pondělí 11. února 2013

Baraka - Odysea země (1992) - 70 %


Baraka - Odysea země (Baraka, 1992)
Když už jsme tu měli recenzi na snímek "Samsara", říkal jsem si, že by bylo škoda nevěnovat se i snímku "Baraka - Odysea země", který stejní tvůrci natočili o dvacet let dříve. Nezáleží ani moc na tom, v jakém sledu jste filmy viděli, nejde tu o nějaké pokračování, nebo něco jiného, jde tu o to představit lidem další vizuální orgie, které jsou doplněny skvělou hudbou, jež je s vizuálem v neskutečném souladu. Tohle je první dojem, který si spojíte. To, co obraz ukazuje, to hudba popisuje svými tóny. Nádherná kompozice, což platí pro oba dokumentární filmy.
Co mě na těchto filmech fascinuje, to je propojení všech aspektů života na naší Zemi. Jsou zde krásné scenérie, které vytvořila příroda, scenérie, které jsou výsledkem lidské činnosti, jsou zde lidé a jejich činnosti, zvířata, rostliny, prostě všechno. Tématem filmů je hudba a svět a podle toho také vypadají. Jen těžko se zde hledá nějaká jednotná linie, pokud zde vůbec nějaká je. Filmy se pak navzájem neskutečně podobají, ale rozhodně to nejsou kopie. Záběry v obou filmech jsou naprosto jedinečné, i když podobná témata se zde hledají poměrně snadno. Člověk a jeho vliv na přírodu je rozhodně jedním z nich.
Ve filmu "Samsara" jsme sledovali to, jak lidé zacházejí s prasaty, ve filmu "Baraka - Odysea země" zase vidíme, jak je nakládáno s kuřaty. Na těch lidech, co v kombinátu pracují, je prostě vidět, že jim je jedno, s čím dělají. Pro ně je to prostě kus materiálu. Něco, z čeho hodlají udělat výsledný produkt, časem, až to kuře trochu povyroste. Musím říct, že je to trochu znepokojující a že jsou určitě šetrnější způsoby, jak zacházet se zvířaty, na druhou stranu je populace na Zemi tak rozsáhlá, že její uživení může vyžadovat oběti. No, co si budeme nalhávat, nejsem zrovna člověk, který by stál se zelenými transparenty na demonstracích a vykřikoval hesla o tom, že jíst maso je vražda. Je a vždycky byla, jinak to nejde, ale nebudu proto mít černé svědomí. Bylo by sice hezké, kdyby se mi na stůl dostalo pěkné tučné kuře, které bylo vykrmeno ve velkém výběhu a zabito mírumilovným způsobem, jenže zatím to ještě nejde, taková kuřata jsou přece jen trochu drahá a finanční stránka je to, co silně ovlivňuje můj život. A nejen ten můj.
tohle je jen jedno z poselství, které by si z filmu mohl někdo vzít, ale je jich mnohem více. Zaujalo mě například umývání se v Ganze. Je to hnusná, špinavá řeka, ale myjí se v ní i lidé, kterým je přes sedmdesát, možná víc. Myjí se v ní celý život a vypadají celkem zdravě. Člověk si pak řekne, jestli hygiena není přeceňovaná, anebo jestli ta Ganga přece jen není zázračná. "Baraka - Odysea země" rozhodně není jen videem pro cestovní kanceláře, pro plánování výletů, na to jsou záběry příliš promyšlené a hlubší, jenže pořád mám pocit, že by film mohl být údernější, že by zde mohla být kritika, nebo prostě ještě něco navíc, ještě jeden prvek, co z toho udělá nejen krásné vizuální dílo, ale především dokonalý film.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete uklidnit tělo a nechat vjemy plynout.
Hodnocení: 70% za další vizuálně silný film, který má ještě lepší propojení s hudbou než "Samsara"