pondělí 7. ledna 2013

Tobruk, Valčík s Bašírem, 2 dny v New Yorku, Deadfall, Okresní přebor, Bídníci, Ruby Sparks, Safety Not Guaranteed a další


Tobruk (2008)
Český válečný film. Tak není to něco, co by bylo úplně neuvěřitelné, ale v posledních letech těch válečných filmů zase tolik není. Jsme spíše ten národ, který se bude zabývat spíše životem obyčejných lidí za války, než aby se zajímal o život vojáků. Nejsme stát, jehož filmografie by se vyznačovala přemírou akčních filmů. "Tobruk" je po "Tmavomodrém světě" dalším filmem, který se zabývá přímo válkou na frontě. Dostáváme se do Severní Afriky, konkrétně do Libye a blízkosti města Tobruk. Sledujeme českou jednotku, která se snaží v nepříliš laskavých podmínkách žít a nakonec i bojovat. I když se jedná o válečný film, na akční stránku se - jak už to tak v našem případě bývá - tolik nehledí. Důležité jsou vztahy mezi vojáky a to, jak se tyto vztahy v průběhu bojů a čekání mění. Chvílemi to připomíná méně drsnou "Olověnou vestu", chvílemi zase "Zachraňte vojína Ryana" v poušti. Postavy jsou vykresleny celkem dobře a nakonec jsou to právě vztahy mezi jednotlivými vojáky, které dělají film alespoň trochu jedinečným. Některé vztahy jsou zajímavé, některé méně, ale nic moc jiného film nad hladinou nedrží. Prostředí má na postavy vliv, ale nemá až takový vliv na film. Jako válečný film mi to jednoduše přijde trochu malé, skoro až komorní. Nechci říkat, že je to film špatný, ale když už se o tom tolik mluvilo, asi bych čekal, že snímek bude trochu... větší.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když si myslíte, že i válečný film počesku může bavit.
Hodnocení: 40% za válečný film, který není zase tak moc o válce, ale o stereotypu



Valčík s Bašírem (Vals Im Bashir, 2008)
Pojďme se nyní věnovat trochu jinému válečnému filmu. Oblast Blízkého východu je krizovou oblastí už po několik desítek let. Dějí se zde věci, které jsou jen těžko představitelné nám, kteří žijeme poměrně v míru. Válka je zde na spadnutí každý den, někdy dokonce nemá 24 hodin skutečně daleko od válečného stavu. Je otázka, jestli je nenávist ještě skutečně tak silná, anebo se jedná o stav, který prostě trvá. Vlastně takový hodně drsný, hodně bizarní stereotyp. "Valčík s Bašírem" je filmem, vlastně dokumentárním filmem, který nám dává pohled na život několika osob, které vzpomínají na události v Libanonu, které se staly před lety. Jedná se o jejich vzpomínky, nejsou příliš hezké. Proč jinak by také příběh byl tak zajímavý, že? Vzpomínají na obyčejné události, zdálo by se, ale ve skutečnosti zde nic obyčejného není. Všechno se to propojuje do drsného závěru, který s vámi - myslím si - celkem zamává. Co je na filmu hodně pozitivní, to je zpracování. Nejedná se o hraný film, ale o film animovaný, který je provedený takovým způsobem a v takových barvách, že to je naprosto v dokonalém souladu s tím, o čem snímek vypráví. Mnoho animovaných dokumentárních filmů není, ale tenhle nad všemi rozhodně ční. Jedná se o celkem depresivní podávanou, která nepřináší mnoho naděje, mnoho laskavého, ale co chcete ve světě, kde války neustále zuří a nechystají se končit?
Kdy je na film vhodné kouknout: Když si myslíte, že vás život nestojí za nic.
Hodnocení: 70% za silný dokumentární válečný film v netradičním, téměř komiksovém pojetí




