pondělí 21. ledna 2013

Little Ashes, Nezapomeň na mě, Butter, Patrola, Lawless, Ladíme, Looper, Django a další


Little Ashes (2008)
Salvador Dalí, Luis Buñuel a Federico García Lorca. Ze všech tří vám ten poslední asi řekne nejméně, ale právě on je vlastně hlavní postavou filmu "Little Ashes", což je český název jednoho z raných obrazů prvně jmenovaného, geniálního surrealisty a zvláštního člověka Salvadora Dalího. Luis Buñuel je samozřejmě jeden z nejuznávanějších evropských režisérů, který se dobře znal s oběma muži, vždyť se Salvadorem natočil i první film, kterým se proslavil. Jednalo se samozřejmě o proslulého "Andaluského psa", kraťas, který šokoval a nadchl zároveň. A kdo je tedy vlastně García Lorca? Milovníkům literatury to asi říkat nemusím, ale jedná se o básníka, jehož osud se dá nazvat minimálně tragickým. Jenže ve Španělsku té doby mělo podobný osud mnohem více lidí. Snad i proto Luis Buñuel netvořil většinu života ve své domovině, ale jinde ve světě. Film nás seznamuje s tím, jak se tahle trojice setkala na studiích, jaký vliv měl Dalí na Garcíu Lorcu a co pro jeho život malíř znamenal. Ano, García Lorca byl do Dalího zamilovaný. Jeho cit nebyl nikdy opětován v takové podobě, jakou by chtěl, ale přesto spolu měli pouto, které bylo však velmi záhy uťato. Nejsilnější na filmu je jeho závěr, což je také jediný důvod, proč tenhle snímek sledovat. To, že tu Pattinson hraje, je sice hezké, ale důvod jeho obsazení do role Salvadora Dalího se vysvětlit nedá. Samozřejmě kromě toho, že herec pak na film dokázal nalákat minimálně 50 % diváků. Škoda, že se film nesnažil být více kontroverzní, více naturalistický, anebo surrealistický, byl by zvláštní. Takhle jen vypráví nezajímavý příběh o třech velikánech.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vidět, jak se jeden básník trápí.
Hodnocení: 40% za nezajímavé ztvárnění důležitých mezníků umění ve Španělsku



Nezapomeň na mě (Remember Me, 2010)
I když to vypadá, že jsem se tenhle týden zaměřil na filmy s Robertem Pattinsonem, ale je to spíš náhoda, navíc je to proto, že moje přítelkyně chtěla zrovna tyhle dva filmy vidět. Nakonec se na ně ještě nepodívala, ale já už jsem je viděl. Druhý film, "Nezapomeň na mě", na mě udělal větší dojem než "Little Ashes". Hlavně i proto, že to, jak zde Pattinson hraje, je mnohem civilnější než v jiných případech, je zde přirozenější a příjemnější na sledování. Je to dáno i příběhem, který je takový lidský. Každá rodina má své problémy, každé mládí má své problémy a je potřeba se s nimi nějakým způsobem vypořádat. Některé příběhové linie filmu nejsou příliš důvěryhodné. Například důvod, proč Pattinsonova postava začne chodit s Ally (Emilie de Ravin) je poměrně banální, navíc zbytečný, ale je to nutné pro zvrat dále v příběhu, který je ještě méně uvěřitelný. V tomhle směru to nějak moc nepasuje do sebe. Postava Pierce Brosnana je poměrně nepříjemná, ale má své důvody. Co je na filmu ale nejdůležitější, to je závěr. Naprostý kotrmelec v tom, co jste doposud sledovali. Film dostává nový, hlubší význam. Na jednu stranu je to strašně jednoduché, ale na druhou stranu je to pořád silné. Jediné, co pak zamrzí, to je skutečnost, že se nejedná o příběh, který by byl natočen podle skutečné události. Kdyby to tak bylo, je jeho dopad ještě mnohem silnější než v tomto případě.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vidět osudy obyčejných lidí v neobyčejném roce.
Hodnocení: 55% za to, že tenhle film vás vážně může dostat



