neděle 31. srpna 2014

I Beat Mike Tyson, Stalo se jedné noci, Noon, Dobytí Planety opic, Voyage d'affaires


I Beat Mike Tyson (2013) - 70 %
Příběh o muži, který porazil Mika Tysona, a to se stalo vrcholem jeho kariéry, která záhy skončila. Sport je mrcha, hlavně box, a tady se silné příběhy píší samy. Tohle je jeden z nich. Dokument nám ukazuje, že někdy to prostě není sranda, i když se člověk snaží. Ale tak pořád je něco, pro co žít - třeba rodina.

Stalo se jedné noci (It Happened One Night, 1934) - 80 %
Romantická komedie, u které budete mít pocit, že jste ji, nebo minimálně j podobnou museli vidět. Jenže když si člověk uvědomí, že vznikla v roce 1934 a stále po osmdesáti letech je to film vtipný, zábavný a emotivní, je to přece jen něco, díky čemuž se Caprův snímek liší od ostatních, mladších kusů. Gable a Colbert jsou úchvatní.

Noon (2013) - 70 %
Je docela fajn, že se tvůrci snaží a dají i do krátkého filmu pořádně rozsáhlý - i když ne nutně bohatě rozvedený - příběh, který dává smysl a zaujme. V případě sci-fi filmu je to ještě o to zajímavější. Trikově není "Noon" úchvatný, ale rozhodně neurazí.

Dobytí Planety opic (Conquest of the Planet of the Apes, 1972) - 60 %
Něco je tu sděleno z rychlíku a je to moc krátké, ale na druhou stranu je zde patrný zajímavý vývoj, který se na Zemi odehrává. Není moc divu, že zrovna tuhle fázi vzali filmaři od začátku, když se vrhli na novou, digitální podobu Planety opic. Přesto se mi i tenhle film série docela zamlouvá, a i když to místy vypadá levně a více je zaměřeno na akci, pořád tu jsou výborné myšlenky.

Voyage d'affaires (2008) - 50 %
No, ten vtípek na konci je dobrý, ale mít kvůli tomu takovou stopáž a poměrně dlouhé uvedením to je trochu zbytečné. Přidaná hodnota je pak docela malá a nepomůže tomu ani přítomnost Mélanie. Nápad hezký, dobře natočené, ale celkově přece jen málo.

sobota 30. srpna 2014

Judge Priest, Caterpillar, Police Story 3, Hrdina, Strážci Galaxie


Judge Priest (1934) - 50 %
Snímek mě moc nebavil, nic moc mi neřekl. Vtipné to zase tak není a herecký výkon černocha Stepina Fetchita to nezachraňuje natolik, aby se dalo mluvit o obdivuhodném kusu. John Ford má jednoznačně mnohem lepší filmy než tuhle komedii.

Caterpillar (2012) - 70 %
Snímek, který zaujme temnou atmosférou, která není přímo hororová, ale spíše silně depresivní a nepříjemná. Je to samozřejmě dáno tím, co vidíme, ale sekundárně i samotou, ve které se žena nachází. Tohle není snímek, který vás pobaví, ale rozhodně je to kousek, který nějaké ty pocity zanechá.

Police Story 3 (Ging chat goo si 3: Chiu kup ging chat, 1992) - 80 %
Filmu hodně pomohlo, že zde není jen Jackie Chan, ale i Michelle Yeoh. Skvěle se doplňují a navíc "Police Story 3" dál oplývá úžasnými kaskadérskými kousky, při kterých se skoro tají dech. Některé výbuchy jsou skoro až neuvěřitelné a divák se diví, že úmrtnost štábu nebyla větší. Tohle prostě nejde než obdivovat a samozřejmě se i skvěle bavit.

Hrdina (The Six Dollar Fifty Man, 2009) - 60 %
Další z nepříliš roztomilých příběhů, což je dáno zajímavou vizuální stránkou, kde neustále máte pocit, že je něco špatně. Přesto se ale jedná o dostatečně zajímavý film, který vládne zajímavou hlavní postavou. Ten chlapec je hrdinou a zároveň parádním maskotem.