2 dny v New Yorku (2 Days in New York, 2012)
Neviděl jsem "2 dny v Paříži", což je asi zásadní informace, i když myslím, že to zase tak moc na škodu není. Vlastně bych asi ani nepoznal, kdyby se tam nemluvilo o nějakém Jackovi, s kterým hlavní ženská postava (zároveň i scénáristka a režisérka Julie Delpy) chodila a s kterým byla očividně "2 dny v Paříži". Teď má ale nového přítele, kterým je Chris Rock. Musím říct, že tahle uřvaná huba mi sedí. Je vtipný a není zbytečně teatrální, když to není potřeba. Místy je hodně civilní, hraje, nepřehrává a za to jsem vždycky velmi rád. Navíc tahle komedie má ještě jedno plus. Dělá si srandu z Francouzů. Ona si jí teda dělá i z Američanů, ale osobně mě vždycky potěší, když si někdo trochu, i trochu víc utahuje z mrkvičkářů. Humor je v této komedii hlavně konverzační, i když takový prohlídka na letišti, ta je také výborná. Závěr filmu není nijak zásadní, je zde zase jedno morální poselství, ale je o něco snesitelnější, než jak tomu bývá ve filmech Adama Sandlera. Film se nese v příjemném duchu a příjemný pocit z něj budete mít i na konci, což si myslím, že je hlavní deviza. Není to nic, co by vám změnilo život, ale na hodinu a půl to příjemně zabaví.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když si myslíte, že vás život nestojí za nic.
Hodnocení: 50% za celkem ucházející nenáročnou komedii s dobrým Chrisem Rockem



Deadfall (2012)
"Deadfall" je thriller a já jsem hodně přemýšlel o tom, jestli dát recenzi na něj sem, do mého týdenního přehledu, anebo recenzovat film na Necronomiconu. Řekl jsem si, že podobných filmů, které jsou skutečně především akčními a dramatickými věcmi jsme měli na Necronomiconu dost a ještě dost jich bude. Na film "Deadfall" není nic až tak speciálního, i když je pravda, že to bylo snad poprvé, co jsem viděl Erica Banu hrát takovým způsobem, že se mi to i líbilo. Další herci jsou také výborní. Olivia Wilde má konečně roli, kde není jen za krásku, ale může trochu ukázat něco ze svého umění. Není toho moc, ale jde to. No a Sissy Spacek a Kris Kristofferson jsou stálice, které svým výkonem vždy potěší. Tihle všichni se sešli ve filmu, jehož motivy úplně nechápu. Je zde prostě dvojice vrahů a zlodějů, kteří se rozdělí, aby každý šel svým osudem. Ona najde možná něco víc, než hledala, ale co on? Je to nekompromisní zabiják. Dostane se ze všech malérů, které způsobí? Problém s filmem je v tom, že dokáže mít celkem dobrou atmosféru, když je Bana na scéně, ale jinak se snaží do příběhu dát prvky, které nějak nefungují. Láska mezi propuštěným vězněm a nalezenou ženou. Vztah syna k otci, osudy dalších postav, tohle je prostě tak nějak náplň navíc, která nepřinese pro příběh nic zásadního. Některé scény jsou skutečně dobré, ale jak říkám, musí být Bana na scéně, protože jeho vrahoun je vážně celkem podařený magor. Nijak speciální, nebude to nový Lecter, ale pro potřeby filmuje až nadprůměrný.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když nevíte, jak Američané tráví Den díkůvzdání.
Hodnocení: 50% za průměrnou podívanou bez příběhu, ale s dobrými postavami



Fire With Fire (2012)
Akčních filmů se natáčí každý rok dost, teď ještě možná o něco víc, protože "Expendables" se postarali o to, aby se žánr znovu obrodil. Jenže jejich síla je především v tom, že dávají dohromady skvělé akční herce, dokáží oprášit jejich kariéru a dokázat, že stará garda na to pořád má. "Fire With Fire" chce být jenom akčním filmem, který nic zásadně nového nepřináší, Bruce Willis zde má minimum prostoru, i když zase hraje postavu "důležitou". Je to škoda, že se takoví herci nevyužívají k lepším scénám, ale nedá se nic dělat. On si to chlapec vynahradí v dalším dílu ze série "Smrtonosná past". "Fire With Fire" je filmem o tom, jak se hrdinný hasič dostane do problémů s mafiány a musí svůj život vměstnat do programu ochrany svědků. Věci se ale nakonec trochu změní a on se vydává na cestu výkonu spravedlnosti vlastní rukou. Vlastně to ani moc nedává smysl, protože jestli je chce všechny zabít jenom proto, že mu málem sejmuli holku, to je sice hezké, ale nebyl to vztah, který by měl nějako hloubku nebo délku. Navíc ona ani neumřela, ale pěkně na něj čeká. Po příběhové stránce mám pocit, že scénárista dostal po polovině scénáře infarkt a oni pak prostě improvizovali. Akční scény nejsou nijak epické, film je i v tomhle smyslu docela malý. To, že se tam Bruce objeví v jedné dobré scéně, ještě neznamená, že chce člověk takový film sledovat hodinu a půl. Zajímaví herci, kteří nemají co nabídnout. Tohle je vážně smutné. Podobné filmy zabíjí žánr a vlastně i kinematografii. Neměli by se dostávat do kin, ale rovnou na video, nejlépe na VHS, aby se k tomu moc lidí nedostalo. Pravdou je, že tohle je problém mnoha filmů, nejen tohoto jednoho.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vidět Bruce Willise maximálně pět minut během celého filmu.
Hodnocení: 30% za akci bez nápadu, na kterou je namotaných několik zbytečných motivů



