pondělí 30. dubna 2012

Jumper, Babel, Kung fu, Divočina, Miami Vice, Život po životě a něco trochu méně kvalitního

Movie poster with the Egyptian Sphinx monument at the bottom of the image and two pyramids visible in the background. A man is standing on top of the Sphinx's head, facing forward. Sunlight behind him makes it difficult to see most details. The sky has multiple clouds, and at the top of the image is the tagline "anywhere is possible." At the bottom of the image is the film's title and website for the film.
Jumper (Jumper, 2008)
„Jumper“ je filmem, jehož název mě zarazil už v době, kdy jsem se dověděl jeho název. V roce 2003 jsem napsal povídku, která se jmenuje „Skokan“. Když jsem přemýšlel o tom, jak by se jmenovala v angličtině, bylo by to právě „Jumper“. Když jsem se k filmu konečně dostal, zjistil jsem, že přece jen vychází z trochu jiné předlohy, kterou v roce 1992 napsal Steven Gould. Hayden Christensen si zahrál mladíka, který umí skákat v prostoru a pohybovat se tak z místa na místo teleportací. Myšlenka hezká, provedení trochu horší. Film se snaží být cool, takže je to akčně nadupané, Samuel L. Jackson má skvělý look, ale u toho se končí. Jakmile je do toho zamícháno hloupé propojení s vírou, film postrádá nějaký pořádný smysl a je to jen boj silný a mocných proti chudákům utlačovaným. Alegorie, která v tomto případě nemá moc co přinést.
Hodnocení: 40% za to, že je to přece jen něco jiného než Skokan, kterého jsem já napsal



Babel (Babel, 2006)
Alejandro González Iñárritu je režisérem, který toho nemá na svědomí tolik, rozhodně není z těch, kteří ročně točí minimálně jeden film. Jeho filmy se přesto zapisují do paměti diváků – jsou silné, emotivní, dramatické. Ne, v jeho filmech skutečně není mnoho humoru, soustředí se spíše na depresivnější stránky lidského života. Co umí mistrně, to je pak spojování příběhů. Dokázal to v „Amores Perros“ a nejinak se mu to podařilo i tady. Jediný výstřel mění všechno. Mění zdánlivě jen jeden život, ale ve skutečnosti se mění všechno. Životy, které byly vedeny, se rozpadají na kousky. Každý žije v nějakém světě, v jiném světě, a ten najednou přestává dávat smysl. Jak se s tím vyrovnáme? Nedá se nic dělat a změna se musí přijmout. Protože pak... pak už je jenom zatracení. No jo, tohle vážně nejsou filmy na příjemné večery s rodinou. Ale aspoň si z „Babelu“ něco odnesete. A pokud přemýšlíte o tom, proč "Babel", zkuste zapřemýšlet o tom, kolika jazyky se zde vlastně mluví.
Hodnocení: 70% za to, že "Amores Perros" prostě beru jako lepší film, i když některé scény a myšlenky vás rozhodně položí do kolen



Kung-fu mela (Kung Fu, 2004)
Kung-fu a komedie jsou docela dobře dohromady. Měl na to už Bruce Lee, ale hlavní hvězdou, která je díky komediím a kung-fu známá, je Jackie Chan. I já jsem se konečně seznámil s tvorbou dalšího významného herce a tvůrce hongkongské provenience, kterým je Stephen Chow. Jeho „Kung-fu mela“ je krásnou ukázkou toho, jak šílený film umí být, ale zároveň si udržuje dostatečnou úroveň. Chow dostal na film dost peněz a je to na něm vidět. Efekty jsou dobré, pokud přijmete ono kung-fu létání, ale tvůrce si pohrál i s vizuální stránkou a nakonec i příběhem. Je to trochu „Oliver Twist“, trochu „Superman“ a „Matrix“ a trochu „Kung Fu Panda“. Je to všechno dohromady a ještě mnohem víc a ono to dohromady funguje.
Hodnocení: 80% za to, že tenhle film je humorný a zároveň má neskutečnou kung fu sílu



Útěk do divočiny (Into the Wild, 2007)
Sean Penn je známý hlavně jako herec, i když rozhodně stojí za to seznámit se i s jeho režisérskou tvorbou. Když už ne s celou, tak „Útek do divočiny“ je rozhodně filmem, který umí zaujmout. Není to až tak proto, že budete souhlasit s hrdinou, myslím, že spousta z nás si bude jen myslet, že je to blbec, ale přesto stojí za to se zamyslet nad tím, jaké poselství je ve snímku obsaženo. Není to prázdný film. Zamyslete se nad tím, jací jste. Návrat k přírodě je provařenou metaforou. Ale najdete zdě něco, něco, co ve vás je někde hluboko, někde skryté. Možná by si každý z nás měl projít podobnou pouť, aby si uvědomil, co je tady důležité. Kdo z nás na to ale má, že? Asi bych měl skončit, abych nezačal moc filosofovat.
Hodnocení: 90% za to, že "Útěk do divočiny" má neskutečný rozhled a je krásným příběhem o světě takovém, jaký je, ale my jej nevidíme



Život po životě (Hereafter, 2010)
Clint Eastwood se rozhodl, že si natočí film, kde v závěru spojí několik různých linií v jednu. Máme tu francouzskou reportérku v podání úžasné Cécile De France, která málem zemřela při tsunami v Thajsku, Matta Damona, který se dotykem člověka spojí s mrtvými, kteří byli dotyčnému blízcí, a nakonec ještě dva chlapce, dvojčata, která se o sebe umí postarat, ale až do chvíle, kdy jedno z nich zemře. Film má své silné momenty, to Clint zvládá skvěle, ale celé je to trochu moc naivní a jednoduché a v závěru se to mění v krásnou pohádku, která nemůže skončit jinak než happy endem. Ale copak si nezasloužíme filmy, kde postavy najdou trochu svého štěstí? Nezasloužíme si trochu toho nereálna, povzbudit, když to potřebujeme. Mám pocit, že právě tohle měl Clint na mysli. Svět kolem nás je hnusný a čeká nás smrt, nevyhneme se jí, rozhodně ne navždycky, tak proč si ten život, co je nám dán, trochu neužít, proč nedoufat v něco lepšího. Na konci nemusí být jen tmavý tunel, může tam být světlo.
Hodnocení: 70% za to, že si Clint zahrál na Iñárritua a úplně mu to propojování v závěru nevyšlo


Miami Vice (Miami Vice, 2006)
Michael Mann není z režisérů, které bych příliš vyhledával. Jeho filmy nikdy nepatřily k těm, na které bych se musel podívat, ale o "Miami Vice" jsem slyšel hlavně chválu, navíc Mann se vrátil k látce, kterou sám pomáhal v 80. letech rozjíždět na televizních obrazovkách. Seriál byl cool, lidé začínali nosit to, co Don Johnson alias James Crokett a Philip Michael Thomas alias Ricardo Tubbs. Seriál byl doslova kultovní, ještě dnes se vrací, stejně jako se sem tam vrací klasiky 70. a 80. let. Colin Farrell a Jamie Foxx jsou možná ještě víc cool než jejich předobrazy a v akci jim to hodně funguje. Bohužel akce je to hlavní, na čem film stojí a spolupráce dvou hlavních postav zase není ta důležitý prvek. Lidství je trochu odsunuto, všichni jsou jen pěšáci ve výborné akční podívané. Závěr, který se snaží být dojemný a romantický, to nezachrání. Obsah se musel sklonit před formou.
Hodnocení: 60% za to, že Farrell a Foxx jsou prostě výteční parťáci, jen škoda, že je člověk nemůže sledovat v lepším příběhu




