pondělí 28. ledna 2013

Divoši, 10 Years, Divoká stvoření, Let's Dance, Přepadení, Lincoln, Let, Pro pár dolarů navíc, Poklad na Sierra Madre, Bourne a další


Divoši (Savages, 2012)
Oliver Stone se vrátil filmem, který se snaží dát zapomenout na filmy jako "Alexander Veliký" nebo "World Trade Center" a naopak dává vzpomenout na dřívější období Stonovy tvorby. Srovnání "Divoši" najdou především ve filmu "Takoví normální zabijáci". "Divoši" jsou adrenalinovou akcí, která se doslova sápe po divákovi.  Používají se ruční kamery, používají se normální kamery, používá se i Skype. Oliver Stone se rozhodl natočit moderní film a použil k tomu i moderní technologie. I díky nim je snímek celkem živočišný, ale to se projevuje hlavně ve vztahu tří hlavních hrdinů. Blake Lively ("Město"), Taylor Kitsch ("John Carter: Mezi dvěma světy") a Aaron Taylor-Johnson ("Kick-Ass" a "Anna Karenina") tvoří milostný trojúhelník, kdy oba ženu milují a ona oba miluje. Překvapivě jim to funguje. Milují ji dokonce tolik, že jsou za ni ochotni položit život. Tak se dostávám k linii, která mi prostě neseděla. Ten vztah je zde podán jako živočišný, není to, alespoň na první pohled nějaký hluboký cit, ale přesto jsou oba muži dost šílení na to, aby pro dívku zabíjeli, snášeli rány. Jako dva puberťáci, kteří si myslí, že cit k jedné ženě je všechno. Možná pro ně je, možná ne, ale ty postavy nejsou podány takovým způsobem, abych jim to skutečně věřil. Scenáristicky mi to pak přijde trochu nezvládnuté. Film chce být tarantinovský, ale přitom je to bez zajímavých dialogů. Jsou zde zajímavé postavy (Salma Hayek, Benicio del Toro, John Travolta), ale u všech mi přijde, že jsou přesně takové, jaké je Stone potřeboval. Nesmlouvavá mafiánka, co je pořád matkou, vrahoun, kterému není nic svaté, a agent, který je na tom podobně, jen tolik nezabíjí. Jako kdyby to všechno bylo někde okoukané. Adrenalinová podívaná, která je rozmělněna charaktery, které jsou tak nějak očekávané. A toho adrenalinu zase tolik není. Navíc si scénář dovolil v závěru jeden zvrat, který je ale prostě jenom pro efekt. Takové "srandičky" se mi odpouštět nechtějí. Nezamlouvalo se mi to v podání Hanekeho, který ale zašel skutečně daleko, shodilo to už tak dost mizernou sérii "Twilight" a pro mě to shazuje i "Divochy".
Kdy je na film vhodné kouknout: Když si myslíte, že tři lidi spolu nemohou žít intimně.
Hodnocení: 50% za vybroušenou formu a příběh, který za srdce určitě nechytne



Soldiers of Fortune (2012)
No, co si budeme povídat, některé filmy si vybírám jenom proto, abych je viděl, abych viděl, jak špatné mohou být. Je až k neuvěření, jak si někdy někteří herci chtějí orazit, nechtějí nic moc hrát, chtějí jenom koukat do hledí pušky a mířit na někoho, koho jakoby postřelí. "Soldiers of Fortune" nemají obsazení, které by bylo úplně neznámé. Naopak herci jako Sean Bean, Ving Rhames, Christian Slater, Dominic Monaghan nebo James Cromwell už si svoje odehráli a některé jejich role jsou doslova památné. Stačí vzpomenout na roli Vinga Rhamese v "Pulp Fiction". Tady se ale všichni shodli na tom, že je na čase dát si trochu pauzu a natočit něco, co by se vzdáleně mohlo podobat konceptu "Expendables". Jenže jim chybí všechno. Kromě skutečných akčních hvězd je to i smysluplný příběh, který "Expendables" měli v obou případech, nějaké ty emoce, kromě smíchu, no a hlavně akční scény, které za něco stojí. Střílení na dálku je sice sranda, ale to jsem si spíš užil ve filmu "Nepřítel před branami". Pár bohatých chlapíků se rozhodlo, že si zaplatí super adrenalinovou zábavu. Nechají se dopravit na místo, kde si budou moct zastřílet. Nějak si neuvědomili, že střílet na holuby není to samé. Legrace si ale užijí dostatek. Jen se to vůbec nepřenese na diváka, který celou dobu kouká, oči se zavírají a po hodině zjistil, že usnul a běží už závěrečné titulky. Film stál osm miliónů a já si říkám, kolik by se toho za takové peníze natočilo u nás... Možná by to nebylo lepší, ale těch filmů by bylo určitě víc.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když máte chuť "Expendables" pro nenáročné.
Hodnocení: 10% za výsměch akčnímu filmu a zábavě



10 Years (2011)
Celkem se mi zamlouvají filmy o tom, jak se lidé po letech vracejí a zjišťují, jak se všichni změnili. Tohle dokonalé kouzlo využil film "Prci, prci, prcičky: Školní sraz", který ale velmi těžil z toho, že se s hrdiny skutečně znáte a vracíte se k nim po nějaké době, jako kdyby to byli vaši skuteční spolužáci. V tomhle směru film prostě fungoval dokonale, ale překvapivě se to povedlo i snímku "10 Years", kdy se hrdinové znovu setkávají po deseti letech. Neznali jsme je dopředu, seznamujeme se s nimi jen přes fotografie a vyprávění, nejsou zde žádné skutečné flashbacky, ale přesto nám najednou na hrdinech začne záležet, přesto si začneme uvědomovat, jak moc se jejich životy proměnily. Dosáhl někdo z nich něčeho, co chtěl? Jsou těmi stejnými jako dřív? Dokážou si ještě porozumět? Prozrazují se tajemství, která zůstávala dlouho skryta, zjišťují se skutečnosti o sobě samých, které lidé ani nevěděli. Najednou jste s těmi postavami propojení a chcete vědět, jak to mezi nimi dopadne. Jsou to malé příběhy, ale jsou podány se vkusem a tím správným sentimentem, že vám to nebude ani trochu vadit. Není to velký film, ale myslím, že tohle je jeden z těch, které stojí za podívání. Možná vám ti hrdinové připomenou vás samotné, možná vám ukážou, jaké vaše životy vlastně jsou. Nejspíš vám tenhle film nepohne světem, ale vyloučit bych to nemohl. Ty příběhy jsou vážně celkem uvěřitelné, mohly se stát i někomu z nás.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když vzpomínáte, jaké to bylo na střední, a přemýšlíte, jak se lidé změnili.
Hodnocení: 60% za takové hezké a emotivní vzpomínání o lidech, které neznáte, ale stejně vás zajímají



Divoká stvoření jižních krajin (Beasts of the Southern Wild, 2012)
Nedával jsem tomu filmu moc naděje, ale přece jen jsem v něj vložil důvěru. Ten název zněl zajímavě a já jsem čekal, co se z toho asi vyklube. Docela mě ještě překvapilo, že maličká Quvenzhané Wallis byla za výkon nominována na Oscara. Nevím, jestli si to skutečně zasloužila, i když vzhledem k tomu, že byla nominovaná i Anne Hathaway, u které je sice hezké, že zpívá, ale zase ne až tak dobře, alespoň v případě "Bídníků", asi je to přece jen zasloužená nominace i pro malou dívku. Předvedla zde skutečně těžko uvěřitelný výkon. Místy má člověk pocit, že ani není možné, aby byla tak přirozená. To, jak rozlamovala kraba, jak stála pro bestii, to jsou scény, které se nezapomínají. Neherec Dwight Henry, který si zahrál jejího otce, jí skvěle sekundoval, jeho role navíc vyžadovala několik rovin, a tak útočí snad na všechny emoce. "Divoká stvoření jižních krajin" je navíc film nádherně fantaskní, kde se spojuje drsná realita s nádherným fantasy příběhem, který ale ve skutečnosti fantasticky nevyznívá. To, jak se malá dívenka staví všemu zlému, nejen živlům, ale i otci, který dost snadno vybouchne a není na tom zrovna zdravotně dobře, a také bestiím, ukazuje, jak dokáže být dětství silné a neochvějné. Tenhle film nebude mít masovou návštěvnost, ale pro ty, kteří vyznávají půlnoční projekce v artových kinech, pro ně je to skoro povinnost. Příběh malé Hushpuppy však osloví více lidí. Jen mu dát šanci.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete něco, co hned ta nevidíte.
Hodnocení: 80% za to, že krásné filmy s fantasií se musí podporovat



Celeste a Jesse navždy (Celeste and Jesse Forever, 2012)
Celeste a Jesse jsou naprosto skvělý pár. Neskutečně si rozumí, všude jsou spolu, baví se a smějí se, jako jen málo párů. O to více vás překvapí, když zjistíte, že se tihle dva zrovna rozvádějí. Kdyby vám to sami řekli, nevěřili byste jim. Podle všeho se však hádali a právě tím, že se rozhodli rozvést, dalo všechno do pořádku. Jenže alkohol dělá svoje a oni spolu nakonec skončí v posteli. Jemu by to nevadilo, on ji miluje, ale ona to nenese dobře. Pak si ale uvědomí, těsně předtím než musela na nějakou dobu odjet. Celeste se chce s Jessem vidět, protože i ona zjistí, že vlastně rozvod nechce. Vrátí se a konečně mají čas si promluvit. Jesse jí ale sdělí zprávu, která s ní docela zamává. On čeká dítě s jinou. Jak je to možné?! Vždyť byla pryč jenom dva týdny! No jo, nevěra se objeví po nějaké době, hlavně když byla nechráněná. Jesse najednou chce rozvod, chce být otcem, ale Celeste chce jeho. Miluje ho. A teď tu máme základní problém. Jak to s těma dvěma vlastně skončí. Budete až do konce napnutí, jestli spolu zůstanou anebo se Jesse rozhodne pro svou nevěru. Vlastně je to místy celkem pěkný film, jen přestává být celkem rychle zábavný. Jde pak už jen o city, o to, jak se ona dokáže ztrapnit, že on neví, co vlastně opravdu chce. Začíná to pak být celkem dlouhé a vy se jen zajímáte o to, aby už to konečně vyřešili a vy si mohli jít po svém.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vidět, jak se lidi sami dostávají do problémů.
Hodnocení: 50% za to, že život a vztahy si lidi prostě komplikují samy



