neděle 1. dubna 2012

Eastwood, Tučňáci, Mupeti, Druhá pařba a další

Dopisy z Iwo Jimy (Letters from Iwo Jima, 2006)
Mé další setkání s válečným Eastwoodem, kde režisér opět ukazuje, že je mu mnohem bližší lidský příběh než zachycení války. Nejde mu o to, aby udělal skvělý válečný film, ale skvělé drama. Na některé scény z filmu prostě nejsem schopný zapomenout. Scéna se psem, dojemná a drsná zároveň, japonský fanatismus, který končí hromadnou sebevraždou se spoustou granátů, kýbl hoven, který znamená rozdíl mezi životem a smrtí. I ve válce je místo pro štěstí. Výtečný film, který překonal svoje dvouvaječné dvojče "Vlajky našich otců". Obdivuji Eastwooda, že nenatáčel v angličtině, ale v tom správném jazyce, stejně jako to udělal Mel Gibson v "Apocalyptu" nebo "Umučení Krista". Takhle by to mělo vypadat. A ne jako případ filmu "Muži, kteří nenávidí ženy", který je v americkém provedení sice skvělý, ale proč se sakra odehrává ve Švédsku, když postavy stejně mluví anglicky?
Hodnocení: 90% - dobrý válečný film, ale hlavně úchvatné drama


Pan Popper a jeho tučňáci (Mr. Popper's Penguins, 2011)
Nenáročná komedie, která si zaslouží pozornost především rodinného odpoledne. Děti budou nadšení z neskutečně roztomilých a správně potrhlých tučňáků, rodiče zase nadchne skutečnost, že jim děti dají chvíli klid. Budou moct vydechnout a třeba si užijí i Jima Carreyho který je pro mě pořád výtečným komikem a doslova mě udivují grimasy, pohyby, prostě všechno, čeho je schopen. Jeho rejstřík fyzického komična je neskutečně obrovský a za to ho obdivuji. Film "Pan Popper a jeho tučňáci" toho ve vás moc nezanechá, samozřejmě končí potřebným happy endem. Velké umění to není, ale aspoň zjistíte, že Angela Lansbury alias Jessica Fletcher je pořád naživu a i v 87 letech je velmi agilní.
Hodnocení: 60% - body jsou hlavně za Jima Carreyho, kterého mám rád


Černobílý svět (The Help, 2011)
Když jsem sledoval snímek "Černobílý svět" říkal jsem si, jak se na něj asi dívají Američané. Jsem si jistý, že vidí drama, které příběh ukazuje, ale berou to jako příběh, který si někdo vymyslel, anebo si uvědomují, že tohle je o jejich rodičích, nebo možná o nich samotných? Jsou schopni si vůbec připustit, že v té své neutuchající svobodě vlastně byli pěkná prasata a hovada? Národ, který je na sebe tak hrdý, pochopil rovnost před 40 lety, v některých státech ji stále odmítají, ale aby nás ujistili, že jsou pokrokoví, zvolí si černého - pardon, afroamerického prezidenta - který je ale přece jen ještě míšenec. Někdy si říkám, jak by bylo skvělé žít v Americe, někdy se mi ta myšlenka bytostně protiví. Všechno má něco do sebe, ale příběh černošek, které nejsou o nic horší než kdokoli z nás - a možná ještě lepší - je skutečně silnou výpovědí, které se daří nezapadnout do bahna patosu. Skvělé herecké výkony právem oceněné Oscarem nebo alespoň nominací.
Hodnocení: 90% - film mě silně zasáhl a já se zase ujistil, že jsem rád Čechem

Mupeti (The Muppets, 2011)
"Mupeti" zrovna nejsou něco, co by bylo u nás příliš známé a oblíbené. Spíš ještě známe "Sezame, otevři se", což je ovšem pořad kanadský. Mupeti nejsou o moc jiní. V Americe je to televizní poklad, nás to moc nezasáhne. No dobře, mě to zasáhlo. Film mě bavil i díky tomu, že tam hrál Jason Segel, který je prostě skvělý a bude ještě lepší. Ale hlavně nenucené propojení světa našeho se světa Mupetů funguje, navíc je to vše doplněné skvělou hudbou a písničkami, které jsou chytlavé. Jestli Američani něco umí, tak jsou to muzikály. V tomhle máme ještě obrovské mezery. Chvílemi hloupé, chvílemi zábavné, pro děti, ale hodně i pro dospělé. Hezký příběh, který neurazí, ale u nás asi opravdu ani tolik nenadchne. Tady se projevila moje obliba americké kultury.
Hodnocení: 85% - já vím, budu jediný Čech, kdo dá tohle hodnocení, ale já se prostě bavil