Šmoulové (The Smurfs, 2011)
"Šmoulové" by měli zůstat 2D. Tohle je to první, co mě napadlo, když jsem se dověděl, že budou ve 3D a navíc se skutečnými herci. Takové filmy většinou nekončí dobře, jejich kvalita je hodně nízko. Takový "Méďa Béďa" by mohl vyprávět. Ani "Šmoulové" nejsou žádný zázrak, protože prostě film s digitálními postavičkami nemůže tak dokonale  fungovat. Navíc je tu další problém, a to především v tom, že dětský divák je asi ten, který snese každou pitomost, která scénáristy napadne. Když si vzpomenu na takový film "Na vlásku" a srovnám ho s tímhle pro děti, "Šmoulové" vycházejí jako naprosto poražený ubožák. Vtipu je zde málo, scény jsou hloupoučké, stejně jako celý příběh, roztomilost se to pak snaží zachraňovat v těch nejslabších momentech. Gargamel je jenom směšný, a tak je nejlepší postavou Azrael. Ostatní živí herci neurazí. Jediné, co mi utkvělo v paměti je "high four" a to, jak Gargamel prochází mlhou. Dokonce jsem se i zasmál. O čem byl příběh samotný? Vlastně ani pořádně nevím, ale o to nejde, ne? Oni přece mají být hlavně roztomilí a schopní rozpoutat mánii.
Hodnocení: 40% za to, že to prostě nejsou klasičtí Šmoulové, ale "high four" mě dostalo



Ošetřovatel (Zookeeper, 2011)
Kevin James je hercem, který se asi nejvíce proslavil jako přicmrndávač vedle větších hereckých es jako například Will Smith, ale především se uchytil vedle kamaráda z dětství Adama Sandlera. Poslední dobou se z něj ale stává člověk, který nechce být uvedený až na druhém nebo ještě pozdějším místě v titulcích. "Ošetřovatel" mohl být tím filmem, který ho dostane do popředí. Ono se to asi i docela povedlo, ale zase nemůžeme mluvit o tom, že by nějak zazářil. "Ošetřovatel" je klasicky místy trapnou komedií, která si hraje hlavně na to, že chce být docela cool, což vcelku i je. Zvířátka jsou přece super, navíc budou ještě víc super, když je budou mluvit známí herci, včetně Jamesova parťáka Sandlera. Příběh ale nijak nevyniká a je v podstatě o tom, že James dostává rady - od zvířat - o tom, jak by měl sbalit lidskou samici. Trochu jako "Hitch", jen tu chybí ten cool borec v podání zmiňovaného Smithe.
Hodnocení: 50% za to, že to bylo méně drsné než filmy, kde je se Sandlerem, ale také bohužel méně vtipné



Lovecká sezóna 2 (Open Season 2, 2008)
"Lovecká sezóna" nebyl nijak geniální animák, ale tak sem tam pobaví nějaký ten nový hláškující frajer, kterým je v tomto případě jelen, co má trochu problémy se svým parožím. Prostě takový ten klasický animácký loser po vzoru Sida z "Doby ledové". Ve dvojice spolupráce jelena a medvěda nefunguje už vůbec, vtipy jsou provařené, rádoby groteskní, což si myslím příliš nezaujme ani děti, snad jen ty, co se ještě rádi dívají na ty roztomilé postavičky, co si tam tak hopkají a ječí. Proč filmu dát něco víc, že, když na to rodiče s dětmi stejně půjdou, nebo si to koupí aspoň na DVD. Komerce jednou zabije umění, a když ne umění, tak originalitu určitě. Ta už má vůbec hodně namále.
Hodnocení: 35% za to, že si z filmu vlastně nic nepamatuji

pondělí 23. dubna 2012

Bruce a Clint, Simon a David, Zbouchnutá V Bruggách, RocknRolla a něco navíc

Pěst plná hněvu (Jing wu men, 1972)
Bruce Lee měl dar. Pohled, kterým dokázal vyjádřit každou emoci. Uměl se podívat tak, že diváka rozesmál, ale stejně tak dokázal, že jste si nadělali do kalhot. Srdceryvný výraz předvedl právě v "Pěsti plné hněvu". Jeho filmy nejsou velké proto, že byl mistrem bojových umění, ale také proto, že byl skvělým hercem, který by se stal legendou, aniž by musel zemřít tak mladý. Smrt si nevybírá podle věku. Člověk se skoro diví, že Jackie Chan po všech těch zraněních vydržel tak dlouho. Je mi jasné, co bude filmu vyčítáno. Je poměrně málo akční, ale podívejte se na ty davové bojové scény, jsou prostě parádní, stejně jako scéna s nunčaky, kdy Bruce ukazuje svoje mistrovství. Je na něm vidět, jak dokáže být soustředěný, jak se dokáže do role vžít, kdy začnete mít pocit, že on nehraje, on opravdu bojuje. Sálá z něj síla, jakou měl jen málokdo.
Hodnocení: 75% za to, že Bruce Lee ukázal, jak je možné natočit akční film, který má přesah i do sociální kritiky, navíc předvedl hned několik svých hereckých póz


RocknRolla (RocknRolla, 2008)
S Guyem Ritchiem jsem se poprvé seznámil až při "Sherlockovi Holmesovi", ale to setkání stálo za to. Říkal jsem si, že mu dám ještě šanci i s jeho předchozí tvorbou a volba padla na "RocknRolla", už jenom proto, že tam je neskutečně silné osazenstvo. Nakonec, Guy Ritchie měl vždycky štěstí na skvělé herce. Holt si umí vybrat, navíc kdo by nechtěl natáčet s úspěšným a osobitým režisérem? "RocknRolla" je moderním gangsterským filmem, který těží na lásce k Londýnu, skvělých hereckých výkonech, ale také na dialozích, které nejsou jen prázdným tlacháním, ale skutečně smysluplnými a sem tam i docela hlubokými rozhovory nebo monology. Má to správný drive, je to správně sprosté, násilné a ne zase tak drsné. Ritchie tomu dává potřebnou dávku humoru. Asi se nebudete řezat, ale usmějete se. Pořád říkám, že Gerard Butler má skvělé předpoklady pro komedii, překvapivě i Mark Strong, jež si drží svou chladnou pózu, ale přesto má komické schopnosti. Skvěle vyrovnaný snímek, navíc doplněný o výtečnou vizuální stránku, která se hodí k londýnskému podsvětí.
Hodnocení: 80% za to, že je to plné drsňáků, kteří prostě jednou na skvělé vlně


Maraton lásky (Run Fatboy Run, 2007)
David Schwimmer (Ross z "Přátel") se jako režisér předvedl už ve svém domovském seriálu a pomáhal pak také Mattu LeBlancovi s jeho spin-offem "Joey", kde si také odrežíroval pár epizod. "Maratón lásky" se stal jeho prvním celovečerním filmem a rozhodně to není propadák. Ale ani to není film, který by byl geniální. Popravdě, režisérsky je zvládnutý dobře. Některé vtipy vyznívají natolik dobře, že jsem se skutečně zasmál nahlas. Spojuje se zde výborný britský humor s humorem americkým, kdy ten britský má samozřejmě navrch. Simon Pegg se sice neubrání scénám, které zase tak vtipné nejsou. V některých scénách se objevují hluchá místa, ale pořád to má docela dobrý směr. Pak přijde ale na řadu druhá polovina filmu a samotný závod. Tady film naráží, protože se utápí ve vlnách romantického bláznění tolik typického pro německé filmy, jimiž nás zahlcují české televizní stanice. Škoda konce, ale Simon Pegg a Dylan Moran odvádějí svou práci dobře.
Hodnocení: 60% za to, že David Schwimmer donutil Simona Pegga hodně běhat a za skvělého Dylana Morana, který se ukázal jako výborný přicmrndávač v tom nejlepším smyslu slova


Heigl left holding a gun between her forefingers, Kutcher with a gun held close to his chest.
Vrahouni (Killers, 2010)
Po dlouhé době jsem se zase podíval na něco, co dávají v televizi a podařilo se mi narazit na film "Vrahouni". Musím říct, že slovo narazil, je docela na místě. Je to taková ta akční komedie, která se snaží být strašně akční, pak chce být zase vtipná, ale po ucházejícím rozjezdu, je to jen pitomá slátanina o tom, jak se zlobivý chlapeček chtěl polepšit, oni se mu do toho začali... šroubovat, ale on se nakonec přece jen mohl polepšit, protože má ženu, která ho miluje a kterou on miluje, navíc tchána, který ho nakonec nezabije. Katherine Heigl zde ukázala, jak neumí hrát, o Ashtonovi už se to vědělo dávno. Prezentuje zde svoje výstavní tělo, což já jako heterosexuální muž příliš neocením. Katherine Heigl zase neukáže skoro nic, na což už jsme si zvykli. Tahle holka, která je pěkná, potřebuje pořádného parťáka, aby ten film stál za něco. V Gerardu Butlerovi ho měla (film "Chceš mě, chci tě" pod stejným režisérem), ale Ashton Kutcher rozhodně dobrou volbou není. Film umírá na tom, že chce být velmi zamotaný, napínavý, ale nakonec je jen blbý.
Hodnocení: 30% za to, že je tam Tom Selleck a že člověk vidí aspoň kus Francie, ale také za to, že se tyhle komedie všechny navzájem vykrádají


