozdě, kdo je skutečně ten, kdo stojí za to, a kdo nestojí za nic. Jako kdyby se tragédie vznášela ve vzduchu. Nejen Gatsbyho tragédie, ale tragédie celé společnosti. Však také o pár let později došlo k jedné z nejhorších ekonomických krizí v Americe a ještě o pár let později vypukla druhá světová válka. Jazzová doba předznamenávala úpadek a Fitzgerald to pochopil.

Snímek má výborné obsazení. Jako Gatsby Robert Redford, jeho vysněnou Daisy hraje svým zvláštním způsobem krásná Mia Farrow, Toma Buchanana, jejího manžela, Bruce Dern, který se narodil pro záporné role. Jack Clayton, který natočil skvělý horor "Neviňátka" však nedokázal z příběhu vytřískat to správné. Jeho "Velký Gatsby" je nudný, místy stojí na prosto na místě a ani nedokáže oslnit, což se dařilo Luhrmanovu filmu. Jeho síla je pak v tom, že ze snímku je cítit sociální podtext, který doprovázejí dobré herecké výkony. V konečném důsledku to ale stále není film, jehož by byla skvělá předloha hodna.

Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vidět, jak se dělá adaptace knihy, která nemá nárok na oslavný chorál.
Hodnocení: 50 % za přece jen trochu lepší ztvárnění podstaty knihy než v případě Luhrmanovy verze

(Omluvte prosím sníženou kvalitu traileru)