El Gringo (2012)
Špatný, moc špatný střih. V akčních filmech by se na ně mělo dbát více, protože mohou naprosto zkazit dojem z celé akce. Výstřel do těla, kde se v dalším záběru objevuje jen čistá košile, tohle mi přijde skutečně jako ukázka velmi špatné filmařiny. Jako kdyby jim nestálo za to přetočit i poměrně jednoduchou, statickou scénu, která by měla mít svoje celkem silné vyznění. Je to prostě odfláknuté. Hraje se na efekt, nakopnutí si letí vzduchem a obraz se pěkně zpomaluje, když dojde na sex, tak je to také něžné, protiklad k akci, ale zároveň také překvapivě intimní. Dobré, ale čekal bych něco víc vášnivého. Navíc se divím tomu, že se zde neobjevila ani jedna žena nahoře bez. Jako kdyby se tvůrci akčních filmů rozhodly, že tohle už by bylo trochu moc. Nevím, já si zase říkám, že by to ten snímek alespoň příjemně oživilo, protože jinak tu toho moc není. Scott Adkins očividně nebude můj oblíbený akční hrdina, pořád mi přijde celkem jalový. Takový lepší vyhazovač z nočního klubu, který si sem tam nechá rozbít hubu, aby nevypadal jako Superman. Film je malinko koncipován jako moderní western, kde se věří na údery pěstí i kulek, v centru je jeden chrabrý hrdina, který není úplný klaďas, ale má nějakou tu minulost, no a kolem je navíc spousta Mexikánů, kteří jsou samozřejmě za záporáky. Tedy ne ti obyčejní lidé, ale vůdci. Šestiraňáky zde také najdeme, když už jsme u toho. Krev stříká do všech stran, ale nějak to celé postrádá duši. Je to jako "Desperado" bez vtipu a dobrých hlášek, "Desperado" bez zapamatovatelného titulního hrdiny. Jako ve správném westernu se ale na konci celé městečko přidává na stranu toho prašivého Gringa, aby ukázalo, že už si nenechá diktovat od těch mexických šmejdů.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vidět každý akční film, který Scott Adkins natočí.
Hodnocení: 25% za to, že je to jen něco jako pokus o moderní western ve stylu "Desperada"



Let's Dance 3D (Step Up 3D, 2010)
A máme tu třetí taneční pecku ze série "Step Up", kterou jsme si přejmenovali na krásné české "Let's Dance". Co od takového filmu očekáváme? Rovnou si asi můžeme říct, že to nebude nějaký velký příběh. Možná v tom bude trochu romantika, ale v první řadě se bude jednat o film, kde by měl prim hrát právě tanec. "Let's Dance 3D" nám ukazuje, že takový bude od začátku a od začátku do nás pere zajímavá taneční čísla, při kterých je mnohdy využívána celá ulice. Že by trochu příprava na čtvrtý díl? Ano, fanoušci už samozřejmě vědí, že jsme se dočkali i čtvrtého dílu a ani bych se moc nedivil, kdyby přišel pátý. V téhle sérii totiž nejde o postavy, které se většinou objeví jen na jeden díl a pak zase mizí, nebo si střihnou nějaké pěkné cameo, aby trochu zahrály na city diváků, kteří si tuhle taneční sérii oblíbili. Ne, určitě to nikdy nebude taková pecka jako "Hříšný tanec", ale pokud se týká tanečních čísel, vždycky to bude mít něco do sebe. Street, který je zde předváděný, je skutečně inovativní, místy se sice prvky opakují, ale to nic nemění na to, že vás svými kousky tanečníci dokáží zaujmout. Problém je ve chvíli, kdy se snaží hrát. Přijde mi, že hrát neumí snad ani jeden, kromě postavy Moose jsou všichni neskutečně toporní, jako kdyby nám chtěli dát najevo, jak je tanec důležitý. Když slyším větu, že tanec dokáže změnit svět, tak se mi chce sednout na zadek. Film je místy prostě až moc hezký, až moc chce citově strhnout, že to vůbec není pěkné, ale nedá se nic dělat. Nic moc jiného jsme asi čekat nemohli. Snažte se vnímat taneční čísla a ne zbytek, no a dočkáte se vlastně celkem zajímavého vystoupení.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když nechcete moc přemýšlet o příběhu a necháte se unést tancem.
Hodnocení: 35% za strašný příběh, ale opět skvělá taneční čísla



Přepadení (Stagecoach, 1939)
Moje putování po klasických westernech pokračuje a tentokrát jsem se vydal skutečně do minulosti. "Přepadení" je starý western s Johnem Waynem z doby, kdy byl tenhle veterán ještě mladíkem. Za režii byl zodpovědný John Ford a je vidět, že tenhle člověk si svůj věhlas i své čtyři Oscary naprosto zasloužil. Já vím, proč pořád všechno měřím na Oscary... Jenže ono to jinak nejde. Jedná se o nejvyšší ocenění, které může film nebo jeho tvůrci dostat. Oscary jsou skutečně událost, o to větší, když se do nominací dostanou i tvůrci mimo Ameriku. To se ale děje především v posledních letech, kdy loni mohl vyhrát Francouz. John Ford natočil ryze americký film a je zde vidět, že americký western a spaghetti western jsou rozhodně něco jiného. Je možné je srovnávat, ale je možné vidět i rozdíly. V první řadě, jsou zde indiáni. Ve spaghetti westernech jsou hlavně Mexikáni, ale to je dáno i mojí neznalostí. Jde hlavně o to, že zde divoký západ vypadá skutečně jako divoký západ. Jsou zde dostavníky, jsou ze dřevěné vesničky, Skalisté hory se rozléhají do nedohledna, tohle je prostě skutečná Amerika a ne prostředí, které vypadá spíše jako polopoušť. Kovbojové jsou kovbojové ve všech westernech, ale John Wayne je jen jeden. Nehraje zde úplně kladnou postavu, ale to se postupně mění. Dostavník jede a lidé, kteří v něm sedí, se mají teprve poznat. Finále je klasické americké, ale než se k němu dostaneme, jsme svědky skvělé jízdy, která je korunována skutečně parádními přestřelkami. Výborný western, který mě nalákal na americkou školu. Bude jich určitě ještě víc.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vědět, jak vypadal western za starých dobrých časů.
Hodnocení: 70% za skvělé scény při přepadení dostavníku



Lincoln (Lincoln, 2012)
Asi nemá moc smysl se bavit o tom, kdo byl zač Abraham Lincoln. Ať už byly jeho záměry a způsoby jakékoli, byl to jeden z největších amerických prezidentů. Pro zemi a možná i pro celý svět toho udělal tolik, že se to hned tak někomu nepovedlo. Zrušení otroctví bylo krokem k současné Americe, Americe, kde může být prezident černé pleti. Nevím, co by se stalo, kdyby osoby, které vystupují ve filmu a které žily v Lincolnově době a vystupovaly proti 13. dodatku, viděli Baracka Obamu v úřadu. Ale tohle je pokrok. Nemá cenu se příliš přít o to, jaký Lincoln byl, protože udělal mnohé, co navždy zůstane nezapomenuto. Víme to i my, a to nejsme Američané. Steven Spielberg se ale rozhodl, že celý svět vzdělá, ukáže mu politické prostředí takové, jaké tenkrát bylo a jaké se od dnešního příliš neliší. Kromě toho také ukáže osobu významného člověka v jeho různých variacích. Hlavně ale natočí tak vlastenecký film, až má Neameričan chuť vzít vlajku s hvězdami a pruhy a zapálit ji. Ne, neříkám to proto, že jsem proti Americe, naopak. Většina filmů, které vidím, jsou z Ameriky a uznávám je, ať už jsou jakékoli, ale Spielberg si prostě neuvědomil, že nenatáčí nic jiného, než americkou onanii nad vlastní historií. Navíc historií místy poměrně nudnou. Film Lincoln má dvě esa v rukávu. Ani jedním není režisér. Tím prvním je skutečnost, že se film opírá o historické události a podává je do jisté míry nestranně. Jsou zde prezentovány jak názory rasistické, tak i nerasistické. Druhý názor samozřejmě získává navrch, protože tak to chce historie. Druhým esem v rukávu je herecké obsazení. Většina herců hraje dobře, ale celkem zapadnou. Je zde totiž jeden muž, který táhne film na svých bedrech a bez kterého by se mohl jít Spielberg klouzat. Pokud si ho sám vybral, bod pro něj. Mluvím samozřejmě o Danielu Day-Lewisovi a jeho Lincolnovi. On byl jediným důvodem, proč jsem se rozhodl na film jít. Už v traileru bylo jasné, že to bude něco naprosto unikátního. Osobně doufám, že Daniel získá Oscara, protože přede mnou se nehrbil a uváženě nepochodoval nějaký herec, ne, tohle byl 16. prezident Spojených států amerických v celé své podobě. Ani jednou se Danielovi nestalo, že by z role vypadl. Tohle jsou prostě role, na které se nezapomíná. Když jsem viděl film "Temný rytíř", nedíval jsem se na Heatha Ledgera, ale na Jokera. Když jsem se díval na snímek "Capote", neproducíroval se přede mnou Philip Seymour Hoffman, ale skutečně Truman Capote. Stejné je to s filmem "Lincoln". Pro Američany hrdost na vlastní historii, film tak patriotský, až se divím, že nebyl pouze červeno-modro-bílý. Ale pro všechny ostatní to bude především jedno z nejlepších vystoupení Daniela Day-Lewise. A to už je co říct, protože tenhle herec má těch skvělých rolí skutečně hodně. Proto ho také vídáme tak málo, protože jeho příprava musí být neskutečná, stejně jako výběr rolí. Jemu za jeho neskutečný výkon děkuji, on je tím, proč dávám filmu vyšší hodnocení, protože by mi přišlo líto, kdyby to bylo jinak. Spielberg ale jen ukázal, že ve stáří je skutečně zralý pouze na patos a silnou vlasteneckou inklinaci.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete pořádnou dávku patriotismu.
Hodnocení: 65% za naprosto úžasného Lincolna, vlastně Daniela Day-Lewise