Nula od Nuly pojde (Big Nothing, 2006)
Tak jsem si říkal, jak asi dopadla tahle první spolupráce Davida Schwimmera a Simona Pegga a musím říct, že jsem docela zklamaný. Ne tím, jak to zvládli tihle dva, kteří jsou výborní komičtí herci, ale tím, jaký je scénář. Jean-Babtiste Andrea (spoluscenárista a režisér) se očividně zhlédl v bratrech Coenových a rozhodl se, že natočí film, který bude podobný "Fargu". Nevyšlo to, sakra samozřejmě, že to nevyšlo, protože mu prostě chybí dar pro ten správný dialog, ale především pak pro příběh. Ono je to celé vlastně stavebnicí, která se vrší na sebe bez ladu a skladu, režisér chce šokovat náhlými zvraty, aby nám vyrazil dech. Jenže Coeni jsou rozdílní v tom smyslu, že oni staví příběh na pevných základech, na skvělých postavách. "Nula od Nuly pojde" vytahuje z rukávu naprosto nesmyslné varianty jenom proto, aby to bylo zajímavé. Žádné opodstatnění, žádné skutečně vtažení do děje. Škoda, tohle mohlo být mnohem lepší.
Hodnocení: 45% za to, že David Schwimmer má na to nebýt jen Ross z přátel a že se Simonem Peggem v sobě mají trochu víc než jen komický potenciál


File:In Bruges Poster.jpg

V Bruggách (In Bruges, 2008)
Tahle komedie/drama vám vyrazí dech. Jestli neznáte žádnou z divadelních her Martina McDonagham budete docela překvapeni. Já jsem měl to štěstí, že jsem viděl hru "Osiřelý západ" v podání Jihočeského divadla a byl to zážitek nezapomenutelný. Klasická moderní londýnská škola, pořádně drsná, ale přesto vtipná. Jasně, ten humor je černý jak kocour Mikeš. Budete se smát, to vám slibuji. Vtipy nejsou provařené, a když vám nevadí trocha násilí, budete omráčeni v tom dobrém smyslu slova. Colin Farrell a Brendan Gleeson ze sebe chrlí sprostá slova s neskutečnou kadencí. Jo, a mimochodem, jsou to nájemní vrazi. Ocitnou se v Bruggách, protože poslední mise se docela podělala, a oni musí čekat na další příkazy. Nebudu nic prozrazovat, protože je škoda cokoli říct, ale můžu aspoň naznačit, že pointa mě dostala, protože je v duchu celého filmu. Prostě výborný film. Doufám, že McDonagh uspěje i s dalším, připravovaným filmem "Seven Psychopaths".
Hodnocení: 85% za to, že byl tenhle film vůbec natočený, bravo




Zbouchnutá (Knocked Up, 2007)
Dobrých komedií není nikdy dost, a abych zase tolik nekritizoval Katherine Heigl, tak tady jí role docela sedla. Zase ale především proto, že měla skvělého parťáka. Seth Rogen je jeden z těch herců, kteří jsou vulgární, jejich komedie nejsou laskavé, ale docela drsné, jsou sprosté a nevybírané. Přesně takový je také film "Zbouchnutá", kde trocha - no vlastně pořádná dávka - alkoholu vede k tomu, že si to dva rozdají, nevezmou si ochranu, a hurá, jsou v očekávání. Jaké je vystřízlivění, když ona zjistí, že otec jejího budoucího dítěte je tak trochu špinavé prase, o které by si za střízliva neopřela ani deštník. Ale nakonec to spolu nějak táhnou, připravují se na dítě, pořádně se na sebe nakrknou, ale pak se všechno v dobré obrátí. Já vím, ten závěr je trochu klišé, ale co se dá dělat. Vtipy jsou ve filmu dobré, možná je trochu dlouhý, ale jinak je to jedna z těch lepších komedií, které jsme mohli za poslední dobu vidět.
Hodnocení: 70% za to, že mi po zhlédnutí tohohle filmu v hlavě nezůstalo zase tolik, co bych si pamatoval nějak dlouho


Tajemství mumie (Les aventures extraordinaires d'Adèle Blanc-Sec, 2010)
Luc Besson... Ne, já vlastně nevím, co se s tím chlapem stalo. Natáčel výborné filmy. "Leon", "Pátý element", "Magická hlubina", ale poslední dobou se v něm něco zlomilo a on se dal na filmy fantaskní, které nemají příliš velký potenciál, i když to na první pohled vypadá jinak. "Arthur a Minimojové" ještě docela ušli, ale další dva díly byli jeden horší než druhý. Hodnocení zhruba někde okolo 20 %, možná ještě o něco méně. "Tajemství mumie" není zase tak velký průšvih, ale rozhodně neříkám, že je to nějak skvělý film. První, co je skutečně příšerné, to jsou vizuální efekty. Prostě ta slabší kategorie, kterou je mnohdy lepší nahradit loutkami a jinou klasickou technologií. V tomhle případě by to nebylo tak jednoduché, protože tenhle film prostě efekty potřebuje. Jenže on i příběh je tak evropsky šílený. Možná vypadá dobře na stránkách komiksu, ale v případě filmu už to takový zázrak není. Trochu snaha o "Amélii", trochu "Mumie", ale ve výsledku jen absurdní fantasy, které se nebojí zajít za meze dětského filmu. Ne, tohle opravdu není pro děti.
Hodnocení: 50% za to, že některé filmy by to možní mohly zkusit s vážnější notou anebo s menší mírou absurdity


Gran Torino (Gran Torino, 2008)
Nechci přehánět, ale zase tolik se toho nebojím. "Gran Torino" je nejlepším filmem, jaký kdy Clint Eastwood natočil. Dobře, možná druhým, hned za "Million Dollar Baby". To,  co tady člověk dostává, navíc se skvělý hereckým výkonem samotného Eastwoodem to je naprosto fenomenální. Společenská kritika zabalená do neskutečně dojemného a lidského příběhu, který ukazuje, jak funguje rasová nenávist, jak se dá přenést přes předsudky a jak se i ze starého pardála může stát přátelský soused. Eastwood podává skutečně výtečný výkon, zvládá každou pózu, jak tragickou, tak komickou, jeho kyselý ksicht je prostě dokonalý. K tomu mu nádherně sekundují herci, které určitě nebudete znát, ale o to více vás ohromí. Oproti takové "Zbouchnuté", tohle je film, který ve mně něco zanechal, a to už je to také nějaká doba, co jsem ho viděl. Snímek mě skutečně ohromil, podle toho se odvíjí i mé hodnocení.
Hodnocení: 95% za to, že byl tenhle film vůbec natočený, bravo

pondělí 16. dubna 2012

Frost vs. Nixon, box vs. kung fu, trocha politiky, žití pozpátku a jedno malé prasátko