Maximum Conviction (2012)
Steven Seagal a "Stone Cold" Steve Austin. Zní to docela jako dobré obsazení, z kterého by se dalo něco vytřískat. Bohužel jsem zjistil, že Steven Seagal nebude můj oblíbený akční hrdina. Vím už to delší dobu, ale tohle je film, který mi to jen potvrdil. Nic jsem dlouho se Seagalem neviděl, protože jsem ani neměl proč, ale když jsem narazil na tuhle novinku, řekl jsem si: "Proč ne?" A tak jsem to zkusil, promrhal čas a na konci film vypnul. Steven Seagal mi nesedí, ale Stone Cold byl mnohem lepší wrestler než akční herec. Je to jako chodící socha, která pronese jedenu vtipnou hlášku za celý film, což je hrozně málo ve snímku, který je hodně nízkorozpočtový a je to na něm vidět. Seagal si film sám produkoval a myslím, že zase tolik neprodělal, protože vězeňské prostředí, no na to stačí jenom jeden barák, který se trochu uzpůsobí, někdy ani to ne, herci, co se ani nemuseli učit hrát, jak si o sobě myslí, že jsou dobří, no a nakonec nějaký ten záporák, kterému by se mohli ti stateční přestárlí hrdinové, kterým v tomhle případě prostě nepřeji to nejlepší, postavit. Všechno to vypadá krásně jednoduše a krásně jednoduché to taky je. Víc film nepřinesl a ani nemusel. Vždyť tu hraje Seagal, což jeho skalním fanouškům musí stačit. Mně to nějak nestačí a radši se znovu podívám na něco s Lundgrenem nebo Van Dammem.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když bezmezně milujete Seagala, což není můj případ.
Hodnocení: 30% za nijak výrazný akční film, který je alespoň trochu drsný 



Okresní přebor: Poslední zápas Pepíka Hnátka (2012)
Bohužel jsem neměl to štěstí, že bych viděl seriál "Okresní přebor", ale vzhledem k tomu, jaké pozitivní hlasy se k němu hlásily, říkal jsem si, že bych měl dát šanci minimálně filmu, který ze seriálu vychází a dějově mu předchází. Setkáváte se zde se všemi postavami, které jste měli v seriálu rádi a které zlidověli. Veterinář, který dělá lékaře týmu a má problémy s vyslovováním "r", které nahradil krásným "j", Jirka Luňák, což je tak nechutný vlezdoprdelka a hajzlík, až to pěkné není, ale i skvělý předseda klubu v podání Luďka Soboty. Je zde však jedna postava, která se v seriálu fyzicky nikdy neobjevila, více méně tedy. Josef Hnátek je trenér týmu Slavoj Houslice, týmu, který nemá na to, aby se dostal z okresního přeboru. Přesto se snaží a svůj tým vede rukou ráznou, i když hráče možná trochu podceňuje, i když je pravda, že je nepřeceňuje. Jenže Hnátek má jeden problém. Zdraví. Film se kole jeho zdraví točí, i když hlavní je pořád fotbal. Pepíka Hnátka si zahrál geniální Miroslav Krobot, který prostě každou postavu povýší na piedestal nezapomenutelných. Dokázal to v "Příbězích obyčejného šílenství", "Účastnících zájezdu", ale především pak ve snímku "Dům". "Okresní přebor - Poslední zápas Pepíka Hnátka" je jen důkazem toho, že tenhle divadelní režisér se vrhnul na hereckou kariéru v pravou chvíli. Není to ale jen Krobot, který vládne filmu, je to i decentní humor, kterého je film plný. Není to řachanda, i když v některých případech se rádi zasmějete nahlas, ale myslím, že právě tohle je silná stránka celého seriálu a filmu. Zapamatovatelné postavy, dobrý humor a samozřejmě také fotbal.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když si myslíte, že nemáme dobré herce.
Hodnocení: 70% za to, že umíme natočit komedii, která nebude jen blbá, ale i chytrá


The poster shows a young girl in the background of a dark night. Text above reveals the cast listing and text below reveals the film's title.

