neděle 31. prosince 2017

Zimní spánek, Svět podle Daliborka, Zloději zelených koní, Zneužívaný, Zoran, můj synovec idiot




Zimní spánek (Kis Uykusu, 2014) - 60 %
Možná, kdyby ten snímek nebyl tak strašně dlouhý. Ale on tak strašně dlouhý byl a já jsem si prostě nedokázal celé tři hodiny - a k tomu ještě kus - užít herecké výkony, které jsou výborné, ale i režii, kameru a střih, které se prostě povedly a je vidět, že i turecká kinematografie udělala obrovský pokrok.

Svět podle Daliborka (2017) - 60 %
Z Daliborka jsem si na prdel rozhodně nesednul, ale musím uznat, že je to rozhodně zajímavý pohled na jednoho člověka a jeho rodinu. Je vidět, že je strašně jednoduché být dysfunkční, ale přitom fungovat. Úžasný paradox. Navíc je vidět, jak lidé dokážou přejímat názory, považovat je za pravdu, ale nakonec z nich stejně máte pocit, že to je jenom póza.

Zloději zelených koní (2016) - 60 %
Vlastně jsem s filmem docela spokojený. Pavel Liška ztvárnil svou postavu skvěle, čemuž jsem z počátku moc nevěřil, ale ukázal, že je skutečně tím skvělým hercem, za kterého ho mnozí mají. A věřím tomu i já. Vltavíny zde mají svoje zhoubné kouzlo, stejně jako některé postavy a jejich osudy, které nejsou jednoduché.

Zneužívaný (2011) - 20 %
Kdyby to byl skutečný dokument, určitě by i dávalo smysl to vůbec točit, ne možná tolik smysl na to koukat. Ale když si uvědomíte, že e to nahrané - a některé skutečnosti k tomu skutečně vedou už na první pohled - ten smysl je úplně pryč, hlavně proto, že máte pocit, že šlo o senzaci, nikoli o samotné drsné téma.

Zoran, můj synovec idiot (Zoran, il mio nipote scemo, 2013) - 60 %
Příjemná komedie, hlavně proto, že postavy, ať už jsou sebedivnější, jsou prostě uvěřitelné. A to se nesnaží divákovi nějak zbytečně zalíbit, i když by k tomu snímek a jeho téma docela vybízely. Podařilo se natočit chytrou komedii se zajímavě divnou zápletkou, která vás může nadchnout. Anebo jen pobavit.

sobota 30. prosince 2017

68 Kill, Girls Trip, Indiscretion, Killing Hasselhoff, The Ghoul




68 Kill (2017) - 50 %
Docela fajn akční komedie, která v sobě má skutečně i romantický potenciál, ale takový docela příjemně drsný, takže rozhodně nečekejte nic přeslazeného. Holky jsou zde hezké, chlapi jsou zde spíše pitomí, ale má to drive, takže to jede od začátku do konce a nakonec to skončí a vy nemáte pocit ztraceného času.

Girls Trip (2017) - 60 %
Čekal jsem, že to bude jen trapná komedie, což vlastně je, protože postavy jsou tu uřvané, což naprosto nesnáším, ale nakonec si uvědomíte, že ty charaktery nejsou až tak zlé a že je vaše osudy sem tam i zajímají. Alespoň u některých. A některé vtipy rozhodně nejsou špatné a smál jsem se u nich. Jen je to zbytečně dlouhé.

Indiscretion (2016) - 50 %
Vlastně je to celkem klasické drama, které nějak moc výrazně nepřekvapí, ale je to celkem obstojně natočeno, tak si to za mě na ten průměr sáhlo. Od začátku je jasné, jak se to asi bude vyvíjet, i když přece jen může lehce překvapit, jak je to celé natočeno a jakou to má finální pointu. To není vůbec zlé.