Duel Frost/Nixon (Frost/Nixon, 2008)
Ron Howard je vlastenec, až to tahá za kšandy. Z každého jeho filmu dýchá amerikanismus - a patos - do všech směrů. Tak aby ne, Američané jsou na sebe obecně pyšní, přejme jim to. To, co předvádí ve filmu "Duel Frost/Nixon" je oslava národa. Vedle toho je zde samozřejmě snaha ukázat jednoho amerického "hrdinu" v jeho "skutečných" barvách. Nixon je kontroverzní postavou a takovou zůstane. Člověk, který řekne, že to, co prezident dělá, nemůže být nelegální, protože pokud to dělá prezident, tak to je automaticky legální, nemůže být nekontroverzní postavou. Frank Langella předvádí neskutečný výkon, stejně tak i Michael Sheen, Kevin Bacon nebo Sam Rockwell. Frank je všechny ale přece jen zastiňuje, mimo jiné také proto, že se maskéři na jeho tváři geniálně vyřádili. Není to dokonalý Nixon, ale je mu tak blízko, jak jen to bylo možné, aby alespoň některé Langellovy rysy zůstaly zachovány. Jenže herci táhnou film, který není ničím jiným, než rekonstrukcí toho, jak se natáčely rozhovory, které dělal David Frost s Richardem Nixonem. Myslím, že pustit si samotné rozhovory by člověku přineslo to samé, možná i více. Film se pokusil všechny postavy ukázat jako skutečné, ale přesto si neodpustil karikování a zjednodušování na "silné" záběry. Bez hereckých výkonů byl film byl o ničem.
Hodnocení: 70% za to, že zde mohl Frank Langella vyniknout a že je nám připomenuto, že prezident může skoro všechno



Velký šéf (Tang shan da xiong, 1971)
"Velký šéf" je prvním filmem, který se více prosadil i mimo domovinu legendy Bruce Leeho. Na to, že je to "jenom" kung fu, je příběh vcelku obstojný. Cheng (Bruce Lee) se vrací domů z cest, aby zjistil, že poměry tu nejsou úplně dobré. Za vším hledej drogy. Ale ze začátku se zdá, že nebude muset porušit svůj slib, že už nebude nikdy bojovat. Jeho blízcí to zvládnou za něj. Jenže ona stejně nadejde chvíle, kdy bude muset udeřit. Tou chvílí je zmizení bratrance, s nímž měl dobrý vztah. Zdá se, že všechny stopy vedou k šéfovi firmy, kde je sám Cheng zaměstnán. Rybárna, kde je led napěchovaný drogami. Chengovi se podaří, že se stane něčím jako kápem, na kgterého právě boss spoléhá. Zaměstnanci milovaný se Cheng najednou stává zatracovaný, protože se s bossem spolčil. Ale Cheng nakonec pochopí a vydává se zpátky na správnou stranu dobra a vše zakončuje ve skvělém finálním souboji, který ještě nemá úroveň filmu "Drak přichází", ale stejně je to sakra dobré. Ten člověk měl neskutečnou fyzičku a neuvěřitelné schopnosti. Zároveň ale dokázal, že byl dobrým hercem, který neumí jen bojovat, ale zvládá komickou pózu, stejně jako tu vážnější. Hlavně za Bruce si film zaslouží nadprůměrné hodnocení.
Hodnocení: 60% za to, že kung fu film prostě neměl větší legendu



Šarlotina pavučinka (Charlotte's Web, 2006)
Byly doby, kdy byla Dakota Fanning jen roztomilou holčičkou, co uměla pořádně křičet a hezky se tvářit. Pak sice začala cucat krky, chci říct sát krky... Ne, chci říct, že se z ní stala upírka. Ale to sem teď stejně nepatří. "Šarlotina pavučinka" je přesně tím příběhem, kam se ten její ksichtík hodil. Film byl natočen podle stejnojmenné knihy, která měla v Americe úspěch, což však nic neomlouvá její naivitu, kterou se snaží vykoupit trochou toho závěrečného smutku. Děj se vlastně nijak neliší od podobných filmů, které se snaží dojmout a zaměřují se na dětské publikum. Polovina animáků je takových. Dakota si umí skvěle hrát se zvířátky, zvířátka mluví hlasy známých herců a navíc je tady to neuvěřitelně cool prasátko, které vás prostě musí dostat. Příběh je původně románem, ale stejně tak by mohl být jednou poměrně krátkou povídkou. Stejně tak film.
Hodnocení: 50% za to, že je to prostě roztomilé a dětem by se to mohlo líbit



Soukromá válka pana Wilsona (Charlie Wilson's War, 2007)
Tom Hanks se rozhodl, že si trochu pošramotí image a zahraje si člověka, který zrovna není tím hlupáčkem, kterým byl Forrest Gump. Má slabost pro ženy a ojede kteroukoli. Jeho kancelář vypadá jako hotel pro lepší šlapky a jeho snaha je přesně tou, která Ameriku za pár let stála Dvojčata. Film je satirou. No, měl by být satirou, ale na to není dost vtipný a hlavně ne dost sžíravý. Řeší se tedy neskutečný problém, historie, která utvářela budoucnost, ale přitom se vlastně zase tolik nekritizuje, všechno je v mezích, aby to zase tolik nepobouřilo. Proč to není sžíravější? Copak není možné víc Americe šlápnout na její kuří oka? Copak vpád Ruska do Afghánistánu a americká podpora Afghánců není dostatečným důvodem pro to, aby se někdo do Ameriky pořádně opřel? Jestli ne tohle, tak už nevím. Tom Hanks neurazí, stejně tak Julia Roberts, ale že bych z téhle politické satiry byl nějak odvázaný, to opravdu ne. Všechno v mezích, všechno v pořádku.
Hodnocení: 50% za to, že Philip Seymour Hoffman je prostě výtečný herec a pro mě osobně zastínil Toma Hankse, a za to, že si satyru představuji asi trochu jinak



Strážce (The Sentinel, 2006)
Michael Douglas už jednou ochraňoval prezidenta, tak proč by to neměl dělat po zbytek života. Zatím se mu to daří, hlavně aby se prezident nedověděl, že mu jeho nejlepší bodyguard klátí jeho první dámu. "Strážce" se tváří jako jako skvělý thriller, ale nakonec mu do něčeho velkého hodně chybí. Kromě toho, že je od začátku jasné, jak to vlastně celé dopadne, komplet je to celé průhledné, až to bolí. Jak ale říkám, začátek je super. Agenti umírají, nikdo neví proč, na scéně se objevuje skvělý Kiefer Sutherland, který by mohl být výtečnou postavou, ale jeho hrdina je zabit balastem osobních problémů. Nedá se nic dělat, ale napětí se z toho vytrácí, protože stejně hned víte, koho vlastně obviní, i když ten se nakonec dokáže ospravedlnit a bla bla bla, americký hrdina je prostě americký hrdina, co na tom, že si to rozdává s paní prezidentovou. V tom je ale vlastně také trochu Ameriky, ne? Trocha toho rebelství. Thriller, který měl dobře nakročeno... rovnou z útesu.
Hodnocení: 40% za to, že si akční napětí představuji bez tolika osobních problémů a bez pořádného záporáka



Podivuhodný případ Benjamina Buttona (The Curious Case of Benjamin Button, 2008)
Co může být tak skvělého na filmu, kde jedna postava stárne pozpátku. Copak jsme tohle už někde neviděli? Jasně! Arabela... Za předlohou však stojí Francis Scott Fitzgerald, což rozhodně není nějaký béčkový spisovatel, ale jeden z nejuznávanějších spisovatelů minulého století. Navíc k adaptaci se spojila neskutečná jména - David Fincher, Brad Pitt a Cate Blanchett. David Fincher ukázal, že nové tisíciletí je jeho obdobím. Už filmy "Sedm" a "Klub rváčů" naznačil, co v něm je, teď to prodává naplno. "The Social Network", "Muži, kteří nenávidí ženy", tohle jsou všechno filmy, které vás nenechají chladné. Už vůbec ne "Benjamin Button", který se směle může zařadit mezi tak geniální filmy, jakými jsou "Forrest Gump" nebo "Velká ryba". Nádherné imaginativní příběhy, kde si prožíváme neskutečné životy úžasných, i když fantaskních postav. Krása a smutek se spojují v nádherný příběh.
Hodnocení: 85% za to, že Benjamin je jednou z postav, která vám pohne duší, jo a Brad Pitt není žádný druhořadý patlal