Pařba v Bangkoku (The Hangover Part II, 2011)
Podruhé ale vlastně poprvé. "Pařba v Bangkoku" je pokračováním "Pařby ve Vegas", ale klidně tak by se mohlo jednat o jeho kopii. Jednou ten princip fungoval, tak to uděláme podruhé úplně stejně, protože to zase bude fungovat. Americký duch komerce opět ukázal svou tupou tvář. Nemůžu říct, že jsem se u některých scén neusmál, ale natočit tenhle film je prostě ubohost. Stejné postavy, jiné zvíře, Mike Tyson zase na scéně, vulgární humor, který mi nevadí, ale hlavně závěr, kdy přece jen všechno dobře dopadne, i když to vypadá, že všechno už je totálně... však víte kde. Ne, podruhé to nedávám. Remaky nemám rád, kopie už vůbec ne. Snaha vytěžit z diváka maximum bez přidané hodnoty je bestialita dnešního filmového světa. A víte co? Chystá se třetí díl... Kopie kopie se blíží.
Hodnocení: 35% - za to, že se člověk se tam zasměje, a za Zacha Galifianakise

Drive (Drive, 2011)
Dva lidé mě neskutečně překvapili. Zaprvé režisér Nicolas Winding Refn, který mi ukázal, že jeho "barbar" má potenciál, který byl však nevyužit, ale filmem "Drive" už přesvědčil, že to v sobě prostě nosí. Zadruhé je to herec Ryan Gosling, kterého jsem přehlížel, ale který mi ukázal, že si pozornost zaslouží. Skvělý hlavní hrdina, co má/nemá svědomí, je tichý, zamračený, ale přesto dokáže být lidský, když je třeba. Má v sobě lásku, která se objevuje pomalu, musí jí vybojovat. Nádherný romantický příběh v drsném světě a drsném životě chlápka, který si vydělává jako filmový kaskadér, přivydělává si jako řidič lupičů, a navíc mu vůbec nevadí v přítomnosti své přítelkyně rozšlapat grázlovu hlavu na kaši. Drsný film, který má silný příběh, hlavně díky skvělým hereckým výkonům. Nějak si říkám, že Hollywood potřebuje víc evropských režisérů.
Hodnocení: 80% - o autech to zase tolik není, ale je to o hrdinovi, který se vám nemusí zamlouvat, ale stejně vás dostane

Vyměřený čas (In Time, 2011)
Od tohohle filmu jsem si sliboval hodně. Nejprve jsem si říkal, jestli ho náhodou nenatočil Duncan Jones, který stojí za skvělými filmy "Zdrojový kód" a "Moon", ale nenatočil. No, bylo to poznat. Zápletka není špatná. Čas se stal penězi a lidé se zabíjí proto, aby si navzájem kradli svůj čas, protože díky tomu mohou žít věčně, navíc ve své pětadvacetileté podobě. Co se asi stane, když jste celý život chudák, ale na ruce se vám najednou objeví, že váš život bude trvat déle než století? No, někdo si toho určitě všimne. Film, který zbytečně sází na honičky a utíkání, místo toho, aby dál rozpracoval zajímavý nápad a hrál si s ním. Druhá polovina je v podstatě jen jenom akční film, který skvěle rozjeté sci-fi zabrzdil. Justin a Amanda spolu fungují dobře a drží film pohromadě, ale čekal jsem opravdu víc. Takový skvělý nápad je škoda zahodit.
Hodnocení: 65% - za to, že se skvělé sci-fi proměnilo v obyčejný akčňák

P.S. Miluji tě (P.S. I Love You, 2007)
Tenhle film byl čisté emocionální vydírání, ale mně to vůbec nevadilo. Už od druhé scény se ne diváka valí silné emoce a je jich skutečně přehršel. O to více mě pak zarazilo, když závěr hrála Hilary Swank, jako kdyby jí to ani moc netankovalo. Skvělé charaktery to však vynahrazují, pro mě osobně je plusovým bodem i můj oblíbenec Gerard Butler. Možná trochu frajírkovský, ale tenhle Skot umí hrát a komedie mu jsou dobře. I tady skvěle prokázal své komické nadání. Já vím, tohle není jen komedie a někdy se opravdu vůbec smát nebudete, ale drama to také není celou dobu. Příběh je hezky odlehčován, chvílemi se mění v romantický film německé provenience, ale jako celek to nakonec působí docela dobře. Jen škoda, že některé postavy jsou příliš málo rozpracovány a ve druhé polovině pak úplně zazděny.
Hodnocení: 75% - protože tenhle film umí dojmout, víc ne, protože chce dojímat až moc

Žádné komentáře:

Okomentovat