Strážci Galaxie (Guardians of the Galaxy, 2014) - 100 %
Ano, je to popcornová zábava, je to místy hodně jednoduché a čitelné, ale je to prostě skvělá zábava a já jsem se neskutečně bavil. Film, od kterého jsem nechtěl umění, mi dal přesně to, v co jsem doufal. Maličko jsem si ještě myslel, že James Gunn se trochu utrhne ze řetězu, ale to by mu Marvel nedovolil. Vlastně Disney... Pro mě nejlepší komiksový film roku.

pátek 29. srpna 2014

C: 299,792 Kilometers Per Second, Atalanta, Projekt centrifugace mozku, Útěk z Planety opic, The Wedding


Divný film, který mi nikterak nesedl. Sci-fi je zde využíváno skoro zbytečně, jen aby se film učinil trochu zajímavějším, i když je patrné, že se o nějaké to poselství snaží, možná až trochu moc, trochu křečovitě. Jedno z těch krátkých sledování, které mi nic nedají.

Atalanta (L'Atalante, 1934) - 50 %
No jo no, ne všechna klasika se mě musí dotknout natolik, abych ji pochopil a miloval. "Atalanta" se mě prostě nedotkla, nic mi neřekla a jako romantický film se mi nijak moc nezamlouvala. Možná někdy častěji porozumím kouzlu Vigových filmů, ale to se prozatím nestalo. Jsou zde zajímavé scény, o tom žádná, ale asi nechápu význam snímku, nebo nevím...

Projekt centrifugace mozku (The Centrifuge Brain Project, 2012) - 60 %
Zajímavý nápad, který je podaný jako skutečný výzkum, který by měl lidstvu pomoct. Není to až tak vtipné, ale sází to hlavně na to, že v sobě má celá myšlenka pořádnou dávku absurdity. V tomhle směru je to dobré, přesto ve filmu nevidím nic výjimečného.

Útěk z Planety opic (Escape from the Planet of the Apes, 1971) - 40 %
Když byli lidé vystaveni světu, kde mají opice nadvládu, proč by nemohly být inteligentní opice vystaveny světu, kde má nadvládu stále ještě člověk. Tohle si nejspíš řekli tvůrci a pustili se do toho, že natočili třetí film ze série "Planeta opic". Je to na první pohled zajímavé, ale na druhý velmi nenápadité a v podstatě nijak to nerozvíjí mytologii, jen to ukazuje, že čím zacházíme, tím také scházíme, což ale už dostatečně výmluvně řekl geniální první film.

The Wedding (2012) - 60 %
Vhodně zvolená animace, která skvěle kooperuje se stylem vyprávění a obecně i se světem, který je zde prezentován vhodně negativisticky anebo minimálně cynicky. Barvy jsou pak v příjemné kontrastu, který nakonec vytváří celkem neutěšenou podívanou, kde i slovo depresivní je na místě.

čtvrtek 28. srpna 2014

Triumf vůle, Terry Tate, Office Linebacker, Noe, Papíry, Police Story 2


Triumf vůle (Triumph des Willens, 1935) - 90 %
Jen těžko se dá dívat na tenhle film bez toho, aby za ním člověk viděl zvěrstva, která následovala, ale stejně je neskutečné, co film dokázal a co dokázala poměrně mladá Leni Riefenstahl. V jedenatřiceti letech natočila monstrózní oslavu Hitlera a Třetí říše, která ale má takové prvky, jež mnohdy nejsou schopni do svých filmů vložit ani současní filmaři. Ano, měla podporu strany, což se projevilo i ve skvělých vzdušných záběrech, ale to, jaké úhly volí, jaké kompozice a záběry, to je prostě neskutečné. O to děsivější je, když si člověk uvědomí, co film dokázal a co propagoval. Filmově úžasné dílo... to ostatní, co je za tím, je bohužel ukázka toho, k čemu je možné film zneužít.

