sobota 25. ledna 2014

Back in the Day, Czech Made Man, Hellboy, Sindibád a Tygří oči, The Phenix City Story


Back in the Day (2014) - 25 %
Po několika letech ve "Smallville" se Michael Rosenbaum jako herec celkem uchytil, ale tentokrát se rozhodl, že si roli pro sebe vytvoří. A tak si napsal a natočil komedii "Back in the Day". Začátek se vyvíjí docela dobře, ale asi v polovině se to zvrhne na obyčejnou sprostou, hnusnou a vulgární komedii, kterou nám zvládá dávat Adam Sandler, ale v jeho případě je propojení s přáteli přece jen trochu lepší. Jako kdyby Nick Swardson na tuhle skutečnost chtěl odkazovat. Ke konci už je to opravdu trapné a nezachrání to ani "jiný" závěr.

Czech Made Man (2011) - 60 %
No, co k tomuhle říct. Hlavní postava mi vadí, na druhou stranu se prostě Budařovi nedá vzít, že toho svého Czech Made Mana zahrál dobře. Takové lidi si dokážu v naší zemi celkem snadno představit. Nadáváme na politiky, ale co chceme, když tahle verbež je i mezi námi. Máme to, co mít můžeme. Stylizované, zajímavé vyprávění, které ale přece jen asi proplyne kolem vás a vy si moc neodnesete. Je to docela škoda, protože tuhle povahu kolem sebe můžeme vidět celkem často.

Hellboy (Hellboy, 2004) - 80 %
Jeden z mých nejoblíbenějších komiksových filmů, který stojí hlavně na Hellboyovi, respektive na jeho představiteli Ronovi Perlmanovi. To je hláškující bestie, která je tak neskutečně suchá. Béčkový hrdina, který si prožívá svoje s Rasputinem. Ten dostal tvář Karla Rodena, což prostě potěší. Hlavně když to je role skutečně zásadní. Správná kombinace humoru, patosu a skvělých triků. Člověk nechápe, kam se v Guillermově provedení tohle všechno podělo ve snímku "Pacific Rim".

Sindibád a Tygří oči (Sinbad and the Eye of the Tiger, 1977) - 90 %
Ray Harryhausen ve vrcholné formě. Zde vidíte, jak byl dokonalým animátorem. Ty pohyby jsou neskutečně ladné, ale hlavně propojení animovaných a hraných pasáží je neskutečné. To, co se v současné sobě nedaří ani v případě některých digitálních scén, tak Ray dokázal naprosto skvěle bez počítačů. Ano, samozřejmě, že je zde vidět, že to není dokonalé, ale blíží se to dokonalosti maximálně. Skvělé představení tohoto muže, který si film produkoval a podílel se i na scénáři. Trikově je snímek nabitější než ostatní ze Sindibádova světa, a to hlavně poroto, že nějaké triky jsou zde v podstatě každou scénu. No dobře, malinko přeháním, ale zase ne tolik. Je škoda, že zadní projekce je až tak moc nekvalitní. Tady se ukazují její výhody pro černobílé filmy, kde se dala mnohem více kousnout. Nádherné ženy (zase ta krásná Jane Seymour), úžasná monstra, spousta akce, různorodé lokace, béčkové charisma. Tohle se mi prostě nemůže nelíbit. Navíc si člověk uvědomí, co jako dítě už viděl.

The Phenix City Story (1955) - 90 %
Pokud si o snímku dopředu nic nezjistíte, můžete být překvapeni (jestliže nečtete tento komentář), že se jedná o dokument. Snímek vypráví o městečku Phenix City a úvodní část filmu je jako dokument natočena. Je zde také voiceover, který vypráví další informace o městě, které skutečně mělo být řízeno zločinem, což vyvrcholilo smrtí nově zvoleného státního zástupce Alberta Pattersona. Jedná se tak vlastně o dokumentární dramatizaci toho, k čemu ve městě v roce 1954 došlo. Scéna s malou holčičkou je neskutečně děsivá, a to jsem Scorsesemu nevěřil, když o tom vyprávěl. Skutečně vás zamrazí, a to vlastně nějaké násilí ani neuvidíte. A není to jediná scéna. Finále je pořádně drsné a vy si uvědomíte, že už v roce 1955 tu byli tvůrci, kteří se nebáli ukazovat násilí tak, jak je. Ano, pořád omezeně, ale přesto vás tohle nenechá chladnými.