Fighter (The Fighter, 2010)
Vždycky si tak říkám, jak je ještě možné, aby další boxerský snímek mohl být úspěšný. Jenže když ho pak vidím, zjistím, že ono to pořád možné je. Stallone to dokázal svým Rockym několikrát, rozhodně pak svým posledním příspěvkem. Martin Scorsese se také nenechal zahanbit, a teď si svůj vysněný projekt natočil i Mark Wahlberg. Jemu všechna čest, ale stejně jako má boxer Micky Ward problémy s tím, že se pozornost zaměřuje hlavně na jeho bratra Dickyho, Mark Wahlberg se ztrácí ve stínu svých kolegů. Když Christian Bale dostal za roli Dickyho Oscara, trochu mě to zamrzelo, protože jsem to přál Geoffreymu Rushovi za jeho neskutečný výkon v "Králově řeči". Ale to, co Christian ve "Fighterovi" předvádí, to je naprosto neskutečné. On nehraje, on je tou postavou. Je málo takových herců, mezi nimi třeba Meryl Streep a zmiňovaný Geoffrey Ruch, ale Balovi prostě všechna čest. Nebál se postavy, která není hrdinou, je negativní, má spoustu charakterových vad, ale všechny je zvládl tak, že v něm ani na chvíli nebudete hledat Bruce Wayna. Komu čest, tomu čest.
Hodnocení: 80% za to, že Christian Bale zase jednou mohl ukázat, jak komplexním a jedinečným hercem je


Pátý element (The Fifth Element, 1997)
Už nějakou dobu se mi dařilo tomuhle snímku vyhýbat, a tak jsem si řekl, že je možná na čase se na něj konečně podívat. Slyšel jsem o něm, že je to ptákovina, ale taková ta dobrá, na kterou se fakt rádi podíváte. Tak ono se není čemu divit. Chameleon Gary Oldman vypadá, jak kdyby si při nasazování tupé nechtěně udělala lobotomii, blonďatý Bruce Willis se taky nevidí všude. A to ani nemluvím o malých barevných slonech, ječícím Chrisu Tuckerovi a koktajícím Ianu Holmovi. Tenhle snímek je skutečně šílenost prvního stupně, hlavně když se podíváte a uvidíte, co ty lidi na sobě nosí. To je skutečně vrchol extravagantnosti, který "Hunger Games" ani omylem nepřekonaly. Budete se smát. Možná ne tak, abyste se za břicha popadali, ale stejně se budete aspoň usmívat. tenhle film je nakažlivý. Je absurdní, ale pouze do té míry, že ještě nezachází za hranici. A tak mu klidně i odpustíte provařený závěr, který nám sděluje tu jedinou pravdu: Láska musí zvítězit, protože jedině ona zachrání celý svět.
Hodnocení: 80% za to, že se tu objevilo další skvělé sci-fi, které si nezadá vtipem ani výpravou

pátek 13. dubna 2012

Prcičky podruhé

Já vím, že to je docela ujeté, ale naskytla se příležitost, abychom šli na "Prci, prci, prcičky: Školní sraz" znovu, podruhé. Šli jsme týden po premiéře a já jsem si říkal, že tentokrát už bude kino prázdné. Ani omylem nebylo. Sál byl ještě plnější než v den premiéry a já jsem nemohl uvěřit svým očím, že jsme skoro nesehnali místa. Je to dobře a tomu filmu to skutečně přeji. Když jsem ho viděl podruhé, viděl jsem chyby - zbytečné postavy, nedotažené dějové linie, zjednodušení a scény jen pro efekt. Nic to nemění na tom, že jsem se u filmu prostě bavil. Ani napodruhé mě to neomrzelo a smál jsem se, stejně jako se smál celý sál.
Vzpomínám si, že poslední film, na který jsem šel do kina dvakrát, byl "Temný rytíř". Nestydím se za to, že právě "Školní sraz" byl tím dalším, který jsem si takhle užil. Potřetí už asi nepůjdu, ale tenhle film si zaslouží, aby na něj lidé chodili. Dokáže tak skvěle zvednout náladu, nadchnout, že budete odcházet s úsměvem a na chvíli všechno hodíte za hlavu. Je mi jasné, že "Prcičky" v tržbách nepřekonají "Hunger Games", ale na tom nesejde. Já osobně jsem měl ze "Školního srazu" takový zážitek, který se jen tak opakovat nebude. Nebo že by "Temný rytíř povstal"?
Trochu se ale děsím toho, že dvěma nejúspěšnějšími filmy roku 2012 budou "Hunger Games" a poslední díl "Twilight" ságy. Ale jestli je tohle to, co lidé potřebují v kině, budiž. Neříkám, že "Prcičky" jsou umění, ale ani z "Hunger Games" a ani z žádného "Twilightu" jsem neodcházel nadšený, spíš naopak. Pořád ale věřím Batmanovi, že je všechny převálcuje. Možná i "Avengers" řeknou svoje.

pondělí 9. dubna 2012

Prcičky!, Bruce Lee a pár trapností

Group picture of the cast. Alyson Hannigan has a flute in hand.
Prci, prci, prcičky (American Pie, 1999)
Do kin se dostalo čtvrté regulérní pokračování filmu "Prci, prci, prcičky", a tak jsem si řekl, že by bylo fajn si je připomenout. Není to geniální film, ale je to film dobrý, o tom prostě žádná. Pro mě to znamenalo obrovský mezník, protože podobnou komedii jsem do té doby neviděl. Vlastně nikdo podobnou komedii do té doby neviděl. Byla sprostá, opravdu vulgární, objevila se zde odhalená ňadra, sex s koláčem a Stifler. Skvěle namixovaný koktejl, který nepotřeboval skvělý příběh, protože si vystačil s dobrými vtipy, zapamatovatelnými charaktery a prostě tu správnou dávku sprosťáren a prasečinek, což znamenalo jediné - mladí budou nadšení, jejich rodiče budou omdlívat a film jim zakazovat. Já jsem film neměl zakázaný a myslím, že mě dost ovlivnil. Jsem sprostý a beru to jako samozřejmost, používám nadávky a hlášky z filmu. Vyrůstal jsem na "Prcičkách" a nestydím se za to. Film je pro mě pořád dobrý a rád se na něj zase někdy podívám. A tak je mé hodnocení hodně subjektivní.
Hodnocení: 80% za to, že mě tenhle film velmi ovlivnil


Prci, prci, prcičky 2 (American Pie 2, 2001)
Druhá pokračování nejsou vždy tak úspěšná a dvojka "Prciček" rozhodně nebyla. Šlo vlastně jen o to, že se stará parta sešla rok po maturitě, aby zapařila na parádním mejdanu. Opět je to koncert Jima a jeho otce a Stiflera a jeho nadávek. Hlášky jako "Vyhul mi hůl", "Santa porňák" nebo "Umělý čuráky pro všechny" jsou nezapomenutelné stejně jako scéna s lepidlem, což se může stát prostě každému. Mytologie filmu se rozpracovává hlouběji, některé vztahy vznikají, jiné končí. Film je takovým preview k tomu, co má ještě přijít, ale nepostrádá své kouzlo, které je mimo jiné také v úžasném soundtracku, jenž je prostě dokonale vybrán. Všechno je směrováno k mladým, k party a divočině, ale takovým způsobem, aby to ani mě, kdo nepaří, neodradilo. 
Hodnocení: 60% za to, že to pořád jsou "Prcičky" a za nezapomenutelnou scénu s lepidlem


Prci, prci, prcičky 3: Svatba (American Wedding, 2007)
Myslel jsem si, že "Svatba" je skvělé zakončení výborné série, ale jak se později ukázalo, tak mělo to nejlepší ještě přijít. "Prcičkám" automaticky dávám vysoké hodnocení, protože jsou to filmy, kde se opravdu směji. Takových filmů zase není tolik. "Svatba" je skvělým sletem různorodých gagů, které jsou dobré, lepší a ještě lepší. Tohle je film Steva Stiflera a o něj jde hlavně, i když by se vlastně vše mělo točit kolem svatby. Jakmile se ale objeví Stifler, je to neskutečná podívaná. Užíval jsem si každou vteřinu s ním a ve chvíli, kdy mluvil s pusou plnou hovna, nedokázal jsem se vůbec ovládat. Ty vtipy možná nejsou nejlepší, nejsou vždy originální, ale jsou podány výtečně. Ne, u celé série mi nejde o příběh, ale o ten pocit, který si odnáším. A ten pocit je skvělý. Výtečný. Jedinečný. Podobné pocity po filmu nemám zase tak často. 
Hodnocení: 70% za to, že svatba může být pořádná sranda a že Stifler je prostě geniální


