pondělí 18. února 2013

Mental (2012) - 45 %


Mental (2012)
"Mental" je název filmu, který trochu něco evokuje. "Mental" znamená v angličtině to samé, co v češtině "mentál". Respektive i tak je možné tenhle název přeložit.  V tu chvíli se dostáváme k meritu celé věci, protože tohle je skutečně film o šílencích. A teď to myslím v tom nejpřirozenějším smyslu slova. V centru dění jsou lidé, kteří potřebují pomoc psychologa, nebo ještě lépe, psychiatra. Ano, je v nich rozdíl. Nezávisle na sobě mi to řeklo více lidí, tak jim asi budu věřit. Jeden pomáhá a druhý má právo na to, aby vám dal elektrické šoky a nemusel z toho mít oplétačky se zákonem nebo černé svědomí.
I když je "Mental" skutečně zběsilostí, kde se hodně křičí a řve - i v těchto dvou slovech je asi rozdíl, nejspíš v intenzitě -, najdeme tu příběh, který všechno spojuje dohromady. Matka od dětí toho má celkem dost. Pět dětí na krku, manžel si plní své politické sny a také postelové sny, bohužel s někým jiným. Navíc, děti rozhodně nejsou andílci, ale spíše velmi zvláštní skupina lidských bytostí. Z některých jde opravdu strach. Milá maminka to nevydrží a zhroutí se. Mnoho pohádek by zde končilo, ale nikoli "Mental". Ten zde právě začíná. Na scénu je ještě třeba přivést dvě důležité postavy - šíleného lovce žraloků a možná ještě šílenější ženu, která se stane pečovatelkou dětí, zatímco se maminka uklidňuje v blázinci.
Shaz je žena skutečně rázná, která nejde daleko k výhrůžkám a už vůbec ne k násilí. Dětí některé problémy velmi osobitou cestou a děti si jí tak trochu zamilují. Lovec Trevor už tak zamilováníhodný není, rád používá elektrický paralyzér a vůbec si moc nepadl do noty s chlapcem, který se snaží o nejstarší dceru z oněch pěti dětí. Kruh se nám tak pěkně uzavřel, stačí jen čekat, jak to vyvrcholí, jak tahle přehlídka cvoků, které vévodí Toni Collette a Liev Schreiber dopadne.
Co mě opravdu dostalo, to je scéna na tobogánu, kde se chlapec s dívkou dostanou nahoru, odemknou si zavřenou atrakci, dívají se na sebe, je to plné života, krásné, romantické, svlečou se, úplně, a oba skočí do tobogánu. Po nějaké chvíli se chytnou a jedou spolu, nazí, šťastní. Je v tom tolik něžnosti a čistoty, prostě jedna skutečně krásná scéna na celý film, který je ujetou šíleností, ale ne bez myšlenky. Každého asi dostávají jiné věci, ale tohle mi přišlo tak hippie free, bezprostřední, navíc se skvělou kamerou z vlastního pohledu, že jsem prostě jen sledoval tu jejich krátkou cestu žlutým tunelem. Jako kdyby se v téhle jediné scéně zračilo všechno to krásné, co může být mezi chlapcem a dívkou ještě před tím, než na to poprvé vlítnou.
A konečný verdikt? "Mental" je strašně uječený film, který v závěru až moc připomíná snímek "Zachraňte Willyho", i když v režii nějakého šíleného cvoka, který by pro děti rozhodně nikdy natáčet neměl. P. J. Hogan je očividně osobitý tvůrce (napsal si scénář a vrhl se i na režii podobně jako u snímku "Petr Pan"), ale k dokonalosti mu ještě hodně chybí. Trochu smysluplnější děj, méně zaměření se na postavy a trochu silnější momenty. Ten jeden je krásný, ale na celý film je to prostě málo, i když je pravda, že Troutův zpěv svázanému lovci žraloků mě hodně pobavil. V konečném verdiktu ale něco, co je možná až moc šílené a ztřeštěné, navíc v závěru patetické.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vidět něco nevšedního.
Hodnocení: 45% za sem tam skutečně dobrou a absurdní scénu


Žádné komentáře:

Okomentovat