pondělí 2. července 2012

Prosíme přetočte, Fimfárum 1 a 2, Život brouka, Star Trek a Hudbu složil


Prosíme přetočte (Be Kind Rewind, 2008)
Nápad je neskutečně jednoduchý, ale přitom skoro geniální. Jack Black hraje podivína, který kamarádovi, kdo dostal na starost videopůjčovnu, smaže všechny filmy, protože ho zmagnetizoval silný elektrický výboj. Zákazníci ale pořád chtějí filmy, chtějí je vidět. A tak dvojici nenapadne nic lepšího, než je natočit znovu, ale s tím, že oni budou hrát všechny postavy a děj si upraví podle sebe. Neskutečné se stane skutečným a půjčovna má větší úspěch než kdy dřív. Ale samozřejmě, že to není pouze obyčejná taškařice. Humor je zde docela příjemný a milý, nic vulgárního, na což je člověk u Blacka zvyklý. V hlavní roli je také spíše Mos Def a Black je v podstatě jeho parťák. Mos Def zase ukazuje, že je skvělým hercem, a že rozhodně neprohloupil, když si ke své rappové kariéře přidal i tu hereckou. Jeho role v poslední sezóně seriálu "Dexter" to jen plně dokazuje. "Prosíme přetočte" není velkým  filmem, nesnaží se být velkým filmem, i když nějaké ty zásadnější problémy řeší. Je to film pro lidi, pro nadšence, pro milovníky filmu. Nám všem patří a my bychom si ho měli užít.
Hodnocení: 60% za to, že film přišel s hezkým nápadem, který má několik vtipných momentů, i když za břicho se asi popadat nebudete

poster

Fimfárum Jana Wericha (2002)
Když se do kin měl dostat film "Fimfárum", bylo to jako zjevení. No dobře, film byl docela avizovaný dopředu, ale stejně, kdy naposledy se u nás natočil pořádný loutkový film. Jiřímu Trnkovi by bylo možná smutno, že na něj navazují jen tací jako Švankmajer nebo Aurel Klimt, který se podílel právě i na filmu "Fimfárum Jana Wericha". Tohle je speciální dílo, které prostě muselo upoutat pozornost. Spojuje se zde hned několik pozitivních faktů. Tím prvním je předloha z pera Jana Wericha. Letos už je to 52 let, co byla kniha vydána, ale přesto jsou její témata stále aktuální a smysl některých pohádek je v současné době ještě hlubší. Nejsou to klasické pohádky a některé vás svojí pointou i celým příběhem prostě dostanou. Ty, které jsou v prvním filmu, jsou skutečně poměrně temné, například "Franta Nebojsa" (má na svědomí právě Klimt), což je povídka, která už jen svým zpracováním naladí na správnou vlnu. Dřevěné loutky a jejich vzezření je zvláštně deformované, takže diváka okamžitě napadne, že je zde něco v nepořádku. Ne, to nejsou pohádky pro děti. Ne proto, že by byly sprosté, bylo zde násilí nebo nahotinky, je to prostě proto, že nejsou dětské. I když, na druhou stranu, možná je právě tohle podoba těch pravých pohádek. Trochu děsivé, nelaskavé a chytré.
Hodnocení: 80% za to, že jsme stále schopni přijít s originálním filmem a že jsme pořád mistři v loutkové animaci

poster

Fimfárum 2 (2006)
Každý z filmů "Fimfárum" získává 50 % už jenom za to, že se zde objevují slova Jana Wericha v jejich původním znění, jak je sám legendární herec namluvil. Werichův hlas a jeho podání jsou tak jedinečné, že je to velká část toho, co z filmů dělá skutečně skvělé kousky. Je to ale i animace, která dodává své kouzlo. Jak jsem psal u prvního filmu, je to právě animace, která krásně dokresluje atmosféru. Není to v každém případě, ale u takového Klimta si můžete být jistí, že do díla přidá hodně svého a atmosféru upraví přesně tak, jak sám chce. I v tomto případě je jeho příběh "Hrbáči z Damašku" podán v podstatě hororově, což opět není na škodu. Ani Werichova pohádka není laskavá. "Fimfárum 2" už není po prvním filmu takovým zážitkem, ale stále se jedná o výrazně nadprůměrný snímek, který zaujme diváka, jež je otevřený i méně klasickým filmům, a to jak z oblasti hraného, tak i animovaného.
Hodnocení: 70% za to, že pohádky jsou pořád dobré, ale originalitu jedničky to mohlo těžko překonat