Butter (2011)
Když jsem poprvé slyšel o snímku "Butter", už je to nějaký ten měsíc, hned jsem věděl, že tohle je přesně typ filmu, co mě zajímá. Naivní komedie, která se zabývá dost šíleným tématem na to, aby zaujala. Navíc má skvělé herecké obsazení. Jennifer Garner a Olivia Wilde jsou zárukou toho, že krásy zde bude dostatek, navíc je ještě doplňují Alicia Silverstone a Ashley Greene. No a k tomu ještě Hugh Jackam n v krásné malé roličce, která mu sedí skvěle. A to všechno v příběhu o sochách z másla. Já vím, že je to ujeté, že to téma je naprosto blbé a schválně se bere naprosto vážně, jenže právě proto mám takové filmy rád. Něco jako film "Ready to Rumble ("Hromy a blesky"). Prostě film, který 95 % populace nebude zajímat, protože je v podstatě o ničem, ale já jsem za takové příběhy rád. Jsou svým způsobem krásně zvláštní a to je na nich krásné. Dokážou být vtipné, dokážou být dojemné a to je to, co se mi líbí. Není to velké umění, nehrají si na něco, co nejsou, ale snaží se divákům nabídnout zábavu, která je alespoň na chvilku přiměje myslet na něco celkem hezkého. I když jsou kolem nás pořád problémy, tak se dají nějak vyřešit. Pořád si můžeme myslet, že láska je všude kolem nás.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete jednoduchou komedii, se zajímavým nápadem a herce, kteří si ze sebe umějí dělat srandu.
Hodnocení: 60% za to, že mě film prostě pobavil


Theatrical release poster

Patrola (End of Watch, 2012)
Když jsem v kině viděl první trailer na tenhle filmy - a pak jsem ho viděl ještě několikrát - říkal jsem si, že je to divné found footage. Ale nakonec jsem se spletl. Tenhle snímek mě přece jen dokázal zaujmout a ukázal mi, že s ruční kamerou je pořád ještě možné natočit filmy, které mají ten správný drive, jsou dobře akční a nejsou jen něčím, co se snaží vydělat peníze z minima. "Patrola" není found footage, to, jaká je vlastně kamera, je místy celkem složité. Chvílemi je to skutečně kamera ruční, chvílemi zase kamera statická. Nevíte pak, jestli se jedná o snahu vytvořit nějaký záznam, anebo je to jen směs obojího. Některé úhly kamery jsou prostě divné a plně tak nerozumím tomu, o co se David Ayer snaží, ale jakmile má kameraman pouze ruční kameru, s kterou v podstatě běží, obraz je roztřesený, pro akci je to naprosto dokonalé a ta je díky tomu skutečně dobrá. Film pak vyniká i v tom, co nám vlastně ukazuje. Příběh není úplně celistvý, pořád se jedná o sondu do policejní práce a místy i do života policistů, ale jako celek to nemá komplexnější uzavření. Pointa zde samozřejmě je, poměrně drsný závěr, ale film by mohl snadno pokračovat. Přesto v této podobě snímek funguje dobře, a jakmile jsou zde akční scény, je skutečně dravý a udrží vaši pozornost. Navíc si hlavní dvojice celkem sedla a budete jim fandit, bude vás zajímat, jak to s nimi dopadne, budete s nimi trpět. Film trochou krásy naplní i Anna Kendrick, o kterou se začínám zajímat stále víc. Ta holka si vybírá zajímavé filmy, i přesto, že v nich vždycky nemá tolik prostoru. Ale ještě se k ní dneska vrátíme snímkem "Ladíme!".
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vidět buddy movie v moderní podobě s dechberoucí adrenalinovou akcí.
Hodnocení: 70% za to, že někdo zase trochu dokázal využít ruční kameru



Země bez zákona (Lawless, 2012)
Na snímek "Země bez zákona" jsem se docela těšil, hlavně proto, že zde hrál můj oblíbenec Tom Hardy. Tohle je herec, který je jednoznačně ještě nedoceněný, protože jeho herecké schopnosti jsou velké, i když se to na cenách ještě neprojevilo. Byl to on, kdo opět dokázal pozvednout film "Temný rytíř povstal" na vyšší úroveň, podobně jako se to podařilo Heathu Ledgerovi s předchozím dílem. V případě snímku "Země bez zákona" se mu to zase tolik nepovedlo, ale za to může hodně scénář. Nick Cave se inspiroval knihou podle skutečného příběhu, knihou, která zachycuje drsné období prohibice. Samozřejmě mluvím o 30. letech 20. století v Americe, nikoli o roce 2012 v České republice. John Hillcoat spolu se svým dvorním scénáristou a hudebním skladatelem natočili drsný film, který nešetří krví, rány zde vypadají opravdově, a to jak rány pěstí, tak i rány kulkou. Podříznutí je jen málokdy tak živočišné, jako v tomhle případě a udělalo na mě skutečně dojem. Jenže se příběh bohužel soustředí na skupinu bratrů, kdy každý je velmi různorodý a ne každý vám sedne. Shia LaBeouf hraje dobře, ale jeho postava je prostě protivná. Jessica Chastain (moje současná favoritka) hraje dobře, ale má málo prostoru, Tom Hardy je skvělý, ale cílem filmu bylo asi ukázat, kolik toho lidské tělo snese. Guy Pierce je neskutečně slizký, Gary Oldman zase agresivní jako málokdy. Všichni herci na správných místech, ale stejně to nebude úplně ono. Je zde motiv lásky, motiv pomsty, motiv snahy ukázat, že není jen jeden z mnoha, motiv pořádného hajzla. Možná je těch motivů až zbytečně mnoho. Kdyby se trochu zúžily, dopadne to lépe, protože tenhle film na to rozhodně měl. Takhle je to jen hašteření se mezi dvěma bandami, které končí hodně drasticky.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vidět, že je tom Hardy nesmrtelný.
Hodnocení: 65% za to, že je to celkem silný příběh s dobrým záporákem



