pátek 29. prosince 2017

Země zapomnění, Zahrada, Sametoví teroristé, Ze soboty na neděli, Ziegfeldův kabaret




Země zapomnění (La terre outragée, 2011) - 40 %
Některé lidské osudy jsou zajímavé, a proto o nich stojí za to natočit film. Někdy je ale podání takové, že to zase tolik nepřinese. A to si myslím, že je problém snímku "Země zapomnění". Nějak to na mě nedokázalo udělat dojem, i když to není vůbec špatně zahrané a je to dramatické. Pořád mi to přišlo trochu obyčejné.

Zahrada (Záhrada, 1995) - 70 %
Měl jsem za to, že poetické filmy zrovna nejsou to, co by obdivoval, ale v tomhle slovenské provedení s výborným Luknárem a Labudo mě to bavilo. A ano, i proto, že se zde Jana Švandová ukáže skutečně v celé kráse. Ale přesto jsou mnohem zajímavější scény v samotné zahradě, kde se dějí krásně zvláštní věci.

Sametoví teroristé (Zamatoví teroristi, 2013) - 60 %
Po prvním příběhu jsem si říkal, jestli má ještě vůbec smysl snímek sledovat, ale další dva příběhy ukázaly, že jsou přece jen zajímavější a že komunismus má podíl na skutečně zvláštních osudech. Hlavně poslední Vladimír je skutečně hodně specifická osobnost. Tohle stojí za zhlédnutí pro tu zvláštní smutnou bizarnost lidských osudů.

Ze soboty na neděli (1931) - 60 %
Staré filmy prostě stojí za to a je vhodné jim věnovat ten čas a pokusit se je objevovat a pak je i zhlédnout. "Ze soboty na neděli" je takový nenápadný film, není to zbytečně trapná romance, o to je ale podmanivější a hlavně je to celkově velmi příjemně zahráno a natočeno. Takové filmy pro pamětníky se mi líbí.

Ziegfeldův kabaret (Ziegfeld Follies, 1945) - 60 %
Některé scénky potěší svým vizuálním provedením, některé potěší jako hudební čísla, jiné jsou docela zábavné a skutečně se u nich i zasmějete, na jiné zase celkem s klidem zapomenete, protože toho nepřinesou moc navíc. Ale je to celé pěkně hravé a asi se u sledování moc nudit nebudete, možná jen v titulcích mezi jednotlivými čísly.

Žádné komentáře:

Okomentovat