čtvrtek 18. května 2017

Caprice, Die Sex-Abenteuer der drei Musketiere, Erasing Eden, Flight for Freedom, Tarzan and the Mermaids


Caprice (1967) - 65 %
Není to úplně skvělá špionážní komedie, ale byly zde momenty, kdy jsem se skutečně bavil. Doris Day je fajn, ale mnohem více mě bavil Richard Harris, který zde ukázal svůj komediální, i dramatický potenciál. Celková zápletka je taková příjemně prdlá, ale místy to má docela dobré grády, ať už humoru nebo akce. Ale vše skromně.

Parodie na "Tři mušketýry"? Co víc, erotická parodie na "Tři mušketýry"? Tohle spojení nezní moc dobře a není to dobré. Jako komedie je to tragické, jako dějový film je to také tragické, mušketýři jsou zde jen proto, že jsou tak oblečení. Celkově je to tedy spíše smutné pokoukání, kdy sem tam nějaká nahotinka osvěží nudu.

Erasing Eden (2016) - 30 %
Tohle není zrovna typ filmu, který by mě nadchnul. Já mám docela rád filmy, kde jsou sebedestruktivní hrdinové, ale hrdinka tohohle filmu je od pohledu tak nějak nepříjemná, že mě vlastně ani moc nezajímá, jak to s ní dopadne a jaké bude finále celého jejího "martyria". Příliš to hraje na umělecký efekt.

Flight for Freedom (1943) - 60 %
Snímek je v podstatě klasická tragická romance, malinko ve stylu "Casablancy", ale rozhodně ne s takovou emoční silou, ale co dává snímku trochu navíc, to je skutečnost, že je to spojeno s létáním a také s postavením ženy. Herci ztvárnili své role natolik dobře, že si to alespoň ten lehký nadprůměr zaslouží.

Tarzan and the Mermaids (1948) - 50 %
Poslední Tarzan, kde si ho ještě zahrál Johnny Weissmuller a je to takové rozpačité rozloučení, a to hlavně proto, že jde Johnny v podstatě není. Tady už jde o jiné postavy a je to škoda. Film nedokáže tolik zaujmout, i když finále se to snaží trochu napravit a je zde několik málo povedených scén - hlavně ta s chobotnicí.