Bídníci (Les Misérables, 2012)
"Bídníci" jsou skutečně krásný muzikál, což bude hlavní důvod, proč se drží tak dlouho na prknech divadel. Máme i českou verzi, kterou jsem měl tu čest vidět. Musím říct, že jsem byl z muzikálu unesený, a tak jsem se těšil na filmovou verzi se zajímavým obsazením. Anne Hathaway, Hugh Jackmana i Amandu Seyfried jsem zpívat slyšel, ale o Russellovi Crowovi jsem pochyboval. Sice sem na něj jako na herce změnil názor po filmech "Čistá duše" a "Labyrint lží" změnil názor, ale že by zpíval? Tomu se mi opravdu nechtělo věřit. Svou důvěru jsem však položil do rukou Toma Hoopera, jehož "Králova řeč" oslnila nejen mě. Navíc tohle je látka, kterou lze převést do skutečně nádherného spektáklu. Po prvních minutách jsem myslel, že přesně tenhle spektákl dostanu. Pompézní úvod na galejích byl skutečně grandiózní a to jsem čekal i od zbytku filmu. Bohužel jsem nic takového nedostal. Najednou z toho bylo hodinu a půl dlouhé utrpení, kdy jsem přežíval doslova z jednoho pěveckého čísla na druhé. Mohl za to Hugh Jackman. Jeho hlas mě opravdu neoslnil, ale co byl ještě větší problém, Tom Hooper mě dorazil filmovým pojetím písně "I Dream a Dream". Tak nádherná a emocionální píseň byla špatně natočena, špatně zazpívána a stal se z ní jen další dílek v záplavě jednotlivých songů. Největší chyba tkvěla v tom, že si Hooper většinou vybral dobré herce, kteří ale nejsou profesionálními zpěváky. Sice je strašně moc hezké, že to zpívali přímo při natáčení, nedodělávali se písně ve studiu, ale i když to ukáže jejich schopnosti, zároveň to podtrhne i fakt, že prostě nejsou zpěváci, že v tomhle jsou slabí. Platí to o obou ženách v hlavních rolích a o Jackmanovi. Největším překvapením pak byl "Russell Crowe", jak jinak, který své party zazpíval naprosto geniálně. Jeho hlas je nádherně silný. Když začal zpívat své čtyřverší v písni "One Day More", měl jsem husí kůži. Tahle píseň byla jedním z největších zážitků z filmu, přesně tak kolosální, jak jsem si představoval celý film. Pak došlo na barikády a film se stal více než snesitelným, ale to prostě nedokáže omluvit první hodinu a půl. Nezpěváci, kteří jsou zabírání z co největších detailů, hudba je ztišena, případně chybí úplně, tohle není promyšlený tah. Jestli to hercům vynese nějaké ceny, pořád mi to kazí dojem z filmu. Russell Crowe výborný, herci dobří, ale prostě nezvládnuté provedení. Stejně jako se podařilo srazit "Annu Kareninu", Hooperovi se podařilo srazit i "Bídníky". Není to špatné, ale sakra mohlo to být pořádně lepší.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když se chcete přesvědčit, že Russell Crowe je i skvělý zpěvák.
Hodnocení: 60% za to, že to prostě plátnu nějak nesedí, naprknech je provedení lepší