Ladíme! (Pitch Perfect, 2012)
Nic moc jsem od tohoto filmu neočekával, říkal jsem si, že to bude nějaká přiblblá komedie z teenagerského prostředí. Tak zase tak moc jsem se nespletl, ale popravdě, bylo toho přece jenom víc a film mě, chvílemi i proti mojí vůli, zaujal. Dostal jsem místy celkem slušnou komedii, které vévodí především skvělá hudební stránka. I když Anně Kendrick tu její zapálenou DJku nějak nevěřím, stejně jí zahrála obstojně a místy jsem si říkal, že vážně asi ví, o čem mluví. Takže mě nakonec přesvědčila, ale stejně si myslím, že za to může ten její kukuč, který se mi prostě líbí. Tahle holka je vážně pěkná, ale ne úplně tím hollywoodským způsobem. Má v sobě něco nevinného, což bylo v tomhle filmu postaveno na hlavu a vyznělo to dobře. Není to přímo zlá holka, ale má k ní docela blízko. Ostatní postavičky jsou klasicky karikaturami, stejně jako celá film. Máme tu holčičí vokální skupinu proti chlapecké. Boyband to vede, jsou oblíbení, holky jsou křečovité a zastaralé. Jenže pak přijde nová krev, holka, která hudbě rozumí a chce do toho dát trochu nové šťávy. Jestli se jí to podaří, to je otázka, stejně jako zda se jí podaří najít si lásku. Romantická linie je zde naprosto zbytečná a také neuvěřitelná. Kdyby se vynechala, je to mnohem lepší. Takhle ale má pořád film to nejsilnější, a to je zpěv. Jsou tu povedené vokální covery skvělých songů, moderních i starších, které vás chytí za ucho a možná sem tam i za srdce. Nechtějte od každého filmu něco, co vám promlouvá do duše, protože tohle by vás mohlo jednoduše pobavit.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete slyšet celkem dobrou hudbu a místy se i pobavit.
Hodnocení: 60% za výbornou hudbu a skvělé covery, až na ten od Proclaimers



Looper (Looper, 2012)
Další snímek, na který jsem se docela těšil. Mám rád cestování v čase, který scifista by ho neměl rád, ale většinou se setkávám s tím, že se mi nelíbí pojetí, že si autoři zjednodušují jednotlivé kausality a nakonec je z toho jenom film, který prvek využívá proto, aby byl zajímavý, ale není dobře promyšlený. Tohle neplatí o filmu "Looper". Kauzalita zde existuje, a i když je využívána pro potřeby filmu, tak je to pořád všechno dobře promyšleno tak, aby to jako celek dávalo smysl a navíc se to mohlo pyšnit i skvělou pointou v závěru. Ta je skutečně dobrá a přesně o podobnou si dobré sci-fi filmy současnosti, a nejen současnosti, říkají. Překvapením filmu je Joseph Gordon-Levitt. o kterém už nějakou chvíli vím, že nebude špatným hercem a že už má za sebou svou televizní minulost, ale to, co předvádí ve filmu "Looper", to je skutečně výborné. Je zde vážný, což mu v některých polohách chybí. Pro srovnání mohu uvést rovnou snímek "Expresní zásilka", kterou popisuji o něco níže. Tam hraje klasiku, něco jako Shia LaBeouf ve filmu "Disturbia". Prostě kluk, který se dostane do problémů, o které nestál. Tady hraje už muže, který má také problémy, o které nestál, ale hraje mnohem dospěleji. Také k tomu má skvělé parťáky - Bruce Willise a Emily Blunt. Společně se pak stali hvězdami filmu, který mě oslovil a já si říkám, že v žánru sci-fi se něco děje. A je to něco dobrého. Duncan Jones svými filmy "Moon" a "Zdrojový kód" ukázal, že sci-fi jde pořád tvořit chytře. Rian Johnson jde v jeho šlépějích a já se těším na další kousky, které nám tihle dva, anebo snad i někdo jiný, přichystá.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete objevit zajímavého osobitého tvůrce sci-fi, kterým Rian Johnson očividně je.
Hodnocení: 85% za skvělé sci-fi, které si dokázalo poradit i s časovými smyčkami, což každý film rozhodně nezvládne