Neváhaj a zavolej (For a Good Time, Call..., 2012)
To je zase jedna komedie. Dvě holky, které se nesnášejí, se nuceně dají dohromady. Každá se jeví naprosto jiná, ale ve skutečnosti jsou obě úplně stejné. Jedna si hledá práci a chce nějaké dobré místo, druhá, která má byt, ale ne peníze, se snaží, seč může, aby si byt mohla udržet. A tak občasně volá nějakým chlapíkům, kteří si to chtějí rozdat alespoň po telefonu. Její nová spolubydlící ji jednou zaslechne a zjistí, o co vlastně jde. Nejprve se na to tváří divně, ale pak se dají do kupy a udělají si malou společnost, kdy nechají pány, aby jim volaly. Tedy volá pouze jedna, drhá je spojovatelka. Mají z toho celkem dobrý byznys a jsou z nich najednou BFFs, tedy nejlepší kamarádky nadosmrti. Jenže to by to nebyl film, aby v něm chyběly nějaké ty zvraty a pády. Na snímku "For a Good Time, Call..." je zajímavé, že to je a není romantický film. Není v tom smyslu, že o ty chlapy tady v konečném důsledku zase tolik nejde. Romantika je zde v jiné rovině a to v rovině vztahu obou žen. Ne, není to lesbický film, i když místy k tomu nemá daleko, ale ty holky k sobě prostě nacházejí cestu způsobem, který je obdobný pro romantické filmy, kde jde o muže a ženu. Vlastně není film "For a Good Time, Call..." zas tak moc odlišný od dalšího snímku, o kterém chci psát. "Hlavně nezávazně" je klasickou romantickou komedií, "For a Good Time, Call..." je romantickou komedií méně standardní, ale místy skutečně zábavnou. Taková camea Setha Rogena a hlavně Kevina Smithe rozhodně stojí za to. Jinak ale na film asi snadno zapomenete.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když přemýšlíte o tom, že si zařídíte erotickou hot linku.
Hodnocení: 40% za nablblou komedii, která má aspoň nápad


the characters, getting dressed in a bedroom and smiling at each other.

Hlavně nezávazně (No Strings Attached, 2011)
Ivan Reitman šlápnul vedle. Dokonce se mi chce říct, že šlápnul do něčeho velkého a hnědého. Režisér "Krotitelů duchů" a takových televizních klasik jako "Dvojčata", "Policajt ze školky" nebo "Junior" už neví co by a natáčí ujeden blbý film za druhým, ještě blbějším. Jsem docela rád, že po něm opratě převzal jeho syn, Jason, který doslova zazářil snímky "Juno" a "Lítám v tom". Snadno tak otce překonal a natáčí další zajímavé kousky. "Hlavně nezávazně" není nic obyčejného než romantická komedie toho nejobyčejnějšího charakteru. Má naprosto stejnou zápletku jako film "Kamarád taky rád", ale není zdaleka ani tak zábavný, ani tak dojemný. A to jsem filmu "Kamarád taky rád" zase tolik nedával. Já vím, neměl bych plít na rodáky z Československa (Ivan Reitman se narodil v Komárnu), ale prostě nemůžu si pomoct. Jeho filmy pro celou rodinu už nějakou nejsou pro celou rodinu a místo toho jenom kopíruje a navíc nepříliš zajímavě. Tenhle film vám v hlavě zapadne. Sám jsem měl pocit, že jsem ho už viděl. Neviděl, ale není se čemu divit. Vidět jednou Ashtona Kutchera v romantické komedii, to je jako vidět všechny jeho výstupy. Natalie Portman nezklame, je roztomilá, krásná a dovede být vášnivá i romantická, ale proč se vlastně snažit pro film, který toho přinese tak strašně málo. Nic nového, nic. Prostě jenom další romantická komedie, která doufá, že naláká na jméno režiséra a na to, že lidé přece mají rádi příběhy o lásce, protože sami někteří pořád věří, že je ta skutečně "pravá" láska ještě potká a oni se budou moct zbavit té semetriky/toho zpoceného ožraly a žít si svoje šťastné životy. Jenže holt každý/á není filmový hrdina/hrdinka.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když zase máte chuť na trochu toho štěstí.
Hodnocení: 20% za naprosto obyčejnou romantickou slaďárnu



Let (Flight, 2012)
Musím říct, že k tomuhle filmu jsem přistupoval jako slepý k houslím. Nic jsem si o něm nečetl, pouze mě zaujalo obsazení, skutečnost, že je nominovaný v několika kategoriích na Oscara, nechybí samozřejmě herec v hlavní roli pro Denzela Washingtona, ale ještě více mě zaujalo jméno režiséra - Robert Zemeckis. Toho si v poslední době spojuji především s vizuálně náročnými filmy, kde je hodně dbáno na animaci. Vždyť tři jeho poslední filmy ("Polární expres", "Beowulf" a "Vánoční koleda") byly všechny 3D animací. Nějak jsem ale zapomněl na to, že tenhle režisér má na svém kontě filmy jako "Forrest Gump" nebo "Trosečník", kde se vizuálními efekty šetřilo, případně jste si jich ani nevšimli. Měl dar pro silné příběhy, a jak se ukázalo, tento má pořád, když se odpoutá od motion capture. Snímek "Let" je o jednom letu, to jsem očekával, ale co jsem nečekal, to je fakt, že tohle je film o závislostech. Závislost na drogách, ale hlavně na alkoholu. Jak je tenká hranice mezi hrdinstvím a naprostým odvrhnutím. Stačí skutečně málo - jedna dvě skleničky v nepravou chvíli a potom velké množství dalších. Zemeckis, což je jeho silná stránka, dokázal naprosto dokonale ztvárnit problémový let, o kterém snímek vypráví. Budete mít závratě, bude vám špatně z toho, co se děje, uvědomíte si, že se skutečně jedná o velkou rakev, která, když se zřítí, tak jste prostě většinou v háji. Jsem slušný. Skutečně skvělá fáze filmu, která se musí vyzdvihnout. Zbytek už pak drží pohromadě hlavně skvělé Washingtonovo herectví. Tenhle člověk skutečně vyrostl ve skvělého herce. Kdyby se film zbytečně nezabýval nějakými náboženskými pindy, byl by pro mě ještě snesitelnější, stejně tak, kdyby více zohlednil i vedlejší postavy, které jsou v tomhle případě skutečně vedlejší, ale celkový výsledek je dobrý. "Lincoln" ten měl Daniela Day-Lewise, který byl dokonalý, ale "Let" má nejen skvělého herce (Denzel ale tentokrát na sošku nedosáhne), ale také příběh a zpracování, které stojí za vidění. Jako celek funguje mnohem lépe.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vidět, kam vás dostane chlast.
Hodnocení: 75% za výborný herecký výkon a skvělou letovou sekvenci



Pro pár dolarů navíc (Per qualche dollaro in più, 1965)
Druhý film z tzv. "Dolarové trilogie", alespoň v pořadí, v jakém byly natáčeny. Sergio Leone, Ennio Morricona a Clint Eastwood se vracejí, aby světu ukázaly, že i v Itálii je možné natočit zatraceně dobrý western, a to vůbec nevadí, že film bude mít dvě hodiny, naopak, je to doba akorát, možná i trochu málo. V tomhle podání vás western bude skutečně bavit. Kromě toho, že je zde opět geniální hudba Leoneho dvorního skladatele Morriconeho, film má i další atributy, které byly zásadní pro jeho legendárnost. Je to pevná režie, která nekolísá, ale samozřejmě i příběh, který se může jevit jako obyčejný hon na trestance, hon lovců lidí, ale jde tu hlavně o postavy a o to, jak jsou napsány a zahrány. Každá postava zde má svou světlou i svou temnou stránku. Lidé zde umírají bezdůvodně, umírají děti i ženy. Zlo si nevybírá, tak to prostě je. Ale ani ten největší padouch není bez srdce, i v něm je něco, co ho ovlivnilo, co z něj udělalo to, čím je dnes. I když je Clint Eastwood hvězdou Leoneových filmů, v tomhle případě je přece jen trochu zastíněn dalším hercem, kterým není nikdo menší než Lee Man Cleef, muž s pohledem, který by vás dokázal propálit. Tahle dvojice si sedla dokonale tím, že si jejich postavy nesedly. Není to rozhodně klasický buddy movie, třeba ve stylu "Butch Cassidy a Sundance Kid", ale přesto je prvek jejich vztahu velmi důležitým. Co je také důležité, to jsou střelecké schopnosti. Uvidíme zde klasické duely v novém, zajímavém pojetí, každý pro vás bude napínavým  a zajímavým. To čekání na výstřel je téměř nekonečné, ale když výstřel skutečně padne, je to přesně tak, jak jste očekávali. Nebrání to ale tom, abyste skutečně napjatě čekali.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vidět, proč si spaghetti western získal takovou slávu.
Hodnocení: 85% za geniální western, kde nechybí ani cit, ale pořád jde hlavně o skvělý příběh drsných chlapů



The Baytown Outlowas (2012)
Další film, který si chce vzít něco málo z Tarantina a jeho školy. To znamená, že si vezmou postavy, které nejsou tak úplně standardní v zápletce, která se může zdát banální, ale je docela dobře rozehrána. No a nesmí tomu chybět krev. Jenže tam, kde je Tarantino skutečně schopný ve vás vyvolat hnus, kdy vám je špatně z toho, na co se díváte - jak hnusné bylo odřezávání ucha v "Gaunerech" -, tam ostatní filmy selhávají a pouze exhibují. No, a co si budeme namlouvat, i Tarantino už je sem tam hodně na efekt, i když "Nespoutaný Django" a jeho scéna se psy není vůbec špatná. Prostě jde jen o to natočit něco správně, ne pouze zbytečně krvavě. "The Baytown Outlaws" je filmem, kde se hodně střílí, mlátí a případně i seká. Krve je zde skutečně dostatek, místy stříká až moc. V tomhle směru snímek "The Baytown Outlaws" trumfl snad pouze film "The Man With Iron Fists", ale to mluvím pouze o tom, co jsem viděl tenhle týden. Přitom ale "The Baytown Outlaws" má poměrně jednoduchou zápletku - ale o to vlastně jde, jak jsem psal. Trojice vrahounů má unést jednoho kluka. Bude jim za to dobře zaplaceno. Jenže během jejich úniku se je pokusí zabít několik najatých vrahounů, skupin, ve kterých jednotlivce vždy něco spojuje - například shodné pohlaví nebo rasa. Celkem zajímavé, ale možná až moc jednoduché a šablonovité. Souboje se pak stávají tím, co vás skutečně vytrhne. Zbytek filmu zase tak oslnivý není, což je dáno hlavně tím, že v případě "The Baytown Outlaws" nefungují dialogy. Nemluví se zde o ničem zajímavém, nemluví se zde ani zajímavě. Jako celek tak film není takovou peckou, ale nadšence do bezuzdného násilí může nadchnout.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vidět partu tří cvoků, co se vypořádá s každým jiným cvokem.
Hodnocení: 45% za celkem dobrou krvavou řežbu s nějakou tou dobrou hláškou