On the Road (2012)
Beatníci, to je generace Američanů, kteří se postavili pořádkům a vytvořili naprosto nový směr, především pak v literatuře, ale vlastně tak trochu i v životě. Jack Kerouac, William S. Burroughs, Neal Cassady nebo básníci jako Allen Ginsberg. Tohle jsou jména, která jsou dodnes spojována s něčím, co lze považovat za buřičské, něco, co nejde ruku v ruce s americkým snem. Nechci přehánět, ale myslím, že by se beatníci dali porovnat s francouzskými dekadenty, i když si myslím, že ti zašli ještě o něco dál. Mezi beatníky byli poměrně pracovití lidé, kteří prezentovali své názory tvorbou, nemuselo se nutně jednat o bohémy. "On the Road" (česky "Na cestě") je knihou, kterou Kerouac napsal jako životopisnou. Sice změnil jména, ale to dělal snad ve všech svých knihách. Vypráví však o sobě a o svém setkání s Nealem Cassadym, které navždy ovlivnilo jeho poměrně krátký život. Cassady se objevuje hned v několika Kerouacových knihách. "On the Road" je snímek, který skutečně vypráví příběh o cestě. Jako kdyby si producenti uvědomovali stereotypnost Hollywoodu a sami ji podporovali tím, že se režisérem stal Walter Salles. Když už natočil "Motocyklové deníky", proč by nenatočil další road movie. Nutno říct, že film "Motocyklové deníky" mě zaujal mnohem více. Trochu se bojím toho, že kniha "Na cestě" bude dál legendou, ale ne kvůli filmu. Snímek si budou lidé pamatovat hlavně proto, že zde Kristen Stewart ukázala prsa. Což mi přijde dost málo, jako pamětihodnost. Film je místy prostě trochu nudný, nezachází do detailů, i když by mohl být skutečně kritický, jak ke společnosti, tak k postavám samotným. Mohl by být drsnější, ale není. Potom je to jen road movie, které má něco málo z "Jízdy" Jana Svěráka. Asi bych se radši na tu "Jízdu" mrknul. "On the Road" nepřináší nijak zajímavý pohled na svět.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když se chcete vidět, jak jde beatnickou knihu natočit nezajímavě, i když s problesknutími geniality.
Hodnocení: 50% za to, že v tomhle podání by se Kerouac asi uznávaným spisovatelem nestal


A block of text with a blank space forming the outline of a woman. A man carrying a woman over his shoulder.

Ruby Sparks (Ruby Sparks, 2012)
Na závěr týdne jsem si nechal tři zajímavé a trochu jiné romantické filmy. Musím říct, že mě všechny tři dokázali velmi zaujmout a rozhodnout, který z nich je lepší, to mi dalo docela problém. Prvním filmem je snímek "Ruby Sparks" o spisovateli, který je sice považován za geniálního romanopisce, ale přes své mládí a úspěch není schopen najít tu pravou, nebo alespoň vůbec nějakou. Žije sám a pouze si fantazíruje o vysněné ženě. O jedné se mu dokonce zdá. Jmenuje se Ruby. O svých sociálních problémech se baví s odborníkem, který mu má pomáhat s jeho depresivními stavy. Jenže co se stane, když jednu noc spisovatel sní o Ruby a druhý den ráno je dívka u něj doma. Samozřejmě, že první, co ho napadne, je skutečnost, že se zbláznil. Co také jiného? Vždyť k tomu neměl daleko. Obvolává všechny známé, a že jich moc není, aby u nich našel útěchu. Pak se ovšem stane jedna divná věc. On totiž není jediný, kdo Ruby vidí. Ruby totiž podle všeho existuje. Je tomu skutečně tak, je to reálná osoba, která vzešla z jeho fantazie. Nejděsivější na tom však je, že on ji svým psaním dokáže ovládat. Ano, cokoli napíše, to se také stane. Dívka to udělá. Nebojte, film nepřechází v brutální úchylárnu, ale přece jen v psychologický snímek s dobrou gradací ano. Samozřejmě, že takový stav věcí musí vést k temnému konci. Nemůže to skončit tím, že byli šťastně až do smrti. Vždyť si jí vymyslel. A navíc je spisovatel ve filmu poměrně labilní jedinec. Něco se musí zvrtnout. Svým nápadem a pojetím, kde se hodně dbá na postavy a jejich vývoj, mě snímek skutečně dostal. I když se drží komorní roviny, je velmi dobrý a rozhodně je to jedno z toho nejlepšího, co jsem tenhle týden viděl.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vidět "Temnou půli" v romantickém hávu.
Hodnocení: 70% za originálně pojatou romanci, které chybí jen rok k tomu, aby se stala skutečně děsivou