Takhle to vypadá, když mají tvůrci dobrý nápad, vlastně takový vtípek, o kterém ví, jak ho musejí dávkovat a jak se ujistit, že to na diváky zabere přesně tak, jak to zabrat má. Není to přetažené je to přesně takové, aby to dávalo smysl, bavilo a nepřehánělo, tedy alespoň v takovém smyslu, který odradí. Člověk se u toho skvěle zasměje.

Noe (Noah, 2014) - 70 %
Na tenhle film jsem se dlouho těšil a po přečtení komiksu, alespoň jeho prvních dvou dílů, jsem byl hodně zvědavý, jak to Aronofsky zvládl. No, nezvládl to dokonale. Digitální sekvence, a že jich je opravdu moc, nejdou dokonalé, chybí jim k tomu místy hodně a místy to prostě nevypadá dobře. Biblický příběh jako temné fantasy, proč ne, ale jsou zde momenty, které prostě nefungují a které jsou až moc poplatné předloze, kdy vlastně dostáváte něco, co se chce moc tvářit jinak, ale nakonec takové není. Přesto trochu jiný pohled na Noeho, ale opravdu jen trochu jiný, se mi zamlouval.

Papíry (Paperman, 2012) - 70 %
Hezká animovaná romance, která si skvěle vystačí beze slov. Gesta, postoje a výrazy prostě mluví samy za sebe. Černobílá není úplně samoúčelná, ale dovedl bych si představit, že bude využita trochu lépe. Film ale hezky ukazuje to, jak náhoda může dokonale změnit naše životy.

Police Story 2 (Ging chaat goo si 2, 1988) - 70 %
Jackie Chan pořád skvěle rozdává rány a je na něm vidět, že je i schopným režisérem. Je zábavný, má ve filmech skutečně groteskní momenty, což je pak skvěle doplněno neuvěřitelně dlouhými akčními scénami a souboji, na kterých je krásně vidět, jak dokonale zvládá choreografii, která je, pravda, spíš taneční a nikoli bojová, ale mě se tenhle akční cirkus prostě líbí.

středa 27. srpna 2014

That B.E.A.T, It's a Gift, Choros, Do nitra Planety opic, Medvěd


That B.E.A.T (2014) - 50 %
Nic zásadního tenhle minidokument asi nepřinese, ale na těch lidech je strašně vidět, jak se hubou a "tancem" uvolní. Navíc ta hudba v sobě prostě něco má, není to jen ujeté ducání, ale má to v sobě energii. Tohle je asi to hlavní, co vám dokument přinese, a to stačí.

It's a Gift (1934) - 85 %
Tak to jsem docela koukal. Snímek, o kterém jsem v životě neslyšel, ale o to větší to byla zábava. Jsou to takoví Homolkovi v americkém podání a o pár let dříve, jen je co nejvíce zaměřeno na dědu, který ale není tak cholerický, ale spíš flegmatický, ač má rozhodně svoje momenty, které jen podtrhávají komičnost jednotlivých situací. Nečekaná paráda.

Choros (2011) - 40 %
Nemám moc rád balet a tohle je vlastně jenom bale, ke kterému jsou přidány nějaké ty filmové efekty. Není to nic, co by mi cokoli říkalo. Tenhle snímek je jen ukázkou toho, jak je možné si hrát s kamerou a s filmem samotným.

Do nitra Planety opic (Beneath the Planet of the Apes, 1970) - 75 %
Ano, tohle pokračování rozhodně nesedne každému, je to hodně jiné než první film, který se zde z části opakuje, ale na druhou stranu si říkám, že je tohle něco, co docela dobře dál rozvíjí myšlenky, které první film měl. Pořád jsem nečetl předlohu, ale očividně bych měl. Já jsem s tímhle dílem moc spokojený, ty lidi z podzemí mi vždycky připadali skvěle děsiví.