Pro hrst dolarů (Per un pugno di dollari, 1964)
Ano, může za to film "Nespoutaný Django". Konečně jsem se rozhodl, že si seženu všechny westernové klasicky a zjistím, kde je jejich kouzlo. Dřív jsem se na ně díval, taťka je má celkem rád, ale pak jsem se od nich dostal pryč, nějak mě nelákaly. Nevím vlastně, čím to je, protože představa divokého západu mě vždycky vlastně fascinovala a chtěl bych sám psát příběhy z tohoto prostředí, i když očividně jinak, než tak dělali italští tvůrci. Přesto si myslím, že tihle těstovinoví chlapíci světu dali žánr, který navždy zůstane mezi tím nejlepším, co nám kdy kinematografie nabídla. "Pro hrst dolarů" je prvním filmem z dolarové trilogie, kterou má na svědomí Sergio Leone, který pokaždé do hlavní role obsadil chlapíka z nejdrsnějších klaďasů - Clinta Eastwooda. Sice se svou kariérou vlastně teprve začínal, alespoň v tom hollywoodském smyslu slova, i když v televizi už ho znali jako hvězdu westernového seriálu "Rawhide". Teprve tady však předvedl toho, koho měl hrát ještě několikrát. Drsného muže, skoro beze jména (skoro proto, že i když ho jako bezejmenného profilují, říká se mu zde Joe), který proklatě rychle pálí ze svých koltů, příliš toho nenamluví a rozhodně se nebojí někoho sejmout. Musí ale také počítat s tím, že sem tam nějakou pořádnou ránu utrží. Skončí v krvi, aby se z bahna mohl pozvednout a ukázat, že je toho v něm ještě hodně. Skvělý film, který je korunovaný geniální hudbou Ennia Morriconeho, což je rozhodně hudební génius. Dle mého názoru, přece jen se do vod westernu pouštím po hodně dlouhé době, má ještě tenhle žánr co nabídnout, a proto se držím trochu zkrátka, ale myslím, že další filmy mi ukážou, proč se tvůrci těchhle filmů stali takovými legendami. Pokud jde ale o závěrečnou scénu, ta je naprosto geniální.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vědět, co na tom westernu lidé měli.
Hodnocení: 70% za mé první setkání s klasickým westernem po dlouhé době, na které si budu pamatovat



Django (Django, 1966)
Samozřejmě, že jsem si nemohl odpustit film, z kterého si vzal Tarantino inspiraci pro svůj westernový epos "Nespoutaný Django". No, vzal inspiraci. Vzal si jméno postavy, titulní melodii a Franca Nera, kterého obsadil do menší roličky. Dějové spojitosti nemá smysl hledat, snad jen v tom směru, že je možné v obou filmech najít nějakou tu romantickou linii, která není pro film z divokého západu vždy povinností. Franco Nero si vystřihl nemluvného zabijáka, který toho moc nenahraje, moc emocí nám nepředvede, ale právě v tom je jeho krása. Rozhodně se nejedná o kladného hrdinu v tom čistém smyslu slova. Je to člověk, který se chová dost nerudně k ženě, která se do něj očividně zamilovala, a místo citů volí raději zlato. Jeho chování má však jeden zásadní důvod, který je třeba hledat v minulosti. Ale nebude prozrazovat příliš mnoho. Django je hrdina, který s sebou přes nehostinnou krajinu táhne rakev, a dobrou půl hodinu si můžete představovat, co tam asi má. Pak záhy pochopíte, proč si QT vzal inspiraci právě zde a svého hrdinu pojmenoval také Django. Mimochodem až teď mi dochází konfrontace mezi Jamiem Foxxem a Francem Nerem v Tarantinově filmu. Je vidět, že člověk prostě musí mít filmové základy, aby si užil Tarantinovy filmy naplno. "Django" nepotřebuje mnoho znalostí, stačí se jen spokojit s tím, že proti vám stojí hrdina, který dokáže kosit své nepřítele ve velkém stylu, sice jde po zlatě, ale nakonec si vybere tu správnou stranu a všechno zakončí stylově na hřbitově. Ano, mám rád western, a ne, nevím, proč jsem se mu tak dlouho vyhýbal.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vědět, kde Tarantino našel inspiraci nejen pro "Nespoutaného Djanga".
Hodnocení: 65% za to, že tenhle film je místy opravdu hodně zapamatovatelný