Holky na tahu (Bachelorette, 2012)
Nevím, jestli si z nás filmaři neudělali trochu srandu. "Holky na tahu" mají být údajně generační výpovědí o tom, jak se ženy jsou schopné ztratit ve svých malichernostech a nedovedou pořádně žít, nemají žádný smysl. Jenže tohle platilo v případě snímku "Ženy sobě", rozhodně to neplatí pro "Holky na tahu". To je totiž jen nablblá komedie, která se trapností za trapností, snaží ukázat, že i holky to umí pořádně rozjet a že to někdy dopadá vážně hrozně, až katastrofálně. Herečky celkem zajímavé, herci ucházející, ale konečný výsledek je stejně jen pitomost bez děje, která se točí kolem roztržených, poblitých a postříkaných šatů. Nejhorší na tom je, že se scénáristka/režisérka snažila postavám dát trochu hloubku, ale nějak to celé nefungovalo. Když je film trapný, nic to nezachrání. Blbé vtipy, blbé promluvy a ještě děsivější filosofování o ničem. A pointa? No, skoro se mi z toho chtělo brečet. A žili spolu šťastně až do smrti. Tenhle film je tak neskutečně povrchní, i když si chce hrát na trochu víc, že jsem měl skutečně co dělat, abych se dodíval. A to mají "Holky na tahu" necelých 80 minut čistého času bez titulků. Opravdu má smysl natáčet takové filmy? Film, které se snaží parazitovat na úspěšných kouscích poslední doby? Ne, tohle je špatně. I když se postavy chtějí tvářit jako skutečné, jsou to pořád jen karikatury. Ne, prostě ne. Tenhle film byl chyba. Velká.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když si myslíte, že ženské umí být před svatbou zábavné.
Hodnocení: 10% za hodně špatnou komedii/drama



Pěsti ze železa (The Man With the Iron Fists, 2012)
RZA se asi zamiloval do filmu "Kill Bill", na kterém spolupracoval jako hudebník. Přece jen, to je také oblast, které rozumí nejvíc. Jeho spolupráce s lidmi jako Method Men, Raekwon, Ghostface Killah, Masta Killa a dalšímu ve formaci, která si říká Wu-Tang Clan. Jako rapová skupina jsou specifičtí a jedineční, sám RZA má skvělé propozice, protože jeho hlas je skutečně unikátní, zapamatovatelný a velmi hrubý. Tenhle člověk ale přičuchnul k filmu a zalíbilo se mu tam. "The Man With the Iron Fists" je však jeho samostatným projektem, na kterém spolupracoval jak po stránce režisérské, scenáristické a hudební, tak i po stránce herecké. Zahrál si hlavní roli, i když se zdá, že jeho postava je celou dobu v pozadí. K ruce mu ale byli další skvělí herci - Russell Crowe, který pro jednou nehraje první ligu, Lucy Liu, který si zopakovala svou roli z "Kill Billa" i s nějakou tou obdobnou scénou a další, především pak čínští/hongkongští herci, co sakra dobře ovládají bojová umění a hlavně styl wu-šu, který na plátně proslavil snímek "Tygr a drak" a použilo ještě mnoho dalších filmů. Bohužel v podání snímku "The Man With the Iron Fists" nevypadá wu-šu moc dobře a místy je skutečně až příšerně neuvěřitelné. Příběh je zasazený do feudální Číny, i když jednou z postav je Crowův britský voják. Prostředí je zvládnuté celkem dobře, ale jde především o interiéry. Jsou krásné, zdobné, skutečně jako z nějakého čínského filmu. Příběh však tak zajímavý není, je to ale podané ve stylu čínských legend, takže to nakonec vypadá dobře. No a nejvíce je zaměřeno na to, aby scény vypadaly dobře pro oko, cool a moderně. To se daří. Je to hezká iluze, která pro tenhle snímek funguje. Jako prvotina pro mě dobré, protože RZA přesně věděl, co chtěl natočit a také to udělal.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete horší verzi "Kill Billa" s lepším dobovým zasazením.
Hodnocení: 60% a je mi jedno, co si o mně budete myslet



Poklad na Sierra Madre (The Treasure of the Sierra Madre, 1948)
"Poklad na Sierra Madre" není úplně klasickým westernem. Je to spíš drama z období, kdy se většinou westerny odehrávají. Zaměřeno je ale na něco, o co ve westernech jde velmi často. Na zlato. Neskutečně silný film o tom, co s vámi může zlato udělat, když si ho necháte proniknout příliš hluboko, když ho necháte, aby se ve vašem životě stalo tím nejdůležitějším. Humphrey Bogart v tomhle filmu hraje někoho, koho většinou nehrál. Představíte si ho jako toho chlapíka z "Casablancy", většinou ho vidíte v přesně padnoucím obleku nebo v baloňáku s kloboukem posazeným poměrně nízko do očí. Tady ale hraje doslova pobudu, který skoro nezavadí o práci. Naskytla se mu ale skvělá příležitost. S jedním dalším pobudou a starým zlatokopem vyrážejí do Sierra Madre, aby si tu posvítili na místní toky a jejich zlatonosnost. Jenže zlato jsou peníze a peníze vedou k chamtivosti. Právě tohle je na filmu nejsilnější. To, jak i přesvědčení lidé dokáží nakonec zlatu propadnout a stávají se jeho otrokem. Nezáleží jim na ostatních, jdou jen po mamonu. Jak už to tak bývá, se zlou se potážou. Tohle se přihodí i hlavnímu hrdinovi. Závěr je skutečně dobrý a musím říct, že mě docela zasáhl. Humphrey Bogart zde předvádí první ligu, kterou hrál celý život. Nezískal Oscara, ale film rozhodně s prázdnou neodešel. John Huston získal Oscara jak za režii, tak za scénář. Naprosto právem. I starý zlatokop Walter Huston (ano, byl to otec Johna) si odnesl Oscara za vedlejší roli. Tomu se říká rodinný úspěch. Film, který rozhodně stojí vidět za to i po letech. Další důvod, proč jsou westerny tak oblíbené a proč si v žebříčcích nejlepších filmů stojí tak vysoko.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vědět, kam vás dožene touha po zlatě.
Hodnocení: 75% za western poměrně netradiční, bez zbytečných přestřelek, ale za to hodně kvalitní



Agent bez minulosti (The Bourne Identity, 2002)
Film, o kterém jsem hodně slyšel. O něm i o jeho pokračováních. A dlouho jsem se mu vyhýbal, jako to třeba dělám o nějakých klasických filmech Coppoly nebo Stona. Prostě se na ně nedostalo, tak jsem si řekl, že je čas a že to spojím do jednoho řetězce a shlédnu i další filmy ze série, včetně posledního, který je také poměrně oceňovaný. Na čtvrté pokračování rozhodně dobrý výsledek, navíc když se počtvrté už Matt Damon nevrátil. Tady ho máme v celé jeho mladické kráse. V roce 2002 mu bylo 32 let a vypadal pořád celkem jako ucho. O to více v roli oslnil, protože prostě nikdo nečekal, že se začne chovat jako skutečně profesionální zabiják. Je neskutečně uvěřitelný a ta role mu sedla. Jenže... Nějak se to nadšení nedostalo. Předloha Roberta Ludluma je poměrně provařená. Ne proto, že by byla tak často natáčená, ale proto, že podobný prvek se používá častěji. Jednou bych prostě ocenil, kdyby v tom nebyla vláda, nebo nějaká vládní organizace, která může za to, že člověk ztratil paměť. Ztráta paměti je tak neskutečně silný prvek, který je možné využít i jinak, než pouze tím, že to bylo v rámci nějakého tajného programu, apod. Není to špatné, samozřejmě, ale já bych si jednou přál nějakou invenci. Ne jen hloupou, ale nějakou skutečně smysluplnou, která nebude o tajných agentech. "Agent bez minulosti" v tomhle směru nakonec funguje dobře, příběh je logický, je zasazený do fungujícího prostředí, ale prostě se nemůžu zbavit pocitu, že je to něco viděné mnohokrát. Navíc mi té akce sem tam přišlo až prostě málo. Na druhou stranu Matt Damon je člověk, který vás provede celým filmem, a budete spokojení, protože mu prostě budete fandit. Jeden nevinný člověk, co nemá vzpomínky, se snaží postavit zlé vládní organizaci. Tohle prostě musí nadchnout všechny odpůrce organizací jako CIA nebo FBI. Dobrý film, ale prostě jsem čekal něco trochu víc.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vědět, jaké to může být ztratit paměť a přitom být prvotřídní zabiják.
Hodnocení: 65% za dobré východisko, které bylo celkem dobře rozehráno, ale mohlo být i lépe

pondělí 21. ledna 2013

Little Ashes, Nezapomeň na mě, Butter, Patrola, Lawless, Ladíme, Looper, Django a další


Little Ashes (2008)
Salvador Dalí, Luis Buñuel a Federico García Lorca. Ze všech tří vám ten poslední asi řekne nejméně, ale právě on je vlastně hlavní postavou filmu "Little Ashes", což je český název jednoho z raných obrazů prvně jmenovaného, geniálního surrealisty a zvláštního člověka Salvadora Dalího. Luis Buñuel je samozřejmě jeden z nejuznávanějších evropských režisérů, který se dobře znal s oběma muži, vždyť se Salvadorem natočil i první film, kterým se proslavil. Jednalo se samozřejmě o proslulého "Andaluského psa", kraťas, který šokoval a nadchl zároveň. A kdo je tedy vlastně García Lorca? Milovníkům literatury to asi říkat nemusím, ale jedná se o básníka, jehož osud se dá nazvat minimálně tragickým. Jenže ve Španělsku té doby mělo podobný osud mnohem více lidí. Snad i proto Luis Buñuel netvořil většinu života ve své domovině, ale jinde ve světě. Film nás seznamuje s tím, jak se tahle trojice setkala na studiích, jaký vliv měl Dalí na Garcíu Lorcu a co pro jeho život malíř znamenal. Ano, García Lorca byl do Dalího zamilovaný. Jeho cit nebyl nikdy opětován v takové podobě, jakou by chtěl, ale přesto spolu měli pouto, které bylo však velmi záhy uťato. Nejsilnější na filmu je jeho závěr, což je také jediný důvod, proč tenhle snímek sledovat. To, že tu Pattinson hraje, je sice hezké, ale důvod jeho obsazení do role Salvadora Dalího se vysvětlit nedá. Samozřejmě kromě toho, že herec pak na film dokázal nalákat minimálně 50 % diváků. Škoda, že se film nesnažil být více kontroverzní, více naturalistický, anebo surrealistický, byl by zvláštní. Takhle jen vypráví nezajímavý příběh o třech velikánech.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vidět, jak se jeden básník trápí.
Hodnocení: 40% za nezajímavé ztvárnění důležitých mezníků umění ve Španělsku



