sobota 11. března 2017

Frieda, Garfunkel and Oates: Trying to Be Special, Go North, Goat, Zetsurin ama: Shimari-gai


Frieda (1947) - 65 %
Válečný film, od něhož jsem pořádně nevěděl, co vlastně očekávat, ale nakonec se ukázalo, že je to jako drama docela dobré. Jsou zde dobře vystavěné postavy, i když po první půlhodině si to možná ani myslet nebudete. Přesto vás finále dovede strhnout a já jsem jen koukal na to, co se nakonec stalo. Dobré finále. Ale mohlo být ještě lepší.

Tak nějak jsem to sledoval a říkal jsem si, jestli to má být humor, nebo je to jen takové improvizační snažení. Pak jsem zjistil, že některé ty jejich písně i docela vtipné jsou, ale stejně mi ta hodinka přišla nesmírně dlouhá. Garfunkel a Oates nebudou moje oblíbené komické postavy, i když Kate Micucci mám celkem rád.

Go North (2017) - 40 %
Zajímavé prostředí postapokalyptického světa, kde žijí mladí lidé, kteří se vzdělávají v podstatě jen životem na ulici. Snaží se žít, snaží se přežít. Jenže stejně jako ti mladí lidé, snímek "Go North" nemá pořádné směřování a jen se vleče odnikud nikam. Nedovíte se nic zajímavého, nic zásadního se ani nestane.

Goat (2016) - 50 %
Spolky (bratrstva a sesterstva), které vznikají na vysokých školách v Americe, mi vždycky přišly nebezpečné. Snímek "Goat" se tohle snaží podat realisticky, bez potřeby, aby to byl prvek hororového filmu. To nebezpečí se zde ukazuje a ukazuje se nesmyslnost takových spolků a jejich skutečně rizikové fungování. V tomhle směru je snímek dobrý.

Japonci dovedou být docela zvrácení, ale tenhle film je i na jejich poměry celkem umírněný. Ano, sex zde skutečně je, ale přece jen cenzura ho docela zabíjí. Jediné, co se dá ocenit, tak je živelnost s kterou se jednotlivé scény odehrávají. A nevím, čím to je, ale Japonsky jsou prostě hezké. Bohužel to neznamená, že vás tenhle film bude bavit.

Žádné komentáře:

Okomentovat