Killing Hasselhoff (2017) - 60 %
Jasně, je to hrozná píčovina, i když dějově to nemusí vypadat na první pohled až tak tragicky, ale prostě díky Hoffovi jsem se docela dobře bavil a všechny odkazy a narážky byly výborné. Kdo neviděl nikdy ani "Knight Ridera", ani "Pobřežní hlídku", nejspíš mu to nic neřekne, ale já na tyhle ptákoviny jsem.

The Ghoul (2016) - 40 %
Takový temný film, který v sobě má docela zajímavý nápad, ale který byl podán takovým způsobem, že mě prostě nebavilo se na něj koukat. Až ke konci to dostává skutečně psychedelický nádech, který se mi docela zamlouval, ale v tu chvíli už to skončilo a já jsem byl vlastně docela rád, že to mám za sebou.

pátek 29. prosince 2017

Země zapomnění, Zahrada, Sametoví teroristé, Ze soboty na neděli, Ziegfeldův kabaret




Země zapomnění (La terre outragée, 2011) - 40 %
Některé lidské osudy jsou zajímavé, a proto o nich stojí za to natočit film. Někdy je ale podání takové, že to zase tolik nepřinese. A to si myslím, že je problém snímku "Země zapomnění". Nějak to na mě nedokázalo udělat dojem, i když to není vůbec špatně zahrané a je to dramatické. Pořád mi to přišlo trochu obyčejné.

Zahrada (Záhrada, 1995) - 70 %
Měl jsem za to, že poetické filmy zrovna nejsou to, co by obdivoval, ale v tomhle slovenské provedení s výborným Luknárem a Labudo mě to bavilo. A ano, i proto, že se zde Jana Švandová ukáže skutečně v celé kráse. Ale přesto jsou mnohem zajímavější scény v samotné zahradě, kde se dějí krásně zvláštní věci.

Sametoví teroristé (Zamatoví teroristi, 2013) - 60 %
Po prvním příběhu jsem si říkal, jestli má ještě vůbec smysl snímek sledovat, ale další dva příběhy ukázaly, že jsou přece jen zajímavější a že komunismus má podíl na skutečně zvláštních osudech. Hlavně poslední Vladimír je skutečně hodně specifická osobnost. Tohle stojí za zhlédnutí pro tu zvláštní smutnou bizarnost lidských osudů.

Ze soboty na neděli (1931) - 60 %
Staré filmy prostě stojí za to a je vhodné jim věnovat ten čas a pokusit se je objevovat a pak je i zhlédnout. "Ze soboty na neděli" je takový nenápadný film, není to zbytečně trapná romance, o to je ale podmanivější a hlavně je to celkově velmi příjemně zahráno a natočeno. Takové filmy pro pamětníky se mi líbí.

Ziegfeldův kabaret (Ziegfeld Follies, 1945) - 60 %
Některé scénky potěší svým vizuálním provedením, některé potěší jako hudební čísla, jiné jsou docela zábavné a skutečně se u nich i zasmějete, na jiné zase celkem s klidem zapomenete, protože toho nepřinesou moc navíc. Ale je to celé pěkně hravé a asi se u sledování moc nudit nebudete, možná jen v titulcích mezi jednotlivými čísly.

čtvrtek 28. prosince 2017

Wilson, Winx club - V tajemných hlubinách, Na dno nás nedostanete, Wood Job!, Zahrada


Wilson (Wilson, 1944) - 50 %
I když to na svou dobu mohlo být skutečně docela dobré, přijde mi, že tenhle snímek hodně zestárnul a nemá už v sobě to, co měl tenkrát. Herecké výkony mi přijdou moc divadelní, film moc patetický, a nakonec i zdlouhavý na to, že mě osobnost prezidenta Woodrowa Wilsona nedokázala nějak moc zaujmout.

