středa 4. dubna 2018

Curvature, Female Fight Club, First We Take Brooklyn, Krycí jméno Holec, Unhinged




Curvature (2017) - 30 %
Když už chce člověk natočit film, kde je důležitým prvkem cestování v čase, chce to skutečně příběh, který bude stát za to. Bohužel Diego Hallivis si myslel, že mu budou stačit Linda Hamilton a Lyndsy Fonseca jako hvězdy pro jeho film, ale ukázalo se, že to je přece jen docela málo na to, aby to dokázalo utáhnout celý film, který má špatný scénář.

Female Fight Club (2016) - 25 %
Akční film o ženských, který umí nakopávat prdel. Některým se do toho nechce, jiné nakopávají celkem rády. A do toho se zde ještě objeví Dolph Lundgren. Příběh není moc zajímavý, v podstatě skoro žádný, ale je tu aspoň pár scén, které jsou docela fajn z hlediska akčního. Jinak nic moc, bohužel.

First We Take Brooklyn (2018) - 20 %
Hodně nevýrazný americký gangsterský film, kterému nepomůže ani skutečnost, že si v něm trochu zahrál Harvey Keitel. Je to špatně odvedená práce, která se snaží hrát na to, že ruská nebo izraelská mafie jsou cool, ale ony jsou vlastně celkem o ničem a je to jen další zabíjení pod hlavičkou filmové mafie.

Krycí jméno Holec (2016) - 50 %
Snímek měl být poctou Janu Němcovi, vycházel koneckonců z jeho povídky, ale nemůžu si pomoct, mám pocit, že nějak nedošlo na to, že by se o skutečnou poctu jednalo. Spíše je to klasický český film o snaze se vyrovnat s minulostí, ale s tím, že jediné, co je tu opravdu dobré, je scéna, kterou Jan natočí na kameru, respektive donutí Jardu natočit. Pak už je to jen bez nápadu.

Unhinged (2018) - 40 %
Revenge snímky má docela rád, což už jsem psal víckrát, ale tenhle zrovna není z těch, jež by mě nadchly. Je tu celkem dobře rozehraná hra, která se ale místy mění v celkem dost nudnou konverzačku, kdy už s nadějí čekáte, že se zase chvíli bude něco dít. A ono se sem tam dokonce něco stane.