Drak přichází (Enter the Dragon, 1973)
Po sérii "Prciček" jsem se obrátil na naprosto jiný žánr a konečně se podíval na film, na nějž jsem se těšil neskutečně dlouho, ale nikdy jsem se k němu nedostal, protože prostě nebyla chuť, nebylo dost času, atp. Ale když jsem se konečně odhodlal, zjistil jsem, že Bruce Lee byl prostě mistr. Nebyl mistr filmového umění, "Drak přichází" zase není tak skvělý film a nepřináší nic moc nového, ale to co on, mistr bojových umění, předvádí, to je vyráží dech. Jackie Chan se proslavil hlavně bojovým uměním, které je v podstatě tancem. Vypadá to skvěle, je to účinné, ale pořád je to tanec. Bruce Lee netancuje. Bruce Lee bojuje. Pořád je to bojové umění, ale není v něm nic laskavého. Jeho pohyby jsou soustředěné, přesné, účinné. Doslova lítá v jednotlivých scénách, poutá na sebe pozornost, a to i ve chvíli, kdy mluví s tím úžasným přízvukem. Ne, nechtě bych se s ním setkat jako jeho protihráč. Jestli něco dokázal, tak natočit film, kde souboje vypadají skutečně. Možná až příliš skutečně. Jak je obecně známo, "Drak přichází" byl jeho posledním filmem, protože podlehl zranění, které si právě při natáčení tohoto snímku způsobil.
Hodnocení: 80% za to, že nám Bruce zanechal návod, jak vypadá skutečný bojový film


Zachraňte Jimmyho (Slipp Jimmy fri, 2006)
A dostáváme se k tomu horšímu. Nor Christopher Nielsen dostal skvělý nápad. Nebude natáčet žádný animák, který Hollywood prosazuje. Nic dětského a laskavého, ale pořádně nabroušený snímek, který bude vulgární, ukáže nám kopulaci a navíc i jednoho příšerného slona, který by měl umřít rovnou na začátku. Simon Pegg se chopil přepsání do angličtiny a zpřístupnil film masám. Bohužel. Není zase tolik o co stát. Vtipy nejsou dobré, situace bizarní. Kevin Smith možná dokázal vystavět zápletku filmu na osvobození zvířat z laboratoří, ale u "Jimmyho" tohle neplatí. Celé to je trochu zelené - rozuměj ekologické - a snaží se nás to dostat tím, že se tam hodně mluví o... ničem. Kadence je dobrá, škoda, že chybí vtip. Co je nejhorší, to je animace. Prostě selhává. Má nám představit karikatury, ale samotná úroveň animace je příšerná. Docela jsem se na film těšil, ale není o co stát. Jeden závislácký slon nezachrání všechno, navíc když máte celou dobu chuť mu ty jeho křivé nohy podrazit.
Hodnocení: 40% za to, že i třídní surovec může být ošklivou obryní, jo a taky za malou Bailee Madison


Děsnej biják (Epic Movie, 2007)
Zatím to nejpříšernější, co jsem letos viděl. Nic nového pod sluncem, ale tohle není film. To je ubohost. Copak je humor, když se za sebe řadí scény z jiných filmů, které jsou rádoby udělány jinak a vtipně? Je tohle odpověď na moderní definici toho, co je satira? Jestli ano, tak se opravdu ptám, kam ta společnost směřuje? Čemu se na tomhle filmu mám smát? Tomu, že se tam všichni herci ztrapňují a nejsou schopni udělat jediný vtip vtipný? Zaprvé, ono to ani nejde. Zadruhé, proč??? To si ti herci potřebují tolik nahrabat? to už nikdo není schopen si dělat srandu z filmů nějak sofistikovaně? "Bláznivá střela" byla taky trapná, ale byly zde vtipy, kde se člověk zasmál. Doufám, že přijde člověk, který bude umět dělat satiru. A vykašle se na ubohý fekální humor, záběry na prsa, když už neví, co by, a ukáže nám, že se můžeme smát i chytrým věcem. Doufám, že to bude brzy.
Hodnocení: 5% za to, že se na takovou kravinu podařilo získat peníze... dvakrát... třikrát... je hrozné zjistit, že Friedberg a Seltzer se chystají na šestý film jako režisérské duo


Pekelná jízda (Hell Ride, 2008)
Quentin Tarantino má rád podobné filmy. Násilí, erotika hraničící s pornem, drsní chlapi, písek, zbraně a čest a takové ty věci kolem. I proto se pravděpodobně rozhodl, že producenty zaštítí snímek "Pekelná jízda", který dojel už po prvních minutách. Příběh nemá žádnou pospolitost, zbytečně se točí kolem obrovského množství postav, aby tak dvě tři byly skutečně důležité. Dialogy jsou vážně něco příšerného a já jsem si místy říkal, proč sakra ty lidi říkají zrovna něco takového? Vždyť to vůbec nedává smysl. Vybrat si vnadné ženy, pár známých jmen, tohle opravdu není záruka úspěchu. Film nudí, protože akce je zde minimum. Kopíruje to Tarantina, nebo spíš vykrádá, ale dostává se na úroveň, která je o hodně níž. Nejlepší na filmu je plakát.
Hodnocení: 30% za to, že motorky a nahotinky jdou dohromady lépe v pornu - aspoň v tomhle případě

sobota 7. dubna 2012

Školní sraz = kinozážitek roku


Když jsem se poprvé dověděl, že se do kin dostane film "Prci, prci, prcičky: Školní sraz", věděl jsem, že je to film, který chci vidět v kině. Ne proto, že by bylo super jít zase na nějakou dobrou komedii, ale čistě proto, že jsem si ty pitomce z prvních tří filmů naprosto zamiloval a chtěl jsem je vidět. Protože se měli po devíti letech vrátit všichni. Jim a Michelle, Stifler, Jimům táta i Stiflerova máma, Finch, Kevin, ale dokonce i Oz, Heather, kteří se na "Svatbu" nedostali, a také mnou nenáviděná Vicky, ale nezapomnělo se ani na Jessicu, Nadiu nebo Shermana. Tohle měl být přesně takový sraz, jaký by být měl. Sejdou se všichni, co do školy chodili, prostě sraz s velkým S.
Bylo od začátku jasné, že to bude sranda, ale zároveň nebude chybět pořádná dávka nostalgie. Slyšel jsem názor, že "Školní sraz" je snad nejlepším filmem z celé čtveřice (nepočítám filmy "American Pie Presents..."), ale je potřeba si uvědomit, že bez předchozích filmů by "Školní sraz" nemohl existovat. Je tu tolik hlášek, které souvisejí s předchozím děním, tolik odkazů, dokonce i hudebních, že prostě člověk, který nezná původní trilogii, nemůže pochopit, o co tady jde. Ale na tohle tvůrci sázeli. Film natočili pro fanoušky původní trilogie a udělali to s láskou a přesně takovým humorem, který sérii sedí. Je drsný, je vulgární, je fekální, ale sakra, prostě dobrý. Budete se smát, to vám slibuji. Tedy pokud nejste rádoby intelektuální vtipy, co potřebují, aby u vtipu byla citace z Voltaira. Ale znáte to, Voltaire mi může políbit prdel.
Když jsem šel s přítelkyní k pokladně kina, řekl jsem si o lístky do řady B. Tedy co nejvýš. Měl jsem smůlu, protože byla obsazená. Dostali jsme trochu horší místa, a to prostě jenom proto, že mě nenapadlo, jak ý nával  tu na film bude. Musím říct, že jsem byl neskutečně překvapený, když jsem zjistil, že víc jak polovina kina byla obsazená. Jistě, dobrým tahem bylo uvedení o velikonočních prázdninách, ale stejně. Mladí na to šli a ve velkém. A nejen lidé mého věku, kteří pamatují uvedení prvního filmu - a že to byl zážitek! - ale i tak mladých, že jim v době uvedení prvního filmu nemohlo být více jak 2 roky.
Smáli se. Všichni se smáli a já měl radost, že tahle jedinečná série, která má v mém srdci nesmazatelné místo, pořád táhne nové diváky a je o ní pořád obrovský zájem. Doufám, že až konečně budou tržby za velikonoční víkend v amerických kinech, budou to právě "Prcičky", které budou na prvním místě. Ne proto, že je to skvělý film - ale on je dobrý, opravdu dobrý - ale prostě proto, že lidé chtějí vidět zábavný film, chtějí se bavit. Na jednom blogu jsem četl zajímavý názor na film: "Sraček je kolem nás dost, tak proč si na chvilku nevyčistit hlavu?" Slovy Steva Stiflera: "Vy čuramedáni, co tady kurva sedíte. Vemte ty svý homoklády a běžte se doprdele bavit!"
Je mi jedno, co "učení" kritici na tenhle film řeknou. Je mi jedno, že ho někdo bude shazovat. Je mi jedno, že žádný z herců není velkou hvězdou a film vzali proto, že se jim hodilo přilepšení, protože tohle je prostě snímek pro lidi. Je plný vtipu, dobrého i trapného - ale ten dobrý hodně převažuje - je plný skvělých hlášek a postav, ke kterým se chcete vracet. Padla na mě tak krásná nostalgie, že jsem se neudržel dojetí. Já vím, je to z toho, že trochu žiji ve vymyšlené světě, ale tak věk je takový. Film a literatury je tolik, že oprostit se od reality je snadné. Když jsem ale viděl tu pětici (Jim, Kev, Oz, Finch a Stifler), jak pochodují na sraz, bylo mi hezky. Jako bych se opravdu sešel se starou partou. Nádherný zážitek, který už jsem v kině dlouho neměl. Přál bych si, aby vzniklo pokračování, zatím o tom pochybuji, ale bylo by to skvělé. Já bych na to do kina šel. "Prci, prci, prcičky: Školní sraz" dokázali něco, co film "Sněženky a machři po 25 letech" nedokázal. Spojit humor a nostalgii v takovém koktajlu, který je vtipný, je dojemný a není jen procházkou muzeem, kde všichni zestárli a ztloustli a už prostě nemají co říct. Jim a jeho parta mají co říct pořád, protože umí bavit. Pro mě osobně jeden z nejlepších kinozážitků. Vidět lidi odcházet šťastné, s úsměvem na tváři, tohle je neskutečné ocenění pro tvůrce filmu. I já byl z těch, co se museli vracet k hláškám, které jsem slyšel, opakovat si scény. Zážitek k nezaplacení. Kdybych měl hodnotit procenty, tak dám 90 %, a to říkám naprosto vážně. Kam se hrabou nudné a zdlouhavé "Hunger Games".