Winx club - V tajemných hlubinách (Winx Club: Il mistero degli abissi, 2014) - 20 %
Nějak nevím, co je na těchto postavách zajímavé. Jasně, primárně je cíleno na holky, což já nesplňuji, ale animace se mi prostě nelíbila a rozjásanými barvami se takový nedostatek moc zachránit nedá. Příběh je jednoduchý, klasický boj dobra se zlem, který nemá žádné překvapivé nebo nečekané rozuzlení.

Na dno nás nedostanete (Won't Back Down, 2012) - 50 %
Snímek má dobré herecké obsazení, kdy herci, co zde jsou, prostě nezklamou, ať už je to Maggie Gyllenhaal, Viola Davis nebo Holly Hunter. Jenže ten příběh je prostě tak strašně optimistický, až se mi trochu místy protivil, i když je podle skutečné události. Ale jo, někdy něco pozitivnějšího a dobrého potřebujeme.

Wood Job! (Wood Job!: Kamusari nânâ nichijô, 2014) - 70 %
Jestli máte rádo Japonce a jejich bizarnosti, které jsou někdy větší, někdy menší, tak se vám bude snímek "Wood Job!" líbit. Už jen samotný nápad natočit příběh o lesnících jako místy hodně bláznivou, ale přesto celkem vážně míněnou komedii, je zajímavý, ale některé scény vás prostě ohromí.

Zahrada (1968) - 90 %
Jan Švankmajer předvádí to, co mu jde skutečně skvěle. Natočil film, který je spíše podobenstvím, film, který v sobě má ale děj a hlavně skvělou atmosféru, která se místy jeví doslova hororovou, protože nevíte, co může přijít a co se ještě stane. Skvěle herecky a režisérsky zvládnutý krátký film, který si zaslouží připomínat.

středa 27. prosince 2017

Blade Runner 2049, Co žere Gilberta Grapea, Vyfič!, Muž v kamiónu, Who's Driving Doug


Blade Runner 2049 (Blade Runner 2049, 2017) - 90 %
Myslím, že podobný sci-fi snímek ještě nějakou dobu znovu neuvidíme a že rozhodně stojí za to ho vidět na velkém plátně, kde vyniknou ty nádherné scenérie, které jsou na první pohled temně laděné, aby bylo zřejmé, že tohle je skutečně pokračování. Vizuálně krásné, herecky parádní, akčně dobré a dějově zajímavé. Jen ke konci to najednou trochu ztrácelo šťávu.

Co žere Gilberta Grapea (What's Eating Gilbert Grape, 1993) - 90 %
Parádní filmový zážitek, kterému jsem se, nevím proč, hodně dlouhou dobu vyhýbal. Ale konečně jsem ho viděl a stálo za to si počkat. Je to emotivně krásné, a to i přesto, že jsou zde postavy, které si nemusíte zamilovat. Scéna představování Gilbertovi dívky matce mi přišla neskutečně silná a odrovnala mě.

Vyfič! (Whip It, 2009) - 60 %
Na jednu stranu musím pochválit, jak jsou zvládnuté scény na dráze, kdy se některé skutečně povedly, hlavně jsem rád, že se zde objevuje Zoë Bell, která by měla dostávat co nejvíce rolí, ale na druhou stranu mi přijde film jako klasika o dospívání, vykořenění a snaze zase všechno napravit. Navíc romance je skoro zbytečná.

Muž v kamiónu (White Line Fever, 1975) - 60 %
Docela dobrý, lehce zapomenutý sedmdesátkový akční film, který má docela dobrou vidláckou atmosféru, ale především má krásnou závěrečnou scénu s kamiónem. Tu jsem si pustil několikrát dokola, protože ta skutečně stojí za to. Jestli se povedla na první dobrou, tak jsou filmaři frajeři a tleskám jim.

Who's Driving Doug (2016) - 50 %
Nemůžu si pomoct, ale i když je snímek dobře zahraný, hlavně RJ Mitte ukazuje svoje herecké schopnosti, přišlo mi to v rámci daného tématu hodně průměrné s tím, že je to předvídatelné a že se jede na klasickou notu filmů s postiženým člověkem, který může dál žít, ale snaží se se svým postižením srovnat, což probíhá dramaticky.