Nezapomeň na mě (Remember Me, 2010)
I když to vypadá, že jsem se tenhle týden zaměřil na filmy s Robertem Pattinsonem, ale je to spíš náhoda, navíc je to proto, že moje přítelkyně chtěla zrovna tyhle dva filmy vidět. Nakonec se na ně ještě nepodívala, ale já už jsem je viděl. Druhý film, "Nezapomeň na mě", na mě udělal větší dojem než "Little Ashes". Hlavně i proto, že to, jak zde Pattinson hraje, je mnohem civilnější než v jiných případech, je zde přirozenější a příjemnější na sledování. Je to dáno i příběhem, který je takový lidský. Každá rodina má své problémy, každé mládí má své problémy a je potřeba se s nimi nějakým způsobem vypořádat. Některé příběhové linie filmu nejsou příliš důvěryhodné. Například důvod, proč Pattinsonova postava začne chodit s Ally (Emilie de Ravin) je poměrně banální, navíc zbytečný, ale je to nutné pro zvrat dále v příběhu, který je ještě méně uvěřitelný. V tomhle směru to nějak moc nepasuje do sebe. Postava Pierce Brosnana je poměrně nepříjemná, ale má své důvody. Co je na filmu ale nejdůležitější, to je závěr. Naprostý kotrmelec v tom, co jste doposud sledovali. Film dostává nový, hlubší význam. Na jednu stranu je to strašně jednoduché, ale na druhou stranu je to pořád silné. Jediné, co pak zamrzí, to je skutečnost, že se nejedná o příběh, který by byl natočen podle skutečné události. Kdyby to tak bylo, je jeho dopad ještě mnohem silnější než v tomto případě.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vidět osudy obyčejných lidí v neobyčejném roce.
Hodnocení: 55% za to, že tenhle film vás vážně může dostat



Butter (2011)
Když jsem poprvé slyšel o snímku "Butter", už je to nějaký ten měsíc, hned jsem věděl, že tohle je přesně typ filmu, co mě zajímá. Naivní komedie, která se zabývá dost šíleným tématem na to, aby zaujala. Navíc má skvělé herecké obsazení. Jennifer Garner a Olivia Wilde jsou zárukou toho, že krásy zde bude dostatek, navíc je ještě doplňují Alicia Silverstone a Ashley Greene. No a k tomu ještě Hugh Jackam n v krásné malé roličce, která mu sedí skvěle. A to všechno v příběhu o sochách z másla. Já vím, že je to ujeté, že to téma je naprosto blbé a schválně se bere naprosto vážně, jenže právě proto mám takové filmy rád. Něco jako film "Ready to Rumble ("Hromy a blesky"). Prostě film, který 95 % populace nebude zajímat, protože je v podstatě o ničem, ale já jsem za takové příběhy rád. Jsou svým způsobem krásně zvláštní a to je na nich krásné. Dokážou být vtipné, dokážou být dojemné a to je to, co se mi líbí. Není to velké umění, nehrají si na něco, co nejsou, ale snaží se divákům nabídnout zábavu, která je alespoň na chvilku přiměje myslet na něco celkem hezkého. I když jsou kolem nás pořád problémy, tak se dají nějak vyřešit. Pořád si můžeme myslet, že láska je všude kolem nás.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete jednoduchou komedii, se zajímavým nápadem a herce, kteří si ze sebe umějí dělat srandu.
Hodnocení: 60% za to, že mě film prostě pobavil


Theatrical release poster

Patrola (End of Watch, 2012)
Když jsem v kině viděl první trailer na tenhle filmy - a pak jsem ho viděl ještě několikrát - říkal jsem si, že je to divné found footage. Ale nakonec jsem se spletl. Tenhle snímek mě přece jen dokázal zaujmout a ukázal mi, že s ruční kamerou je pořád ještě možné natočit filmy, které mají ten správný drive, jsou dobře akční a nejsou jen něčím, co se snaží vydělat peníze z minima. "Patrola" není found footage, to, jaká je vlastně kamera, je místy celkem složité. Chvílemi je to skutečně kamera ruční, chvílemi zase kamera statická. Nevíte pak, jestli se jedná o snahu vytvořit nějaký záznam, anebo je to jen směs obojího. Některé úhly kamery jsou prostě divné a plně tak nerozumím tomu, o co se David Ayer snaží, ale jakmile má kameraman pouze ruční kameru, s kterou v podstatě běží, obraz je roztřesený, pro akci je to naprosto dokonalé a ta je díky tomu skutečně dobrá. Film pak vyniká i v tom, co nám vlastně ukazuje. Příběh není úplně celistvý, pořád se jedná o sondu do policejní práce a místy i do života policistů, ale jako celek to nemá komplexnější uzavření. Pointa zde samozřejmě je, poměrně drsný závěr, ale film by mohl snadno pokračovat. Přesto v této podobě snímek funguje dobře, a jakmile jsou zde akční scény, je skutečně dravý a udrží vaši pozornost. Navíc si hlavní dvojice celkem sedla a budete jim fandit, bude vás zajímat, jak to s nimi dopadne, budete s nimi trpět. Film trochou krásy naplní i Anna Kendrick, o kterou se začínám zajímat stále víc. Ta holka si vybírá zajímavé filmy, i přesto, že v nich vždycky nemá tolik prostoru. Ale ještě se k ní dneska vrátíme snímkem "Ladíme!".
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vidět buddy movie v moderní podobě s dechberoucí adrenalinovou akcí.
Hodnocení: 70% za to, že někdo zase trochu dokázal využít ruční kameru



Země bez zákona (Lawless, 2012)
Na snímek "Země bez zákona" jsem se docela těšil, hlavně proto, že zde hrál můj oblíbenec Tom Hardy. Tohle je herec, který je jednoznačně ještě nedoceněný, protože jeho herecké schopnosti jsou velké, i když se to na cenách ještě neprojevilo. Byl to on, kdo opět dokázal pozvednout film "Temný rytíř povstal" na vyšší úroveň, podobně jako se to podařilo Heathu Ledgerovi s předchozím dílem. V případě snímku "Země bez zákona" se mu to zase tolik nepovedlo, ale za to může hodně scénář. Nick Cave se inspiroval knihou podle skutečného příběhu, knihou, která zachycuje drsné období prohibice. Samozřejmě mluvím o 30. letech 20. století v Americe, nikoli o roce 2012 v České republice. John Hillcoat spolu se svým dvorním scénáristou a hudebním skladatelem natočili drsný film, který nešetří krví, rány zde vypadají opravdově, a to jak rány pěstí, tak i rány kulkou. Podříznutí je jen málokdy tak živočišné, jako v tomhle případě a udělalo na mě skutečně dojem. Jenže se příběh bohužel soustředí na skupinu bratrů, kdy každý je velmi různorodý a ne každý vám sedne. Shia LaBeouf hraje dobře, ale jeho postava je prostě protivná. Jessica Chastain (moje současná favoritka) hraje dobře, ale má málo prostoru, Tom Hardy je skvělý, ale cílem filmu bylo asi ukázat, kolik toho lidské tělo snese. Guy Pierce je neskutečně slizký, Gary Oldman zase agresivní jako málokdy. Všichni herci na správných místech, ale stejně to nebude úplně ono. Je zde motiv lásky, motiv pomsty, motiv snahy ukázat, že není jen jeden z mnoha, motiv pořádného hajzla. Možná je těch motivů až zbytečně mnoho. Kdyby se trochu zúžily, dopadne to lépe, protože tenhle film na to rozhodně měl. Takhle je to jen hašteření se mezi dvěma bandami, které končí hodně drasticky.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vidět, že je tom Hardy nesmrtelný.
Hodnocení: 65% za to, že je to celkem silný příběh s dobrým záporákem



Ladíme! (Pitch Perfect, 2012)
Nic moc jsem od tohoto filmu neočekával, říkal jsem si, že to bude nějaká přiblblá komedie z teenagerského prostředí. Tak zase tak moc jsem se nespletl, ale popravdě, bylo toho přece jenom víc a film mě, chvílemi i proti mojí vůli, zaujal. Dostal jsem místy celkem slušnou komedii, které vévodí především skvělá hudební stránka. I když Anně Kendrick tu její zapálenou DJku nějak nevěřím, stejně jí zahrála obstojně a místy jsem si říkal, že vážně asi ví, o čem mluví. Takže mě nakonec přesvědčila, ale stejně si myslím, že za to může ten její kukuč, který se mi prostě líbí. Tahle holka je vážně pěkná, ale ne úplně tím hollywoodským způsobem. Má v sobě něco nevinného, což bylo v tomhle filmu postaveno na hlavu a vyznělo to dobře. Není to přímo zlá holka, ale má k ní docela blízko. Ostatní postavičky jsou klasicky karikaturami, stejně jako celá film. Máme tu holčičí vokální skupinu proti chlapecké. Boyband to vede, jsou oblíbení, holky jsou křečovité a zastaralé. Jenže pak přijde nová krev, holka, která hudbě rozumí a chce do toho dát trochu nové šťávy. Jestli se jí to podaří, to je otázka, stejně jako zda se jí podaří najít si lásku. Romantická linie je zde naprosto zbytečná a také neuvěřitelná. Kdyby se vynechala, je to mnohem lepší. Takhle ale má pořád film to nejsilnější, a to je zpěv. Jsou tu povedené vokální covery skvělých songů, moderních i starších, které vás chytí za ucho a možná sem tam i za srdce. Nechtějte od každého filmu něco, co vám promlouvá do duše, protože tohle by vás mohlo jednoduše pobavit.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete slyšet celkem dobrou hudbu a místy se i pobavit.
Hodnocení: 60% za výbornou hudbu a skvělé covery, až na ten od Proclaimers