Doplnění po uveřejnění tržeb za první promítací (velikonoční) víkend: Film byl poražen snímkem "Hunger Games" a já si pořád říkám, jak dlouho se tenhle "hit" udrží na vrcholu. Je mi smutno z toho, na co lidé do kina chodí v takovém množství.

středa 4. dubna 2012

Proč mají Hunger Games takový úspěch?

Ve chvíli, co jsem se dověděl, že Hunger Games jsou prozatím nejúspěšnějším filmem roku, věděl jsem, že na něj budu chtít jít. Ne proto, že by mě tak enormně zajímal, ani ne proto, že budu chtít udělat článek na Necronomicon, ale proto, že chci vidět, jaký film se dokázal dostat na žebříček nejúspěšnějších filmových premiér, pokud se týká vydělaných peněz za první víkend v USA. Ne že by se dostal jen do první desítky, on se dostal rovnou na třetí místo. Zarážející? Tak ani tolik ne, rekordy se musí překonávat, ale problém je v tom, že tohle není pokračování. Na první místě je totiž osmý Harry Potter, na druhém místně Temný rytíř, na čtvrtém pak Spider-Man 3 a na pátém a šestém místě se prozatím hřejí druhý a čtvrtý Twilight. No, co si budeme povídat, v první desítce je jediný film, který nebyl pokračováním nebo prequelem. Jsou to právě Hunger Games.
Proč? Tak tohle byla otázka, která mě trápila hodně dlouho. Pak jsem se šel na film konečně podívat. A odpověď... jsem nedostal. Ne, odcházel jsem z kina s tím, že lidé jdou na první film z trilogie, ale ne proto, že je dobrý, vždyť to ani nemohli vědět - jedná se o rekord prvního promítacího víkendu! Tak proč tedy? Kde je ten důvod?
Ne, kvalita to opravdu není. Film je jen roztahaný do dvou a čtvrt hodiny. Dobře, u Twilightu chápu, že to je otravné, protože se tu dvě hodiny nic neděje, ale proč by to mělo být otravné u filmu, který nám chce předvést sci-fi svět, kde existuje 12 krajů a Capitol, a kde jsou hlavní atrakcí právě Hunger Games, aneb reality show, kde hraje 24 vybraných dětí až do posledního dechu. Vyhrává jen ten, kdo přežije ostatní.
Není ten nápad skvostný? No dobře, zase tak originální to není, ještě před Hunger Games tu byl film Batoru rowaiaru (neboli Batlle Royal), který stojí na stejném principu, navíc byl drsný a brutální. Od Hunger Games jsem v tomhle smyslu moc nečekal, má to být snímek pro masy, ale aspoň jsem doufal, že budeme obšťastněni zajímavou společenskou kritikou, která bude hodně rýpat hlavně do Američanů. Kde nic, tu nic. Hunger Games jsou naprosto nezábavnou reality show, kde se několik dní nic neděje. Doslova.
Po zhruba hodině, kdy jsem se seznamoval se světem, přišla konečně na řadu reality show, která byla tak nudná, že by jí měli po prvním ročníku zakázat. Proč to nebylo víc akční? Proč se dění zaměřilo jen na jednu postavu? Proč to nebylo pojato jako skutečná reality show, kde by mohlo být více střihů na všechny postavy? A do háje, proč se režisér vyžívá v těch příšerně dlouhých a detailních záběrech, které omrzí už po první deseti minutách. Hlavně proto, že v těch deseti minutách nic jiného není. Tohle je umění zabrat ty neskutečně čisté a nalíčené ksichtíky hlavních postav? Kde je snaha zobrazit realitu?
A myslím, že jsem na to tímhle kápnul. Dnešní divák (mluvím o průměrném divákovi, což je příšerný statistický pojem) nechce realitu. On chce něco jiného. Proč by to "něco jiného" nemohla být mladá holka, co je hrozně statečná, ale navíc se zamiluje do kluka, kterého ze začátku moc nemusí. Ó, jak mě tenhle nečekaný a romantický zvrat vzal za srdce. Jenže... na film zašli milióny diváků.
Já se pořád ptám proč? Napadá mě jediná odpověď. Film byl natočen poměrně brzy po vydání knihy, která se stala bestsellerem. Knihu nemohu soudit, nečetl jsem, ale podle filmu tipuji, že se autorka svezla na vlně se jménem Twilight. Pak stačilo rozjet masivní marketingovou kampaň, která musela být několikanásobně dražší než samotný film. Mimochodem, za deset dní svého promítání si na sebe Hunger Games vydělali skoro třikrát. Myslím tedy na svůj základní rozpočet. Co by za tuhle částku dal chudák John Carter, který to s financemi trochu přepískl.
Divák v Hunger Games podle všeho dostal, co chtěl. Rádoby originální téma, které je zabito v balastu romantiky a naoko drsných scén, v záběrech, které se tak moc chtějí tvářit umělecky, že vyznívají lacině. co na tom, že film sežvýkal všechny zajímavé myšlenky, které by toto téma mělo mít. Hlavně že tam budou cool hrdinové, nějaká ta něžná láska a hlavně neskutečně příšerné kostýmy, za které by si film zasloužil Malinu, nejlépe shnilou.
Nebudu se divit, když se Hunger Games stanou nejúspěšnějším filmem roku 2012. Aspoň co do tržeb. Nebudu se divit, když na druhém místě bude Twilight, ale pořád doufám, že Christopher Nolan dokáže, že Batman má ještě co říct, a že zvítězí kvalita nad blábolem, myšlenka nad prázdným balastem.