úterý 26. prosince 2017

6 Days, B.T.K., The Little Hours, Una, Vyšší princip




6 Days (2017) - 55 %
Není to thriller, který by byl dotažený k dokonalosti, jedná se ale o thriller, který má docela dobrou atmosféru napětí z toho, že se může stát cokoli. Samozřejmě za předpokladu, že neznáte historickou událost, která je zde popisována. Nakonec to ale v sobě nemá nějaký moment překvapení, něco, co by vás opravdu vytrhlo.

B.T.K. (B.T.K., 2008) - 40 %
Nápad to není špatný, i když "svázat, mučit a zabít", což zkratka znamená, je přece jen trochu zavádějící, protože tohle není tak drsný snímek, jak by název mohl slibovat. Jako pohled do choré mysli to ale docela ujde, takže jsem film snesl, jen je místy celkem nelogický a nefunguje, jak by asi měl. Kane Hodder se chová trochu moc divně na člověka, kterého má komunita zbožňovat.

The Little Hours (2017) - 60 %
Není to ani tak moc vtipné, jako je to zvláštně ujeté. Tohle je film, na který se chcete kouknout díky zajímavým mladým herečkám, které si svoje role užívají a jsou docela dobře prdlé, stejně jako dovedou být vážné tam, kde je to potřeba. Vede to k tomu, že sledujete film, který skutečně jen tak neuvidíte. Jen to není vyloženě absurdně skvělé.

Una (Una, 2016) - 50 %
Zajímavý příběh, který podle mě funguje lépe na divadle než ve filmovém provedení, kde se ale zase mohla ukázat Rooney Mara, která je jako herečka prostě dobrá. Příběh není špatný, ale odhalování vztahu mezi postavami jsem čekal tak nějak ostřejší, zajímavější, drsnější, nebo prostě nějaké, co by mi vyrazilo dech.

Vyšší princip (1960) - 100 %
Konečně jsem se dostal k tomuhle československému pokladu, kterému skutečně jde vytknout jen málo. Výborný film, který má nejen skvělé herecké výkony, ale i výtečný příběh, který vychází z literární předlohy. Krejčík má nesmírně jistou režii, ale jsou to František Smolík a Jana Brejchová, kdo jsou naprosto úchvatní.

pondělí 25. prosince 2017

Bonjour Anne, CarGo, My Pet Dinosaur, Studentská těla, Oklamaný




Bonjour Anne (2016) - 45 %
Na jednu stranu se to tváří jako fajn konverzační romance, na druhou stranu jsem si ale říkal, že doufám, že do té Paříže dorazí co nejdříve, protože odrovnaný jsem z filmu rozhodně nebyl. Jako kdyby si Eleanor Coppola zamilovala Woodyho Allena a chtěla natočit něco v jeho duchu. Natočila, ale je to opravdu jen v tom duchu.

CarGo (2017) - 20 %
Taková docela hodně levná náhrada za "Auta", která prostě nefunguje už jen proto, že je zde opravdu hnusná grafika. Takhle odfláknuté 3D jsem snad ještě neviděl, dokonce i textury jsou tak ubohé nebo plně chybí, že mi bylo skoro stydno se na ten film koukat. Nemluvě o tom, že vizuálně se to snažilo moc přiblížit "Autům".

My Pet Dinosaur (2017) - 40 %
V poslední době se točí až moc filmů rodinného ražení, kde vystupuje nějaký drak nebo dinosaurus, že to není už moc originální. Snímek "My Pet Dinosaur" má i problém v tom, že se snaží být moc roztomilý a dějově je opravdu hodně průhledný. Skoro od začátku je jasné, jak a kam bude snímek směřovat.