Život brouka (A Bug's Life, 1998)
Pixaři vždycky věděli, co dělají. Vzít brouky a udělat z nich milované charaktery... no dobře, tohle už věděli Sekora nebo Karafiát. Možná i od nich se studio Pixar poučilo, když natáčelo svůj druhý film, hned po "Příběhu hraček". Ani ve světě hmyzu to není velká sranda a život je zde docela komplikovaný, hlavně když víte, že každý rok budete napadeni kobylkami, které si přijdou pro svou daň. V dnešní době se zdá, že film už nemá čím nadchnout, čím ohromit, ale i na svou dobu má skvělou animaci, stejně jako skvělý příběh, jež je možná trochu předvídatelný, ale stejně jako u ostatních pixarovek, i tady se vám dostane všech emocí, které si přejete - smích, smutek, radost. "Život brouka" je hezkým filmem, milým k dětem i dospělým, ale v dnešní době, kdy už za sebou máme i třetí "Příběh hraček", "Nema" a "Úžasňákovi" mi přijde, že tenhle snímek trochu zapadl. Nejsem si jistý, jestli právem, ale asi nebudu z těch, kteří ho budou příliš obhajovat.
Hodnocení: 60% za to, že je to pixarovka, která mě oslovila asi ze všech nejméně


Star Trek (Star Trek, 2009)
Nikdy jsem "Star Trek", myslím samozřejmě seriál, příliš nemiloval. Šlo o to, že v televizi dávali ty nové série, které mě příliš nenadchli. Ale zkusil jsem film, který mě nakonec donutil k tomu, abych se podíval na nějaké staré díly seriálu, té úplně první série. Tohle je prostě klasika. Kapitán Pickard, pan Spock, ale i další postavy, které si fanoušci oblíbili v původní sérii, se vracejí s novými tvářemi a v novém příběhu. "Star Trek" není snímkem, který je v čemkoli objevný, nejedná se o vrcholné dílo žánru, ale je to sci-fi, jak má být, které dodržuje všechna pravidla, ale hlavně je určeno pro fandy, kteří znají postavy, vedou o nich debaty a stále, i po těch desítkách let, sledují původní seriál, který je pro ně tím skutečným "Star Trekem". Copak někdo dokáže nahradit Spocka? Leonard Nimoy se stal doslova ikonickou postavou, kterou uctívají snad všichni geekové po celém světě. Jen se podívejte na "Big Bang Theory", tohle je kult osobnosti. "Star Trek" udal směr modernímu sci-fi s kořeny v minulosti, sci-fi kvalitnímu s dobrým příběhem, ale hlavně nádhernými efekty.
Hodnocení: 85% za to, že je to skutečně parádní návrat k vědecko-fantastické klasice


Hudbu složil, slova napsal (Music and Lyrics, 2009)
Hugh Grant je pro některé tím, co si do filmu vezme nějakou tu známo herečku, aby tam s ní mohl mít nějaký romantický vztah. Vybírá si herečky známé a různé, záleží tedy pak na samotném scénáři a na tom, jestli příběh dokáže oslovit. Hugh Grant dámy osloví jistě, protože stačí jen jeden jeho úsměv a ony před ním roztají. To je prostě dar tohohle pohledného Angličana. Některé filmy, které natočil, ale rozhodně nepatří k peckám. Napadají mě z poslední doby "Morganovi", za což může i Hughova společnice Sarah Jessica Parker, kterou osobně hodně nemusím. "Hudbu složil, slova napsal" také není romantický snímek, který by něčím výrazně překvapil. Není to romantika, která by přinesla něco zásadně nového, protože je to prostě klasický příběh, kdy se dva lidé, kteří se moc neznají a mají spolu jen pracovat, zamilují, aby se jeden mohl hodně zklamat, ale nakonec vše dobře dopadlo a oni se zase dali dohromady. Kvalita snímku je hlavně v tom, že se zde objevují skutečně hezké písně, kdy některé má na svědomí sám představitel hlavní role. A tohle se cení. Melodie vás chytnou za srdce, slova si budete pobrukovat. Už jen kvůli hudbě tohle stojí za zhlédnutí.
Hodnocení: 65% za to, že je to hodně snesitelná komedie s Hugh Grantem a také za skvělý soundtrack