Looper (Looper, 2012)
Další snímek, na který jsem se docela těšil. Mám rád cestování v čase, který scifista by ho neměl rád, ale většinou se setkávám s tím, že se mi nelíbí pojetí, že si autoři zjednodušují jednotlivé kausality a nakonec je z toho jenom film, který prvek využívá proto, aby byl zajímavý, ale není dobře promyšlený. Tohle neplatí o filmu "Looper". Kauzalita zde existuje, a i když je využívána pro potřeby filmu, tak je to pořád všechno dobře promyšleno tak, aby to jako celek dávalo smysl a navíc se to mohlo pyšnit i skvělou pointou v závěru. Ta je skutečně dobrá a přesně o podobnou si dobré sci-fi filmy současnosti, a nejen současnosti, říkají. Překvapením filmu je Joseph Gordon-Levitt. o kterém už nějakou chvíli vím, že nebude špatným hercem a že už má za sebou svou televizní minulost, ale to, co předvádí ve filmu "Looper", to je skutečně výborné. Je zde vážný, což mu v některých polohách chybí. Pro srovnání mohu uvést rovnou snímek "Expresní zásilka", kterou popisuji o něco níže. Tam hraje klasiku, něco jako Shia LaBeouf ve filmu "Disturbia". Prostě kluk, který se dostane do problémů, o které nestál. Tady hraje už muže, který má také problémy, o které nestál, ale hraje mnohem dospěleji. Také k tomu má skvělé parťáky - Bruce Willise a Emily Blunt. Společně se pak stali hvězdami filmu, který mě oslovil a já si říkám, že v žánru sci-fi se něco děje. A je to něco dobrého. Duncan Jones svými filmy "Moon" a "Zdrojový kód" ukázal, že sci-fi jde pořád tvořit chytře. Rian Johnson jde v jeho šlépějích a já se těším na další kousky, které nám tihle dva, anebo snad i někdo jiný, přichystá.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete objevit zajímavého osobitého tvůrce sci-fi, kterým Rian Johnson očividně je.
Hodnocení: 85% za skvělé sci-fi, které si dokázalo poradit i s časovými smyčkami, což každý film rozhodně nezvládne




Pro hrst dolarů (Per un pugno di dollari, 1964)
Ano, může za to film "Nespoutaný Django". Konečně jsem se rozhodl, že si seženu všechny westernové klasicky a zjistím, kde je jejich kouzlo. Dřív jsem se na ně díval, taťka je má celkem rád, ale pak jsem se od nich dostal pryč, nějak mě nelákaly. Nevím vlastně, čím to je, protože představa divokého západu mě vždycky vlastně fascinovala a chtěl bych sám psát příběhy z tohoto prostředí, i když očividně jinak, než tak dělali italští tvůrci. Přesto si myslím, že tihle těstovinoví chlapíci světu dali žánr, který navždy zůstane mezi tím nejlepším, co nám kdy kinematografie nabídla. "Pro hrst dolarů" je prvním filmem z dolarové trilogie, kterou má na svědomí Sergio Leone, který pokaždé do hlavní role obsadil chlapíka z nejdrsnějších klaďasů - Clinta Eastwooda. Sice se svou kariérou vlastně teprve začínal, alespoň v tom hollywoodském smyslu slova, i když v televizi už ho znali jako hvězdu westernového seriálu "Rawhide". Teprve tady však předvedl toho, koho měl hrát ještě několikrát. Drsného muže, skoro beze jména (skoro proto, že i když ho jako bezejmenného profilují, říká se mu zde Joe), který proklatě rychle pálí ze svých koltů, příliš toho nenamluví a rozhodně se nebojí někoho sejmout. Musí ale také počítat s tím, že sem tam nějakou pořádnou ránu utrží. Skončí v krvi, aby se z bahna mohl pozvednout a ukázat, že je toho v něm ještě hodně. Skvělý film, který je korunovaný geniální hudbou Ennia Morriconeho, což je rozhodně hudební génius. Dle mého názoru, přece jen se do vod westernu pouštím po hodně dlouhé době, má ještě tenhle žánr co nabídnout, a proto se držím trochu zkrátka, ale myslím, že další filmy mi ukážou, proč se tvůrci těchhle filmů stali takovými legendami. Pokud jde ale o závěrečnou scénu, ta je naprosto geniální.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vědět, co na tom westernu lidé měli.
Hodnocení: 70% za mé první setkání s klasickým westernem po dlouhé době, na které si budu pamatovat



Django (Django, 1966)
Samozřejmě, že jsem si nemohl odpustit film, z kterého si vzal Tarantino inspiraci pro svůj westernový epos "Nespoutaný Django". No, vzal inspiraci. Vzal si jméno postavy, titulní melodii a Franca Nera, kterého obsadil do menší roličky. Dějové spojitosti nemá smysl hledat, snad jen v tom směru, že je možné v obou filmech najít nějakou tu romantickou linii, která není pro film z divokého západu vždy povinností. Franco Nero si vystřihl nemluvného zabijáka, který toho moc nenahraje, moc emocí nám nepředvede, ale právě v tom je jeho krása. Rozhodně se nejedná o kladného hrdinu v tom čistém smyslu slova. Je to člověk, který se chová dost nerudně k ženě, která se do něj očividně zamilovala, a místo citů volí raději zlato. Jeho chování má však jeden zásadní důvod, který je třeba hledat v minulosti. Ale nebude prozrazovat příliš mnoho. Django je hrdina, který s sebou přes nehostinnou krajinu táhne rakev, a dobrou půl hodinu si můžete představovat, co tam asi má. Pak záhy pochopíte, proč si QT vzal inspiraci právě zde a svého hrdinu pojmenoval také Django. Mimochodem až teď mi dochází konfrontace mezi Jamiem Foxxem a Francem Nerem v Tarantinově filmu. Je vidět, že člověk prostě musí mít filmové základy, aby si užil Tarantinovy filmy naplno. "Django" nepotřebuje mnoho znalostí, stačí se jen spokojit s tím, že proti vám stojí hrdina, který dokáže kosit své nepřítele ve velkém stylu, sice jde po zlatě, ale nakonec si vybere tu správnou stranu a všechno zakončí stylově na hřbitově. Ano, mám rád western, a ne, nevím, proč jsem se mu tak dlouho vyhýbal.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vědět, kde Tarantino našel inspiraci nejen pro "Nespoutaného Djanga".
Hodnocení: 65% za to, že tenhle film je místy opravdu hodně zapamatovatelný



Expresní zásilka (Premium Rush, 2012)
Podruhé Joseph Gordon-Levitt. Jako jsme tu měli Annu Kendrick ve dvou různých rolích (malá v "Patrole" a velká v "Ladíme!") i Joseph si střihnul dvě různé. Obě velké, ale každá podaná jinak. V případě filmu "Looper" se jednalo o dospělou roli chladnokrevného zabijáka, který není nepodobný hrdinům divokého západu - nemluvný, vážný a dokáže hodně rychle střílet. Ano, asociace na westernové chlapce budou asi častější, co naděláte. Ve snímku "Expresní zásilka" si zase vyzkoušel akční jízdu, kde nejde ani tak o jeho herecké schopnosti, ale o to, jak dobře dokáže jezdit na kole. No dobře, sem tam je patrné, že je to digitální, navíc bych místy tipoval dvojníka, ale to nic nemění na tom, že snímek má celkem drive. Takový to přesně potřebuje. David Koepp je především scénárista, ale udělal si i jméno jako režisér. Jeho "Tajemné okno" podle Kinga se mi zamlouvalo, je tam pár dobrých prvků. Podobně je na tom i "Expresní zásilka", která těží především z toho, že jízda na kole v New Yorku mezi dopravou, navíc hodně zběsilá jízda, vypadá zatraceně dobře. Michael Shannon k tomu ještě přidal záporáka, do toho nějaké tajemství a věc, o kterou jde, i když pořádně nikdo neví, co to je. Taková "Telefonní budka" ve velkém prostředí. Je super, že když se na kole vysekáte, nemáte žádné odřeniny. Nevím, proč ten americký asfalt nemůžeme mít i u nás, když už tu máme McDonaldy. "Expresní zásilka" je jednohubka, která vás asi nenadchne natolik, abyste o filmu básnili, ale na tu hodinku a půl je to dobrá jízda, která vám dá vědět, že jízda na kole ve městě může být skutečně extrémní sport.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když si myslíte, že umíte jezdit na kole.
Hodnocení: 60% za to, že dostanete přesně to, co je vám slíbeno



Druhá šance (Hope Springs, 2012)
Meryl Streep je prostě herečkou, která v posledních letech natáčí střídavě velké filmy spolu s menšími, oddechovými. Jedno mají ale všechny filmy společné. Meryl zde předvádí naprosto skvělé výkony. Někdy sama, někdy v souznění s jinými herci. První varianta platila pro "Železnou lady", druhá prak právě pro snímek "Druhá šance", kde je jejím spoluhráčem skvělý Tommy Lee Jones. Tahle dvojice hraje manželský pár, který po jednatřiceti letech funguje v tak zajetých kolejích, až se zdá, že si ti dva ani neuvědomují, že spolu ještě žijí. Jejich společné soužití je neskutečný stereotyp, navíc se zdá, že bez jakéhokoli citu. Jenže ona s tím chce něco dělat. Vyhledá odbornou pomoc, a to u terapeuta, který pomáhá manželským párům. Terapeuta si zahrál Steve Carell, který opět ukazuje, že role, kde se nepitvoří, mu sedí mnohem lépe. Film je ve svém výsledku vlastně poměrně schématický a drží se zajetých kolejí, ale nejde ani tak o to, jak to dopadne, ale jak to probíhá. Jasně, mladí řeknou, že není moc sranda koukat na dva staříky, jak se snaží muchlovat, ale právě v tomhle je krása filmu. Nemyslím v muchlování, ale v tom, jak si k sobě snaží najít znovu cestu. Nakonec se ani jeden nechce vzdát, a když už to opravdu vypadá špatně, pořád je zde přece jen nějaká naděje, i když je slabá. Herecké výkony jsou zde naprosto zásadní a Tommy Lee Jones i Meryl Streep podávají výkony naprosto skvělé. Krásný dojemný příběh, který nevládne originalitou, ale hereckými projevy.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vědět, jak bude váš vztah vypadat po 31 letech.
Hodnocení: 60% za příjemnou komedii s dramatickými prvky, ale hlavně skvělou hlavní dvojicí