Medvěd (Bear, 2011) - 75 %
Začátek mě absolutně nezaujal, ale co přišlo pak, to bylo prostě k popukání, pokud máte rádi černý humor a pořádnou dávku absurdity. Ani jsem to nečekal, ale tenhle filmeček je i skvěle vypointovaný. Prostě paráda, které krátká stopáž nesmírně sluší.

úterý 26. srpna 2014

Jedeme na Honolulu, Až po uši, Planeta opic, Adam a pes, Police Story


Jedeme na Honolulu (Sons of the Desert, 1933) - 80 %
Stan Laurel a Oliver Hardy jsou jediní komikové němé éra a jejího konce a přechodu na zvukový film, které jsem jako dítě měl rád a sledoval je. Ani po letech pro mě neztratily svoje kouzlo a pořád jsou zábavní. Víc si je pamatuji jako němé postavy grotesek, ale mluvení jsou snad ještě lepší. Klasika, která moc nezestárne, jen vás musí groteskní humor bavit. Ani já na něj nemám vždy náladu.

Až po uši (Head Over Heels, 2012) - 75 %
Jak to může krásně metaforicky vypadat, když se lidé odcizí. Animace a vizuální stránka tomuto filmu rozhodně prospívají, stejně jako dojemný příběh, který si hraje s lidskými emocemi a krásným převrácením světa jim dodává naprosto nový význam. Hezké, milé, lidské.

Planeta opic (Planet of the Apes, 1968) - 95 %
Tohle je prostě neskutečný film. Když jsem ho viděl poprvé, byl jsem naprosto nadšený tím, co vidím, jaké jsou ty masky úžasné, a samozřejmě mě uhranul i ten příběh. Má pro mě teď ještě větší hloubku, než když jsem byl dítě. Když to pak srovnán s novými filmy, které jsou prequely k této sérii, je skvělé vidět, že se nové filmy vrátily ke smyslu tohoto skvělého, původního. Úžasný film, který nemůže být nikdy zapomenut.

Adam a pes (Adam and Dog, 2011) - 50 %
Hezké, kromě Adama a Evy zde byl ještě pes. Vlastně pes tu byl ještě před Evou. A společně prožívali svůj vlastní příběh. Ano, jsou v tom emoce, ano, animace není špatné, a ne, stejně se mi to nijak zvlášť nelíbilo. Hezký animák, ale není z těch, který by mě odrovnal.
Film můžete zhlédnou zde.

Police Story (Ging chat goo si, 1985) - 80 %
Jackie Chan je prostě neskutečný kaskadér, což v tomhle případě dokazuje naplno. Jeho jízda na autobuse je až neuvěřitelná. Doslova se mi zastesklo po klasických kaskadérských kouscích, které už člověk moc nevidí. A pokud, je v hlavní roli někdo jiný než sám herec. Jackie je v tomhle naprosto úchvatný a jedinečný, navíc v tímhle případě má k ruce dobrý a zábavný příběh.

pondělí 25. srpna 2014

Hospoda, Vášeň generála Yena, Slow Derek, Perfect Sisters, Malaria


Hospoda (The Pub, 2012) - 50 %
Grafická stránka dokonale vyjadřuje to, o co se film snažil. Ukázat to, kde jsou hranice mezi realitou a představami a tím, jak vnímáme lidi, ať už skutečně, anebo si je přibarvujeme. Tenhle styl animace mi nikdy nesděl a ni na tom nemění ani tento film, i když výrazy některých postav jsou skutečně unikátní.

Vášeň generála Yena (The Bitter Tea of General Yen, 1933) - 75 %
To, že hlavní roli Číňana hraje Dán, to se prostě musí kousnout, tohle je Hollywood. Ale pokud tohle kousnete, máte před sebou celkem dobrý snímek, který vás může zaujmout nejen snovou sekvencí, která je hezky pojatá, ale místy i svou akčností a pochopením tématu. Jinak je to celkem silný příběh, který sice asi dnešního diváka neohromí, ale přece jen má hloubku, kterou moderní romance nemají.