Studentská těla (Student Bodies, 1981) - 65 %
Rozhodně jedna z nejlepších hororových parodií, jaké jsem kdy viděl. Zná to slasher a dovede film jako slasher podat, ale přitom je všechno postavené na hlavu. A většinou to ani není moc trapné. Jsou zde dobré scény, dobré prvky, díky kterým jsem se skutečně bavil a film jsem si užil. Takové parodie by se mohly točit.

Oklamaný (The Beguiled, 2017) - 60 %
Sofia Coppola natočila vizuálně podmanivý film, kterému asi není moc co vytknout do stylizace, kostýmů a výpravy, čemuž ještě pomáhají herci, kteří svoje party zvládli skvěle, hlavně Kirsten mi tu přišla krásně v pozadí, taková skoro hloupá, což mi k ní nesedí, ale přitom to zvládla skvěle. U Nicole se tomu ani nedivím.

neděle 24. prosince 2017

Vyšší moc, Vrásky s lásky, Vše pro dobro světa a Nošovic, Walesa: člověk naděje, Kdo, když ne my




Vyšší moc (Turist, 2014) - 70 %
Zajímavý film, který je sice prezentovaný jako komedie, ale je to dost chytré na to, aby vás to donutilo přemýšlet o tom, jací vlastně jsme, co jsme ve svém životě schopni a ochotni udělat pro druhé. Utečeme, když nám hrozí bezprostřední nebezpečí, anebo nejprve budeme chtít zachránit milované?

Vrásky s lásky (2012) - 60 %
Za mě je tohle snímek, kde hlavně jiřina Bohdalová a Radoslav Brzobohatý ukazují svoje herecké mistrovství, a to ve věku, kdy mnozí lidé již vzdávají život. Oni jsou ale skvělí a nelze jim nic vytknout. Příběh mě neoslnil, ale jejich podání ano, navíc bylo kořeněno pěknými vedlejšími postavami a jistou Strachovou režií.

Vít Klusák je dobrý v tom, že dokáže vybrat kontroverzní téma a pak natočit film tak, že vás skoro přesvědčí o tom, že jsou zde lidi, co jsou svině a že je se systémem něco špatně. Ukazuje naivitu lidí, jejich hloupost, ale i ochotu za peníze srát na ostatní. Není to překvapivé, jen je to bohužel pravdivé. A co dokument vyřešil? Nakonec nic...

Walesa: člověk naděje (Walesa. Czlowiek z nadziei, 2013) - 60 %
Příběh Polska a jeho protikomunistického hrdiny Walesy je nám docela blízký, protože jsme revoluci prožívali společně, kdy oni měli Walesu, mi zase Havla. A podobné je i to, že revoluci dělali obyčejní lidé, kteří se postavili režimu. Wajda ale ví, že to není tak jednoduché, což ve svém filmu prezentuje, i když nikoli skutečně úderně.

Kdo, když ne my (Wer wenn nicht wir, 2011) - 50 %
Německý snímek, který se celkem zajímavě - alespoň na první pohled - vyrovnává s minulostí země a jejími temnými stránkami. Na stranu druhou je to ale spíše roztahované vyprávění o lidech, kteří jsou mnohdy zajímaví hlavně tím, jak jsou bezprostřední a nebojí se na kameru ukázat víc, než bychom jinde čekali.

sobota 23. prosince 2017

Hollarovi, V paprscích slunce, Veronika znovu přichází, Viva, Volha, Volha




Hollarovi (The Hollars, 2016) - 40 %
S takovým hereckým ansámblem se přece jen dalo předvést trochu víc, než nám tvůrci ukazují. Krasinski není špatný herec, ale jako režisér si vzal látku, která se na první pohled tváří jako taková jistota, která bude odlehčená, ale nakonec to není jistota, není to dobrá komedie a spíše se to blíží ztrátě času.