Safety Not Guaranteed (2012)
Podobné filmy mám prostě rád. Hodně mi to připomnělo snímek "Defendor", který jsem recenzoval na Necronomiconu, trochu také "Super", které jsou z podobného ranku. I když je nutné zmínit jednu základní věc. Hlavní postava filmu "Safety Not Guaranteed" si nemyslí, že je superhrdina a za žádného se nepřevléká. Jenom si prostě myslí, že musí sestavit stroj času, aby splnil svou vytyčenou misi. Podobnost tedy spíše se snímkem "Take Shelter", i když "Safety Not Guaranteed" je spíše komedií, což se o snímku "Take Shelter" říct nedalo. Darius a její dva kolegové jsou novináři, kteří dostanou za úkol napsat o podivínovi, který dal do novin inzerát, že hledá osobu, s kterou by cestoval v čase, že to není vtip. Novináři si mysleli, že najdou zajímavý příběh, především pak o životě jednoho šílence. Vedoucí týmu novinářů, Jeff, se pak do místa vrací především za jednou ženou, s kterou kdysi měl něco společného. Nejvíce práce je tak na dívce, která se jmenuje Darius a která se s Kennethem sblíží natolik, že jeho řečem uvěří. Zní to všechno dost šíleně, ale z nějakého důvodu je pro ni muž okouzlující. Dává jí trénink v přežití, spolčí se s ní na misi, kdy něco potřebuje ukrást, prostě s ním podstupuje všechny peripetie jeho poslání. O tom, že Kenneth mluví pravdu, jí usvědčí i skutečnost, že je sledován nějakými agenty. Jenže pak se Darius dozví, že některé příběhy, které jí vyprávěl, nejsou pravdivé. Uvěří Darius šílenci, který staví stroj času a který ona sama neviděla, anebo se vzepře tomu, co k němu cítí? Závěr je nádherný a skutečně jsem si ho užil. Já vím, že v tomhle týdnu jsem viděl také film "Valčík s Bašírem", ale "Safety Not Guaranteed" se mi zamlouvalo více. Prostě je to moje krevní skupina, nedá se nic dělat.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když si myslíte, že lidé jsou jen normální a divní.
Hodnocení: 75% za film, který dostane jen takové šílence, jako jsem já, ale má kouzlo i pro ostatní



Seeking a Friend for the End of the World (2012)
Tak se mi tu sešly dva podobné filmy, sci-fi romantická dramata. I když pravda "Safety not Guaranteed" má hodně komických prvků. Ve filmu "Seeking a Friend for the End of the World" převládá skutečně drama je to pochopitelné. I když jsou zde momenty, kde se můžete pousmát, není to prvoplánově komedie. A to i přesto, že v hlavní roli je Steve Carell, kterého máme zafixovaného právě s komedií. Jenže tenhle herec nemusí hrát pouze v taškařicích, aby zaujal. Má herecké schopnosti a s jeho vážnou tváří se skvěle hodí do filmů jako "Seeking a Friend for the End of the World". Spolu s Keirou Knightley vytvořili poměrně zajímavý pár, který se připravuje na konec světa. Ano, název filmu není nějakou metaforou, skutečně se hledá přítel na konec světa, který má přijít. Do Země má narazit nějaké těleso, které zahubí celou populaci. Nedá se s tím nic dělat, konec je nevyhnutelný. V tomto směru je skutečně jasné, že se o komedii jednat nemůže, nebo alespoň nemělo. Tenhle film má tolik rovin, které je možné pojmout, ale vždy mi vychází, že rovina vážná je lepší. Musíme přijmout, že konec světa se skutečně blíží. Pokud to přijmeme, pokud se alespoň trochu vžijeme do postav, jedná se o skutečně silné drama. Carell hraje způsobem, který mu v tomhle případě sluší a není těžké se do jeho role vžít. Ve filmu je podáno několik možných způsobů, jak se s koncem světa vyrovnat. Jak byste se s tak fatální situací vyrovnali vy? Já vím, že film je přitažený za vlasy, ale copak se musí jednat o konec světa? Nemůžeme si to vztáhnout na nemoc, či rovnou smrt? Je lepší vědět, co nám  osud přichystá, anebo je lépe neznat a nechat se překvapit tím, co přijde? Každý si asi odpoví jinak. Tenhle film se mi ale opět trefil do noty, ale opět je to hodně tím, že mě dané téma zajímá.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když nevíte, co byste dělali, kdyby se blížil konec světa.
Hodnocení: 70% za další povedenou sci-fi romanci, tentokrát tragickou