Slow Derek (2012) - 40 %
Svět je moc rychlý a ne všichni se tomu dokáží přizpůsobit. Derek to moc nedokáže a na svou nepřizpůsobivost doplácí. Zajímavý nápad, ale není to nic, na co by se člověku chtělo moc koukat. Prostě to nic moc neřekne a ani nezaujme.

Perfect Sisters (2014) - 40 %
Dvě sestry, které nežijí zrovna v láskyplné rodině. Matka je alkoholička a problémová a dcery se o ní starají více než ona o ně. Otce nemají, a když, tak je to nějaké hovado, s kterým je matka jen chvilku. Dívky chtějí být spolu a chtějí pro sebe trochu lepší svět. Možná ten, který si vysnily. A tak se rozhodnou jednat. Zajímavé momenty hlavně mezi sestrami, ale jinak velmi ohrané scény, které si jdou ke svému finále pomalým tempem, jež by vás mohlo uspat. Emoce v tom jsou, ale skrývají se. Až moc to pak připomíná "Nebeská stvoření", která jsou imaginativnější a silnější.

Malaria (2013) - 70 %
Ten příběh není nic moc, vlastně je hodně obyčejný, ale tady prostě zvítězila forma nad obsahem. To, jak je snímek vyprávěn, je naprosto unikátní a mně to učarovalo. Tohle je způsob, jak divákovi ukázat, že mám fantazii a že jsem schopen do filmu dát něco víc, co tam nikdo jiný nemá.

neděle 24. srpna 2014

Země bez chleba, Prodavač iluzí, NON-STOP, The Jockstrap Raiders, Parts per Billion


Země bez chleba (Las Hurdes, 1933) - 80 %
Luis Buñuel není krutý, ale je věcný. Suchým a dokumentárním tónem nás film informuje o tom, jaký je v regionu chudoba, co se tam děje a jak to dopadá. Smrt je tu na denním pořádku a vypravěč nám tyto skutečnosti prezentuje téměř až chladně. Ale ono to vyznívá o to lépe, protože je jasné, že stejně chladně se k regionu chová vláda, která na nějakou chudobu a umírání kašle. Nadčasové, protože chudoba pořád existuje, stejně jako apatie vládnoucích.

Prodavač iluzí (El vendedor de humo, 2012) - 55 %
Iluze má většinou rád a rád se dívám na filmy o iluzionistech a kouzelnících, ale tenhle mě opravdu nijak nenadchnul. Evropští filmaři si jdou cestou originální, vlastní animace, což je sice chvályhodné, na druhou stranu se to ne každému bude líbit. Ale má to nějaký ten příběh a je vidět, že byla snaha i o emoce. Myslím však, že to jde lépe.

NON-STOP (Non-Stop, 2014) - 70 %
Výborný thriller, kterému postupně dochází nápady a je jasné, že ten konec se prostě už nějak dokope. Liam Neeson je opět jako akční hrdina skvělý, až na ten silný emoční proslov, který mu ale nadiktovali scénáristé. Jinak musím říct, že se mi líbil film díky svému napětí, které je skutečně hmatatelné. Nevydrží to celou dobu, ale Liamovi fandit budete.

The Jockstrap Raiders (2011) - 55 %
Animace, která může snadno někomu připadat opravdu hnusná, na druhou stranu ale dobře vykreslené charaktery, které se utápějí v banálním příběhu z války. Na jednu stranu fajn, ale na druhou stranu je tohle trochu vyčpělé. Překvapuje mě, že grafika docela dobře vykresluje i některé detaily.

Parts per Billion (2014) - 30 %
Film, který se snaží ukázat, jak jsou emoce silné, jak jsou silná pouta mezi lidmi, což se snaží činit na pokraji katastrofy lidstva. Neskutečně nezvládnutý film, který je až neuvěřitelně nudný v tom, co se nám snaží říct. Nezajímavé osudy se zde mísí ve špatném střihu a nudných scénách, kdy dokonce i sex vyznívá nemastně a neslaně. Ono to jde jinak, ale ne vždy.