Páni mají radši blondýnky, Operace Pacifik, Nefňukej, veverko!, Gabriel Iglesias: Aloha Fluffy, Nesvatbov

Páni mají radši blondýnky (Gentlemen Prefer Blondes, 1953) - 60 %

Kdyby tam hrála jen Marylin, asi mě to tolik nebaví, ale jelikož je tam i úchvatná Jane Russell, docela se mi ten snímek nakonec líbil. Marylin mi seděla jen, když zpívala, Jane Russell mi seděla pořád. Kromě toho, že je krásná, dobře vypadá, tak to zvládla i skvěle herecky, což jsem docela zíral. Příběh je taková hezká teatrálnost.

Operace Pacifik (Operation Pacific, 1951) - 60 %

Ten úvod s dětmi je výborný, škoda, že netrval trochu déle, protože to mělo potenciál, to by se mi líbilo, kdyby toho bylo víc. Ale ona i ta romance v tomhle válečném dramatu, který není moc krutý a ani dramatický, funguje docela dobře. Já vím, že jsem na Duka ujetý, ale on prostě povznese i celkem obyčejný film. A navíc si vybral nebo mu vybírali skvělé partnerky.

Nefňukej, veverko! (1988) - 60 %

Ten film je prostě divný, ale má takové svoje zvláštní kouzlo, které je dáno i herectvím jednotlivých herců, hlavně těch dětských. Je to poetické, zároveň je to místy docela temné a hororové. Podivné spojení s pohádkou, ale jak říkám, ono to určitým způsobem funguje, protože minimálně zprotivení je to, co ve vás film nechá.

Gabriel Iglesias: Aloha Fluffy (2013) - 100 %

Další skvělé představení Fluffyho. Jsem z něj prostě naprosto odvařený. Směju se nahlas, jako kdybych se neměl nikdy smát znova. Tenhle chlap mě neskutečně baví a skoro mě mrzí, že takoví komici víc nejezdí i do České republiky. Ještě se o stand up komiky začnu víc zajímat. No, od Fluffyho musím získat co nejvíc.

Nesvatbov (2010) - 50 %

To nejzajímavější na tom filmu je, že něco takového, jako je Zemplínske Hámre vůbec existuje a že nám to snímek představuje. I v dnešní době je takový úkaz divný, na druhou stranu to ukazuje, že ta socializace člověka je někdy prostě problematická. Dokument sám o sobě ale v podstatě nic zásadního neřekne, nesoudí, jen pozoruje, což mi přijde škoda, a proto mě ani snímek tolik nechytl.

Zátah na jižní ulici, Gabriel Iglesias: I'm Not Fat... I'm Fluffy, Stopařův průvodce po Galaxii, Nedodržený slib, Na sever Aljašky

Zátah na Jižní ulici (Pickup on South Street, 1953) - 75 %

Celkem intenzívní film noir, poměrně rychlý, kdy vás nenechá vydechnout a vy si ho užijete až do konce jako jízdu směrem k něčemu, co je docela hodně temné. Zajímavý nápad s tím, jak je možné snadno ztratit něco důležitého, a jaké to může mít následky na lidi, kteří se dostanou ve špatný čas na špatné místo.

Gabriel Iglesias: I'm Not Fat... I'm Fluffy (2009) - 

Na ČSFD to někdo napsal velmi dobře. Gabriel není politický, není vyloženě vulgární a prostě jede. Je zábavný a využívá hlavně to, co se mu skutečně stalo. Je to skvělý imitátor, ale nejen proto je to rozhodně můj neoblíbenější komik současnosti. Tohle je opět další ukázka toho, jak dokáže bavit a zvednout lidi ze židle.

Stopařův průvodce po Galaxii (The Hitchhiker's Guide to the Galaxy, 2009) - 70 %

Docela rád jsem si tohle humorné sci-fi osvěžil a připomněl jsem si, že bych si někdy rád přečetl knižní předlohu. Výborné herecké obsazení, kdy setkání Martina Freemana a Billa Nighyho v jedné scéně bylo naprosto elektrizující díky jejich hereckým schopnostem. Jinak chytré a zábavné sci-fi s výbornými herci i v hlasových rolích.

Nedodržený slib (Nedodržaný sl’ub, 2009) - 65 %

Není to špatný pohled na Slovensko v době druhé světové války a po ní, jsou zde rozhodně dobré scény, které jsou emotivně nesmírně silné, ale jak film pokračoval, nějak se mi stávalo, že mi vlastně bylo jedno, co se s hlavními postavami stane. Jednoznačně je lepší první a prostřední část, než ta poslední.

Na sever Aljašky (North to Alaska, 1960) - 80 %

Jak jsem už někde psal, John Wayne byl na vrcholu snad celou svou hereckou kariéru. Zaslouženě. Tady opět příjemně překvapuje jako sice drsný chlap, ale v komediálním filmu, navíc hezky romantickém. Capucine je krásná a skvělá herečka, která je mu tady výbornou partnerkou a rozhodně s nenechá zastínit.

Zakázané hry, Tom Sawyer & Huckleberry Finn, White Rabbit, Gabriel Iglesias: Hot and Fluffy, John Rabe - nacista zachránce

Zakázané hry (Jeux Interdits, 1952) - 90 %

Silný snímek o tom, že být dítětem není jednoduché, a už vůbec to není jednoduché za války. Ano, děti se možná trochu zpronevěřili dospěláckým zákonům, ale copak za to je třeba stihnout je trestem? Dospělí si prostě myslí, že všechno, co dělají, je správné, což nutně není pravda. Nejhorší na tom je, že to platí ve skutečně mnoha případech.

Tom Sawyer & Huckleberry Finn (2014) - 60 %

Val Kilmer překvapil tím, že není k poznání a také tím, že celkem dost zhubnul. Konečně. Film pak překvapil tím, že je docela dobrý a že se mu podařilo udržet kouzlo Twainovy tvorby, a to i v tom smyslu, že místy je to temnější, než by se na první pohled zdálo. Navíc ten výborný přízvuk všech postav. Dobré.

White Rabbit (2013) - 60 %

Ono je už tak nějak od začátku jasné, jak to vlastně skončí, a tak snímek trochu ztrácí na tom, jak se vás dotkne, ale i tak myslím, že je to něco, co se vás dotknout může. Ukázka toho, co lidé dokážou, a to ve všech možných špatných smyslech. Překvapilo mě docela silné gore v závěru. Sedlo to tam dobře.

Gabriel Iglesias: Hot and Fluffy (2007) - 90 %

Fluffy mě prostě baví a jeho stand up kouskům se směji v podstatě celou dobu stopáže. Má dar vyprávět a navíc to podat zábavně. To je něco, co nemá každý. Gabriel je pak výborný i v tom, že skvěle imituje přízvuky, hlasy a zvuky. Prostě paráda sledovat každé jeho vystoupení. Nemůžu se dočkat dalšího.

John Rabe - nacista zachránce (John Rabe: The Good Nazi of Nanking, 2008) - 70 %

Dobrý dokument o člověku, který sice sympatizoval s nacisty, ale pak v Japonci obléhaném Nankingu udělal něco, co by jiný člověk neudělal. Vysloužil si to, že se o něm v Evropě v podstatě vůbec nic neví. Další zajímavý dokument o tom, co se tenkrát v Nankingu dělo. Naštěstí se snímek zaměřuje výhradně na osobu Rabeho.