Expresní zásilka (Premium Rush, 2012)
Podruhé Joseph Gordon-Levitt. Jako jsme tu měli Annu Kendrick ve dvou různých rolích (malá v "Patrole" a velká v "Ladíme!") i Joseph si střihnul dvě různé. Obě velké, ale každá podaná jinak. V případě filmu "Looper" se jednalo o dospělou roli chladnokrevného zabijáka, který není nepodobný hrdinům divokého západu - nemluvný, vážný a dokáže hodně rychle střílet. Ano, asociace na westernové chlapce budou asi častější, co naděláte. Ve snímku "Expresní zásilka" si zase vyzkoušel akční jízdu, kde nejde ani tak o jeho herecké schopnosti, ale o to, jak dobře dokáže jezdit na kole. No dobře, sem tam je patrné, že je to digitální, navíc bych místy tipoval dvojníka, ale to nic nemění na tom, že snímek má celkem drive. Takový to přesně potřebuje. David Koepp je především scénárista, ale udělal si i jméno jako režisér. Jeho "Tajemné okno" podle Kinga se mi zamlouvalo, je tam pár dobrých prvků. Podobně je na tom i "Expresní zásilka", která těží především z toho, že jízda na kole v New Yorku mezi dopravou, navíc hodně zběsilá jízda, vypadá zatraceně dobře. Michael Shannon k tomu ještě přidal záporáka, do toho nějaké tajemství a věc, o kterou jde, i když pořádně nikdo neví, co to je. Taková "Telefonní budka" ve velkém prostředí. Je super, že když se na kole vysekáte, nemáte žádné odřeniny. Nevím, proč ten americký asfalt nemůžeme mít i u nás, když už tu máme McDonaldy. "Expresní zásilka" je jednohubka, která vás asi nenadchne natolik, abyste o filmu básnili, ale na tu hodinku a půl je to dobrá jízda, která vám dá vědět, že jízda na kole ve městě může být skutečně extrémní sport.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když si myslíte, že umíte jezdit na kole.
Hodnocení: 60% za to, že dostanete přesně to, co je vám slíbeno



Druhá šance (Hope Springs, 2012)
Meryl Streep je prostě herečkou, která v posledních letech natáčí střídavě velké filmy spolu s menšími, oddechovými. Jedno mají ale všechny filmy společné. Meryl zde předvádí naprosto skvělé výkony. Někdy sama, někdy v souznění s jinými herci. První varianta platila pro "Železnou lady", druhá prak právě pro snímek "Druhá šance", kde je jejím spoluhráčem skvělý Tommy Lee Jones. Tahle dvojice hraje manželský pár, který po jednatřiceti letech funguje v tak zajetých kolejích, až se zdá, že si ti dva ani neuvědomují, že spolu ještě žijí. Jejich společné soužití je neskutečný stereotyp, navíc se zdá, že bez jakéhokoli citu. Jenže ona s tím chce něco dělat. Vyhledá odbornou pomoc, a to u terapeuta, který pomáhá manželským párům. Terapeuta si zahrál Steve Carell, který opět ukazuje, že role, kde se nepitvoří, mu sedí mnohem lépe. Film je ve svém výsledku vlastně poměrně schématický a drží se zajetých kolejí, ale nejde ani tak o to, jak to dopadne, ale jak to probíhá. Jasně, mladí řeknou, že není moc sranda koukat na dva staříky, jak se snaží muchlovat, ale právě v tomhle je krása filmu. Nemyslím v muchlování, ale v tom, jak si k sobě snaží najít znovu cestu. Nakonec se ani jeden nechce vzdát, a když už to opravdu vypadá špatně, pořád je zde přece jen nějaká naděje, i když je slabá. Herecké výkony jsou zde naprosto zásadní a Tommy Lee Jones i Meryl Streep podávají výkony naprosto skvělé. Krásný dojemný příběh, který nevládne originalitou, ale hereckými projevy.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vědět, jak bude váš vztah vypadat po 31 letech.
Hodnocení: 60% za příjemnou komedii s dramatickými prvky, ale hlavně skvělou hlavní dvojicí