sobota 19. ledna 2013

Django Unchained

Rovnou se přiznám k tomu, že když jde do kin nový film od Quentina Tarantina, je to pro mě svátek. V roce 2013 není žádný film, na který bych se těšil tolik jako na "Django Unchained" ("Nespoutaný Django" upřednostňujete-li české pojmenování). Těším se třeba na další díl "Hobita", na některé nové horory, ale na nic tolik jako na Tarantina. Je to dáno tím, že své film nepouští ven tak často, jak bych si přál, ale hlavně proto, že vím, jaký budu mít zážitek. Skvělý a jedinečný. Nemusím se bát, že mě tenhle člověk zklame, i když filmem "Auto zabiják" se mu to skoro povedlo. V ostatních případech mě ale nezklamal nikdy. On je ten, kdo dokáže brak povýšit na umění, on je ten, kdo podá dialogy způsobem, jako to nikdo jiný nezvládne. Budou tu lidé, kteří ho budou nesnášet, po "Djangovi" jich bude ještě víc, ale nic to nemění na tom, že stále dokáže ohromit. A nejen tím, jak ztloustl.
Když Tarantino před nějakou dobou oznámil, že bude točit western, nikdo se moc nemohl divit. QT je známý svou obsesí k žánrům, které by někdo nazval pokleslé. Viděl tolik filmů, které vznikly od 50. let a dál, možná ještě víc. Je pochopitelné, že se ve své tvorbě propracoval až k westernu, vždyť i taková postava Nevěsty by se do westernu hodila skvěle, vždyť i prostředí místy doslova westernové bylo. Tentokrát ale QT zabrousil přímo do vod spaghetti westernu a natočil snímek, který je nejen jeho poctou, moderní verzí ale i něčím, co ho posouvá dál. Nedivil bych se, že vzniknou další filmy, které se budou snažit na "Djanga" navázat. A nepochybuji o tom, že všechny nebudou stát za mnoho. Spaghetti western není mrtvý žánr, ale nemá k tomu daleko. Doufám, že se mýlím a že Tarantino dokáže tímhle snímkem proudit zájem, ale nějak mám prostě pocit, že do dnešní doby se nějak tyhle filmy nehodí.
Nezničitelní hrdinové, jejich skvělí parťáci, cesty za pomstou, anebo rovnou za láskou. I když ani "Django" nemá jasné rozdělení na dobro a na zlo, pořád víme, kdo jsou ti správní hrdinové. A že si Tarantino vybral skutečně skvěle. Christopha Waltze znal již ze spolupráce na "Hanebných panchartech", ale s Jamiem Foxxem zatím nedělal. Je mi jasné, že si Jamie užil svoje, ale pro roli byl vybrán dokonale. Stejně jako další herci v čele s Leem DiCapriem a Samuelem L. Jacksonem. Je zde cameo pro spoustu herců včetně Tarantina samotného, který se nám krásně rozletí. Nejvíce pak zaujme Don Johnson, neztratí se Jonah Hill, zapadne Tom Savini a hodně potěší přítomnost Franca Nera, muže, který si původně Djanga zahrál ve filmu z roku 1966. Mimochodem theme o Djangovi, který filmem zní, je právě z tohoto filmu s Francem Nerem.
Když jsme u těch hercům, tak prostě nejde, abych se nerozepsal o Christophovi Waltzovi. Tenhle jedinečný Rakušan je prostě zjev, který si díky svému hlasu a hereckému mistrovství podmanil Ameriku. Je jen škoda, že mu dovolí excelovat pouze Tarantino. Ostatní filmy, ve kterých hrál, nebyly špatné, ale nikdy neměl znovu takovou roli, jakou byl Hans Landa. Až do teď. Jeho Dr. King Schultz je geniálně napsanou postavou a Christoph tak znovu dostal možnost ukázat, co v něm je. Není to nelítostný člověk, ale není ani úplně hodný. Chce vyhrávat a právě v tomhle je jeho síla i slabina, což se ukazuje těsně před tím, než se film dostane do úzkých.
Ano, Christoph Waltz je tím, kdo drží film nad vodou. S jeho odchodem se Tarantino jen předvádí a film natahuje, což nejeden divák ocení zíváním. Já jsem nezíval, ale to jen proto, že jsem se bavil tím, co všechno si tenhle maník na diváka dovolí. Dokáže spojit tak brakové momenty s naprosto geniálním herectvím a tak silnými scénami, že se budete sami divit, jak je možné, že mu to všechno dohromady funguje. Jenže tohle je Tarantino. Jeho filmy jsou přehlcené odkazy na jiná díla, je to popkulturní maniak. Jenže jeho filmy jsou zároveň geniální po příběhové stránce a navíc jeho dialogy... To je radost poslouchat. Upravuje si historii podle sebe, ale v tomhle případě vychází z reálií více než u "Panchartů". Film se odehrává dva roky před tím, než začala Občanská válka. Postava Djanga a její vývoj je takový, jaký měli všichni černoši. Z otroků se postupně stávají těmi, kdo bude stát na piedestalu vedle bílého člověka. Je to naprosto přirozené, ať už si Candie říká, co chce.
Tarantino opět ukázal, že mu nic není svaté a že si filmy bude dělat po svém přesně tak, jak to dělá celý život. Jsem rád, že se nenechá omezovat a že natočí film se sekvencemi, které se mohou zdát nudné. Nebylo by to ono. Ten příběh by asi něco postrádal, a i když jsem si tak pětkrát řekl, že už určitě bude konec, stejně si myslím, že QT nezklamal a že natočil další skvělý film, který se nesmazatelně zapíše do historie. Budete nadšeni. Budete se asi i trochu nudit. Rozhodně ve vás ale film něco zanechá. Ve mně určitě a už se nemůžu dočkat, s čím dalším za námi Quentin Tarantino přijde. Trochu doufám, že u toho bude i Christoph Waltz, protože Samuel L. Jackson tam bude určitě. Jo, a chcete hodnocení? Za mě 90 %.

pondělí 14. ledna 2013

Volte mě!, Sousedská hlídka, Universal Soldier, Václav, Do Říma s láskou, Probudím se včera a další

Volte mě! (The Campaign, 2012)
Přiznám se, že politické filmy moc nemusím, a to ani v případě, pokud se jedná o komedii, respektive parodii. Musela by to být parodie opravdu dobrá, ale to o snímku "Volte mě!" vůbec neplatí. Postavy jsou zde karikatury a to je hlavní problém, protože přesně víte, jak se budou chovat, aby se to v závěru zlomilo a oni udělali něco velkého. Spojení Will Ferrell a Zach Galifianakis jsou zárukou alespoň nějakého toho humoru, i když se většinou nejedná o humor nějak převratný. Sem tam se tu najde nějaký ten vtip, který je dobrý, kterému se člověk zasměje, ale v konečném důsledku se jedná jen o další sprostou a nevybíravou komedii. Je vulgární, je drsná, ale dle mého skromného názoru není dobrá. Ferrell a Galifianakis zde předvádí, jak jsou schopni zahrát roztodivné charaktery, Galifianakis jde tak daleko, že je v podstatě gay kandidátem, Ferrell je zase ten pravý Američan. Koho chce Amerika víc? Člověka z lidu, který mluví jako chlapík s něčím zaraženým do zadku, nejspíš s něčím růžovým, anebo člověka, který má v hlavě kulové, ale dokáže hrát podle scénáře, který se mu dá? Ano, v konečném důsledku je to vlastně úplně jedno, protože nesmíme zapomenout na poselství, které film přináší v závěru. Ne, tohle jen tak nekousnu. Podle mě velmi zbytečný film, kterému se dostalo financí, jež by se mohly využít lépe.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když se nechcete u komedie moc nasmát.
Hodnocení: 30% za politickou parodii, která zas není tak dobrá a vtipná



Sousedská hlídka (The Watch, 2012)
Jak dopadne Stiller a jeho parta v porovnání s Ferrellem a Galifianakisem? Sešly se mi tu dvě komedie od lidí, kteří dost často dělají spolu. Bída a nouze se zde spojují u obou, ale je pravda, že "Sousedská hlídka" se mi přece jen zamlouvala o něco víc. Domobrana je vždycky trochu problém, protože dost záleží na tom, kam až to zajde. V případě filmu "Sousedská válka" se ale nemusíme bát toho, že by to zacházelo někam hluboko, daleko možná, ale problémy, které se zde řeší, jsou povrchní. Vždyť o to přece jde, ne? "Sousedská hlídka" totiž nemá chránit okolí před nebezpečným člověkem, ač si to myslí, ale před mimozemšťany. No jo, bum, to je pecka. Domobrana proti ufounům, navíc pojatá jako komedie. Jenže zas tak dobrá komedie to není. Je to asi jako v případě snímku "Volte mě!". Je zde pár dobrých hlášek, pár dobrých scének, ale zbytek filmu je tak nějak hluchý, o ničem. Stiller, Vaughn, Hill a Avoade byly dobrou volbou, ale téma je nějak vyčpělé. Mnohem lepší byl snímek "Útok na věžák", který řešil v podstatě to samé, akorát že domobranou byli teenageři a Nick Frost. "Sousedská hlídka" je podívanou na jedno odpoledne, kde vystupují divné postavy, nebudete se smát divným vtipům a nakonec zjistíte, že jste právě dokoukali něco, co váš život určitě nezměnilo. Jenže se to bohužel nepovedlo ani na tu chvilku, co jste film sledovali. Zábava má být zábavná a to je už dlouhou dobu velký problém většiny amerických filmů, které si dovolí nazvat samy sebe komediemi.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když máte rádi špatné sci-fi komedie.
Hodnocení: 40% za to, že to není až tak trapné, jak to trapné být mohlo



Universal Soldier: Day of Reckoning (2012)
"Univerzální voják" je klasika akčního žánru, ke kterému se tentokrát vrátili oba hlavní představitelé z filmu původního. Ano, setkáme se s Jean-Claudem Van Dammem i s Dolphem Lundgrenem. Problém je v tom, že oba herci jsou skvělé taháky a mají velmi důležité role, jen jejich čas strávený na plátně je poměrně krátký. Nejvíce prostoru se pak dostává Scottu Adkinsovi, který by měl být novou akční hvězdou. Jen s ním mám jeden poměrně zásadní problém. Místy vypadá jako tupec, což mi celkem vadí. Nějak se s ní, nedokážu sžít. Přitom by v něm byl určitě potenciál, který je výborný. Mohl by být hrdinou z lidu, člověkem, který trpí problémy, jež nedokáže ovlivnit. Jenže jak se tak na něj dívám, tak pro mě není tím pravým hrdinou. Není pro mě někým, koho bych obdivoval a komu bych fandil, jako to mám třeba v případě Jasona Stahama, a to ať hraje vlastně v čemkoli. Scott Adkins si na moji přízeň bude muset ještě počkat, ale myslím, že je mu to jedno. Co se mi na filmu líbí, to je brutalita, s kterou je pojat. Akční scény vypadají skutečně drsně a dobře, což je pozitivum, které musím vyzdvihnout. Když už chci dělat akčňák a ukázat pořádné rvačky, krev musí téct. Nebo rovnou stříkat. Navíc Van Damme a Lundgren ukazují, že rozhodně nejsou na odpis. Je to jen dobře, ještě je potřebujeme.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když vám nevadí, že Van Damme a Lundgren nejsou hlavními hvězdami, ale třešničkami na dortu.
Hodnocení: 50% za dobrou drsnou akci