pondělí 2. dubna 2012

Režisér Affleck, Spláchnutej Smart, Hanna, Fargo a další



Most do země Terabithia (Bridge to Terabithia, 2007)
Říkal jsem si, že by bylo fajn se zase podívat na nějaký ten hezký pohádkový příběh. No, a přesně to jsem dostal. Hezký pohádkový příběh, kde se realita s neskutečnem prolíná podobně jako ve snímku "Velká ryba". Kvalit Burtonova geniálního snímku "Terabithia" samozřejmě nedosahuje, ale dětské herecké výkony jsou tím, co ho hodně drží nad vodou. Stránka představivosti není zase tak skvělá, ale přece jen, má to být dětská představivost, může mít svoje omezení. Film se snaží šokovat jedním velkým okamžikem, což se podaří, ale důsledky pro hrdiny nejsou zase tak významné. Je fakt, že jsem si přál happy end, ale o to víc jsem rád, že se něco podobného nedělo. Nepouštějte to dětem, mohly by týt velmi smutné.
Hodnocení: 65% za to, že i třídní surovec může být ošklivou obryní, jo a taky za malou Bailee Madison



Gone, Baby, Gone (Gone Baby Gone, 2007)
Pamatujete si Bena Afflecka? Tak jasně, že asi ano, jeho hvězda neupadla, právě naopak. Je to ten herec, co ho spousta lidé nesnášela právě za to, jak hraje/nehraje. Podařilo se mu však vyhrát Oscara. Nijak překvapivě za scénář k filmu "Dobrý Will Hunting". Ukázalo se, že není jen skvělým scénáristou, ale také výtečným režisérem. Jeho prvním zářezem byl právě snímek "Gone, Baby, Gone", k němuž také napsal scénář. Jestli na vás z filmu něco dýchne, tak potom je to láska k městu. Ne k tomu krásnému, co se ukazuje turistům, ale láska k městu takovému, jaké je. "Gone, Baby, Gone" není detektivním příběhem, hlavně je totiž zaměřeno na jednoho člověka, kterému jde o spravedlnost za každou cenu. Zákon je zákon, a i když jsou jeho metody hodně drsné, jeho mluva nevybíravá a jeho věk nízký, pořád jde za pravdou za každou cenu. skvělý, silný příběh o únosu dítěte, geniální závěr a nečekaně dobré herecké výkony. Asi to bude tím, že herec, který se stane režisérem, ví, co po hercích chce.
Hodnocení: 85% za to, že Ben Affleck nezapadl a začal točit skvělé, silné filmy


Maxwell Smart, wearing suit and holding a gun, his tie blown to the side, covering the face of Agent 99 who is standing behind him wearing a a white jacket.

Dostaňte agenta Smarta (Get Smart, 2008)
Po filmu "Božský Evan" jsem na Steva Carella zrovna velkou náladu neměl, ale říkal jsem si, že kvůli Anne Hathaway to přežiji. Zvoli ljsem si dobrý film, protože Carell ukázal, že umí komedii udělat. Jeho komika je na jednu stranu carreyovská, ale na druhou stranu má kamenný obličej, jako kdyby studoval i herectví Bustera Keatona. Ani jednomu nedosahuje ve filmu po kolena, ale snaží se chlapec. Jeho přiblblý Smart, trochu jako Clouseau, není novou postavou, příběh není nic výtečného a jen se kopíruje "Johnny English", ale přesto tu jsou momenty, kde se člověk směje.
Hodnocení: 60% za to, že tam hraje Anne Hathaway a Dwayne Johnson a že jsem z toho měl lepší pocit než z "Evana"



Spláchnutej (Flushed Away, 2006)
Na filmu jsou nejlepší hlasy známých herců, jako jsou Hugh Jackman, Kate Winslet, Ian McKellen, Bill Nighy, Jean Reno nebo Andy Serkis, ale pokud se podíváte na film v češtině, stejně z toho nebudete nic mít. Když jsem se na film díval, asi v polovině jsem zjistil, že už jsem ho viděl. Tohle není dobré zjištění, a jen to potvrzuje skutečnost, že film není nijak výtečný ani zapamatovatelný. Prostě jen další animák, kde se to hemží krysami, což mnohem lépe využili Pixaři ve svém "Ratatouille", Vtip není tak bryskní, někde se zase hraje na grotesku, která se prostě musí umět, a podstata celého příběhu není nijak závratná a hraje si s takovými klišé jako "nečekaný" návrat na poslední chvíli, protivný vetřelec, směšný padouch, apod. Tohle už je film pro děti, který si asi užijí, ale pusť te jim ho, dokud jsou ještě malé.
Hodnocení: 55% za to, že je to animák a ty bývají docela fajn



Fargo (Fargo, 1996)
Konečně! Napotřetí jsem se konečně dočkal a dokoukal jsem "Fargo". Nechápu, jak je to vlastně možné, ale dvakrát jsem film rozkoukal, ale pokaždé skončil u scény na silnici, kde to pár lidí dost drsně schytá. Lidé kolem na mě zírali jako na nějakého podivína, že jsem ještě neviděl "Fargo" a je fakt, že i mně to bylo líto, protože film jsem opravdu chtěl vidět. Tak konečně jsem se dočkal a ujistil jsem se, že bratři Coenové jsou prostě géniové. Dialogy, které člověk poslouchá, jsou natolik lidské, hloupé a přesto mistrovské, že se člověk až diví a uvědomí si, že sleduje hodně, hodně černou komedii/drama. Jenže na dialozích to nemůže stát, ty  dialogy musí pronášet lidé, kteří umí hrát. To, co předvádí Frances McDormand, Steve Buscemi a William H. Macy, to je prostě neskutečné. Jsou úchvatní a Frances má naprosto zaslouženého Oscara. Film je drsný, je cynický, jenže je lidský a je reálný. Tohle je jeden z těch filmů, u kterého vás zasáhne, že je podle skutečné události.
Hodnocení: 90% za to, že byl film vůbec natočen s tak skvělými výkony a dialogy



Hanna (Hanna, 2011)
Kdo by to byl řekl, že Joe Wright ("Pýcha a předsudek" nebo "Pokání") natočí akční film. A může si, kdo chce, říkat, co chce, ale tohle není nic jiného. Odmítám nějaké řeči o tom, že je to umělecký akčák, že v sobě má něco víc. Nemá. Je to akční film, který má skvěle zpracované akční sekvence, kterých zase není tolik, ale mezi tím má být něco lidského, co nás má dostat. Mě to tedy nedostalo a já měl pocit, že sleduji jen zdlouhavý příběh o tom, jak má jedna zlá agentka umřít, a jak pro to jeden dost šílený otec - Eric Bana, který nakonec umí i trochu něco zahrát, když není na plátně moc dlouho - učí svou dceru v divočině, která je ve skutečnosti... Ne, tu blbou sci-fi pointu vám představovat nebudu. Mám pocit, že jen měla do filmu přinést něco "existenciálního", ale zároveň si říkám, že Joe prostě šlápnul vedle a scénář měl přenechat nějakým béčkařům.
Hodnocení: 55% za to, že zabijácká holka není všechno



Americký gangster (American Gangster, 2007)
Ridley Scott, můj věčný filmový nepřítel. Jeho filmy nevyhledávám, ale někdy se ke mně dostanou, stejně jako se to povedlo tříhodinovému "Americkému gangsterovi". Asi si řeknete, proč člověk, který Scotta nemiluje, kouká na jeden z jeho nejdelších filmů. Jeden důvod je v tom, že to byla tak trochu výzva. Druhý důvod pak tkví v tom, že jsem u filmu dělal i nějakou práci, takže mě to zase tolik neničilo. "Americký gangster" není špatný film, protože Russell Crowe - a tohle je těžké přiznat - je prostě dobrý herec. stejně tak Denzel Washington, který ale možná až moc připomíná svou pózu z "Training Day". Film je hezkým pohledem na konec 60. let a na skutečnou postavu černošského gangstera, který si podmanil newyorské drogové podsvětí, ale nakonec na to doplatil. Ne zase tak hrozně, protože pak udal všechny, co mohl a detektiv, který ho dostal, se stal jeho obhájcem a zajistil mu snížení trestu. Frank Lucas je pořád mezi námi a Ridley Scott nám představuje jeho zajímavý příběh, který je natočený umě, podpořený skvělými herci, ale prostě to nějak nemá ty správné emoce. Dobrý životopisný film.
Hodnocení: 70% za to, že to skvěle zachycuje atmosféru doby a jeden zajímavý životní příběh