V paprscích slunce (2015) - 70 %
I přímo v Severní Koreji, za dohledu režimu, je možné natočit dokumentární film, který bude dostatečně upřímný. Stačí mít trochu odvahy, nebát se mít zapnutou kameru a doufat, že Severokorejci netuší, co zvládne střih, když se s ním umí a když se to umí s kamerou. Zajímavý pohled do země, kde dobře víte, že to s lidmi není v pořádku.

Veronika znovu přichází (Veronica se întoarce, 1975) - 70 %
Mluvit o pokračování asi nemá úplně smysl, pokračování je to v tom, že se vrací stejné postavy jako v prvním filmu. Dějově to nějak zásadně propojené není, spíš to jsou dvě nezávislé epizody. Jenže i ta druhá je tak kouzelně zvláštní, že vás zase upoutá. Mimochodem musím upoutat skvělé české předabování a provedení, a to včetně výborných písní.

Viva (Viva, 2015) - 60 %
Tady mi přišlo, že se režisér Paddy Breathnach hodně inspiroval v Almodóvarově stylu a natočil něco, co se docela podobá snímku "Vše o mé matce". Má to podobnou atmosféru, i když je pravda, že "Viva" má celkově temnější vyznění. Prostředí a postavy se ale celkově povedly a díky nim stojí za to na snímek kouknout.

Volha, Volha (Volga - Volga, 1938) - 65 %
Děj je možná takový jednoduchý a postavy místy hrají tak, že to je lehce protivné v tom, jak je to dětinské, na druhou stranu se ale primárně jedná o muzikál a jako muzikál snímek funguje. Jsou zde zábavná čísla, ale především je zde povedená hudba, která se dovede vrýt do paměti a celý snímek posouvá výš.

pátek 22. prosince 2017

Verbo, Verdikt, Veronika, Violette, Ať žije svoboda




Verbo (Verbo, 2011) - 60 %
Mám rád zvláštní filmy a "Verbo" je rozhodně zvláštní film. Je to na jednu stranu realistické, ale na druhou se do toho promítá fantazie, která je spíše temnějšího charakteru. Netvrdím, že příběh je vyloženě dobrý, to zase není, ale díky vizuálnímu pojetí v sobě má něco, co z něj dělá zajímavý zážitek.

Verdikt (Verdict, 1974) - 80 %
Silný snímek, který má v hlavní roli dva skvělé herce, respektive jednoho herce a jednu herečku. Jean Gabin je tu klasicky odtažitý, nepřístupný, Sophia Loren má také postavu, která není příliš přístupná, ale přitom je mnohem více emotivní. K tomu ještě silný příběh, který má velmi povedené finále, které bere naději.

Veronika (Veronica, 1972) - 70 %
Tohle je tak krásně bizarní rodinný film, hlavně v tom smyslu, jak je natočen s postavami ve zvířecí podobě, ale přitom tak skvělý v tom, jak je zvládnutý jako muzikál, že to je rozhodně zážitek, který stojí za to. Nevím, jestli mu dnešní děti přijdou na chuť, ale já jsem nadšeně zíral, co to sleduji. Hudba mě dovedla uhranout.

Violette (Violette, 2013) - 60 %
Jeden z těch zajímavěji natočených životopisných snímků, zde v tom smyslu, že jsem si říkal, že je to divácky přístupné, není to zbytečně patetické, ani zbytečně dramatické, vše to tak nějak vyplývá ze situace. Nic to bohužel nemění na tom, že mě životní příběh Violette Leduc nijak extra nebavil a přišel mi dlouhý.

Ať žije svoboda (Viva la libertà, 2013) - 70 %
Toni Servillo je tak zajímavým hercem, že vás snímek "Ať žije svoboda" bude bavit, i když se z tohoto tématu a celkového pojetí politické kritiky prostřednictvím dvojníka, dalo vytřískat o dost víc. Přesto je to docela chytrá komedie o tom, že politika je vlastně svinstvo, ale dají se s ní dělat opravdu divy.