Václav (2007)
Některé filmy se natáčí proto, aby zaujaly celým svým obsahem, některé proto, že dají vyniknout skvělým hereckým výkonem, i když příběh vlastně za moc nestojí. Příběh "Václava" by mohl být jedním z těch, o kterých by se dalo mluvit jako o velkých, ale nakonec skončilo u toho, že dal jenom vyniknout mistrovství jednoho člověka. Ivan Trojan opět dokázal, jak velkým hercem je, a zahrál roli mírně retardovaného Václava takovým způsobem, že sledujete jen jeho. Dobře, možná ještě ňadra Soni Norisové, ale ty jen proto, že se na ně dívá i Václav. Ivan Trojan je tak uvěřitelný, tak dobrý a vlastně i tak vtipný, stejně jako je tragický, že prostě nedává prostor jiným. A to i přesto, že jak Budař, tak i Emília Vášáryová podávají dobré výkony. Myslím si však, že scénář zde trochu vázne. Jsou zde zlomy, které posouvají příběh, ale není zde žádné zásadní vyústění. Chápu, je to podle skutečné události, a to možná nejdůležitější je zde prezentováno jen závěrečným titulkem, ale proč se pořád musíme soustředit na tu drobnokresbu, která je nám tak vlastní? Proč to nedokážeme spojit s něčím větším? Film totiž v konečném důsledku vyznívá celkem mírumilovně a Václav je prezentován vlastně jenom jako pomalejší chlapík, který sem tam ujede, ale jinak je s ním sranda, pokud něco neprovádí zrovna vám. Za Trojana hodně, ale za film jako celek zase tolik ne. Jenže nemůžu dát prostě filmu 100 % za to, že byl představitel hlavní role dokonalý.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když máte rádi Ivana Trojana.
Hodnocení: 50% za skvělého Ivana Trojana, který je prostě nejlepším českým hercem současnosti




Do Říma s láskou (To Rome With Love, 2012)
Woody Allen si dál cestuje po Evropě a tentokrát zavítal do jednoho z nejdůležitějších měst historie. Řím, tady se budovala civilizace. Jenže, jak poznamená jedna hrdinka filmu, je zvláštní vidět něco, tak krásného, z čeho se staly jenom trosky. Italové jsou národ, který je specifický svou povahou, láskou ke kuchyni, kterou s nimi sdílím, tedy lásku k jejich kuchyni, ale milují také fotbal, dobré oblečení a hudbu. Woody Allen se v jednom ze svých příběhů zaměřil hlavně na hudbu. To je nejlepší na celém filmu. Hudba je zde dokonalá, ale to není nic neobvyklého. Woody Allen má na hudbu prostě uši. I když se v polovině filmu používá italština, neměl jsem pocit, že by film příliš vyjadřoval italskou povahu. Děj jednotlivých povídek, z kterých se film skládá a které jsou navzájem propojeny, aniž by měli jakoukoli spojitost, kromě místa konání, by se mohly odehrávat klidně kdekoli jinde. Mohlo by to být v New Yorku a člověk by se ani moc nedivil, kdyby se mluvilo italsky. Je škoda, že z toho Woody Allen dostal tak málo. Tentokrát jde opravdu jen o příběhy a nezajímalo ho prostředí, jako to využil ve filmu "Vicky Cristina Barcelona". Tam se to muselo odehrávat ve Španělsku. Povaha Španělů zde byla skvěle vykreslena, což platí i pro film "Do Říma s láskou", kde se opět v jednom z příběhů objeví Penélope Cruz. Někteří herci podávají výborné výkony, jiní jsou spíše neviditelní, linie Roberta Benigniho je naprosto zbytečná, i když se snažil. Velmi pak potěší, že se jako herec vrátil sám Woody Allen, který je opět krásně roztržitý, umanutý a bláznivý. Jinak ale není snímek "Do Říma s láskou" tím nejlepším, co Allen v poslední době natočil.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vidět další povídkový film o jednom Evropském městě.
Hodnocení: 50% za to, že tentokrát Woody Allen prostě neoslnil až tak moc


The Truth (2012)
Pravda. Co je to vlastně pravda? Jsme na pravdu připraveni? Pravda je obecně tématem, které je ve filmech zobrazováno a rozebíráno často. Snímek "The Truth" si asi myslel, že bude nějakým způsobem převratný, ale marně se snažím přemýšlet, z jakého důvodu by tomu tak mělo být. Když se na film podíváte, neuvidíte na něm nic speciálního. Ano, vypráví o hrozných událostech, které se staly kdesi v Jižní Americe, ale takové události se dějí i jinde ve světě. Stačí jen vzpomenout na snímek "Valčík s Bašírem", o kterém jsem nedávno také psal. Tak to prostě je. Děsivé věci se stávají, ať už skutečné, nebo částečně či úplně smyšlené. V podání filmu "The Truth" vypadá ukrývání se v lese jako poměrně nudná záležitost, jako kdyby se lidé celou dobu jen připravovali na to, až je sejmou. Když se tak děje, smutně nad tím zívnete. Film přece nemůže být tak nudný, když jde o vraždění nevinných obětí! Jenže snímku "The Truth" se to podařilo. Andy Garcia předvádí celkem ucházející výkon, ale ta jeho role je tak divná, že on to stejně nezachrání. Agent CIA - bývalý, podotýkám -, který má svůj vlastní rozhlasový pořad, kde chce mluvit o pravdě. Když je potřeba, je schopen se vrátit do akce a v podstatě sám rozstřílet armádu. Prostě divné. Forest Whitaker nemá vlastně co hrát, Eva Longoria se tu jen mihne a pořád jí to sluší. Film, co si myslí, že je o něčem, ale nakonec je vlastně opravdu jen o ničem. K čemu je pravda dobrá, když je podána tak, že nikoho nezajímá?
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vidět, jak lidé trpí, ale vlastně vám to bude celkem jedno.
Hodnocení: 30% za to, že tohle drama prostě nezaujme



Probudím se včera (2012)
Je málo českých filmů a je ještě méně těch, které jsou skutečně dobré. Nemluvě o komediích. Těch je jako šafránu, tedy těch dobrých. Sem tam se ale nějaká najde. Třeba snímek "Probudím se včera". Není to film, který bude na vrcholu vašich hitparád, ale pořád je to snímek, který je překvapivě dobrý na to, že od něj nic nečekáte. Nejedná se o nic, co by vám změnilo život, ale tohle od komedie přece nechcete, ne? Učitel Petr si ve čtyřiceti letech uvědomuje, že jeho osobní život stojí vlastně za velké prd a že svou lásku potkal už na střední, akorát jí to nikdy neřekl. Naštěstí se může díky nové společnosti vrátit v čase. Téma vědecké fikce, které zde není nijak šířeji řešeno, tak to prostě je. Někdo z autorů se asi koukal na "Total Recall" a něco ho napadlo. Jak ale říkám, způsobe, kterým se Petr dostane do minulosti, na tom vůbec nesejde. Jde totiž hlavně o to, že on jde za svou vysněnou láskou. Chvílemi to přináší situace, které jsou překvapivě vtipné, chvílemi je to spíše trapné. Ale tak zase jsem si říkal, že i já jsem byl v jeho věku, pokud tedy Mádlovi uvěříme jeho osmnáct let, stejný a pronášel jsem podobné hovadiny. Mádl mi s jeho gumovým ksichtem trochu vadil, místy se tvářil prostě jako retard. Docela dobře jsem se u filmu bavil. Asi mi víc sedí české filmy, kde se nám autoři nesnaží vštěpovat nějaké vysoké hodnoty. Prostě se jen trochu bavit, ulevit si od svých mizérií, tohle se mi na českých komediích líbí. "Probudím se včera" mi do tohohle schématu skvěle zapadá.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když si nechcete hlavu zatěžovat nějakými náročnými myšlenkami a chcete dál věřit na tu pravou/toho pravého.
Hodnocení: 60% za celkem příjemnou komedii, která je možná až moc romantická a šťastná, ale místy pobaví




Vražedná hra (Alex Cross, 2012)
"Alex Cross" mohl být dobrým filmem. Především proto, že má za sebou poměrně oblíbenou knižní sérii, na které by bylo možné vystavět i zajímavou filmovou sérii. Přiznám se, že doufám, že k tomu nedojde. "Alex Cross" není děsivě špatným filmem, ale to, co zde udělali s hlavní postavou, to je naprosto směšné. Hlavní postavou by měl být člověk, kterému fandíte, kterému věříte, který je určitým způsobem jiný, je na straně dobra, měl by mít nějaké schopnosti. Alespoň Alex Cross je popisován takovým způsobem, že by určité schopnosti mít měl. Pokud ano, nevím jaké. Jako psycholog ve mně mnoho důvěry nevzbuzuje, jeho geniální odhalení, kde se bude skrývat vrah, je naprosto nepodložené, pouze chce ukázat, že je Alex skutečně borec. V tu chvíli u mě film naprosto ztratil na váze. Jedná se o scénu, kdy se Matthew Fox připravuje na atentát ve vlaku. To je dobrá scéna. Matthew Fox v tomhle filmu předvádí skvělý výkon a byl jediným pozitivem. Zahrál prostě výborného magora. Jen je až moc velký magor, který nemá jedinou pozitivní vlastnost, což je prostě škoda. Je moc černý, není černobílý, nebo šedý. Takové jasné vymezení charakteru je škoda. Je to jen další cvok z mnoha, ale na těch pár chvil jsem si ho prostě užil a byl jediným důvodem, proč tenhle snímek sledovat.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když zase jednou chcete vidět zajímavějšího záporáka než klaďase.
Hodnocení: 30% za dobrého padoucha, ale jinak podprůměrný film